Včelařská konference

Nedostavují dost často dole , pokud je rámek v plodišti nad nízkým dnem. Jako bylo ve starých zadovácích.
Tam taky, pokud se zadovák nečistil a včely neobsazovaly celý prostor, byly defakto ty dvě včelí mezery nad sebou. Jedna byla nedostavěnou mezistěnou dole na rámku, ta byla pro včely a druhá byla pod spodní loučkou rámku a byla pro odpad včelstva, který tam pdala z plástů nade dnem.
Co se týká volné stavby, předpokládám, že to se děje stavebními rámky. Že se na horní loučku připevní proužek mezistěny, aby včely navedl, a zbytek plástu včely vystaví volně.
Kdyby byly rámky úplně prázdné, včely by plásty vystavěly napříč přes rámky a dílo by tak nebylo rozebíratelné.

,,Kdyby byly rámky úplně prázdné, včely by plásty vystavěly napříč přes rámky a dílo by tak nebylo rozebíratelné."
------------------------------------------------------------
Když prázdné rámky bez proužku mezistěny vloží po jednom mezi vystavené, tak postaví dílo do rámku normálně rovně nebo relativně rovně. Systém zebrování. Ale nejde nazebrovat celý úl. Do 2N na jaře nastrkat 5 prázdných rámků někde mezi zásoby, určitě ne do plodu kde je třeba teplo a nic netrhat.

Při rozšíření o nástavek když se nepoužijí mezistěny, tak se namísto nich převěsí souše nebo zásobní rámky z plodiště nebo rezervní skladované. Takže tmavé dílo normálně určené k vytavení se z nouze používá na rozšíření. Další věc je že většina díla v úle se postupně promění v trubčinu, takže skladovat hnědé rezervní dělničiny není z čeho brát.

Úplně na volnou stavbu bez zebrování jen s proužkama vosku v rámcích si to neumím představit. Stačí aby vypadla jediná jarní snůška, nebo slabší včelstva po vyzimování, neposilované, taky musí být stále nové matky aby byla maximální stavba.

Můžete - Gusto - upřesnit stručně metodiku vaší volné stavby? Jak rozšiřujete, co skladujete, kolik a co vytavíte?

Tak na jaře je třeba zebrovat opatrně, protože včely musí přidaný prostor tepelně ovládat. Zebrování spíš tak až v pozdním jaru nebo spíš při lerních snůškách.

Letní snůška byla třeba letos minus 10 až minus 20kg , jak které včelstvo, tedy spotřebovaly si medné nástavky na zimu, stavba pochopitelně co skončila řepka tak nepostaví už nic.

Možná ve včelařských rájích, jinak na jaře dobré včelstva postaví 6-7 prázdných rámků během jarní snůšky, jsou to samé trubčiny takže nepoužitelné na převěšování a pozdější rozšiřování.

Ta když se staví bez mezistěn, tak pokud trvá rozmnožovací pud a pokud nemají sezení už přecpané třubčinou, tak vždycky staví trubčinu. Dělničinu staví buď hodně časně na jaře, pokud udrží ten prostor v teple nebo hodně pozdě v létě , pokud mají letní snůšku. Nebo potom roje, umělé roje a smetence.
Dříve jsem vždycky schválně nechával ve včelách až tři plásty 39x24 s trubčinou, protože jinak kolikrát i na mezistěně vystavily kus trubčiny. Teprve když byly včely saturovány takovým množstvím trubčího plodu a později trubců ve včelstvu, chuť stavět trubčinu za každou cenu i přestavováním mezistěny polevila.

Můžete - Gusto - upřesnit stručně metodiku vaší volné stavby? Jak rozšiřujete, co skladujete, kolik a co vytavíte?

-------------
vcelarim v dadantoch .. medniky 42x17,panenske dielo,vydrotovane,vacsinou este z panenskeho vlastneho vosku medzisteny,nieco volna stavba..vytacat idu bez problemov v zvratnom..plodiska cisto volna stavba ,ramky 42cm x 35 cm.. zimujem na osem ,na jar este jeden odoberiem,ako podnecovačku strcim do dna pod plodisko..do plodiska strcim tri prazdne,na pocet desat,ako Lbv metodu aby sa mi nedostali do 1 maja do rojovky..ramky mam bud len vydrotovane ,tie sa mozu strkat medzi vystavane po jednom..alebo mam take kde je na hornej latke taka lamelka drevena 3mm hruba ako voditko rovnej stavby..tie mozem pouzit aj vo velom bloku mnozim len odlozencami a tie vysypam na taketo hole ramiky s lamelkou ..stavaju krasne rovno,len pri silnej (agat) znaske alebo keby sa nalialo vela sirupu naraz,(ja ale tekute nepouzivam) obcas mozu nieco pokazit ,ale naprava je lahka..ku koncu repky pred agatom odoberam vsetky matky ..cca 1. maja u nas.. po vyliahnuti plodu mozem nasledne odobrat kolko uznam za vhodne a vlozit nove prazdne ramky..davam doboku ,uz nezebrujem jak na jar.. cca 1 juna uz nove matky maju prve kolesa zavieckovaneho plodu a ten vyrezem..odstranimmtak drvivu vacsinu kliestika a odpada letne osetrenie..u nas po agate uz mednikove znasky nemam,tak vsetky drobne znasky idu do plodiska plus maju vlozenu 5kilovku cesta.. ktora sa vklada1 juna pri kontrole kladenia a vyrezavani plodu.. ja prakticky jun jul ani nejdem do vciel ..v prvej polke augusta nachadzam uz vcely zimnej generacie ,"utopene" v zasobach ,spokojne pripravene na zimu.. v plodiskach zmes medu z vojtesky slnecnice nejake greeningy a prepracovane cesto.. k tomu uskladnovaniu- len medniky uskladnujem,z plodisk nic..

** oprava: mnozim len zmetencami..nie odlozencami .. to som poplietol..

Díky za odpověď. Takže dostatek nového díla vlastně tvoříte smetencema, tedy něco jako usazené roje. Máte tam i lepší snůšky, nově postavené dílo + dostatek zásob na zimu jen s 5kg dodaného těsta, to je pěkný. Tady po řepce oddělky se musí stále krmit, jinak hlad. Roje to samé, pokud si nestihnou nanosit z konce řepky aspoň 10kg, tak jsou úplně prázdné.

dostatek noveho dila nerobim zmetencami..normalne kazde vcelstvo ma svoje desatramikove plodisko z toho sa odobera v momente ked to je bez plodu starsie dielo a vkladaju sa ramiky na novu stavbu.. uskladnuju a pouzivaju sa opakovane len medniky s panenskym dielom,nezakladene. (ina ramikova miera) potom netreba riesit ani vijacku,ta ich nenapada .. plodiskove plasty medzi vcelstvami neprehadzujem,vcelstva nespajam,neposilujem..kazdy ul je samostatna jednotka ktora musi ukazat ci na to ma alebo nie..ked nevyhovuje,tak sa matka zamackne a necha sa vyliahnut jej dcera z nudzoveho ..v 90% nastava vyrazne zlepsenie..U nas staci 15 kg zasob bohato na prezimovanie priemerneho kranskeho vcelstva(mega vcelstvam sa vyhybam,aj rakuskym brojlerom) ,paradoxne cim tuhsia zima tym mensia spotreba a bezne na 10kg nieje problem vyzimovat..orientacne ked to pozeram teraz ,krajny ramik z jari tam maju cca 3-4 kg ,slnecnicu podobne,nieco z cesta,nieco z vojtesky a ked by zaprsalo tak pohanka horcica z greeningov to doplni tak ,ze na jar maju nadbytok este z toho..mam ich od ukoncenia agatu po odobrati mednikov na 8 plodiskovych 42x35 ,lepsie sa im stava ta volna stavba a uspornejsie ukladaju zasoby.. (viac nad hlavu nez do bokov) Maval som aj 3x silnejsie vcelstva o takomto case pred rokmi,ale kontraproduktivne,spotreba obrovska,lietaviek obrovske brady bez roboty,a zdravotny stav z roka na rok horsi ,liecenie komplikovane v takych silnych vcelstvach,ucinnost nizsia.. Vcelstvo vyzimovane na 6-8 ramikov 42x35 vacsinou na mede a volnej stavbe ma na jar neskutocny raketovy start ..

aj zmetenec je samostatna jednotka..zaciatkom maja ich osadzam na volnu stavbu na 6ramikov do plemenacov,na tom aj zimuju,v marci(brezen) prekladam do 10r plodisk,doplnim ramiky na desat a pokracujem uz ako s normalnym vcelstvom ..a vsetko sa opakuje. jak som to popisal nizsie..zač.kvetna odobratie matky,o mesiac odobratie mednikov,vymena casti plodiskovych plastov za nove prazdne ramky,zuzenie na osem,vyrez prveho zavieckovaneho plodu a prakticky start do pripravy na zimu .. je to usite cele na moje podmienky.. vynikajuce jarne znasky a mizerne letne.. krore im radsej necham(nechce sa mi lietat s poloprazdnymi mednikmi ) Netvrdim ze je to takto najlepsie ,ale mne sa osvedcilo a vyhovuje :)

To jsem si taky kdysi všiml, že když se matka nějak inaktivuje a nenabourá se shromažďovací pud, že všechny včely včetně těch, co by jinak ošetřovaly plod sbírají sladinu. Plus se ušetří těch půl kila, kilo zásob denně, co plodování spotřebuje.

prave na agat tym odobratim matiek aj hned okrem ineho vyuziijem tu zvysenu schopnost nanosit med ked su bez otvoreneho plodu,,hodne to pouzivaju vcelari na agate v srbsku a pod.

prave na agat tym odobratim matiek aj hned okrem ineho vyuziijem tu zvysenu schopnost nanosit med ked su bez otvoreneho plodu,,hodne to pouzivaju vcelari na agate v srbsku a pod. <

https://www.vcelarskeforum.cz/tema-Zakon-o-vcelach-v-SR?pid=266126#pid266126

Dívám se na téma na VF okolo prohlídce plodu na SK spadající pod AUVL. Jsou nějaké oficiální výsledky? Halavně. Co se týká moru. Kolik bylo % pozitivních na nákazy plodu, jak se na celý proces dívá slovenský včelař, tážu se proto, jestli taková akce má nějaký význam co se týká řešení zdraví včel atp.atd. Zdá se mi to zajímavé téma. Unás máme pravidelné monitoringy měli a zdá se mi to ve srovnání s fyzickou kontrolou méně nákladné a hlavně jako účinnější řešení. Ale prohlídka je také řešení určité situace kde není jiná účinnější možnost.

robi sa to pravidelne uz roky ..sam ,uz ako 19 rocny pazur ,som do toho vletel rovnymi nohami po nahle zomrelom dovernikovi.. prax som mal minimalnu,ale teoreticky som bol nabity viac nez 95% vcelarov ,ktorym som tu prehliadku prisiel urobit.. to uz je takmer 30 rokov nazad..v priebehu rokov,presne nepamatam sa to zacalo legislativne upravovat ,a z dovernikov sa urobili AUVL ,seriami skoleni ..posledne roky uz to nerobim,podarilo sa mi z toho vyzut,casovo to bolo neunosne,a prakticky nezaplatene..ale tym chlapcom co to prebrali som ochotny vzdy poradit.. mor sa nachadza priebezne ,pri potvrdeni sa palia vcelstva,v zavislosti ake mnozstvo sa naslo,v akom stave je vcelnica a chov ,ci je to recidiva atd.. atd ,je tam viac premennych..pred rokom sme palili na severe Trnavy,a dost vela na juhu,v obci Biely kostol..to som mal dost v tesnej blizkosti jednej mojej vcelnice.. niekto tie prehliadky odflakne ,niekto robi poctivo,ludsky faktor je nevyspytatelny.. osobne by som bol skor za system : vysetrenie zimneho meliva na spory a nasledne kde vyskocia , na jar potom urobit klinicku prehliadku..

No, když se to má dělat pořádně , plást po plástu, odehnat včely, aby se dalo dobře vidět na plod, pořádně prohlídnout... Hodinka na včestvo to je, ne? A jedno běžné stanovistě včelaře je jeden den?

prehliadky sa robia v srpnu ked uz je plodu malo..casovo to narocne je ked sa to ma urobit poctivo,ale hodina na vcelstvo to urcite ani nahodou ..

prehliadky sa robia v srpnu ked uz je plodu malo..casovo to narocne je ked sa to ma urobit poctivo,ale hodina na vcelstvo to urcite ani nahodou ..<

no nějak jsem z diskuze pochopil, že jde o docela velkou velkovou částku kterou vláda SR na toto uvolnila, tak jestli jde o třeba 5€ na včelstvo, 15-20 minut si takové včelstvo zaslouží jako zdravotní prohlídku. Ikdyž si dokážu představit jak se jedové váčky v zadních čátech dělnic nervujou.

orientacne sa to platilo ked som to naposledy robil cca 1€ na vcelstvo cca 250 tisic vcelstiev je registrovanych,tak aj tolko stat vyclenuje na to penazi..niektori si z toho urobili zlatu banu ,ale ti co to kritizuju,zas hadzu vsetkych do jedneho vreca,a to je blbost,kopec ludi co som poznal to robili poctivo..Realita asi taka,ze napr som mal desat vcelarov priamo v meste trnava ..mali spolu 40 vcelstiev... za jeden den vsetci neboli doma nikdy,tak tri dni mi na to bolo treba ked sa zadarilo..islo pri tom o par rodin u kazdeho..ale zabite tri dni,a krizom krazom autom po meste,a 3x do mesta a domov,z tych 40€ vacsina padla na benzin..cize prakticky som to robil zadara,a vacsina tych poctivych detto..Samotna prehliadka ula netrva dlho..u nas 95 % vcelarov to ma na jednom nadstavku uz o takom case a plod na 3-5 plastoch..:horsie je to ale s tym casom dokopy,lebo kym sa vymotaju ti hobby vcelari ,kym najdu hento,tamto ,zapalia dymak,atd atd tak u kazdeho večnost..Neviem ci sa to zmenilo,ked som auvl robil ja tak manipulovat s ramikmi musel vcelar,ja som len prikukal..nemali sme si nosit ani vypacovadla ani dymaky ani metlicky z hygienickeho dovodu..

Předpokládám že nějaké náhrady od vlády na zdolávání nebezpečných nemocí je, myslím pro včelaře za likvidace. Unás ze strany včelařů je potom taková uvolněnější atmosféra, přecijen někdo dojde se podívat na včely, někdo je hodně na chov psychicky upoutaný, něco se najde, rozjedou se opatření a likvidace a potom co?

pozistujem detaily,akurat chystame trnavsky vcelarsky festival,tam bude kopa času na debaty... https://tvf.sk/

Podobne funguje preletak na zavickovany matecnik,zadny otevreny plod a vcely nosi.

..u nas po agate uz mednikove znasky nemam,<

Také takové situace zde máme, jen taková podotázka, nemáte tam hloubkové vrty s nějakou těžbou které vznikly za poslední dobu? Dívám se na street view a opravdu hoši agronomové něco jako biopás nebo kus hliny ladem nebo nějaké hmyzosnubné místa, nato asi moc v traktorovém opojení nemyslí. Ani kus sadu, ani pořádný větrolam, prostě nic.

Unás ty biopásy pěkně zarostly lebedou, takže tu máme takové lebedové šou.

biopasy estelen zacinaju,do zakona sa podarilo pretlacit ze parcela musi mat max 50ha vcelku,tak vacsie sa pomalicky zacinaju predelovat stromami ci pasmi..greeninguje sa ale celkom dost..zntoho su znasky v zari a rijnu lepsie nez v cervenci a srpnu..vcely treba mat stlacene na zimny pocet ramikov,aby sa na tom nezodrali..lebo jesene tu mame teple a su schopne z toho nosit aj v listopadu keby to mali kam ukladat..hlbkove vrty nie..ale neprsi nam tento rok vobec..a snehu malo byva ,niektore zimy skoro uplne bez..

..hlbkove vrty nie..

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52019XG0107(01)&from=PL

Ve Špačincích by něco mělo být, 10mil m3zásob. Představ si že ten vytěženej prostor se v momentě odtlakování pomalu zavodňuje a voda se vtom momentě a v lokalitě ztrácí, protože když si najde podzemí cestu tak teče jinudy než se díra naplní. Navíc tu vodu plynaři potřebují, zlepšuje jim to prý těžební tlaky. Navíc tam máš i Jaslovskou elektrárnu, ta bere vodu odkud?

Ty biopásy a jejich založení je jedna věc, druhá je se oně starat a až zestárnou nebo onemocní tak je obnovovat.

na tento system vcelarenia som prechadzal postupne,ked uz som pochopil ze letnym eldoradam je koniec..a pozorujuc kolegov ,tak zatial si hovorim ,že chvalabohu.. posledna dobra znaska v lete bola v 2011.. par mini vcelnic mam rozne daleko od trnavy,vyslovene zo zvedavosti..a dve hlavne ,jednu na zapad smer na male karpaty,a druhu na juh ,tam je extremne silna jarna znaska..v dadante nizky mednik 15kg takmer pravidelne este pred repkou,vrby,ceresne,mirabely,spendliky,hluchavka atd..repka nasledne take medniky vie dat aj dva ,a agat ked vyjde normalne aspon na 50% tak mednik jeden a nieco do plodiska .. Tie vrty su severne od trnavy,tuto juzne mam potok a rybniky,relativne s vodou ok este ,aj studne este funguju,narozdiel od viacerych obci inde v okrese kde vysychaju jedna za druhou..Atomka v jaslovskych bohuniciach taha vodu z rieky Váh.. Matky - vcelstvo ktore k 1.maju nieje nabuchane a vykazuje akukolvek anomaliu- matka sa zamačkne..tie ktore su ok tak sa odoberaju formou maleho zmetenca a osadzam ich do plemenacov ako rezervy pre seba a niektore hned ako zmetence predam .. uz roky plati u nas ze kto zavaha na jar,tak v lete to uz s medom nedobehne..

>..ku koncu repky pred agatom odoberam vsetky matky ..cca 1. maja u nas.. po vyliahnuti plodu mozem nasledne odobrat kolko uznam za vhodne a vlozit nove prazdne ramky..davam doboku ,uz nezebrujem jak na jar.. cca 1 juna uz nove matky maju prve kolesa zavieckovaneho plodu a ten vyrezem..<

pokud tam máš takové snůškové podmínky, je to logické, ale i přesto, jestli to děláš plošně v tom nejlepším co matka odvádí ji odebereš, nevím co sní děláš, přitom třeba je dobré pozorovat matky a jejich výkonnost, protože pro porovnání třeba ty nejdražší inseminky nekoupíš s nultým stářím, ale jednoleté.. ale ty svou matku odebereš. I kdybych je dal jinam s pár plásty plodu, ty matky dostanou výživovou ranu a už ten rok nebo nikdy nebudou tak výkonné. Na matkách záleží co se týká populací na stanovišti, ta když je oní dobře postarané, když má možnost včelstvo ku vzniku a stanou se znich létavky, tak nosí a nosí. Ale znovu píši, jestli máš takové zkušenosti jako výchozí cestu, je to možné, dokážu si to představit, protože to není tabu takové podmínky, tedy až u stokilových zpravodajů co občas náborujou z pochopitelného obchodního modelu který jako jeden z mnoha funguje lépe než samotná produkce medu.