- (e-mailem) --- 12. 1. 2015
Re: chov matek
Jsem z Moravy tak jsem s včelou černuo do styku nepřišel Ale ona ta kraňka byla údajně ještě divočejší. Do chovů byla upřednostněna ale kvůli tomu velmi rychlému jarnímu rozvoji, dále se cenilo, že na rozdíl od jiných plemen neploduje tak v zimě a tudíž měla menší spotřebu zimních zásob a velmi snadno se u ní dělal výběr na mírnost.Dnes se pak často stává že s u některých matek vyštěpí některá velmi bodavá. Není to jak si někdo myslí po zkřížení s včelou černou Ta již prakticky neexistuje ale je to pozůstatek z původní kraňky. Proto se i u nakoupených mladých matek musí dělat negativní výběr na mírnost.
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 12. 1. 2015 9:22:09 Předmět: Re: chov matek
"Opravdu hloupé řeči. Já si totiž myslím, že díky neútočné kraňce a díky včelaření v nástavkových úlech včelaři z velké části zapoměli včelařit. Dneska jsou z většiny včelařů jen přehazovači bedniček se včelami a maximálně rozchovávači nakoupených matek. Obětí se stal medovicový med. Ještě před takovými 30 - 40 lety byl u nás na lesním stanovišti medovicový med běžně polovina veškerého vytočeného medu. Medovicový med začínal v červnu, po vytočení medu z javorů klenů a řepky, když se nechytla snůška z lesních malin.Jeho signalizací byla medovice na osikách na začátku června. Z těch sice snůška nebyla, ale výskyt a množství spadku na osikách spolehlivě předpověděl medovicovou snůšku o týden až 14 dnů později, pravděpodobně nejvíc ze smrků. Do rozkvětu lípy malolisté potom byly 1 - 2 medovicové snůšky a vytáčení. Lípa taky, když bylo teplo a dusno, byla spíš medovicová. Po odkvětu a vytáčení z lípy v druhé polovině července byla potom ještě další, poslední dost silná medovicová snůška do asi poloviny srpna, ze smrků a z dubů... Červnový medovicový med byl obvykle načervenalý až cihlově červený,srpnový poslední hnědý až hnědočerný. Ani jeden z nich obvykle nebylo třeba pastovat, stačilo ho jen vyčistit přes síto a nalít do sklenic, ve sklenicích sám ztuhl v jemnou hmotu rovnou použitelnou třeba na namazání na chleba. Lámat se to začalo někdy v rozmezí let 1980 - 1990, jak postupně u nás kříženci původní černé včely byli nahražováni stále čistokrevnější kraňkou. Spadek - medovice byly pořád stejné, zatímco výnosy medovicového medu mizely, i když prostředí zůstávalo stejné. Dneska už je to katastrofální i v lese, i když na listech jsou po celé léto vidět kapky, dnešní včely se nechytají. Musí být medovicí zlitý doslova celý les, aby na toto dnešní včely šly. Pokud ne a pokud zrovna nevyjde z nějakého důvodu květová snůška, dnešní včely trpí hladem tam, kde by tehdejší kříženci tmavé včely měly snůšku a přinesly nějaký tmavý kvalitní med i pro včelaře. Taky nějaká velká divokost kříženců černé včely je mýtus. Divokost byla sice vyšší než je u dnešních včel , po mnoho desetiletí vybíraných na mírnost, ale byla v pohodě akceptovatelné. Co si pamatuji, před takovými 40 lety otec chodil do včel - kříženců černé včely,a v zadovácích běžně bez rukavic. Sice dostával při vytahování rámků žihadla, takové 2 - 4 na včelstvo a nadával, ale rukvice i když je měl k dispozici, nepoužíval. Prostě s těmi včelami uměl dělat, uměl to, co dneska už většina včelařů, přehazovačů bedniček, neumí."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65626
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |