78681
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vaeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vdy vyplnili kolonku "téma".
V případě, e reagujete na některý ji uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle kadého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro kadý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, e budete dbát výe uvedených pokynů.)
Zběné zobrazeníArchiv Včelařské konference
- Čermák K . --- 1. 10. 2004
Re: Proč včely někdy staví plásty nepravidelně
Dlužím odpověď: Souhlasím s tímto vysvětlením, které jde dál do hloubky než to moje v článku. Tedy lépe by bylo hovořit ne o pevnosti, ale o vyšší celkové odolnosti plástů a díla jako celku proti zničení. Zapadá do toho i další poznatek z letošního rojového roku - jeden roj se usadil v keři nedaleko naší včelnice a zůstal tam, vystavěl dílo. Když jsme ho našli po asi 1,5 měsíce, měl postaveno 9 plástů. Zajímavé je, že dva prostřední plásty stavěl tak, že mezi nimi jakoby vznikala směrem vně široká ulička, ale do ní postavily včely další plást. Snímek mám, třeba to krátce popíšu a i s foto zveřejním ve Včelařských novinách.
K. Čermák
----- Original Message ----- From: "Jarolím Libor" <jarolim/=/misel.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, September 03, 2004 11:48 AM Subject: Proč včely někdy staví plásty nepravidelně
Příjemný den přeji! Dovolím si trošku nesouhlasit se závěrem článku v časopise Moderní včelař. Ty nepravidelnosti jistě způsobují nepevnost. (To je to z čím v článku nesouhlasím. Žádné zvyšování pevnosti.) A ve svém důsledku chrání hnízdo před škůdci a přírodními katastrofami. (Katastrofami v měřítku pro včely) Při manipulaci s rámky se občas stane - náraz a jiné mechanické přetížení - zvláště při točení medu, že dílo praskne. Nebýt to v rámku, tak vlastní vahou se ten plást utrhne a spadne na zem. Pracka predátora a nebo zobák, náraz větru do stromu či jeho převrácení a nebo zemětřesení jsou schopny udělat totéž co člověk. A trhliny mají snahu se rovnoměrně šířit ve svém směru. Viz praskliny ve skle, trhání papíru a td. Myslím, že tento příměr lze použít pro představu šíření trhlin. A teď přicházejí na řadu ony nepravidelnosti ve stavbě. Fungují jako perforace v papíře a nebo konec tabule skla. Trhlina se již dále nešíří ve svém směru, ale zahne do místa nepravidelnosti(nejmenšího odporu) a upadne jen část plástu a ne celý. I když plást vypadá jako celistvá plocha, skládá se díky nepravidelnostem-perforacím, z několika mechanicky samostatných a oddělitelných částí. Utržení a pád jedné z této části, neznamená, že s sebou stáhne i ty ostaní.
Ahoj Libor Jarolím Stará Bělá
PS: Doufám, že jsem to zvládnul napsat pochopiteleně.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7339
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Vechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu