78493

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


R. Polášek (90.178.51.173) --- 9. 4. 2020
Re: Asi budeme muset -rozhodne nebudem

Podle mně hodně záleží na krajině. Například kdysi jako kluk mi stačilo vyjít z baráku v podstatě kterýmkoliv směrem a do cca 200 metrů jsem prakticky všude narazil na nějakou bažinku, pramen, otevřený potok atd. Když bylo tehdy sucho, jaká bývají dnes, tak se včely akorát z běžných lučních květů a jiných běžných přeorientovaly na rostliny a jejich květy, které byly v okolí těch zamokřených míst. A vůbec nic se nestalo.
Sucho tehdy určitě bylo, například kterýsi rok, nějak okolo roku 1973, bylo tak velké sucho, že místní říčka úplně vyschla a voda zůstala jen v hlubokých tůních té řeky. Nikdy potom takové sucho nebylo, protože řeka nikdy, ani dnes v době "sucha" takhle nevyschla.
Dnes stačí v létě týden jasná obloha a teplo a všude tady je prach, protože všechny ty všechny ty mokřinky, bažiny a otevřené potoky buďto odvodnili, zasypali nebo zatrubnili. Jak je dnes sucho víc než 2 - 4 týdny, včely dnes silně trpí, protože nemají žádnou pylovou pastvu. A to i v době, kdy kvetou vysoké stromy, na jaře zbylé ovocné stromy, třeba v létě zbylé lípy, které mohou kořeny sáhnout hluboko do země pro zbytky vláhy.
a.
A potom záleží na zavčelení krajiny. Kdysi jsem zažil krajinu, kde se mimo snůšky od května po srpen včely v pohodě uživily a ještě přinášely týdně 1 - 3 kila medu. V době snůšky přirozeně za pár dnů plný medník. Dneska v době snůšky nosí stejně jako dřív, ale mimo snůšku spíš většinou trpí hladem, hlavně pozdšji v červenci a srpnu a je třeba se o ně starat.
Kdysi byla příprava na snůšku v tom, že se včely rozebraly a vybralo se těch 3 - 10 kilo, které každé včelstvo mezi snůškama nashromáždilo, aby se uvolnily plásty na med ze snůšky. Mimochodem to býval obvykle ten nejchutnější med. Ale tehdy, pokud se v květnu vypořádalo s rojovou náladou, až do poloviny srpna se se včelami nemuselo prakticky nic dělat mimo vybírání medu. Poslední jistá snůška byla v polovině srpna z medovice a srpnových květů, další snůšky, třeba z ohnice a hořčice na strništích už byly nejisté, bylo lepší po polovině srpna krmit.
a.
Dnes je příprava na snůšku v tom, že se včely hlídají, aby netrpěly hladem. A pokud trpí hladem, musí se přikrmovat. V červenci, pokud není snůška třeba z lip, by už včely z mimosnůškových zdrojů nestihly přinést ani pro svou obživu a stoprocentně by trpěly hladem. krmení na zimu v červenci je potom i z těchto důvodů, je lepší nechat zpracovat včelám cukr na zimu v červenci než včely přikrmovat v červenci a srpnu a na zimu krmit potom. Ale kdyby i dnes bylo zavčelení tak malé, že by byly jisté snůšky v srpnu, určitě by spousta včelařů nechávala včely nosit med a na zimu krmila až na konci srpna a v září.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74108


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu