- BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 30. 11. 2014
Re: lepşà t�?ma
S tím souhlasím než ty příspěvky předtím.Navíc , snad si někdo nemyslí že postřiky staré zakázané někdo zlikviduje jinak . Raději je použije a dnes podržtese. Ještě si to nechá zaplatit . Jak? Rozbije dveře zavolá policajty a nahlásí krádež.Ti to nafotí zaznamenají a za 14 dní odloží. Pak dojít na pojištovnu a necht škodu proplatit Standa
---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 30. 11. 2014 11:05:21
Předmět: Re: lepżí tÄ?ma
""je třeba o tom něc o vědět, než o tom začnu psát. Insekticidy a další
chemikálie, o kterých jsme se učili na škole v 80 letech a ty byly skutečně
toxické a potřebné dávky na hektar byly velké, bylo vesměs zakázáno
používat už v 90 letech. A byly nahraženy jinými agrochemikáliemi, které
měly být mnohem méně toxické. A ty zase byly o 10 - 15 let později téměř
všechny zakázány zase kvůli nadměrné toxicitě na životní prostředí, tehdy
už našimi bdělými úředníky v EU a zase nahraženy jinými, které zase měly
být mnohem méně toxické. A předepsané účinné dávky jsou leckdy jen stovky
gramů na hektar plochy.
Jediné látky, které jsem se učil na zkouškové coby moderní a prospěšné
agrochemikálie a které se používají dodnes, jsou Fluvalinát a Amitraz.
Acrinathrin v Gabonu dvojce tehdy ještě ve skriptech nebyl. Amitraz se
tehdy měl používat na likvidaci kožních parazitů, se jím natíraly třeba
krávy a ovce, fluvalinát se používat třeba na postřik vinic proti roztočům.
Takže jestli chceš vidět skutečně jedovaté chemikálie, podívej se do skříně
v garáži, kde skladuješ léčiva pro včely.
A jestli dnes nějaký zemědělec používá skutečně jedovaté postřiky, tak
jedině ten, který koupil pochybné, levné a falšované postřiky míchané třeba
někde v Rumunsku z látek dovážených načerno třeba z Ruska. Protože tam se
agrochemikálie v EU dávno zakázané stále ještě běžně používají."
To ale neznamená, že při postřicích řepky nejsou problémy. Porost řepky má
předepsáno asi 25 agrotechnických zásahů, z toho většina jsou nějaké
postřiky. ( obilí má kolem 15 ) Problém je pak třeba to, když zemědělec ,
aby ušetřil, spojí víc postřiků v jeden a smíchá do jednoho postřiku víc
těch chemikálií. Toxicity jednotzlivých složek se potom mění a mohou se
zvyšovat a některé směsi v tom směru nečjsou prozkoumány. Totéž je, když
zemědělec stříká postřik, který má předepsanou dobu aplikace večer mimo let
včel a on ho stříká přes den.
Rozporné jsou například neonikotinidy, jejichž použití bylo v EU tuším loni
zakázáno. Ty se používaly například na dlouhodou ochranu řepky před květem.
Otázka je, čím je zemědělci nahradí a o kolik to bude dražší."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65275
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |