Včelařská konference

""navic je otazka,kde prednostne ty vcely hynou".Tohle by byl daleko zajimavejsi udaj,nez procentualni zprumerovany uhyn.Z neho by se dalo odvodit zavceleni lokality s uhyny,prevazny druh vceli pastvy,jak dlouho trvala snuska.To same vyhodnotit v lokalitach bez uhynu.Asi by to vyhodilo dost zajimave udaje o "vhodnosti" lokality pro vcelareni,coz vcelare moc nezajima a jsou schopni naprat stovky vcelstev do mist,kde je mala pravdepodobnost mit uchazejici snusku celou sezonu.Je hezke argumentovat opylenim,ale to vcelky nejspis moc neoceni...JosPr"
Souhlas.

Ono se to jinak dá trochu poznat. Na stanovištích, která jsou v pořádku, mají včely stále nějaký přínos, i v červenci a srpnu a případně i v roce s extrémně nepřiznivým počasím. Takže včelař se prostě nijak zvlášť nemusí starat, když je snůška, včely nosí, když je po snůšce, včelař jim to vybere a klidně může přijít až je další snůška. včely jsou stále v pohodě, dokonce bývá třeba před další snůškou i vybrat nějaké plásty naplněné medem i mezi snůškou.
Na převčelených stanovištích včelař po snůšce pravidelně řeší, jestli včelám nechat celou nebo skoro celou snůšku nebo vybrat a podněcovat cukrem třeba i v květnu nebo červnu. A když je skutečně nepřiznivé počasí, tak včelař, má li si udržet včely silné, musí do každého včelstva dávat až kila cukru na každý týden. A vrátí li se snůška, potom šachovat s plásty, aby se co nejmíň toho cukru dostalo do medu.