Včelařská konference

KJ:
Plně souhlasím s panem Srollem. Včelařil jsem také ve svém
mládí s kříženci včely tmavé. V té době bývaly na vesnici sousedské vztahy podstatně lepší než dnes a přesto jsem určité problémy se sousedy s agresivitou mých včel měl.
Ke včelám jsem mohl pouze dokonale chráněný. Srovnávat mírnost dnešních včel a včel ze šedesátých let minulého století se nedá, na to asi nestačí žádná stupnice.Stačilo
pět včelstev na zahradě, rozebrání a složení včelstev a nikdo kolem neprošel do večera.

------

Taky jsem začínal s pouliční směsí a poučen tehdejšími knihami věřil že je to "nigra". Bodavé bestie, hlídaly už deset metrů od úlu.

Dneska si jen myslím, že to prostě byly včely kde se neudržovala "nebodavost" a prostě byly ponechány svému osudu a vyvíjely se samy.

Proč? Protože jsem od té doby viděl co udělá i s kraňkou, když se nechá svému osudu a nemění se bodavé atd.



Ono ani dnes nevypadá se schopností běžného průměru chovat matky moc dobře a před takovými 100 lety to asi taky nebylo lepší.

A vy jste nebyli nikdy na nějakém takovém stanovišti kd eje lepší nebýt?

Zajímavé, že stejnou zkušenost s "pozůstalostí" jako já tehdy dělají leckteří začínající stále.
Přivezou si pěkné bodavé a rojivé bestie a to tu žádnou černou včelu nemáme.

Takže taková argumentace u mě ztrácí váhu, spíš svědčí o stavu a vyspělosti včelařů. Tehdy i dnes.

Vždyť současná stejně jako Kraňka šlechtěná černá včela, nebo buckfast a další plemena jsou bodavá?

Karel