Včelařská konference

To ze uz nikde nic nepokvete,je takova vymluva vcelaru,celkem bezna.Rada vlastni polnosti,ktere samozrejme pronajima babisum a jim podobnym,kteri jim je uspesne plundruji,strikaji svinstvem.Podle mne je,pokud si sve pudy alespon trochu vazim,vzit si ji nebo jeji cast zpatky.Osit ji proste pro vcely.Kdo pojede kolem nas,bude asi jako Alenka v risi divu,na ruznych pasech klikate zaclenenych do lanu jezevcu roste nebo uz kvete svazenka,ktera po odkvetu vypada,a poroste a pokvete znova presne tehdy,kdy uz "nikde nic nebude".Na svych polnostech mam smes svazenka/horcice 3:1 a 5:1,za tyden vykvete.Po vysemeneni zapravim do pudy,vyroste,pokvete,zaoru,pristi rok brambory.Podobne to praktikuje zacinajici zemedelec,ktery k svazence seje jeste inkarnat,bud ve smesi nebo samostatne..Kaslu na nejaky najem a chemiky,jsou to moje polnosti a co si na nich nasejem je nase vec.Bez dotaci,bez chemie.

A vubec nejzajimavejsi je,ze na te horcici ve smesi se svazenkou neni zadny kvetopas.Osit horcici samostatne,tak z ni bez postriku neni vubec nic...Lip se mi jevi pomer 3:1.porost nepoleha.Horcice rozkveta o tyden driv nez svazenka.Je radost sledovat cvrkot v porostu,vcely,cmelaci.motyli,ruzne samotarky vedle sebe.A mrknete se na jezedacke pozemky,tam ticho,ani krtek tam neryje,pac po letech bez orby by musel mit ocelovy rypak -:(

"To ze uz nikde nic nepokvete,je takova vymluva vcelaru,celkem bezna.Rada vlastni polnosti,ktere samozrejme pronajima babisum a jim podobnym,kteri jim je uspesne plundruji,strikaji svinstvem.Podle mne je,pokud si sve pudy alespon trochu vazim,vzit si ji nebo jeji cast zpatky.Osit ji proste pro vcely."
-------------------
Jenže spousta lidí sice vlastní polní pozemky, ale už dávno nemá žádné stroje ani nářadí ani někde u domu přístavbu jako "hospodárku" kde by se to všechno skladovalo a provozovalo. Případně raději dělá přesčasy ve své práci, protože tak vydělá víc a kolikrát je dnes ta práce i jeho koníček. Nebo to je někdo mladý, kdo vůbec s polními pracemi ani nemá zkušenosti a musel by se všechno učit od začátku.
Málokdo to zemědělství buď dělá a má k tomu všechno potřebné, takže osít půl hektaru směsí svazenky a hořčice je pro něho brnkačka. Nebo má takového dobrého známého, kdo mu to udělá za nějaký litřík medoviny a medu. Nebo má 50, 100 a víc včelstev, takže si může takové věci objednat za komerční cenu a přesto se mu to vyplatí.

Jinak jsem nedávno zjistil, že asi žiju v bohatém městě. Pás široký metr mezi chodníkem a silnicí je v délce mnoha desítek metrů osázen čistě jen levandulí. 1 trs levandule v květinářství ve městě je za cca 125 Kč.
Ale proč to tady píšu, ta levandule byla vždy, co jsem šel kolem, obsypána množstvím včel. Vypadá to, že levandule je, nevím, jak pylonosná, ale určitě je velice dobrá medonosná rostlina. A zvláště pro období, kdy je hodně teplo a spíše sucho, protože evidentně medovala i odpoledne, na místě, kde byl beton a asfalt a pražilo slunko a kde tak jiné rostliny mají v tuto dobu nektar zaschnutý a nemedují.
Vidím to tak, že kdo by se rozhodl pěstovat levanduli pro nějaké "větší" rodinné účely jako léčivku či zdroj vůně a chuti a nasadil ji na nějakém teplém a slunném místě nějakou desítku metrů čtverečních, měl by z ní taky dobré poněcování pro pár včelstev na zahradě a kdo by se rozhodl pěstovat levanduli pro komerční účely od řekněme ctvrt hektaru a víc, měl by z ní i docela slušnou snůšku.

S oséváním polí jsou zádrhely.

Někteří včelaři mají pole, ale nemají vlastní traktor a výbavu na osev. A běhat co chvíli za zemědělcem až jede tam na hektar, tam zase 0,4 hektaru , za suché z nosa tam taky nepojede.

A měl jsem na poli na zkoušku svazenku, hořčici mezi obilí a řepou, ale přišla pak otázka jestli vynaložená práce a prostředky na tyto políčka za to stojí? A navíc můžete takto osévat pod nos jiným včelařům, zatímco vaše stanoviště je třeba 2 kilometry.

Půl hektaru svazenky kilometr v doletu nezaregistruju ve včelách, ověřeno, stejně krmím jako jindy.

V kombinaci s bramborami když už tradičně sázíte dobrá. Jinak dnes kdo by začal dělal podomácku brambory? Jen práce, skladování a bordel. A než je vyoráte, bez chemie sežere půlku výnosu mandelinka nebo sucho, nakonec je prodej brambor za směšnou cenu na každém rohu, tam supermarket, tam drago, tam polák s dodávkou za 5 korun. To soused si hodí v práci pár krát přesčas a ihned co se vrátí z egypta si rochní v bazénu a sleduje jak vy v tom hycu dřete a kopete do zetora že zas ta mrcha nejede.

"Bavili jsme se predevsim o pylu az nic nebude,my se toho nebojime,kazdy druhy starousedlik ma traktor nebo domamont do lesa na svazeni dreva.Zadarmo pochopitelne nejde nic,vsechno se musi necim zaplatit.Medem,pomoci na oplatku,nekdy i penezy.Bohuzel dnes je z nas konzumni spolecnost."
-----------------
Ono asi záleží, jaké je v okolí bydliště v tomto smyslu prostředí.
Já jsem popsal to moje, kde se JZD přeměnilo v mléčnou farmu a ta převzala pronájem většiny polí bývalého jZD vrácených jejich vlastníkům. Je tam snad desetina traktoristů a traktorů proti bývalému JZD a snad všichni dojíždějí kdesi odjinud a mně jsou neznámí. Takže zatímco v minulosti spousta mých dobrých známých z vesnice jezdila na traktoru a nebyl tak problém se k traktoru dostat, dneska bych musel nějakou práci traktorem asi oficiálně nakupovat za komerční cenu. Všichni moji známí traktoristi, starší buď šli do důchodu nebo se stali nezaměstnaní či bezdomovci a zemřeli, mladší si buď našli jinou práci nebo šli jezdit s traktory do fabriky do závodové dopravy a podobně.
a
Ovšem kdysi jsem zvažoval v tom smyslu pole divokých malin. Že bych jako kus pole, půl hektaru nebo hektar vyjmul z nájmu a zasázel tam divoké maliny vykopané z lesa. Kromě toho úvodního sázení by to potom nepotřebovalo prakticky žádný traktor nebo větší stroj. Jenom jednou za 3 5 let by se ty maliny potřebovaly zmladit, to by znamenalo to ve vhodnou dobu posekat třeba nějakým křovinořezem nebo vhodnou sekačkou, v nouzi i kosou a jinak by to akorát potřebovalo průběžně odstraňovat náletové dřeviny a ničit nežádoucí rostliny.
Ale potom jsem snížil počty včelstev a stáhl včely jen na zahradu a tak bych to nevytěžil.

Máte někdo zkušenosti s pámelníkem, jaký má přínos pro včely?
Uvažuji si na zahradu pořídit vizuální odstínění zahrady a baráku proti kolemjdoucím, protože za zahradou mám chodník, kde přes léto chodí hodně všelijakých turistů a jinak po celý rok dost místních.
A řada keřů či nějaký mírně stříhaný a udržovaný živý plot z pámelníku, aby z toho bylo i něco pro včely, je jedna z možností. kromě toho by se měl pámelník dát snadno množit (jesště jsem nezkoušel).
Podle teoretických údajů má mít pámelník vysokou produkci nektaru pro včely a i nějakého pylu a kvete hodně dlouho, přes celé léto až do podzimu.

Pámelník je výborná nektarodárná rostlina -keř,plně mrazuvzdorná.Včely na něm sbírají nektar od rozkvětu koncem května až do podzimu,pěstuji ho přes 20 let.Teď ho vysadím na mé lesní stanoviště.

Rekl bych i suchuvzdorna,pak ten vcelarsky vyznam ale neni.