Včelařská konference

Tak ono je taky podstatné, kolik je na daném stanovišti daný včelař schopen toho medu získat. Neboli jaké jsou v okruhu od půl kilometru do 4 - 5 kilometrů daleko od stanoviště zdroje sladiny a pylu a kolik včelstev okolních včelařů ještě ten okruh využivá. Když do určitého počtu včelstev získává včelař zhruba tím víc medu, čím víc má včelstev. Při větším počtu včelstev už to s počtem včelstev roste pomaleji a při určitém počtu včelstev už množství medu téměř neroste, ať už včelař navyšuje počty včelstev, jak chce a tráví u toho kolik chce času. Naopak roste počet kolabujících včelstev.
Za socíku z 35 včelstvech na třech stanovištích, kdy jsme 2/3 , 3/4 medu, hlavně řepkového dávali do výkupu za 35 Kčs za kg a zbytek hlavně medovicového prodávali "ze dvora" za v průměru 45 Kčs za kg. Plus 20 včelstev za kočování, 60 Kčs na včelstvo za řepku, 120 Kčs na včelstvo za jetel v srpnu. Jsme z toho medu měli mezi 3 až 7 průměrnými měsíčními příjmy.
Mimochodem , startky bez filtru za socíku stály 4 Kčs. V hospodách 4,40 protože byly s přirážkou. To byly v té době nejlevnější cigarety, protože lípy se už tuším neprodávaly.