Včelařská konference

S oséváním polí jsou zádrhely.

Někteří včelaři mají pole, ale nemají vlastní traktor a výbavu na osev. A běhat co chvíli za zemědělcem až jede tam na hektar, tam zase 0,4 hektaru , za suché z nosa tam taky nepojede.

A měl jsem na poli na zkoušku svazenku, hořčici mezi obilí a řepou, ale přišla pak otázka jestli vynaložená práce a prostředky na tyto políčka za to stojí? A navíc můžete takto osévat pod nos jiným včelařům, zatímco vaše stanoviště je třeba 2 kilometry.

Půl hektaru svazenky kilometr v doletu nezaregistruju ve včelách, ověřeno, stejně krmím jako jindy.

V kombinaci s bramborami když už tradičně sázíte dobrá. Jinak dnes kdo by začal dělal podomácku brambory? Jen práce, skladování a bordel. A než je vyoráte, bez chemie sežere půlku výnosu mandelinka nebo sucho, nakonec je prodej brambor za směšnou cenu na každém rohu, tam supermarket, tam drago, tam polák s dodávkou za 5 korun. To soused si hodí v práci pár krát přesčas a ihned co se vrátí z egypta si rochní v bazénu a sleduje jak vy v tom hycu dřete a kopete do zetora že zas ta mrcha nejede.

"Bavili jsme se predevsim o pylu az nic nebude,my se toho nebojime,kazdy druhy starousedlik ma traktor nebo domamont do lesa na svazeni dreva.Zadarmo pochopitelne nejde nic,vsechno se musi necim zaplatit.Medem,pomoci na oplatku,nekdy i penezy.Bohuzel dnes je z nas konzumni spolecnost."
-----------------
Ono asi záleží, jaké je v okolí bydliště v tomto smyslu prostředí.
Já jsem popsal to moje, kde se JZD přeměnilo v mléčnou farmu a ta převzala pronájem většiny polí bývalého jZD vrácených jejich vlastníkům. Je tam snad desetina traktoristů a traktorů proti bývalému JZD a snad všichni dojíždějí kdesi odjinud a mně jsou neznámí. Takže zatímco v minulosti spousta mých dobrých známých z vesnice jezdila na traktoru a nebyl tak problém se k traktoru dostat, dneska bych musel nějakou práci traktorem asi oficiálně nakupovat za komerční cenu. Všichni moji známí traktoristi, starší buď šli do důchodu nebo se stali nezaměstnaní či bezdomovci a zemřeli, mladší si buď našli jinou práci nebo šli jezdit s traktory do fabriky do závodové dopravy a podobně.
a
Ovšem kdysi jsem zvažoval v tom smyslu pole divokých malin. Že bych jako kus pole, půl hektaru nebo hektar vyjmul z nájmu a zasázel tam divoké maliny vykopané z lesa. Kromě toho úvodního sázení by to potom nepotřebovalo prakticky žádný traktor nebo větší stroj. Jenom jednou za 3 5 let by se ty maliny potřebovaly zmladit, to by znamenalo to ve vhodnou dobu posekat třeba nějakým křovinořezem nebo vhodnou sekačkou, v nouzi i kosou a jinak by to akorát potřebovalo průběžně odstraňovat náletové dřeviny a ničit nežádoucí rostliny.
Ale potom jsem snížil počty včelstev a stáhl včely jen na zahradu a tak bych to nevytěžil.

Máte někdo zkušenosti s pámelníkem, jaký má přínos pro včely?
Uvažuji si na zahradu pořídit vizuální odstínění zahrady a baráku proti kolemjdoucím, protože za zahradou mám chodník, kde přes léto chodí hodně všelijakých turistů a jinak po celý rok dost místních.
A řada keřů či nějaký mírně stříhaný a udržovaný živý plot z pámelníku, aby z toho bylo i něco pro včely, je jedna z možností. kromě toho by se měl pámelník dát snadno množit (jesště jsem nezkoušel).
Podle teoretických údajů má mít pámelník vysokou produkci nektaru pro včely a i nějakého pylu a kvete hodně dlouho, přes celé léto až do podzimu.

Pámelník je výborná nektarodárná rostlina -keř,plně mrazuvzdorná.Včely na něm sbírají nektar od rozkvětu koncem května až do podzimu,pěstuji ho přes 20 let.Teď ho vysadím na mé lesní stanoviště.

Rekl bych i suchuvzdorna,pak ten vcelarsky vyznam ale neni.