- Jan Vencl --- 11. 10. 2004
Re: Netýkavka láznatá.
Je pravda, že netýkavka se hubí trochu lépe než třeba křídlatka, ale šíří se
skutečně jako lavina.
Jejím rozšířením si zavaříte nejen u sebe, ale i v širokém okolí.
Honza
----- Original Message -----
From: "Langi" <e-mail/=/nezadan.terramet.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 11, 2004 1:36 PM
Subject: Re: Netýkavka láznatá.
> Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera ROYLE), dříve známá spíše pod
> názvem netýkavka Royleova, je dalším nepůvodním druhem v naší flóře.
> Původním místem jejího výskytu byl západní Himálaj. Tam roste ve výškách
> 1800 - 3000 m n. m. Do Evropy byla přivezena údajně v r. 1839 jako okrasná
> a nektarodárná rostlina do Anglie. Zprávy o prvním pěstování v Čechách
jsou
> poměrně kusé. Je však doloženo pěstování v zámecké zahradě v Červeném
> Hrádku u Jirkova již v roce 1846. Teprve z roku 1896 pochází údaj o
> zplanění v Kunraticích u Litoměřic a r. 1903 i na březích Jizery u
Turnova,
> kde je dnes nejrozšířenější jednoletou rostlinou. Ve stejné době zplaněla
i
> na Svitavě u Blanska a na Moravě u Olomouce a u Litovle. V roce 1909 se
již
> vyskytla i na Zlaté stoce u Třeboně. Od roku 1920 do roku 1940 se rychle
> rozšířila po celé republice, především na větší toky. V Krkonoších již byl
> výskyt zaznamenán na Malé Úpě, v Krakonošově údolí (830 m n.m), na Labi,
> Malém Labi, Čisté, Olešce a jinde. stanoviste netykavky u reky
>
> Netýkavka žláznatá je jednou z nejvyšších letniček ve střední Evropě. Jde
o
> rostlinu z čeledi netýkavkovitých. Její nebezpečí spočívá obdobně jako u
> bolševníku velkolepého či křídlatky (o nich psáno v již zmíněném čísle
> 11/1998) zejména ve schopnosti rychle obsadit a zcela změnit nové
> stanoviště. Protože vytváří neprostupné porosty na březích řek a rybníků,
> na rumištích, u hřbitovů, oplocení zahrad a v říčních přístavech a
> překladištích, snižuje jejich druhovou pestrost. Má velký vliv na erozi
> půdy, protože nevydrží první mrazíky, a ponechává tak odkryté břehy až do
> jara. Vyžaduje slabě kyselá až slabě zásaditá vlhká stanoviště, bohatá na
> živiny a polostín.
>
> Netýkavka žláznatá je příjemně ovocem vonící jednoletá lysá bylina s
> přímou, odzdola někdy větvenou lodyhou, vysokou až téměř 3 m. Lodyha je
při
> bázi až 5 cm tlustá, dutá, tupě hranatá, světle zelené až tmavě nachové
> barvy. Dolní lodyžní listy jsou střídavé nebo vstřícné, horní vstřícné
nebo
> v trojčetných přeslenech, řapíkaté, široce vejčité až kopinaté, délky až
35
> cm a 10 cm široké. Jsou špičaté, na bázi klínovité, ostře pilovité s
> vyniklou žilnatinou, na každé straně s 20 - 50 zuby. Naspodu jsou listy
> světleji zelené než na líci, na řapících a na okraji báze čepele mají
> nápadné, až 3 mm dlouhé kyjovité žlázky, které jsou celé nebo jen na
> koncích nachové.
>
> Květy jsou velké 2,5 - 4,5 cm, purpurové, světle až tmavě červenofialové,
> růžové nebo téměř bílé. Hrozny v úžlabí listenů jsou delší i několikrát
než
> listen. Hrozen tvoří 2 až 20 květů. Rostlina je opylována zejména čmeláky.
> porost netykavky
>
> Tobolky jsou vřetenovité, dlouhé 2 až 3,5 cm, lesklé, tmavě zelené se
> světlejšími hranami a nachovou špičkou, pukající 5 zkrucujícími se
> chlopněmi. V jedné tobolce je 5 - 20 černohnědých lepkavých semen se
> světlejšími skvrnami. Jedna rostlina může mít více jak 5000 semen. Jejich
> klíčivost je 6 let a jsou vystřelována až do vzdálenosti 4 m od mateřské
> rostliny, šíří se však i vodním splachem (neplavou, ale jsou unášena
vodním
> proudem po dně nebo v průtočném profilu) a zvířaty.
>
> Likvidace netýkavky spočívá zejména v mechanickém odstranění - tj. pokosu
a
> zamezení dozrání semen.
>
> Hrozí nebezpečí, že netýkavka žláznatá obsadí během několika málo let celé
> území České republiky; prvořadé je zamezení jejího šíření zejména v
> chráněných územích, jakým je i KRNAP. Evidenci a likvidaci netýkavky
> zajišťují Správy CHKO a NP, organizace ČSOP, Okresní úřady, lesní správy
> Lesů ČR, Správy ochrany rostlin, organizace správ toků (povodí, Státní
> meliorační správy, Oblastní správy toků LČR). Poznatky o výskytu této
> rostliny můžete hlásit na tyto organizace.
> Martin Lejdar,
> foto Jiří Dvořák
>
>
> Prevzato z http://krkonose.krnap.cz oficiální stránky Správy Krkonošského
> Národního Parku.
>
> Velice opatrně si dovolím podotknout, ze nekteri z nas jsou botanici. A
> to,ze dany rostlinny druh nezpusobuje skody na pestene zahrade neznamena,
> ze neni nebezpecnym druhem pro divokou kvetenu.
>
> Vice studia preje
> Langi
>
|
Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7471
Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek
Zobrazit
celé
vlákno |