Včelařská konference

Rohlik taky muze stat 10 kc,chleba 200,pekar si taky zaslouzi vydelat,ne? Cement 1000,cihla 100,taky si zaslouzi kluci vydelat,ne? Brambory 90? Proc by nevydelal i pestitel brambor? Videno optikou 400kc/kilo medu.
Otazka je jina,ne kdo si co zaslouzi,ale kdo mu tohle bude ochotny zaplatit???

K chlebu dáte pěkný eko bio enviro udržitelný pytlík s nápisem čerstvé a křupavé, a ještě ochráníte lesy, planetu.

Nebo mít obchodnického ducha třeba jako poláci, si děláte srandu, ale chleba ze zlotých na czk 180kč na vánočních trzích, neustále fronta. Medy skoro všichni trhovci dvoubarevné, různě pruhované jak zebra - květový, medovicový všelijaký. Kam se tady hrabou s gumičkama a plástama a pomalu i trubcema v medu.

Spíš otázka kdy to letadlo dolétá, jak poznamenal gupa?
Sklenice včela 730ml 1kg už stačili zničit, do toho letadla se už nehodily.

"Nebo mít obchodnického ducha třeba jako poláci, si děláte srandu, ale chleba ze zlotých na czk 180kč na vánočních trzích, neustále fronta. Medy skoro všichni trhovci dvoubarevné, různě pruhované jak zebra - květový, medovicový všelijaký. "
a)
Já bych řekl, že to spíš znamená využívat možnosti, jaké jsou. Co například komu brání si dnes sednout k počítači a udělat si svoje nálepky na svůj med? Dát tam něco typického pro místní region atd. Počítač má dnes každý, slušné grafické progamy, třeba gimp jsou zadarmo, nemusí se vůbec kupovat třeba photoshop. Ale i to není problém, pokud se dnes člověk rozhodne, že si třeba ten Photoshop koupí online na půl roku za pár stovek měsíčně, pokud ho má jak využít, aby se mu to vyplatilo. Stačí potom znát trochu zákonitosti tisku a dát tam takové barvy, aby dobře vyšly i v levné barevné tiskárně. Nacpat třeba 8 nálepek na jeden list A4, to pak vyjde jedna nálepka odhadem nějak kolem koruny, pokud se použije levný tisk z levné barevné laserovky. Pohrabat se trochu v lepidlech a najít lepidlo, které drží na skle, takže se jím ta nálepka dá nalepit. A ideálně aby lepidlo povolilo a nálepka se dala sundat, když sklenici nechám jeden den ve vodě.
A už je možnost, jak si svůj med odlišit. Ať už na trhu, kde se hned po ceně kupuje hlavně podle vzhledu sklenice i ostatního kolem. Ale i třeba pro známé.
V krajním případě, já mám doma černobílou laserovku, toner mne kdysi stál okolo 300 Kč a má mít kapacitu kolem 3000 stránek. Udělám tedy černobílou malůvku s jednoduchým dobarvením třeba barevnými fixy, na jednu malůvku aby dobarvení trvalo tak minutu, dvě minuty a mám originální nálepku na sklenice s madem, pro malé množství téměř zadarmo.

V krajním případě, já mám doma černobílou laserovku, toner mne kdysi stál okolo 300 Kč a má mít kapacitu kolem 3000 stránek. Udělám tedy černobílou malůvku s jednoduchým dobarvením třeba barevnými fixy, na jednu malůvku aby dobarvení trvalo tak minutu, dvě minuty a mám originální nálepku na sklenice s madem, pro malé množství téměř zadarmo.<

Malé množství je definováno dvěma tunami, děleno nějakou 300ml sklem je tak 4 tisíce etiket. Pro blízké okolí úplně zbytečné. Pokud zákazník (soused, známý) pozná kvalitu, často se spokojí s medem tak jak je. Chtít poněm více peněz kvůli tomu že to druhému tak jde, a tiknout a barvit se a lepit rukama nějaký etikety, .... nee.

je otěch společenských třídách a demografii podle území. Opravdu si myslím, že to vliv má velký a kdo pročetl ty dva odkazy, nebo našel nejlépe původní článek, pochopí že se společnost opravdu sedimentuje na měšťáky a maloměšťáky kteří rádi nekupují jen med ale i přidanou hodnotu jako navíc ke sklenici medu příběh, zajímavý obal, atp. cerepetičky hyhotání a jiné obchodní triky. Jde jak jsem psal ale o část České populace a promne je výchozí nabídnou med těm co ho chtějí koupit. K těmto zákazníkům se samozřejmě také se svým medem dostanu, ale přes další ruku která má na takové obchodování lepší buňky než já. Zpravidla ale odběratelé typu do perníků, do zpracoven a něco přes branku, nepotřebuji nějak okouzlovat, tam jde především o množství a dobrou nákupní cenu pro místní spotřebitele. Což je můj směr.

Pro mě jsou dvě tuny velké množství. Malé množství je řekněmde 50 - 100 kilo a to v kilovkách.
Co se týká cukru, řekl bych právě že spíš velkospotřebitelé jsou schopni využit právě méně čistý cukr, v závislosti na tom, kde ho používají. Například cukr trochu tmavší barvy a příchuti třeba do colových nápojů nebo levných intenzívně barevných červených, žlutých atd limonád, ( v kombinaci s umělými sladidly) nebo do kompotů barevného ovoce nebo do , pečiva. Zatímco u cukru prodávaného drobným spotřebitelům v kilovkách si nemohou dovolit, aby třeba 2 - 3 polévkové lžíce cukru třeba v nálevu pro zavařeniny zbarvilo ten nálev do hněda nebo do bíla. Ale co se týká včel, dneska jakýkoliv rafinovaný bílý cukr by měl být pro včely z hlediska nestravitelných látek dobrý, protože těch nestravitelných látekje tam proti sladině z přírody, zejména medovicové, mnohonásobně méně.
Slizovatění byl třeba problém prosakovacích krmítek ve velkých flaškách od okurek, zvláště když se vzala voda z přírody z nějakého potoka a bylo už chladněji, třeba v druhé polovině srpna a včely braly cukr pomalu a více dnů. Tam jak voda pomalu procházla vrstvou cukru, vznikal koncentrovaný roztok, ale pokud se použilo doporučeného poměru, 3 sáčky (kila) hrubého cukru a dolít vodou, vody byl nadbytek a jak se cukr spotřeboval, cca půl, čtvrt litru vody zbylo. Ta byla jen slabě ocukrovaná a tak ji včely nebraly nebo braly jen pomalu. Takže se v ní velmi namnožily slizovaté bakterie. Když potom včelař šetřil a tu zbylou vodu nevylil, ale použil ji na další cukr, bakterie se přemnožily a vznikl sliz, který nebyl sladký, takže ho včely nebraly a nešel přes odvory prosakovacího krmítka. Když bylo dost teplo a včely byly silné, cukr vybraly rychle, bakterioe se nepomnožily a sliz nevznikl.

Otazka je jina,ne kdo si co zaslouzi,ale kdo mu tohle bude ochotny zaplatit???<

To je zajímavá reakce. Dnes bych řekl, že jde u prodeje za 280,- o třídní systém, který zde jako Češi máme.

Probíhal nějaký výzkum, a světe div se, my nemáme třídní elitu, kterou viditelně mají v Polsku, Maďarsku (to si dle historie daných států myslím), a ověřeno - v Británii je to prý 9% z populace.

Unás je jen vyšší střední. Jde o měšťáky typu velkoměst. Jde o cca 35%, proto tu diskuzi s Medařem beru vážně. Věřm tomu, že si našel z velkoměst většinu klientely, která mu kupuje jeho med za 280.

Jenže to je tak třetina populace. Někdo ten zbytek jak se říká, vyžrat musí. Tak jen aby se vědělo, že hry typu přednáška jak krásně prodat med beru jako letadlo. Nyní jsem to podložil i čísly a odkazem.

https://finlord.cz/2019/09/jake-spolecenske-tridy-patrite-udelejte-si-test/

Ten odkaz z předešlého příspěvku obsahuje ke konci vtíravou reklamu na jakési spoření co s rozumem u 20% inflace spoření určitě není.

Tento dole odkaz je u konce zase o politice. V Česku je prostě spousta trafik a omezené a hlavně upravené zdroje jinak zajímavých informací, které mohou pomoci např. okolo cen medu.


https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ceska-spolecnost-vyzkum-tridy-kalkulacka_1909171000_zlo