Včelařská konference

Viz Včelařství aktuality. Zdeněk

21. 3. 2020

Evropský trh s medem čelí v současné době krizi. Dominují mu dovážené produkty, které jsou sice levné, ale s nejistou kvalitou. Včelaři proto volají EU o pomoc.

Produkce medu v EU během loňského roku poklesla. Naopak se zvýšil jeho levný import ze třetích zemí, zejména z Číny, a to až na 40 %. Každý rok se z Číny doveze zhruba 80 tisíc tun medu, další tisíce tun pocházejí z Ukrajiny a Mexika.

Včelaři ze zemí EU, kterých je asi 600 tisíc, ve srovnání s tím každý rok vyprodukují necelých 250 tisíc tun medu. Největšími producenti medu v EU jsou Španělsko, Maďarsko, Německo a Rumunsko. Po Číně je EU druhým největším světovým producentem medu. Vyplývá to z infografik Evropského parlamentu.

Značně se liší i náklady za evropský a neevropský med. Zatímco průměrná cena za čínský med se loni pohybovala na úrovni 1,24 eur za kilogram, jen produkční náklady v Evropě dosahovaly před dvěma lety 3,90 eura za kilogram. Ceny medu navíc v hlavních importních zemích nadále klesají, v roce 2016 se pohybovaly na úrovni 2,23 eur za kilogram.

Důvodem nízkých nákladů za mimoevropský med je přidávání cukerného sirupu do výsledného produktu, který lze při celních kontrolách jen těžko odhalit. Čína rovněž používá jinou definici a metodologii pro produkci medu než Evropané. To vše vytváří nesnadnou konkurenci pro evropské producenty.

„Pokud se situace na evropském trhu nezlepší, tak evropští včelaři, kteří jsou silně závislí na příjmech z medu, nebudou schopni dále ve své činnosti pokračovat,“ obává se předseda pracovní skupiny pro med z farmářské celoevropské asociace Copa-Cogeca Etienne Bruneau. V ohrožení jsou podle něj i jiné sektory související s produkcí medu. Informoval o tom EURACTIV.com.

Evropští producenti spolu s Copa-Cogeca proto po EU požadují přijetí pohotovostního akčního plánu. Copa Cogeca rovněž usiluje o vytvoření Evropské referenční laboratoře pro med, která by spolupracovala se Společným výzkumným střediskem Evropské komise (JRC) i Evropskou observatoří pro trh s medem.

„Unijní“ med
Med je nyní v EU regulován směrnicí, která ale příliš požadavků pro produkci medu neobsahuje. Problematické je zejména označování místa původu. Spotřebitelé se dnes setkávají s označením „směs medů z EU“ (tj. směs medů z více než jednoho členského státu), „směs medů ze zemí mimo EU“ (tj. směs medů z více než jedné neunijní země) a „směs medů ze zemí z EU a mimo ni“. EU se také snaží dohlížet na to, aby dovážené medy byly v souladu s evropskými standardy.

Samotné označení by ale mohlo projít změnou. V lednu o tom diskutovali ministři zemědělství EU, a to na žádost Slovinska a Portugalska, kterou podpořila i Česká republika. Skupina 16 zemí EU při té příležitosti přijala společnou deklaraci, v níž po Evropské komisi (EK) požaduje zvážení revize směrnice o označování medu z roku 2001 tak, aby se zpřesnily podmínky pro označování původu medu.

Podle maďarského ministra zemědělství Istvána Nagyho je nutné uvádět nejen zemi původu medových produktů, ale také velikost podílu evropské a neevropské složky ve výsledné sklenici medu.

„Musíme pamatovat na původ, kvalitu a jednotnost vnitřního trhu,“ zdůraznil význam zpřesnění označování maďarský zástupce na zasedání Rady.

Česko je jednoznačně pro. „Současný dobrovolný způsob označování směsí medu neposkytuje spotřebitelům dostatečné informace o původu medu, dozví se z ní jen to, zda jde o med z EU nebo ze zemí mimo EU. To chceme rozhodně změnit, zejména medy pocházející z některých mimoevropských zemí často obsahují látky, jejichž použití je v EU zcela zakázáno,“ uvedl již dříve český ministr zemědělství Miroslav Toman.

„Souhlasíme s tím, že současné označování směsí medu neposkytuje spotřebitelům dostatečné informace o původu medu, který si kupují. Konkretizaci označení uvítají nejen spotřebitelé, ale také kontroloři sledovatelnosti,“ uvedl za Českou republiku na lednovém zasedání Rady Jiří Šír, náměstek na MZe pro řízení sekce EU a zahraničních vztahů. Dodal, že některé mimoevropské země přidávají do medu látky, které jsou v EU zakázány.

Podle českého ministerstva by zpřísnění podmínek pro označování medů mělo přispět ke zlepšení kontroly sledovanosti a zvýšení bezpečnosti směsí medů. To si myslí i další zástupci zemí, které iniciativu podpořily. Důraz byl kladem zejména na posílení důvěryhodnosti spotřebitelů.

„Musíme poskytnout veškeré kompletní informace spotřebitelům a je to (označování, pozn. red.) důležité také pro zajištění rovných podmínek pro včelaře. Také vysledovatelnost (původu medu, pozn. red.) je klíčová pro prodej bezpečného a zdravého medu,“ zdůvodnil potřebu harmonizovat označování medu na lednovém zasedání Rady pro zemědělství slovinský ministr zemědělství Jože Podgoršek s tím, že ti, co dnes si kupují dražší med, mají často více informací, než ti, co si kupují med levnější.

Podgoršek rovněž připomenul, že jasnější označování potravin je součástí strategie z Farmy na vidličku v rámci Evropské zelené dohody, vlajkové iniciativy Komise pod předsedkyní Ursulou von der Leyenovou. Med ale v těchto iniciativách přímo uveden není. Podle eurokomisaře pro zemědělství Janusze Wojciechovskiho, který se zasedání účastnil, Komise bere nynější výzvu na vědomí a bude se jí dále zabývat.

Není to však poprvé, co je k takovém kroku Komise vyzvána. Jak připomenul maďarský ministr, Rada už loni na podnět Evropského parlamentu požadovala přesnější označování medu.

K deklaraci se kromě Česka a Slovinska připojily i ostatní státy Visegrádu, dále pobaltské a jihoevropské země, a také Francie, Bulharsko a Rumunsko. Navržená opatření ale na zasedání podpořili v ústních vyjádřeních i zástupci dalších států.

Ke zpřesnění označování už se loni jednostranně odhodlala Francie. Vzhledem k tomu, že by takový krok negativně dopadl na volný pohyb zboží, země potřebovala k přijetí zákona souhlas Evropské komise. A té se opatření nezamlouvala. Psal o tom v listopadu EURACTIV.com.

Francie požadovala uvádění přesného seznamu zemí původu jednotlivých druhů medu. Ty země, z nichž pocházelo více než 20 procent medové složky měly být navíc zvýrazněny. A v tom právě Komise viděla problém. Francouzská vláda proto musela svůj návrh pozměnit. O podobnou změnu na národní úrovni usilovalo i Portugalsko a Španělsko.

Další problémy včelařů
Kromě označování medu je snahou také lépe chránit ubývající populaci včelstev. Evropský parlament již před dvěma lety, na návrh maďarského europoslance Norberta Erdőse (EPP), usiloval o přijetí akčního plánu na ochranu včel a včelařů. Ochrana opylovačů byla rovněž v zájmu bývalého českého europoslance Pavla Poce (ČSSD). Nyní by v tom mohla pomoci také očekávaná strategie pro ochranu biodiverzity, kterou by měla Komise zveřejnit na konci dubna.

Zdroj: EUROACTIV.cz

Nejak mi unika smysl tohohle mnoho slov o nicem.Med se bude ve velkem dovazet stale,i kdyz se vic bude hlidat kvalita.Pro balice bude to nejmensi,misto med z ES a mimo ES dolepit na etikety konkretni zastoupeni medu z te ktere zeme puvodu.Jen urednictvo bude mit pocit,ze se neco zlepsi.Euromed dovozy nijak neomezi.Mnoho euroslov o nicem.

Med se bude dovážet stále. Ale až bude to nové značení, tak většina medů prodávaných dnes jako "směs medu ze zemí EU a mimo země EU" bude mít nálepku něco jako "směs 99 % medu ze zemí mimo EU a 1 % medu z (třeba) ČR" a bude muset být prodávána za znatelně nižší cenu, aby směska byla prodejná.
Jestli to takhle v Bruseli skutečně udělají, tak to bude jedno z mála jejich rozhodnutí, které bude logické a správné.
Sice je otázka, jak se to bude v praxi kontrolovat, nicméně já věřím, že to nějak půjde.

jesli je dovozová cena 1,2E tak se ceny sníží. Bude se takovýto med prodávat za 100Kč +-. Zákazník bude vědět, že je tam jen 1ˇ% českého medu, ale pořád to bude med.
Akce mají přeci češi rádi, hlavně nízká cena a kvalita jde stranou.
Co vyhraje. Babiččin med? To už zde bylo

Nějaké značení věci nepomůže, pouze regulace trhu umí zatnou tipec padělatelům medu.

Stačil by nějaký systém povolenek pro ochranu medu. Něco jako u emisí, chceli někdo znečišťovat vnitřní trh haldami jakéhosi medu odkudkoli, ať si koupí povolenku. V tom momentě by se do věci mohla zapojit celní zpráva a vznik by nový registr kontrol pohybu medu.

Celý problém by mohla vyřešit nucená vyvážená bilance dovozu a vývozu. Tz. Kolik zpracovatel nebo obchodník doveze, musí mít za povinnost i stejné množství nebo nějakým poměru (dovoz vývoz) tuzemského medu vyvézt a jinak řečeno, kolik tuzemského medu vyveze, tolik může jen dovézt.

Nutné by bylo to celé domyslet aby se vykutálenci nespolčovali, nemohli dohodnout, nemohlo se vznikla tak nová komodita jako obchod s povolenkami dovozu a vývozu.

Prostě když p. Špaček uvede 10 kamiónů španělského medu na český trh do regálů, musí mít dokladovaný stejné množství medu jako vývoz českého vykoupeného medu do Španělska.

Nebo do Číny. Nebo na Ukrajinu. Pokud ho nemá, měl by mít za povinnost odvézt poplatek na obnovení tuzemské produkce medu do nějakého speciálního fondu peníze. Když jak píše, že je španělský med tak vyjímečný, mohlo to být docela zajímavé kdyb to např. mohla být suma až 1t€/tuna.

Ti co nakupuji med v regalech super hyper si ani nevsimnou odkud med je,bude je zajimat cena a ta nebude u dovozovych medu rozhodne nizsi proto,ze pujde o dovozovy med.
Vyvazet nas med a za nej dovazet jiny mi taky pripada zcestne.Pokud EU muze neco udelat,tak at na med a vosk nasoli clo,zrusi vyjimku ze cla Ukrajine.Do te doby je to o nicem.