|  | R. Polášek (90.178.51.173) --- 1. 8. 2021Re: Neúroda
Jinak  si myslím,  že u  nás se dá  včelařit skoro  všude,  ale musí  se respektovat  kapacita krajiny a tudíž včelaření  musí  být jen  do  určité  hranice zavčelení  krajiny. 
Neboli  když  mám  na konci  dubna na stanovisti  kvalitní,  na produkci  připravená  včelstva,  tak  až  do  konce července,  začátku  srpna se mimo protirojová  opatření  o  ty včelstva nemusím  starat A přirozeně o  vybírání  medu. , pokud je snůška. Žádné  strachování, třeba už ke konci  května, jestli se včelám  netenčí  zásoby a že bude třeba,  než  přijde snůška, je všelijak  složitě,  aby se cukr nedostal  do  medu, podněcovat  cukrem. Nebo  pokud končí  snůška,  se těžce rozhodovat,  jestli  jim  ten  med vytočit a potom  dávat  cukr nebo  nechat  a potom  sledovat,  jak  do  další snůšky nebo  do podzimního  krmení ten  med ubývá. To  v žádném  případě.
 Správné  včelaření  a v případě komerčního  včelaření  taky jediné reálně možné  je podle mne to, že v dubnu  tam  připravená  včelstva mám nebo  na to  místo  dostanu  a až  do července až  srpna,  do krmení  na zimu, nedělám  v podstatě nic jiného než  že z  těch  včelstev  vybírám  po  snůškách  med. A mimo  snůšky maximálnějen  informativně prohlížím  a sleduji,  žádné  zásahy nedělám.  Mimo  včelstva určená  k  rozmnožování.
 Problém  je podle mne ten,  že na místech,  kde před 30 - 40 lety se takhle mohlo  včelařit při  zavčelení  20,  možná  i 40 včelstev  na km2,  se zhoršila snůška z  těch  podpůrnýczh  nesnůškových  rostlin tak, že dnes takhle mohou  včelařit při  zavčelení třeba jen 4 včelstev na km2. Včelařům  na tom  místě to  třeba kolikrát nedochází nebo  dokonce naopak,  ve snaze "vytlouct" z  toho  stanoviště co  nejvíc medu,  stlučou  nebo  koupí  další  "bedničky" a postaví  na stanovišti ještě další  nástavkové  úly se včelami. Pak  dochází  v podstatě k  tomu,  že včelaři  na tom  km2 spoutěží  mezi  sebou  ne o  to,  kdo  bude mít víc medu,  ale o  to,  kdo  bude včelstva v sezóně lépe podněcovat  a ošetřovat  a kdo  lépe zvládne krmení  na zimu a na jaře bude mít včelstva životaschopnější  než  druhý. Kdo  ty včelstva podrží  a komu  ty včelstva začnou  spíš víc hynout. nebo podléhat  loupežím  okolních.  Až uhynou  úplně. Případně jestli  to  nakonec neskončí  tím,  že odněkud zvenku  přijde nějaká  virová  nálož  na nějakém  roztoči  Varoa a na tom  km2 nastanou  hromadné  úhyny včelstev.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 75257
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 |