Včelařská konference

Byl jsem se podívat do včel- 20včelstev. Všechy matky až na jednu jsou letošní, ta jedna je rok 13. Nikde jsem nenašel už plod. Takže by se dalo už léčit. Teploty při slunku kolem 15 stupňů, jinak chladno a deštivo. Střední Morava.

Děs a hrůza.Spady po prvním fumigování u většiny včelstev v počtech do jednoho tisíce.U některých jdou počty k několika tisícům,a to po dlouhodobých odpařovačích kyseliny mravenčí,kdy jsem denně po dobu čtrnácti dnů, počítal spady od 100 do 200 roztočů.Kladu si otázku,kdy každoročně provádím fumigaci přesně dle metodiky(žádné ulehčování si nepřipouštím) ,spady se pohybují v rozmezí set až tisíců roztočů,dlouhodobé odpařovače také likvidují obrovské množství roztoče,zimní měl každoročně mívám na stanovišti o deseti včelstvech negativní bez jediného roztoče.Moje další otázka je,jak dlouho může na roztoče působit a likvidovat je účinná látka amitraz ve varidolu,který používáme už po nějaké to desetiletí.Co potom?

Za prvé natvrdo stanovený počet ošetření na tři bez ohledu na počet roztočů ve včelstvu je už od začátku špatně a jištění ošetřením včelstva na jaře, pokud ve spadu za měsíc je víc než tři roztoči na včelstvo je nedostatečné.
Účinnost fumigace či aerosolu se pohybuje někde v rozmezí 95 - 98 %, tudíž pokud při první fumigaci padá až několik tisíc roztočů, i pokud se všechna tři ošetření povedou, není tam žádný plod atd, vyjde nakonec na jedno včelstvo až několik přeživších roztočů - nejvíc odolných k léčivu. Pokud jich je méně než odhadem 10 na včelstvo, nemusí se ani dosáhnout spadu 3 roztočů na včelstvo, není jarní ošetření a těch 10 roztočů, v průměru k léčivu znatelně odolnějších než generace před rokem, se s prvním plodováním v březnu začíná příslušnou rychlostí - každý měsíc tuším až ztrojnásobení populace, množit.
Množení na jaře je pomalejší až tehdy, kdy ve včelstvech přezimuje v průměru méně než 1 roztoč na včelstvo. Potom se cca první 2 - 3 měsíce plodování množí rychlostí pouze, pokud si to dobře pamatuji, 1,5 znásobení generace za měsíc.
Znamená to tedy, že na podzim by se mělo ošetřovat orientačně podle spadu po první fumigaci a ve výsledku tolikrát, až spad roztočů bude pouze jednotky na včelstvo. Určitě 4x, v některých případech i pětkrát.
A poslední ošetření by vždy měl být aerosol, protože aerosolovat se dá i v době nízkých teplot, kdy nehrozí, že včelky budou mít přístup na podložku a mrtvé roztoče buď vynesou nebo se omámení roztoči znova zachytí na včely pohybující se na podložce.
A za druhé samotné zjišťování počtu roztočů v laboratoři v zimní měli je absolutně nespolehlivé. Už hezkou řádku let, když jsem si kdysi to, co jsem nyní napsal, uvědomil, dávám do zimní měli roztoče v počtu přesně tři na včelstvo, aby v ZO automaticky počítali s jarním ošetřením mých včelstev. A zhruba každý druhý, třetí rok jsou nalezení roztoči v mé měli pod 3 na včelstvo. Někdy třeba jen 1 roztoč na včelstvo. Takže musím to jarní ošetření speciálně žádat a otravovat se s tím. A to s velmi vysokou pravděpodobností mám vždy při první i druhé fumigaci ve včelách plod a přes sezónu nikdy nepoužívám kyselinu ani žádné jiné ošetřování proti varoa.

"Moje další otázka je,jak dlouho může na roztoče působit a likvidovat je účinná látka amitraz ve varidolu,který používáme už po nějaké to desetiletí.Co potom?"
Jak dlouho, to se uvidí, když při současném vysokém namnožení počtu roztočů metodika tří ošetření naopak k šlechtění odolných roztočů přispívá. Každopádně bych řekl, že se v rámci 5 - 10 let blíží konec používání těchto účinných prostředků. Jejich obnovení bude zřejmě nemožné, protože už teď je v EU Amitraz a mám pocit i pyrethroidy - Fluvalinat, Acrinathrin zakázány a pouze včelařství má výjimku. A její obnovení po letech, až by odolnost roztočů znova poklesla, asi bude problém. Jestli budou vyvinuty nové podobně účinné látky je velká otázka, odhaduji, že jejich povinné testování na vše možné bude tak drahé, že se to pouze pro včely nikomu nevyplatí a tudíž to nikdo nebude dělat.
Co potom dělat? Podle mně prostě bude třeba na ošetřování proti roztočům obětovat během sezóny znatelný díl práce, který se dneska vynakladá na zvyšování počtu včelstev a obecně jenom na získávání medu a dalších včelích produktů během sezóny. Možná bude dokonce třeba imitovat vývoj divokých včelstev a obětovat nějaký měsíc sezóny třeba na zajištění přestávky v plodování včelstev, třeba prostým klíckováním matek a jinou manipulací se včelami. Nebo více množit včelstva a stará včelstva po delším intenzívním plodování , kdy tam je namnoženo taky množství roztočů, víc likvidovat....
Prostě běžní včelaři asi budou snižovat počty včelstev, protože se znatelně zvýší pracnost ošetřování včelstev během sezóny. A včelaři - masaři, kteří včelaří v první řadě kvůli zisku ze včel, budou mít ten zisk znatelně nižší.

Možná se taky změní současný trend ve včelaření - mít včelstva za každou cenu co nejsilnější. Taková včelstva, kde matka má nepřetržitě plodovat od března po srpen a co nejvíc, jsou na varaózu velice citlivá a kvůli své síle je jakékoliv technologické opatření proti varaóze během sezóny velice obtížné a pracné.

Zajímavé, vždyť výsledky zimní měli byly jedny z nejlepších.

Co se to děje? Měli by nám to vysvětlit odborníci, tedy tento rozpor.

Karel