Včelařská konference

Viry...? No já nevim, Vlastní zkušenost. Podzim 2016 jedno stanoviště kde byla v létě řepka cca 100m od úlů a v květnu pozorovány k večeru včely před úlem v křeči ale jinak žádné znatelné zeslabení, výnos medu slušný, tak pak během konce září ztráta 6 včelstev z 20, vymizení z úlu.
Druhé stanoviště ve stejný čas bez řepky, ta byla tak 2 km, bez problému, všech 40 vyzimovalo.
Letos řepka nebyla nikde, nejblíž tak 2 km, a zatím všude bez problému, všechno žije, 5 - 7 uliček obsazeno.
Tak jak moc v tom hraje roli třeba dnešní zemědělská chemie?

Zemedelska chemie je urcite jeden ze spolupusobicich faktoru,o vlivu postriku nejen repky,ale i horcic,ci jen porostu osetreneho postrikem netreba dlouho diskutovat,staci byt po aplikaci u cesen.Pokud si tohle natahaji v pylu,nektaru,nebo s rani rosou,k vitalite jim to urcite neprida.Jestli se tohle vsechno kumuluje v dile,spolu s viry,N.C.,tak je v dile takovy koktejl,ze premeteni je jedina moznost jak to dostat pryc.Ale to zase narazi na snahu mit med,tim skladovat rezervni souse atd.V minulosti padali tisice roztocu,vcely to davaly.Proc to dnes davat prestaly? U tehle hromadnych kolapsu je zvlastni zmena chovani vcelstev,nebraneni cesna,rozpad funkcnosti,kolaps.A bohuzel vcely co si naberou zasob,dopadaji uplne stejne a stejne rychle.Prinaseji si klestika? Tezko,vetsinou je jich tam po km,gabonech,fumigacich minimum.Ale budou v tom viry,jedy z prirody,nami dodany amitraz,ktery kdovi jak reaguje s tim,co uz v ule je.Pise se,ze podporuje rozvoj N.C.

U nás byla vlna úhynů přes zimu 2014 - 15 a tehdy jsem taky pozoroval mírně nestandartní chování včel na česnech, od cca září až do zimy. Mně přežilo jedno včelstvo a to jen tak tak.
Jinak jsem v centru vesnice, první pole, kde by mohla být řepka mám cca 500 - 800 m daleko.

Myslím si, že na ztrátu včelstev má největší podíl varroa.To že odchází produkční, nejsilnější včelstva má svou příčinu. Tyto včelstva potřebují větší množství zimních zásob a vylupují slabší. Se zásobami si donáší i kleštíka. Mají množstevní potenciál, kdy některé včely padnou strážkyním vylupovaných včelstev , ale potom je stejně převálcujou. Je to masívní, během týdne jsou slabá včelstva vyloupená a potom silná zkolabují a jede to dál. Je převčeleno, včelař nemůže vědět kde loupily. Na to, že máme na podzim některá slabší včelstva má zajisté vliv chemie. Ta, kterou tam nacpeme my, ta od zemědělců i viry. Nemalý vliv má i to, že zachraňujeme to, co by v přírodě nepřežilo. Chápu včelaře, že má radost, jak zachrálil včelstva přenesením do sklepa. Ale matka, která nepřivede včelstvo do zimy do síly může mít vadu. Další rok stovky cinknutejch trubců je ve hře o oplodnění mladých matek, matky nepřivedou včelsvo do optimální síly. Nastává to, co je napsáno výše. To,že včely nebrání dobře své česno, může být i důsledek šlechtění včelstev na mírnost, tedy přešlechtění.

prostě platí to co mnoho včelařů nechce slyšet-"Zimovat silná zdravá včelstva a slabochy spojovat(pokud to má smysl) a nebo NEMILOSRDNĚ LIKVIDOVAT!"

Jistě,zemědělská chemie ptž.koktejl i z jiných faktorů.Rozhodně za úhyny nestojí jen jedna věc.
Vlastní zkušenost-včely mám na stanovištích obklopených lesy a loukami,nejbližší pole, kde by mohla být řepka je cca 1km.Brzy na jaře pyl z lísek,olší a bříz.Naopak na sklonku léta ostružiny,ale taky medovice.
Za posledních 10let úhyny do max 15%,a zase to nebylo jen díky varroa,ale i díky cementovému medu a nosemě s ním spojené.
Letos zatím jedno včelstvo z 55 a i u něj opět hrála roli nosema,se kterou stále bojuji.Nicméně zima nekončí,takže uvidíme.
Oproti tomu mám i stanoviště v 35km vzdálené obci a tam je obrovsky znát,když včely nemají pozdní snůšku pylu.Protože při stejném způsobu vedení včelstev,tam jsou min. o 40% nižší výnosy.A zdravotní stav o třetinu horší.Není to o tom,že by tam byly lány řepky,je to horská oblast a jsou tam převážně louky a pole jen na směsku pro šrot kravám.Je to o tom,že tam prostě chybí pozdně letní a podzimní snůška/když tam nechám své louky odkvést,aby si z nich včely vzaly co nejvíc,tak brblají sousedi,že to nemám jak oni ,anglický trávník/.
Shrnutí je takové-léčit když je třeba a dle metodiky,nebrečet nad snůškovými poměry,sázet a sít včel.rostliny a hlavně nervat do včel každý rok jiné chemikálie.

www.novinky.cz-do medu z celeho sveta pronikly zbytky cizorodych latek...Kdyz se tohle najde v medu,kolik si toho vcely nanosi ve vode ci ulozi v pylu?

a to je jen to o čem víme.A když pak dáme včelkám "zahulit" léčivama,např.Gabonem nechaným v ůlu celou zimu.Aneb jak řekl nejmenovaný jednatel jedné ZO/"letos bysme mohli dát Gabon,protože jsme ho dlouho nedávali"/,tak nám v zimě padají včelstva....