| | - Nezbeda Martin ( alias NezMar ) --- 31. 8. 2004
Re: stáčírna medu
Realita ?
1)
Byl někdo tehdy v Nasavrkách - seminář o EU ?
Byl tam jeden mladý včelař - chtěl udělat věci za dost - udělal stáčírnu
podle těchto norem.
Popisoval jak k němu přijel němec a podivoval se - to mi mít nemusíme ! ...
2) Známý vyprávěl o tom jak ve Švýcarsku vařili marmeládu na dvoře a pak v
krámku bez obav prodávali. ( Není v EU vím )
Je divné když se po nás "dupe" abychom měli všichni všechno a jiní to mít
nemusí.
Stáčírna pro malovčelaře je nesmysl. Svazová též. Dopadne to tak že utratíme
i to málo peněz co máme za něco co potřebujeme jen formálně a pak budou
drobní včelaři nakupovat "papír"- potvrzení, že to stočili v této stáčírně
...to je realita
Mám jinou představu - jakousi licenci včelaře. Tj. něco co by umožnilo
včelařit jen lidem co léčí, dodržují higienu práce apod. Něco co se dá
odejmout při falšování medu, neléčení apod.
To co prostě degraduje práci nás všech. Ale kdo by ji dával ? český úředník
? Je to taky jen další utopie
----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 31, 2004 2:00 PM
Subject: stáčírna medu
> Předpokládám, že stáčírna by mělo být zařízení, do kterého včelař doveze
> tekutý, nebo ohřátý med, který se dá přelévat, tam se med ohřeje tak, aby
se
> dal filtrovat, dále se zhomogenizuje neboli promíchá, aby měl stejnoměrnou
> kvalitu a dále nějak hromadně naplní do včelařových, nebo tam zakoupených
> čistých sklenic nebo jiných obalů.
>
> Minimální rozumná dávka by mělo být asi okolo 50 - 100 kilo jednoho druhu
> medu, menší množství včelař obvykle prodá mezi známými tak, že bude
nalévat
> med do jimi přinesených nádob a tudíž stáčírnu nepotřebuje.
>
> Naopak stáčírna je výhodná pro včelaře, který má zavedený prodej medu ze
> dvora i méně známým a neznámým lidem, dále kdo prodává med ve stánku o
> výstavách, svátcích apod, nebo kdo dodává med do nějakého "kamenného "
> obchodu (nevím, jak dalece je to možné z hlediska našich předpisů). Mohla
by
> to být třeba nějaká spolková prodejna, třeba včelařů, nebo drobných
> chovatelů, nebo třeba místní ovoce-zelenina.
>
> Stáčírna by měla mít takové parametry z hlediska hygienických a jiných
> předpisů, aby med z ní se takhle mohl prodávat. Vidím to jako obdobu
> pálenice. Nějaký investor, třeba nějaká organizace svazu včelařů, nebo
třeba
> 15 podílníků - včelařů, nebo kdokoliv, kdo má kus volného pozemku a
peníze,
> by takové zařízení postavil a větší včelaři z okolí by tam jezdili a za
> úplatu by si tam nechali svůj med zpracovat a naplnit. Na oplátku by třeba
> mohli získat na sklenice se svým medem nálepku stáčírny, která by
> garantovala, že med byl náležitě přefiltrován, nebyl při plnění přehřát
atd
> a všechny ostatní parametry by garantovali jednotliví včelaři svým jménem,
> tak jako to dělají nyní, když prodávají svůj med ve stánku. Na rozdíl od
> pálenice by stáčírna medu mohla fungovat celý rok, protože med se na
rozdíl
> od kvasu dá skladovat. Zase konzumentů alkoholu je více než včelařů, takže
> na rozdíl od pálenice by stáčírna mohla stačit jedna i pro několik okresů.
>
> Představuji si, že takový běžný větší včelař sklidí třeba 800 kg řepkového
> medu, 400 tmavého a 350 lípového. Z toho by třeba 50 kilo tmavého a
lípového
> nechal pro sebe a známé , zbytek by dal naplnit a s nálepkou se svým
jménem
> by mu ho prodali přes podzim a zimu třeba v místní zelenině nebo prodejně
> zdravé výživy. Cena za naplnění do sklenic by pro něho mohla být výhodná
tak
> okolo 10 kč za kilo naplněného medu.
>
> R. Polášek
>
>
|
Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7058
Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek
Zobrazit
celé
vlákno |