| - (82.99.171.68) --- 27. 10. 2016
Re: úhyn
A teď bez ironie k těm co tvrdí že to mají pod kontrolou.
Nevím, jak jste moc IN ale je pár spolků mimo +CSV která problém popírá a zakrývá, kde se o problému dost dlouho mluví.
Tady jde o více možností.
Že hynou včely které by neměly podle všech do té doby známých důvodů hynout, tedy minimální napadení roztoči, první pozorování prokazatelná pozorování jsme udělal někdy před 8 lety.
Je víc možností, podle všeho je to infekční. Bohužel je moc možností.
Je třeba zohlednit otázku zda byly na stanovišti nebo okolí již dříve úhyny. A nebo jen roztoči.
Problém je že dost patogenů nejsme schopni určit. Máme šanci u nosemy a moru a to je vše.
Dokážeme v ČR s mírným úspěchem potvrdit ale ne vyloučit hnilobu, která probíhá většinou skrytě a klinika je jen někdy.
Nejhorší ale asi budou viry. Mendlova spol. pro včelařský výzkum pozvala teď do Brna předního odborníka na viry D.Schroedera a neměl pro nás dobré zprávy. Podle všeho nám zbývá jen selekce na odolnost.
http://www.msvv.cz/konference-za-zdravejsi-vcely-2016/
Podle mých pokusů je třeba ke všmeu po jakémkoli úhynu přistupovat jako k prašivému a vše likvidovat.Nic nepoužít, ani pylové plásty. Včely mít co nejdál od sebe, pokud uhyne jedno tak problém se šíří na sousední. Projeví se to třeba až za rok či později.
Nejlěpší je zavčasu úl zlikvidovat i se včelama- tedy pokud se u něj projeví loupež, lezou do něho vosy ale i případy "náhlé trubčiny" předznamenávají problém. Většinou neodvratný, otázka je kolik materiálu a úsilí investuji do jeho oddálení.
Nezachraňovat oddělkama, oddělky raději dávat stranou a raději dělat nová včelstva i stanoviště a vědět že ve starých včelstvech se nějaké patogeny hromadí a časem jim podlehnou a nedovolit jim aby ssebou braly sousední.
A vybírat a chovat z těch co dobře vyzimují a já osobně se vyhýbám tomu abych choval matky jen "z chovu na liště atd) protože nedokážu předpovědět, které včelstvo jde do pryč a je plné virů atd.
Letos jsme choval ve dvou včelstvech a to jedno z těch nejlepších náhle v srpnu přestalo brát druhou dávku a dál je to již námý průběh.
Naštěstí hlavní část oddělků jsem dělal na nouzáky, takže nedošlo k míchání materiálu.
Kdybxch to dělal p staru tak jsem si do všech nových matek a oddělků možná zatáhl problém.
Letos ještě nevím, to uvidím až na jaře, náhlé slábnutí včelstvech probíhá celou zimu, ale zatím se mi tato strategie osvědčuje.
Tedy vědět že stará včelstva jednou odejdou a raději dělat nová, stará – to je otázka, ekonomicky zaměřený chovatel by je měl při jakémkoli náznaku problému zlikvidovat.
Například brtníci na Urale, i když brť dožije 8let, tak ji zlikvidují a vyčistí a nechají osadit znova. Takže že nic nežije věčně je známo i včelařům po generace.
Prostě staré časy kdy včelstvo ve včelíně žilo "věčně" jsou pryč a podle mě je konec i časů kdy jsm,e vytvářeli umělé megaorganismy - stanoviště na kládě, ve včelíně atd s miliony jedinců kteří žily spolu - zalétáváníá atd.
MEGARORGANISMUS ze supervčelstev má MEGA problémy, víc jak normální slabší včelstva, která žijí dál od sebe, i kdyby to byl jen palety naházené mezi keře.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 69263
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |