Včelařská konference

<Mne takto vylitla nosema jednou po jarnim prikrmovani cukernym roztokem.
Ano, to je velmi pravděpodobná příčina. Krmení cukrem na jaře včely dost vyčerpává, proto ho používejme jen jako poslední možné řešení, když už nemáme zásoby v plástech, případně i medocukrové těsto je lepší než roztok cukru, jen k tomu musí včely mít k dispozici vodu.
O náročnosti krmení cukrem (roztokem sacharózy, kterou musí včely pracně štěpit) na jaře cosi říká i pokus, který jsem před léty udělal. Zajímal jsem se o invertázu (to je ten potřebný enzym na sacharózu) ve včelích hltanových žlázách. V září, možná to bylo v říjnu, jsem ze včelstva dávno po zakrmení vzal skupinu včel. U části z nich jsem změřil aktivitu invertázy, byla velmi nízká, druhou část včel jsem dal do klícky a pokrmoval roztokem cukru (sacharózy) - po pár dnech jsem u nich změřil aktivitu invertázy. A ejhle - byla velmi vysoká. Včely (zimní dlouhověkké, před zimou) dovedly rychle ze svých tělesných zásob uvolnit potřebné bílkoviny a aktivovat svůj enzym. Totéž jsem potom opakoval se včelami po přezimování (asi březen), a výsledek byl: aktivita invertázy velmi nízká. Včely už neměly z čeho enzym vytvořit a aktivovat.
To je vysvětlení fyziologické podstaty Vámi zmíněného problému. Musí-li totiž včely i v takovéto situaci na jaře cukr zpracovávat, je to pro ně velká zátěž, vyčerpává je to a nelze se divit, že je pak nosema "přemůže". Zvlášť když zrovna nemají k dispozici žádný pyl.

Květoslav Čermák
Pokusný včelín v Zubří

Dnes se prodává práškový cukr s obsahem škrobu.
Ovlivňuje obsah protihrudkujících látek kvalitu medocukrového těsta?
B.V.


Mne takto vylitla nosema jednou po jarnim prikrmovani cukernym roztokem.
Ano, to je velmi pravděpodobná příčina. Krmení cukrem na jaře včely dost vyčerpává, proto ho používejme jen jako poslední možné řešení, když už nemáme zásoby v plástech, případně i medocukrové těsto je lepší než roztok cukru, jen k tomu musí včely mít k dispozici vodu.
O náročnosti krmení cukrem (roztokem sacharózy, kterou musí včely pracně štěpit) na jaře cosi říká i pokus, který jsem před léty udělal. Zajímal jsem se o invertázu (to je ten potřebný enzym na sacharózu) ve včelích hltanových žlázách. V září, možná to bylo v říjnu, jsem ze včelstva dávno po zakrmení vzal skupinu včel. U části z nich jsem změřil aktivitu invertázy, byla velmi nízká, druhou část včel jsem dal do klícky a pokrmoval roztokem cukru (sacharózy) - po pár dnech jsem u nich změřil aktivitu invertázy. A ejhle - byla velmi vysoká. Včely (zimní dlouhověkké, před zimou) dovedly rychle ze svých tělesných zásob uvolnit potřebné bílkoviny a aktivovat svůj enzym. Totéž jsem potom opakoval se včelami po přezimování (asi březen), a výsledek byl: aktivita invertázy velmi nízká. Včely už neměly z čeho enzym vytvořit a aktivovat.
To je vysvětlení fyziologické podstaty Vámi zmíněného problému. Musí-li totiž včely i v takovéto situaci na jaře cukr zpracovávat, je to pro ně velká zátěž, vyčerpává je to a nelze se divit, že je pak nosema "přemůže". Zvlášť když zrovna nemají k dispozici žádný pyl.

Květoslav Čermák
Pokusný včelín v Zubří

Škrob v opráškovém cukru.
Rozpouštěl jsem práškový cukr a roztok zhoustl jako škrob.
Myslil jsem nejdříve že se jedná o tu bakterii v cukru co napadá cukerné roztoky a slizovatí je, pak mi také došlo že v cukru je asi škrob.
J. Burgel