Včelařská konference

To je snad jasne,nejsou tam podminky pro premnozeni producentu medovice,aby ta snuska byla vyznamna,coz jinde zase platit nemusi.

Mnoho let za sebou je v březnu na JM zima. Vtu dobu probíhá kladení vajíček mšíce borové. Má také hlavního nepřítele Pauesia picta.

Takže pokud jsou tak dva roky za sebou příhodně teplé a první rok se mšice borová namnoží a druhý rok přemnoží, nenamnoží se její predátor, na JM od května do srpna, pamatuji že i v polovici září jsem točil vedle borovic nepřetržitě med. Je zní více medu než z nějaké lípy nebo pole. Jenže .

Jenže jsou borovice chcíplé, na tlející chcíplině rostou akorát houby. A takové houbovité dřevo dobré ani do kotle ani do kuřáku.

Zrovna včera jsem se díval, že borovice co přežily, jsou znovu od konců zerzavé, takže vychcípnou lokálně napadené nakonec všechny.

Gupo diky za info. Muzes popsat sensoricke a opticke vlastnosti tohoto medu. Nemas archivni sklenici na prodej?

Příjemná oříšková vůně. Barva světlá a různě podle právě probíhající vedlejší snůšky pylu. Zpravidla se smíchal s něčím co právě probíhá, je to taková výplň. Nejde moc poznat, hodně včelařů si myslí že nosí to nebo ono, ale medovice dělá(la) tak 2/3 výnosu medu na JM. Klam je ten světlý odstín který nijak nepřerazí ani akát, ani lípu ani slunečnici. Jen ta vůně po otevření úlu, oříšky.

Archiv nedělám, mám jen dva hranolky po kile a půl hodně starý dubový černý, ale už jsem loni viděl že se vrství a vrací se do složité sacharózy. Hodně starý znamená, že je z roku 2000.

Kdysi, když jsme měli včely v lese, tak byl první medovicový med, který nosily, po odkvětu maliníku a před lípami malokvětými, světle hnědý až někdy do cihlově červeného nádechu. Potom až skončily lípy malolisté, byla v lese ještě jedna snůška z medovice a to byl spíš tmavě hnědý až načernalý medovicový med. Ale borovic tam bylo málo, jen jejich příměs v jednom lese. Havní byly smrky vedle borovis i trochu příměs jedlí.
I když některé hodně medovicové medy takovou tu oříškovou příchuť měly. To byly ty nejkvalitnější medy, nemusely se vůbec pastovat a přesto tuhly velice pomalu a dlouho do jemnozrnné konzistence velmi vhodné na chleba j i na rozpouštění třeba v čaji. A hlavně, na rozdíl od pastovaného medu, v téhle konzistenci vydržely po celou dobu skladování.

Med od roku 2000 a stále je dobrý? Můžu se zeptat na % vody? Byl nějak tepelně upraven, aspoň rozehřátý - tedy sterilizovaný od kvasinek?

Medovicový tu nikdo nemá - není les, tak neznám, ale s hlavním řepkovým medem tu zápasí většina včelařů co se týká skladovatelnosti. Trvanlivost max. 1 rok při obsahu vody kolem 18,5%.

Z léta smíšený tmavší (lípa) vydrží minimálně 2 roky při témže obsahu vody - jestli tu trvanlivost prodlužuje část medovice v něm, nevím?

K řepce ještě trochu odbočím:

Řepkový med je na skladování a náchylnosti ke kvašení nejhorší. Letos řepku opět propršelo a naplno točili jen ti co měli řepku přímo pod úly za plotem apod... včely jim donesly i v tom hnusném jaru a výsledek? Zavíčkovaný ze silných včelstev po zprůměrování 20% vody - měřili jsme to refraktometry ! Prostě to včely neuměli v tom vlhku odpařit a nosili a nosili a rychle zavíčkovaly. Takže začíná éra sušiček, pokud nemá být med tepelně upraven.

Kolik % vody máte řepkové medy a jak dlouho vydží, jaká konzistence?

Každý včelař prochází konstantami. To jsou úrovně, kde jedna zkušenost a um se prokládá druhou úrovní.

Vodu v medu vidím po zkušenostech s odpařováním, jako vyřešenou. Také mám zavíčkovaný med s více vody. Celou problematiku voda v medu mám ustálenou momentálně v několika aktuálních bodech. Jsou výsledkem promyšlených postupů po zbrklých začátcích které často čtu.

1) Rozhodná při výběru medných plástů je stříkající nezralý nektar. Musí se tudíž provádět trh dílem. Někde v úle je suchý a vhodný k výběru, někde je mokrý a tudíž nevhodný. Takže co se dává k odvozu, nesmí stříkat. Tudíž je potřeba když není správná zkušenost v začátcích trhat s každým dílem co viditelně vypadá k odvozu, ale není vhodný a musí se ponechat na příště.

2) U medometu jsou po celém světě tzv. oddychové prostory pro právě vybraný med. Hlavní je je udržovat suché, temné - tz. létavka se nesmí umět orientovat v prostoru a tak nedochází ke slídění. Dále je vhodný stropní listový ventilátor. Med nezakrývám.

3) Oddych je dlouhý minimálně 1 den.

4) Nemám polystyrenové nástavky, docela je možné, že samotné dřevo v kterém jsou plástve s medem, tz. u mne nástavky 25mm běžné řezivo, odebírá také vodu. Jsou to v podstatě medníky a nahrazuji je znovu medníkama. Nemám manipulační bedýnky určené k převozu medu. Z tohoto důvodu si myslím, že voda se nedopaří jak v plastových bednách tak v různých Tesco plastových skladovacích bedýnkách a částečně proudění je zamezeno i v běžných rojácích které mají dno a často se používají k převozu medných plástů.

5) Všechny výše popsané zkušenosti mám v hlavě dál rozvíjet.

6) Sušku co mi táta udělal mám několik let zbytečnou, tento stroj využiji k něčemu jako k očkování a homogenizace a pastování nebo jej nejraději odprodám dál, protože v něm mám nějaké peníze.

7) K bodu 5, rozvoj letos proběhl novou zkušeností nechat med v nejvyšším medníku. Převěšuji plodiště nad MM, dělám s rozběrným dílem jak s rozběrným dílem od začátku i bez ní a MM se zdá být velmi vhodná k pochopení a usnadnění aby včelstvo i v letech bídných jako letos, dalo med a navíc MM má další nesporné výhody jako hodnocení matek, práce s méně obsazenými medníky, atd. Převěšování je základ zralého medu jak s MM, tak bez MM. Je to nezbytný úkon před vybíráním medu a převěšování nového medu nad matku, se provádí stále a průběžně.

8) K bodu 5, při převozu lze využít podlahu a samotný prohřátý prostor vozidla k dosoušení. Letos jsem instaloval vodovzdornou hladkou překližku, což znamená že lze z jednoho místa nakládat pohodlně od dveří celý náklad, a díky prosklenýmu nákladovýmu prostoru se překližka naakumuluje teplem které dál dosouší naložený med.

9) Nevím, ale dlouho už nebylo tropické vlhké počasí, které jsem si také prošel a bylo hlavním důvodem pořízení sušky. Myslím si že bych se dnes bez ní také díky propracovanějšímu přístupu k vodě v medu bez ní obešel.

10) Voda v medu se komerčně řeší v duplikačních homogenizátorech o objemecj nad 2tl, úplně vklidu, ale není to med syrový. Syrový med, tz. nepřihřívaný a fyzikálně nesmísený je chuťově úplně jinde než med různě ohřívaný a nadbytečně rozpohybovaný. Syrový med je živý produkt od medonosného hmyzu a jakmile opustí úl, měly by být zachovány jeho senzorické a chuťové vlastnosti pokud možno tak, že se ihned zabalí do spotřebitelského balení a dál nevyžaduje další práci což jsou další investice.

Takže asi tak myslím. Moje začátky s vodou v medu jsou někde od r. 1986 kdy jsem vytáčel sám své včelstva poprvé. Takžepokud chcete včelařit promyšleně a s rozvahou, doporučuji přeskočit toto období nastudováním a zavedením do praxe, výše popsaných bodů.

Ještě ke kvasinkám. Kvasinky jsou problémem krmítek. Čím více se používá krmení, tím více je k nalezení kvasinek.

Přítomnost kvasinek je prvním znakem padělání medu a hodnotí se při rozborech tak, že jde o přidávání sirupu včelařem při snůšce.

To jsem vyčetl nedávno v jedné práci okolo laboratorního zkoušení medu.

A myslím si že v době apiinvertů a jiných invertních a kvasnicových příkrmů je to logické a určitým znakem, že nejde o průmyslový med zpracovaný med ale med nehomogenizovaný (tam se většina kvasinek usmrtí teplem a rozmícháním doředí) typu zpracovny super hyper marketu který má svou odběratelskou klientelu.

Rád bych se s přibývajícím časem zabýval mikrobiologií medu více, ale sílu čas a prostředky zatím vkládám do chovu a jeho udržení.

Důležité ke znalostem je vědět, že hodně znalostí uniká díky tomu, co často nejde vidět nebo spočítat pouhým okem. Takže promýšlet chov včel se musí abstraktně, něco jako vysokoškolská matematika.

Kvasinky jsou v medu přirozeně, nemusí se tam dostávat skrze krmení. Nerozehřátý med je v tomto živý to jo, a má taky omezenou trvanlivost danou obsahem vody, skladováním, druhem medu. Otázka jak hustý a z čeho musí být med aby vydržel v egyptské hrobce stovky až tisíce let? Nebo teda aspoň od roku 2000 doteď? Je to sama o sobě medovice, která nekvasí? Nebo květový některý ano jiný ne?

Realita řepkový tepelně neupravený v rozmezí 18-19% - ,,živý" - po roce postupně dostává kvasnou chuť, i když přímo nekvasí hrnečku vař, jen změna chuti, z bílé barvy přechází do žluté, objevují se mikroskopické bublinky v celém objemu - CO2, pastový postupně měkne. Husté medy pod 17% vody mají trvanlivost delší, ale prý se taky zákazníci se vraceli, že pastový nejde nabírat, ohnuté lžičky měli. Proto velkomíchači - výkupci u pastového mají své know how na kolik % vody ho namíchají, ale mám ten dojem, že už se jedná o tepelně přehřáté - od kvasinek sterilní medy, takže pak v teple v super hyper na regálech jen změknou, ale nekvasí.

A s tím stříkáním sladiny před vytáčením blbost, měli normálně 100% zavíčkované ! plásty a pod víčkama 20% vody. A další plásty s otevřenými buňkami v tom samém úlu o několik dní později 18% vody - otevřené buňky !

Taky když včely zavíčkují řídký 20%ní med, tak jim v úle asi nezkvasí, jinak by si ho nevíčkovaly, nejsou blbé? a to tam mají kolem 30°C teplo. Když se takový med vytočí do sklenic a dá do tepla, nevydrží.

>A s tím stříkáním sladiny před vytáčením blbost, měli normálně 100% zavíčkované ! plásty a pod víčkama 20% vody. A další plásty s otevřenými buňkami v tom samém úlu o několik dní později 18% vody - otevřené buňky !<

Blbost je jinak hloupost, hloupý je jen člověk. Včela za lidskou hloupost nemůže, jako takovou lidskou blbost, že nenajde postup, jak med vybírat tak, aby zralý nestříkal z pod víček.

Víčko je postaveno pórovitě, až provoz dělnic ho ošlape a více zneprůchodní. Nebo se samo sline díky použitému materiálu a teplu. Např když se použije pryskyřice typu opropolisované okraje buněk plus bílkovina z košilek a trochou vosku. Nebo když je přebytek a stavitelky nadstavují okraje šestihranných buněk zavíčkovaného díla a tak více zpevňují i samotné víčko dohlazováním.

Víčkoznalství je celá pěkná znalostní sekce ve včelařství, doporučuji věci více pitvat než se začne házet slovy typu blbost... dozačátku mikroskop, a pochopit tak proč je v zavíčkovaném medu 20% vody a co tedy udělat podle bodů co jsem tu napsal, abych nebyl považován za hloupého (blbého) a neznalého včelař co umí jak dement jen tahat z úlu med co z proněj nepochopitelného důvodu kvasí. Pochopit blbec jde ale pochopit psané slovo a proměnit ho v běžnou zkušenost která lze vyřešit je pro člověka těžší.

Prostě včelař potká znalostní včelařskou konstatu nepochopitelného problému, že med z pod víček kvasí. Co tedy udělat?

(91.221.213.137) --- 11. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270) (75272) (75273) (75274) (75275) (75276) (75277) (75278) (75280)

Kvasinky jsou v medu přirozeně, nemusí se tam dostávat skrze krmení.

Ale ano z krmení, kvasinky přímo od včelaře, stačí jen med zbrkle vytočit s vodou navíc a jak burčák pěkně začně všechno bujet nadivoko. Kvasinky se jen tak ve zdravém pevném včelstvu v úle v medu nenamnoží, to by bylo hodně posraných konzumentů z medu. Až je med vytažen z úlu potom jsou kvasinky problém. Včela ručí do toho momentu vytažení. Potom je to na člověku jak bude o med postaráno dál. Člověk většinou uvidí zavíčkovaný plást a jediné co ho napadne je ho odvíčkovat nejlépe teplý jak čaj a ihned ho vytočit i stou vodou a nejlépe kvůli té vodě ho pěkně rozmíchat aby se ty kvasinky lépe dělily a neměly moc velký problém s kvasem.