Včelařská konference

přečti si na seznamu článek o pěstování řepky. Máme tu ing. a ten dá raději
všeho 2 x. Letos mu mák sežrali šneci. Povídám mu jak to dělali? Ti museli
být zhulení. Vona kukuřice , řepka mak , to je herbicidů fungicidů a
insekticidu tolik , že tam nic neporoste. Přijdte si čuchnout když se to
pole orá. Standa a žádná agentura JPP.


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 29. 11. 2014 15:39:06

Předmět: Re: lepťí tĂma


"všimněte si nadpisu:

problemy-s-pameti-i-autismus-postriky-

repky-MOHOU-poskozovat-zdravi.



Tedy ne že bych obhajoval lití nadmíru nějakých insekticidů a dalších

chemikálií na pole, ale tady je celý článek vysloveně založený na informaci

typu "jedna paní povídala"

Mně se to jeví jako propaganda, nikdo nic nedokázal, ale na základě

jakýchsi nedokázaných domněnek a mýtů se tady lidi připravujou na to, aby

nekupovali levné potraviny vypěstované klasickým zemědělstvím, ale místo

toho aby si kupovali všelijaké předražené bioprodukty."

"přečti si na seznamu článek o pěstování řepky. Máme tu ing. a ten dá raději
všeho 2 x. Letos mu mák sežrali šneci. Povídám mu jak to dělali? Ti museli
být zhulení. Vona kukuřice , řepka mak , to je herbicidů fungicidů a
insekticidu tolik , že tam nic neporoste. Přijdte si čuchnout když se to
pole orá. Standa a žádná agentura JPP."

je třeba o tom něc o vědět, než o tom začnu psát. Insekticidy a další chemikálie, o kterých jsme se učili na škole v 80 letech a ty byly skutečně toxické a potřebné dávky na hektar byly velké, bylo vesměs zakázáno používat už v 90 letech. A byly nahraženy jinými agrochemikáliemi, které měly být mnohem méně toxické. A ty zase byly o 10 - 15 let později téměř všechny zakázány zase kvůli nadměrné toxicitě na životní prostředí, tehdy už našimi bdělými úředníky v EU a zase nahraženy jinými, které zase měly být mnohem méně toxické. A předepsané účinné dávky jsou leckdy jen stovky gramů na hektar plochy.
Jediné látky, které jsem se učil na zkouškové coby moderní a prospěšné agrochemikálie a které se používají dodnes, jsou Fluvalinát a Amitraz. Acrinathrin v Gabonu dvojce tehdy ještě ve skriptech nebyl. Amitraz se tehdy měl používat na likvidaci kožních parazitů, se jím natíraly třeba krávy a ovce, fluvalinát se používat třeba na postřik vinic proti roztočům.
Takže jestli chceš vidět skutečně jedovaté chemikálie, podívej se do skříně v garáži, kde skladuješ léčiva pro včely.
A jestli dnes nějaký zemědělec používá skutečně jedovaté postřiky, tak jedině ten, který koupil pochybné, levné a falšované postřiky míchané třeba někde v Rumunsku z látek dovážených načerno třeba z Ruska. Protože tam se agrochemikálie v EU dávno zakázané stále ještě běžně používají.

"je třeba o tom něc o vědět, než o tom začnu psát. Insekticidy a další chemikálie, o kterých jsme se učili na škole v 80 letech a ty byly skutečně toxické a potřebné dávky na hektar byly velké, bylo vesměs zakázáno používat už v 90 letech. A byly nahraženy jinými agrochemikáliemi, které měly být mnohem méně toxické. A ty zase byly o 10 - 15 let později téměř všechny zakázány zase kvůli nadměrné toxicitě na životní prostředí, tehdy už našimi bdělými úředníky v EU a zase nahraženy jinými, které zase měly být mnohem méně toxické. A předepsané účinné dávky jsou leckdy jen stovky gramů na hektar plochy.
Jediné látky, které jsem se učil na zkouškové coby moderní a prospěšné agrochemikálie a které se používají dodnes, jsou Fluvalinát a Amitraz. Acrinathrin v Gabonu dvojce tehdy ještě ve skriptech nebyl. Amitraz se tehdy měl používat na likvidaci kožních parazitů, se jím natíraly třeba krávy a ovce, fluvalinát se používat třeba na postřik vinic proti roztočům.
Takže jestli chceš vidět skutečně jedovaté chemikálie, podívej se do skříně v garáži, kde skladuješ léčiva pro včely.
A jestli dnes nějaký zemědělec používá skutečně jedovaté postřiky, tak jedině ten, který koupil pochybné, levné a falšované postřiky míchané třeba někde v Rumunsku z látek dovážených načerno třeba z Ruska. Protože tam se agrochemikálie v EU dávno zakázané stále ještě běžně používají."

To ale neznamená, že při postřicích řepky nejsou problémy. Porost řepky má předepsáno asi 25 agrotechnických zásahů, z toho většina jsou nějaké postřiky. ( obilí má kolem 15 ) Problém je pak třeba to, když zemědělec , aby ušetřil, spojí víc postřiků v jeden a smíchá do jednoho postřiku víc těch chemikálií. Toxicity jednotzlivých složek se potom mění a mohou se zvyšovat a některé směsi v tom směru nečjsou prozkoumány. Totéž je, když zemědělec stříká postřik, který má předepsanou dobu aplikace večer mimo let včel a on ho stříká přes den.
Rozporné jsou například neonikotinidy, jejichž použití bylo v EU tuším loni zakázáno. Ty se používaly například na dlouhodou ochranu řepky před květem. Otázka je, čím je zemědělci nahradí a o kolik to bude dražší.