Včelařská konference

"Jinak je u nas pomerne naseto hodne svazenky a inkarnatu,maliny a ostruziny podmineny opet tim,kolik naprsi.Lipa nikdy nic krom pylu,medovice se uvidi (90% smrku sezral kurovec)."
---------
Jestli u vás 90 % smrku sežral kůrovec, tak než se na pasekách rozrostou nové sazenice, počítal bych s přínosem z rostlin z těchto pasek. Řekněme tak první tři roky, první rok budou sázet, druhý a třetí rok se rozrostou pionýrské rostliny na těch pasekách a potom stromečky vyrostou a rostliny zastíní a zahluší.
Lípy jinak potřebují k medování hodně vody, takže musí být na březích vodních toků nebo v hodně vlhkém lese či někde v vlhčí půdě a musí to být staré stromy s množstvím květů nebo jich musí být hodně moc.

Nez se Radime ujmou nove sazenice,to je na leta.Vetsina stromecku uschne a sazi se kazdorocne znova a znova.Samy kamenity strmy svah,rovina zustala dole na Hane -:).Ani ta buren to tam nema jednoduche,dest sleti z kopce dolu,buren krpi a schne sama od sebe.Jedine cemu se dari,tak jsou ostruziny,tech jsou hektary a nekdy,kdyz ciste nahodou zaprsi pred kvetem,tak je z nich snuska jako hrom.Marne tapu,kdy vlastne v poslednich letech naprselo....

"Nez se Radime ujmou nove sazenice,to je na leta.Vetsina stromecku uschne a sazi se kazdorocne znova a znova.Samy kamenity strmy svah,rovina zustala dole na Hane -:)."
-------------
Přirozeně, aby se ujmula většina sazenic, musí být po vysázení aspoň měsíc mokro a deštivo. Pokud bude počasí jako teď, hromadně to uschne.
Nebo se musí sázet na podzim.
Možná tady bude problém, že smrčky to z velké části už nebudou a s listnáči zatím nemají velké zkušenosti ani školky ani samotní hajní.
Jinak na vlhčí paseky dál od vodních toků ( aby se po vodě nešířila semena)je podle mých zkušeností dobrá rostlina pro včelaře netýkavka žláznatá. Dokáže využít humus z předchozího lesa k explozívnímu rozvoji, už druhý rok tu plochu může kompletně zarůst, ale je světlomilná, takže nedokáže zahlušit zasázené stromky a ty ji za 2 - 4 roky přerostou a ve stínu pak zmizí. A na volných plochách za 10 - 20 let vyčerpá živiny a samm začne v konkurenci kopřiv a jiné vysoké buřeně mizet. A v létě za sucha netýkavka žláznatá umí využívat rosu, takže se může udržet i na hodně suchých místech.

Jedine co bez problemu roste,jsou koberce naletovych semenacku jedli,u tech vzrostlejsich cele jedlove houstiny.Drahanska vrchovina jich byvala plna.Dnes velkych stromu valem ubyva,schnou jeden po druhem,jsou plne jmeli
.Kousek od stanoviste mam snad posledni pamatku jak to u nas kdysi vypadalo.Mohutne jedle,nadherne zdrave stromy bez jmeli ci jinych prizivniku,maji dost vody.Je radost sledovat,kdyz se na nich premnozi msice,stromy jsou stribrne kapkami medovice,ktera se leskne i na boruvci pod nimi...Skoda,ze je to jen jednou za par let.
.

Vytěžili 2 ha lesa. Včely to mají ve vzdálenosti 500m. Nikdo se už nestará, nelze ani projít, zarosteno pichlavým akátem. Čekám kdy rozkvete. Ani na javoru včely nevidím. Všude kolem pršelo, nás to minulo, zem praská suchem.
Z každého úlu jsem vzal 3 rámky květového. Pro rodinu a přátele stačí. Kvůli suchu další asi nebude. Už je to 8 roků, kdy se mně podařilo vytočit z javoru.

http://leteckaposta.cz/528965467

"Jedine co bez problemu roste,jsou koberce naletovych semenacku jedli,u tech vzrostlejsich cele jedlove houstiny.Drahanska vrchovina jich byvala plna.Dnes velkych stromu valem ubyva,schnou jeden po druhem,jsou plne jmeli "
-----------------
Ne jedle by možná nešel kůrovec. Takže dost možná jedle bělokorá má naději coby náš původní druh, pořádně zvýšit procentuální zastoupní v našich lesích. Dřevo jedlí je podle mých zkušeností v podstatě rocnocenné se smrkovým, akorát asi neporoste tak rychle.