- Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 14. 1. 2015
Re: chov matek
Nesledoval jsem diskuzi, ale to co napsal Pepan není správně.
Je 9 druhů včel, jen jedna z nich původní v Evropě a Asii - Apis mellifera
Tamá více poddruhů:
jedním je A.M. melifera Linnaeus (http://cs.wikipedia.org/wiki/Carl_Linn%C3%A9), 1758 (http://cs.wikipedia.org/wiki/1758) včela tmavá, Nigra je jeden z kmenů tmavé včely u nás nepůvodní
dalším je A.M.carnica Pollmann, 1879(http://cs.wikipedia.org/wiki/1879) kraňská včela
Pokud jde o bodavost, mám praktické zkušenosti s tím, že se přenáší trubci, to znamená, u bodavých včel není nutné brakovat matky ale trubce, pokud jsou jinak dobré, je možné od nich brát i plemenivo, ale brát jim trubčinu a vkládat z jiných včelstev- hodných. Nebrat ze zlých trubce na inseminaci. Toto může být zásadní pro výběr včelstev odolůnějších nemocem, kdy si třeba z hodných neumíte vybrat.
Druhá zkušenost, podle mě se dostáváme do fáze, kdy národní projekt kraňské včely, kdy se během krátké doby vyměnila před desetiletími podstatná část matek za matky z několika mála rakouských chovů, se možná dostává do fáze potřeby "osvěžení krve". Za příčinu vidím hlavně příliv nových nemocí a zvyšující se odolnost stávajících patogenů. Zdůrazňuji, že je dostatek chovů kraňské včely, které mohou obohatit rozmanitost genetiky u nás chovaných včel a taková přilití krve nevedou ke zvýšení bodavosti. Mám stanoviště, každý úl jiný materiál a nedaleko ještě minimálně mohou být p.Báchorem trubci ze Slovinska a včely nejsou bodavé, odolnost se zlepšuje. U skupin, které se snaží "zachraňovat naši černou včelu" bych se nedivil, kdyby ve finále byl jediným cílem zisk peněz z projektů i za cenu lehce vědeckého lhaní, je to stejný druh včely, to by bylo, aby nenašli u nějakého dovozu nějaké geny zaručeně naše původní. Vzhledem k tomu, že rozhodně výsledkem nebudou výnosnější chovy včel, to nám popsal Nepraš ve své historii, neobávám se rozmnožení a tudíž vzniku nějakých bodavých bestií. Jakmile se uzavřou pěnězovody na projekty, uvedou se příznivci včely tmavé opět snad do klidu.
Radek
---------- Původní zpráva ---------- Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz Komu: vcely/=/v.or.cz Datum: 14. 1. 2015 9:28:46 Předmět: Re: chov matek
"Celá tato diskuse je v podstatě o ničem uvědomte si jednu věc Včela tmavá žije po celé Evropě, Ta se dělí na plemena+ vlašská, kraňská, černá (severní), přímořská, ukrajinská. sicilská atd Ty se dělí na linie V případě kraňské je to př. Vigor, Praděd atd. Stejné je to za našimi pohraničními horami na západě. Uváděný spolek chovatelů Včely černé Má za cíl najít to původní plemeno Včely severní a pokusit se o záchranu jeho genofondu. To co dnes dovezete ze západu či severu jsou jen nepůvodní šlechtěné linie. Počátek jeho zániku se dá datovat do konce 19 století kdy se začíná uplatňovat šlechtění jednotlivých plemen po celé tehdy vyspělé Evropě. To nemá nic společného s činností uvedeného spolku.
Pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 14. 1. 2015 7:29:18 Předmět: Re: chov matek
""Jednalo se tedy o dovoz matek včely tmavé, možná snad přímo Nigry. nepamatuji si už. Bylo to z německy mluvící země. Byl to jen vyýstup jednoho starého včelaře na přednášce kde přednášející brojil proti něčemu co možná neznal. Tak jej ten včelař poučil. Podle něj to bylo v pohodě dokud měli příliv kvalitních genů. Tepve v padesátých letech to šlo do kytek a zlepšení nastalo zase až dovozem kvalitních matek kraňských."
Podle mně není pravda, že rozchovem takzvaně "matek z kvalitního chovu" nedojde k vzniku hodně divokých a bodavých včelstev. Ty geny v těch včelách totiž jsou a budou tam po mnoho tisíc generací. Akorát se budou postupně zřeďovat. V každé dnešní chované matce jsou geny pro celé spektrum bodavostí, od velmi vysoké po prakticky nulovou bodavost. Připomínám, že příroda šlechtila po milióny let včely na nadprůměrnou bodavost. Ne tu nejvyšší, protože ta znamená zbytečné plýtvání včelami na cokoliv, co se v blízkosti úlu hýbe ale stejně tak ne na tu nízkou, protože to znamená snadné zničení úlu škůdci, požírači včel, plodu a medu. Dnešní matka vyšlechtěná na mírnost není nic jiného než matka, u které se brakováním během posledních desetiletí odstřihovalo bodavější potomstvo a nechávalo pouze to méně bodavé až úplně mírné. Rozdíl od nešlechtěné matky je potom pouze v tom, že u takzvaně "vyšlechtěné na mírnost" se ta bodavější část genů toho spektra té divokosti se projeví znatelně tak v druhé a další generaci, do té doby se potomstvo sledovat na divokost a brakovat odchované matky nemusí. Zatímco u "nešlechtěné" nebo málo šlechtěné se celé spektrum genů od nejdivočejší po nejmírnější projeví už v první generaci a včelař pak musí odchované matky na divokost testovat a ty divoké, co už jsou pro něho příliš a znemožňují mu práci ve včelstvu, brakovat. Pokud možno ještě dříve, než odchovají trubce.""
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65663
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |