78661
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 26. 5. 2018
Re:
No někdo musí získat semeno inkarnátu, aby se dalo používat jako ta meziplodina, takže porosty na semeno se mlátí. Co vím z doby socíku, kdy se jezdilo kočovat na červený jetel na semeno v srpnu, tak červený jetel medoval jen tehdy, když bylo v době květu výrazné sucho. Jen tehdy se vyvinuly trubky jetele kratší a včely dovnitř jakž takž dosáhly.
Jinak produkce sladiny u brukvovitých asi bude hodně záviset na půdě. Pamatuji si, že jednou jsme kočovali za řepkou ne na sever do nižších anížinatějších poloh, ale opačným směrem ještě víc do Beskyd a tam, i když bylo dobré počasí, řepka prostě nemedovala. I špatně rostla. Taky to ale bylo nejspíš tím, že tam bylo podloží a půda na něm z beskydských hornin, pískovce a jílovce, písek a jíl, kameny a málo živin. Zatímco od nás na sever bývala řepka nejen v rovinatější lepší půdě, ale je tam místy taky podloží ne ze sedimetů, ale z vyvřelých hornin, které při svém rozkldu uvolňují do půdy hodně živin.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71679
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu