Včelařská konference

Zdravím včelaře

Minulou sobotu se ve Výzkumném včelařském ústavu v Dole u Prahy
konal seminář "racionalizace ve včelařství". Bylo to zajímavé.
Organizátorům touto cestou děkuji.

Přednášel př. ing. Kamler. Vybral bych z jeho přednášky (dle svých
poznámek) pár bodů pro zdejší besedníky.

Hovořilo se např. o síle zazimovaného včelstva s ohledem na rozdíly
mezi kraňkou a vlaškou. Uvedl, že síla zimovaného včelstva 3 kg, o
které bájí někteří, je pro kraňskou včelu pohádkou. V takovéto síle
lze zimovat vlašku, která má geneticky dánu větší zimovací sílu ale
pomalejší jarní rozvoj. Naproti tomu kraňka zimuje v poloviční síle,
avšak vyznačuje se strmým rozvojem na jaře. 1 - 1,5 kg váha kraňského
včelstva po vyzimování se považuje za dobré a zcela vyhovující
(myslím, že je to jeden plně obsedlý nástavek 39*24). Takovéto kraňské
včelstvo do rozkvětu řepky stihne dostatečně zesílit. Jsou to již
publikovaná fakta, ale je vhodné je občas znovu připomenout.

Úlová otázka.

Předpokládá se nástavkové včelaření. Výhodou je čtvercový půdorys
nástavku. Problém, zda nástavky uteplené či neuteplené, prohlásil
přednášející za "akademickou otázku"; silná včelstva se bez izolace
obejdou. Nicméně je pravdou, že u včel "se všechno točí kolem tepla".
U silných včelstev není výnos medu podmíněn přítomností dobré tepelné
izolace nástavků. U slabých včelstev zvyšuje dobrá tepelná izolace
výnos medu o 50 - 80 procent.

Dále uvedl, že rámková míra délka 39 cm je pro nástavkové včelaření
vyhovující (pravil: rámková míra 39 cm vyhovuje chovu silných včelstev
s dobrým výnosem; není důvod, proč ji rušit).

Rámková délka 42 cm (slovenská a evropská délka): pro včely je
výhodnější než 39 cm (Slovensko mělo ve výběru rámkové míry šťastnější
ruku než my).

Rámková délka 45 cm: zavedena v Americe a roztroušena po světě. V
Evropě byla modifikována na 42 a 43 cm.

Přednášející uvedl, že pokusně chová včelstva na všech třech rámkových
délkách (39 cm, 42 cm, 45 cm) a dle vlastní zkušenosti uvádí, že žádný
výrazný rozdíl ve výnosu medu není.

Na závěr srovnání rámkových měr přednášející pravil: Rámkové délky 39
cm a 42 cm nám úplně stačí. Jestli chce někdo prosazovat rámkovou
délku Langstrothu, ať zajistí včelařům levné nástavky (tedy levnější
než na domestikované rámkové délky).

Podotkl i to, že když zachováme dvě u nás v současnosti rozšířené
rámkové míry (délky 39 a 42 cm), můžeme na sebe stavět nástavky
(kompatibilita).

Ohledně vysokých nástavků na míru 39*24 prohlásil, že pro nástavkové
včelaření nejsou špatné (předpokladem je však používání rámku s úzkou
spodní loučkou). Zimovat je nutno buď ve dvou nástavcích, nebo v
jednom vysokém a jednom nízkém (39*17).

Pak byly zmíněny výhody a nevýhody nízkonástavkového včelaření. Rámek
nižší než 17 cm není vhodný pro plodování (ale spíše pro produkci
plástečkového medu). Dále zmínil obecně známé a propagované výhody
nízkonástavkového včelaření (jednodruhový a zralý med, práce s celými
nástavky atd.). Uvedl i jednu méně zmiňovanou nevýhodu
nízkonástavkového včelaření a tou jsou mezery v plodovém tělese na
jaře, které vznikají mezi nástavky. Taková mezera se měří od poslední
horní buňky plástu ve spodním nástavku k první dolní buňce plástu
následujícího vyššího nástavku. Tedy mezera je dána výškou spodní a
horní loučky a mezi nástavkovou mezerou (kvůli minimalizaci této
mezery je velice důležité používat rámky z užší spodní loučkou, aby
plást byl dostavěn až dolů k loučce). Tyto mezery jsou mrtvým
prostorem, který včelstvo musí při plodování vyhřívat, ale nemůže jej
k plodování použít. Přednášející pravil, že v tom vidí jeden z
hlavních důvodů pomalejšího jarního rozvoje včelstev v
nízkonástavkových úlech. (Dodávám k tomu: u vlašky by to tak vadit
nemuselo, ale u kraňky, která zimuje slabší a potřebuje rychlý jarní
rozvoj, může být poměrně značné procento "mrtvého prostoru" v
nízkonástavkovém úle větším problémem.)

------------------------

Dále byl prakticky předváděn chlazený sklad na souše a med (při dobré
tepelné izolaci běží kompresor chlazení jen chvíli - v noci - na noční
proud. Chlazení vysouší vzduch (relativní vlhkost musí být pod 60
procent - pak med vysychá), a tak je možno skladovat souše mokré od
medu, aniž by zkvasily; zároveň jsou tím chráněny proti zavíječi. Na
jaře jimi lze rychle rozšiřovat včelstvo a neuniká snůška.

Pak bylo předváděno vyvařování starých souší bez porušení drátkování
(doporučeno je používání nerezového drátku).

Nakonce byla předvedena medárna: zařízení pro ohřívání konví s
vytočeným medem, vyhřívané stáčecí zařízení medu do sklenic a zařízení
na pastování medu (ohřívané i chlazené). Vše v takovém provedení, aby
to bylo dostupné pro malovčelaře a případně i podomácku zhotovitelné.

-----------------------

Návštěvu kursu (bude se opakovat zase za rok) mohu všem doporučit.


J. P. B.

> Dále uvedl, že rámková míra délka 39 cm je pro nástavkové včelaření
> vyhovující (pravil: rámková míra 39 cm vyhovuje chovu silných včelstev
> s dobrým výnosem; není důvod, proč ji rušit).

Příteli Baudiši,
nespletl jste si semináře? Opravdu jste byl na semináři o racionalizaci ve
včelařství? A opravdu tyto věty pronesl ředitel VÚVč?
Pak veškeré snahy př. Boháčka a desítek dalších racionalizátorů v této zemi
nezbývá hodnotit jinak, než jako marnost nad marnost. Trend, započatý ve
2.polovině minulého století pokračuje. Tehdy začali včelaři volat po změně
rámkové míry, protože poznali, že rámek 39x24 je malý. Moudří strejcové dali
hlavy dohromady a ejhle - vypotili zázračnou r. m. 37x30! Úplně opačně, než
se ubíral téměř celý tehdejší svět, včetně velkého vzoru - SSSR. Ještě že
aspoň zastavili výrobu budečáku a univerzálu.
Chtělo by se napsat několikastránkivý příspěvek ale . . . "mluviti stříbro,
mlčeti zlato".

Hodně radosti se včelkama přeje Josef Blinka.

PS: Co na to racionalizační komise při ÚV ČSV?
PS2: Dobrá snůška všechno spraví.

Na semináři jsem nebyl, ale má vlastní zkušennost mi potvrdila, že r.m.
39x24 není sice pro nástavkové včelaření ideální ani z hlediska uložení
potřebných zásob na zimu jako příprava na kvalitní jarní rozvoj včelstva ani
pro včelařovu manipulaci během sezony. Ale převod svých již existujících
včelstev na jiné obvyklé míry nemůže přinést neprofesionálnímu včelaři
nějakou významnou výhodu. ( A profíkům do toho nemluvím ). Takže kdo 39x24
má a umí to v nich, proč ne. Jiná, než kraňská včelstva neznám. Začít však
budovat své včelaření na 39x24, bych už váhal. Mou představu o úlu, který
umožňuje včelstvu s kraňskou matkou optimálně zvládnout přípravu na zimování
a současně dokonale na jarní rozvoj je např. mnou používaný Čejkův úl. Pokud
se najde jiný úl, který umožní, aby úl patřil

včelám na zimu
a včelaři na léto
pak to dle mého názoru bude ten pravý.

Pokud se opravdu dokážeme shodnout, že nějaký úl je ideální pro všechny
včely a všechny včelaře - pak o ničem víc není třeba přemýšlet a můžeme jen
opisovat. Mně se líbí na všech těch diskuzích především to, jak si mohu
doplňovat, třídit a užívat stále nové informace a argumenty.

PS. Myslím, že př. Boháček publikoval především o včelí pastvě a pod., př.
Boháč je jedním z nejvýznamnějších propagátorů nejrozšířenějšího ulu, nebo
se jedná o někoho jiného?

Podrobnější informace o Čejkově úlu ( občas mnou doplňované ) může zájemce
shlédnout na http://gw.dup.cz/vcelam/cejka
Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz


> Pak veškeré snahy př. Boháčka a desítek dalších racionalizátorů v této
zemi
> nezbývá hodnotit jinak, než jako marnost nad marnost. Trend, započatý ve
> 2.polovině minulého století pokračuje. Tehdy začali včelaři volat po změně
> rámkové míry, protože poznali, že rámek 39x24 je malý. Moudří strejcové
dali
> hlavy dohromady a ejhle - vypotili zázračnou r. m. 37x30! Úplně opačně,
než
> se ubíral téměř celý tehdejší svět, včetně velkého vzoru - SSSR. Ještě že
> aspoň zastavili výrobu budečáku a univerzálu.
> Chtělo by se napsat několikastránkivý příspěvek ale . . . "mluviti
stříbro,
> mlčeti zlato".
>
> Hodně radosti se včelkama přeje Josef Blinka.
>
> PS: Co na to racionalizační komise při ÚV ČSV?
> PS2: Dobrá snůška všechno spraví.
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.344 / Virová báze: 191 - datum vydání: 2.4.2002

----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 14, 2002 9:14 PM
Subject: Re: Kurs racionalizace

> PS. Myslím, že př. Boháček publikoval především o včelí pastvě a pod., př.
> Boháč je jedním z nejvýznamnějších propagátorů nejrozšířenějšího ulu, nebo
> se jedná o někoho jiného?

Omlouvám se, v zápalu psaní jsem nechtěně překřtil př. Boháče.

Josef Blinka

>
> Příteli Baudiši,
> nespletl jste si semináře? Opravdu jste byl na semináři o racionalizaci ve
> včelařství? A opravdu tyto věty pronesl ředitel VÚVč?

Ustav dle meho nazoru ma pomahat laikum s chovem vcel. (leceni, ruzne
technologie osetrovani, genetika ...) a ne delat reklamu truhlarum.

> Pak veškeré snahy př. Boháčka a desítek dalších racionalizátorů v této
zemi
> nezbývá hodnotit jinak, než jako marnost nad marnost. Trend, započatý ve
> 2.polovině minulého století pokračuje. Tehdy začali včelaři volat po změně
> rámkové míry, protože poznali, že rámek 39x24 je malý. Moudří strejcové
dali
> hlavy dohromady a ejhle - vypotili zázračnou r. m. 37x30! Úplně opačně,
než
> se ubíral téměř celý tehdejší svět, včetně velkého vzoru - SSSR. Ještě že
> aspoň zastavili výrobu budečáku a univerzálu.

Na mem stanovisti maji vcelstva v tech univerzalech lepsi jarni rozvoj, nez
v nastavcich na propagovanou studenou stavbu. Jen pro ilustraci :
vcera, 14.4.2002, jeste trnka nema mizu, kvest zacne nedrive za 14 dnu.
Poloha 650 mnm, pamatuji rok kdy, listopad-duben nebyl ani 1 prolet.
To je pul roku, je-li nekdo presvedcen, ze v techto podminkach je lepsi
neutepleny ul, at me da vedet v cem.
V sezone (malina, cervan) maji moje vcelstva cca 40 - 60 ramku 39x24.

> Chtělo by se napsat několikastránkivý příspěvek ale . . . "mluviti
stříbro,
> mlčeti zlato".

Doufam, ze tento prispevek nebude chapan jako neco proti nekomu. Jen chci
rici, ze klidne mohu delat veci spatne, pokud tim neskodim jinym (napr.
nelecit).
Tak jsem asi par lidi trochu nasval. Vim, ze kdyz huba mlci, na cele telo
pokoj.
Nejak se tim ale porad neridim. Asi nezmenim sebe, ani 39x24, zatim ... .

>
> Hodně radosti se včelkama přeje Josef Blinka.
>
> PS: Co na to racionalizační komise při ÚV ČSV?
> PS2: Dobrá snůška všechno spraví.

Hodne vcely a hodne medu preje Vasek.

Mate moc hezke stranky

Je to tu mooooooooooooooooooooooc dobrý a dobré naučky pozdravuji tě linko

Zajímalo by mě, kdo byl přednášejícím, prakticky totéž nám v
pardubicích přednášel Dr. Kamler
Radek

Dne 11. duben 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Zdravím včelaře
>
> Minulou sobotu se ve Výzkumném včelařském ústavu v Dole u Prahy
> konal seminář "racionalizace ve včelařství". Bylo to zajímavé.
> Organizátorům touto cestou děkuji.
>
> Přednášel př. ing. Kamler. Vybral bych z jeho přednášky (dle svých
> poznámek) pár bodů pro zdejší besedníky.
>
> Hovořilo se např. o síle zazimovaného včelstva s ohledem na rozdíly
> mezi kraňkou a vlaškou. Uvedl, že síla zimovaného včelstva 3 kg, o
> které bájí někteří, je pro kraňskou včelu pohádkou. V takovéto síle
> lze zimovat vlašku, která má geneticky dánu větší zimovací sílu ale
> pomalejší jarní rozvoj. Naproti tomu kraňka zimuje v poloviční síle,
> avšak vyznačuje se strmým rozvojem na jaře. 1 - 1,5 kg váha kraňského
> včelstva po vyzimování se považuje za dobré a zcela vyhovující
> (myslím, že je to jeden plně obsedlý nástavek 39*24). Takovéto kraňské
> včelstvo do rozkvětu řepky stihne dostatečně zesílit. Jsou to již
> publikovaná fakta, ale je vhodné je občas znovu připomenout.
>
> Úlová otázka.
>
> Předpokládá se nástavkové včelaření. Výhodou je čtvercový půdorys
> nástavku. Problém, zda nástavky uteplené či neuteplené, prohlásil
> přednášející za "akademickou otázku"; silná včelstva se bez izolace
> obejdou. Nicméně je pravdou, že u včel "se všechno točí kolem tepla".
> U silných včelstev není výnos medu podmíněn přítomností dobré tepelné
> izolace nástavků. U slabých včelstev zvyšuje dobrá tepelná izolace
> výnos medu o 50 - 80 procent.
>
> Dále uvedl, že rámková míra délka 39 cm je pro nástavkové včelaření
> vyhovující (pravil: rámková míra 39 cm vyhovuje chovu silných včelstev
> s dobrým výnosem; není důvod, proč ji rušit).
>
> Rámková délka 42 cm (slovenská a evropská délka): pro včely je
> výhodnější než 39 cm (Slovensko mělo ve výběru rámkové míry šťastnější
> ruku než my).
>
> Rámková délka 45 cm: zavedena v Americe a roztroušena po světě. V
> Evropě byla modifikována na 42 a 43 cm.
>
> Přednášející uvedl, že pokusně chová včelstva na všech třech rámkových
> délkách (39 cm, 42 cm, 45 cm) a dle vlastní zkušenosti uvádí, že žádný
> výrazný rozdíl ve výnosu medu není.
>
> Na závěr srovnání rámkových měr přednášející pravil: Rámkové délky 39
> cm a 42 cm nám úplně stačí. Jestli chce někdo prosazovat rámkovou
> délku Langstrothu, ať zajistí včelařům levné nástavky (tedy levnější
> než na domestikované rámkové délky).
>
> Podotkl i to, že když zachováme dvě u nás v současnosti rozšířené
> rámkové míry (délky 39 a 42 cm), můžeme na sebe stavět nástavky
> (kompatibilita).
>
> Ohledně vysokých nástavků na míru 39*24 prohlásil, že pro nástavkové
> včelaření nejsou špatné (předpokladem je však používání rámku s úzkou
> spodní loučkou). Zimovat je nutno buď ve dvou nástavcích, nebo v
> jednom vysokém a jednom nízkém (39*17).
>
> Pak byly zmíněny výhody a nevýhody nízkonástavkového včelaření. Rámek
> nižší než 17 cm není vhodný pro plodování (ale spíše pro produkci
> plástečkového medu). Dále zmínil obecně známé a propagované výhody
> nízkonástavkového včelaření (jednodruhový a zralý med, práce s celými
> nástavky atd.). Uvedl i jednu méně zmiňovanou nevýhodu
> nízkonástavkového včelaření a tou jsou mezery v plodovém tělese na
> jaře, které vznikají mezi nástavky. Taková mezera se měří od poslední
> horní buňky plástu ve spodním nástavku k první dolní buňce plástu
> následujícího vyššího nástavku. Tedy mezera je dána výškou spodní a
> horní loučky a mezi nástavkovou mezerou (kvůli minimalizaci této
> mezery je velice důležité používat rámky z užší spodní loučkou, aby
> plást byl dostavěn až dolů k loučce). Tyto mezery jsou mrtvým
> prostorem, který včelstvo musí při plodování vyhřívat, ale nemůže jej
> k plodování použít. Přednášející pravil, že v tom vidí jeden z
> hlavních důvodů pomalejšího jarního rozvoje včelstev v
> nízkonástavkových úlech. (Dodávám k tomu: u vlašky by to tak vadit
> nemuselo, ale u kraňky, která zimuje slabší a potřebuje rychlý jarní
> rozvoj, může být poměrně značné procento "mrtvého prostoru" v
> nízkonástavkovém úle větším problémem.)
>
> ------------------------
>
> Dále byl prakticky předváděn chlazený sklad na souše a med (při dobré
> tepelné izolaci běží kompresor chlazení jen chvíli - v noci - na noční
> proud. Chlazení vysouší vzduch (relativní vlhkost musí být pod 60
> procent - pak med vysychá), a tak je možno skladovat souše mokré od
> medu, aniž by zkvasily; zároveň jsou tím chráněny proti zavíječi. Na
> jaře jimi lze rychle rozšiřovat včelstvo a neuniká snůška.
>
> Pak bylo předváděno vyvařování starých souší bez porušení drátkování
> (doporučeno je používání nerezového drátku).
>
> Nakonce byla předvedena medárna: zařízení pro ohřívání konví s
> vytočeným medem, vyhřívané stáčecí zařízení medu do sklenic a zařízení
> na pastování medu (ohřívané i chlazené). Vše v takovém provedení, aby
> to bylo dostupné pro malovčelaře a případně i podomácku zhotovitelné.
>
> -----------------------
>
> Návštěvu kursu (bude se opakovat zase za rok) mohu všem doporučit.
>
>
> J. P. B.
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Nejenom anglicko-cesky slovnik: http://slovnik.seznam.cz

> Zajímalo by mě, kdo byl přednášejícím, prakticky totéž nám v
> pardubicích přednášel Dr. Kamler
> Radek
Nehnal bych to tak na ostri, mam takovy dojem za pan Kamler ma oba
tituly, a pr. Baudis pouzil jen jeden. Ale tim Kamlerovi urcite neubral na
jeho odbornosti.

Jinak se mi libi Tvuj prispevek, reakce na dopis pi. Frankove zrejme pro
to, ze z tech vyzev citim cosi umeleho, je to nejak podivne, cely ten
vyzkum. Souhlasim s Tebou zcela. Ptal bych se "Cui Prodest" ?

Zdravi PP.

*-----------------------------------------*
Pavel Prchal
DUP - druzstvo Pelhrimov
Remenovska 1999, 39317 Pelhrimov
Tlf. 0366/353127 (353111)
http://www.dup.cz
email: prchal/=/dup.cz
*-----------------------------------------*

Zdravím všechny!

Pokusím se zareagovat na některé připomínky k mým poznámkám z kurzu
racionalizace. Podotýkám, že se v tomto a předchozím příspěvku snažím
(možná nedokonale) prezentovat to, co zaznělo na kurzu racionalizace,
a nikoliv své názory. Pokud na kurzu byl ještě někdo z besedníků, tak
mne případně, prosím, opravte či doplňte, pokud bych se vyjádřil
nepřesně.

> mam takovy dojem za pan Kamler ma oba
> tituly, a pr. Baudis pouzil jen jeden. Ale tim Kamlerovi urcite neubral na
> jeho odbornosti.

Omlouvám se, jestli jsem nevědomky zamlčel jeden z titulů př. F.
Kamlera (v knize "Nástavkové včelaření" je uveden s titulem "ing").
Mimochodem - na kurzu uvedl, že se chystá k vydání inovovaná verze
této knížky, ve které bude mnohé z toho, co zaznělo na kurzu,
otištěno.

> Jiná, než kraňská včelstva neznám.

Ano, chov kraňské včely je na našem území už chráněn zákonem. Tj. chov
např. vlašské včely je u nás dnes už protizákonný. Důvody jsou,
myslím, jasné (trubci létají všude a jeden chovatel vlašky bude
ovlivňovat chovy včelařů široko daleko; a tyto chovy se zavlečenými
geny vlašky budou pak produkovat další trubce atd.)


> Tehdy začali včelaři volat po změně
> rámkové míry, protože poznali, že rámek 39x24 je malý.

Když se řekne o nějakém rámku, že je malý, je potřeba dodat - k čemu
je malý. Rámek 39*24 je bezesporu poněkud malý při dvouprostorovém
včelaření a pro zimování včelstva v plodišti (tak to zaznělo na kurzu
a přítel ing. Kamler to doprovázel kresbami jednoprostorově zimujícího
včelstva). Při nástavkovém včelaření je situace jiná. Místa je dost -
zimující hrozen není "splácnutý" na výšku 24 cm, ale může pod zásobami
zaujmou přibližný kulový tvar, a tím neztrácet na síle.

Rámek výšky 24 cm se považuje (dle slov přednášejícího) za rámek,
který už patří do kategorie vysokých. To má výhodu pro plodování a
nevýhodu těžkého zamedovaného nástavku. Nad touto nevýhodou však
přednášející - obrazně řečeno - mávnul rukou, s tím, že se tato
nevýhoda dá eliminovat různými způsoby: mladým pomocníkem, zdvihacími
zařízeními anebo ručním odebráním třetiny až poloviny medných plástů
do nástavku připraveného na kárce (nebo do rojáku), a následným
odebráním už poloprázdného nástavku... apod.

Je však nutno rozlišovat následující dva fenomény: "rámek 39*24" a
"rámková délka 39 cm". První je jasné. Druhé znamená nejen vysoký
rámek, ale i různé polorámky apod. Kdo chce požívat výhody lehkých
medníkových nástavků, nemusí kvůli tomu opouštět rámkovou délku 39 cm,
ale na půdorysu kvadratických nástavků pro rámkovou délku 39 cm si
může vybudovat jakýkoliv úlový systém - např. vysoké rámky pro
plodiště a nízké pro medník, anebo celý nízkonástavkový systém (v
takovém případě je důležité, aby výška polorámků nebyla nižší než 17
cm). Tak nějak to bylo načrtnuto na kurzu racionalizace.


> Moudří strejcové dali
> hlavy dohromady a ejhle - vypotili zázračnou r. m. 37x30!

Ing. Kamler pravil, že tato rámková míra je pro dvouprostorové
včelaření vhodnější než 39*24.

Sám za sebe bych si dovolil dopsat tuto osobní poznámku:

Nu, nepřipadá mi nejvhodnější vyjadřovat tak opovržlivě o předcích
("moudří strejcové")... Snažili se vypořádat se zadaným úkolem, jak
bylo v jejich možnostech. Je potřeba vědět, že v té době bylo součástí
zadání, že se má jednat o míru pro dvouprostorové včelaření, a proto
celkem správně zvolili výšku 30 cm. Rámková délka 37 cm byla zvolena
nešťastně (prý ty dva centimetry ubrané na délce měly pomoci vytlačit
med z plodiště do medníku); její hlavní nevýhodou je to, že úlový
půdorys nemůže být kompatibilní s úly pro nejrozšířenější rámkovou
délku 39 cm (to je podobná situace jako dnes při zavádění
langstrothovy rámkové délky, která je zcela nekompatibilní s místním
zavedeným úlovým systémem). A proto se nerozšířila tak, jak bylo
zamýšleno. Kdyby konstruktéři "jednotného úlu" zvolili rámkovou míru
39*30, mělo by jejich snažení asi daleko větší úspěch (myslím, že
analogie platí i pro dnešek: kdyby se propagátoři nástavkového a
nízkonástavkového včelaření drželi rámkové délky 39 cm, mělo by jejich
snažení daleko větší ohlas).


Vše v dobrém


J. P. Baudiš

> > Dále uvedl, že rámková míra délka 39 cm je pro nástavkové včelaření
> > vyhovující (pravil: rámková míra 39 cm vyhovuje chovu silných včelstev
> > s dobrým výnosem; není důvod, proč ji rušit).
>
> Příteli Baudiši,
> nespletl jste si semináře? Opravdu jste byl na semináři o racionalizaci ve
> včelařství? A opravdu tyto věty pronesl ředitel VÚVč?
> Pak veškeré snahy př. Boháčka a desítek dalších racionalizátorů v této
zemi
> nezbývá hodnotit jinak, než jako marnost nad marnost. Trend, započatý ve
> 2.polovině minulého století pokračuje. Tehdy začali včelaři volat po změně
> rámkové míry, protože poznali, že rámek 39x24 je malý. Moudří strejcové
dali
> hlavy dohromady a ejhle - vypotili zázračnou r. m. 37x30! Úplně opačně,
než
> se ubíral téměř celý tehdejší svět, včetně velkého vzoru - SSSR. Ještě že
> aspoň zastavili výrobu budečáku a univerzálu.
> Chtělo by se napsat několikastránkový příspěvek ale . . . "mluviti
stříbro,
> mlčeti zlato".
>
> Hodně radosti se včelkama přeje Josef Blinka.

Jestliže Dr. Kamler hovořil o tom, že rámek 39 cm vyhovuje, hovořil o délce
rámku, nikoliv o rámkové míře 39x24. Tím měl jistě na mysli, že včelám je to
jedno, zda je rámek dlouhý 39, 42 nebo 45 cm. Další věcí je ale výška
rámku. O nevýhodnosti rámku 39x24 přece Dr. Kamler hovoří ve Včelařství č.4,
str. 78-79. Dá se na této r.m. včelařit a hodně včelařů to nesporně umí. Jen
s sebou nese rizika, jež by např. při výšce okolo 30 cm nebyla - jako třeba
právě uplynulou zimu, když byla velká spotřeba zásob a někteří včelaři
zachraňovali včelstva zimovaná v jednom prostoru před hladem, do rámku 39x24
se nevejde dost zásob!

Navržení "jednotné" míry 37x30 byla jistěže velká chyba (proč nenavrhli
39x30, že?). Ale ani nynější snahy o zavádění v našich zemích prakticky nové
Langstrothovy míry 45x23 cm nepovažuji za šťastné - vždyť na výšku je skoro
stejná jako česká 39x24. Jeden nástavek pro plodiště je málo a dva už jsou
většinou zase moc (kolem plodu v tomtéž rámku bývá moc medu). U nás přece
chováme kraňku a ne velmi plodnou vlašku jako v USA.
A navíc, není mi jasný argument používaný na podporu rozšíření Langstrothova
úlu - že je to ve světě nejrozšířenější úl a také abychom s ním byli
kompatibilní s ostatními včelaři v Evropě... Proč s nimi mám být
kompatibilní? Pan Boháč, s nímž jsem v písemném kontaktu, mi k tomu sdělil
nějaké argumenty, z nich jen jediný považuji za skutečně oprávněný - pokud
bych prodával do zahraničí včelstva (oddělky), aby kupujícímu naše rámky
pasovaly do jeho úlů. Zaváděním další délky rámků (45, abych byl přesný 44,8
cm) se rozšiřuje sortiment rámkových měr a rozměrů nástavků, to nepovažuji
za racionalizaci našeho včelaření! Ovšemže kdo chce, ať si takové úly pořídí
(ale raději vyšší a/nebo nižší rámky než klasické Langstr. 23 cm !), nic v
tom nebrání. Jen nevím, proč je to doprovázeno takovou masívní propagací??
Jsou zajímavější a důležitější věci kolem chovu včel než jen úly a na ně pak
v časopisu není dost místa...

Květoslav Čermák

> Jestliže Dr. Kamler hovořil o tom, že rámek 39 cm vyhovuje, hovořil
> o délce rámku, nikoliv o rámkové míře 39x24.

Na kurzu se hovořilo zvlášť o rámkové délce 39 cm a zvlášť o rámku
39*24. Přednášející sice prohlásil rámek 39*24 za vyhovující, ale v
tom kontextu, že se jedná o použití tohoto rámku v nástavkovém úle, že
rámek bude mít zúženou spodní loučku a že zimovat se nebude v jednom
nástavku nýbrž buď:

a) ve dvou nástavcích na míru 39*24

nebo

b) v jednom nástavku na míru 39*24 plus polonástavek se zásobami.


> Tím měl jistě na mysli,
> že včelám je to jedno, zda je rámek dlouhý 39, 42 nebo 45 cm. Další
> věcí je ale výška rámku. O nevýhodnosti rámku 39x24 přece Dr. Kamler
> hovoří ve Včelařství č.4, str. 78-79.

Pokud to správně chápu, tak má na mysli zimování v jednom patře
dvouprostorového úlu (nebo v jednom nástavku této míry).

> Dá se na této r.m. včelařit a
> hodně včelařů to nesporně umí. Jen s sebou nese rizika, jež by např.
> při výšce okolo 30 cm nebyla - jako třeba právě uplynulou zimu, když
> byla velká spotřeba zásob a někteří včelaři zachraňovali včelstva
> zimovaná v jednom prostoru před hladem, do rámku 39x24 se nevejde
> dost zásob!

Ano, je-li zimováno v jednom patře, pak je na této rámkové míře
zimující chumáč splácnutý, v úle jsou mrtvé prostory a při tom všem se
tam ani nevejde dostatek dobře přístupných zásob.


Slabá včelstva radí pospojovat, protože ze slabocha není žádný výrazný
užitek, jediné, co se podaří, že ho zazimujeme. Tedy pospojovat a
úbytek počtu včelstev nahradit květnovými oddělky, které do podzimu
zesílí.


> Ale ani nynější snahy o zavádění v našich zemích prakticky nové
> Langstrothovy míry 45x23 cm nepovažuji za šťastné - vždyť na výšku
> je skoro stejná jako česká 39x24. Jeden nástavek pro plodiště je
> málo a dva už jsou většinou zase moc (kolem plodu v tomtéž rámku
> bývá moc medu). U nás přece chováme kraňku a ne velmi plodnou vlašku
> jako v USA.

Langstrothova míra (tj. i délka rámku) byla navržena s ohledem na
vlašku. Stejně tak mnohé Farrarovy výzkumy a údaje z nich pocházející
je nutno vztahovat k vlašce.

> A navíc, není mi jasný argument používaný na podporu rozšíření
> Langstrothova úlu - že je to ve světě nejrozšířenější úl a také
> abychom s ním byli kompatibilní s ostatními včelaři v Evropě... Proč
> s nimi mám být kompatibilní?

> Pan Boháč, s nímž jsem v písemném kontaktu, mi k tomu sdělil nějaké
> argumenty, z nich jen jediný považuji za skutečně oprávněný - pokud
> bych prodával do zahraničí včelstva (oddělky), aby kupujícímu naše
> rámky pasovaly do jeho úlů.

Obchod se včelstvy bude skutečně asi jediným vážným argumentem pro
celosvětovou kompatibilitu... Jenže jsme na začátku 21. století a měli
bychom být poučeni, k čemu to vede - včelí nemoci! V poslední době je
novou hrozbou - úlový brouk - proti němu je Varroa destruktor docela
milý společník.

Nejen, že žere veškerý plod, ale prý nakonec i kompletně celé plásty a
navíc má tak smradlavé výkaly, že to, co zbude, je naprosto
nepoužitelné. Zimuje v zemi zavrtán až 50 cm pod povrchem. Je to
zavlečeno z J. Afriky (s banány?) Ta globalizace - ta nám dává
zabrat...


> Zaváděním další délky rámků (45, abych
> byl přesný 44,8 cm) se rozšiřuje sortiment rámkových měr a rozměrů
> nástavků, to nepovažuji za racionalizaci našeho včelaření!


> Květoslav Čermák


Minulou sobotu proběhl v Dole další seminář - o medu (senzorika,
marketing). Jakmile budu mít trošku času, tak sem z jeho obsahu také
něco napíši.


J. P. Baudiš

>> Tím měl jistě na mysli,
>> že včelám je to jedno, zda je rámek dlouhý 39, 42 nebo 45 cm. Další
>> věcí je ale výška rámku. O nevýhodnosti rámku 39x24 přece Dr. Kamler
>> hovoří ve Včelařství č.4, str. 78-79.

>Pokud to správně chápu, tak má na mysli zimování v jednom patře
>dvouprostorového úlu (nebo v jednom nástavku této míry).

Ano, přesně tak. Myslím, že totiž většina včelstev na rámcích 39x24 je u nás
zimována v jednom prostoru, v úlech jako Budečáky, Univerzály a podobné
typy. V některých z nich se ve dvou prostorách ani nedá bezpečně zimovat
kvůli velké mezeře od spodního rámku k rámku nad ním. Ta bývá 2-3 cm a to je
pro zimu moc - některá včelstva zůstanou dole a zásoby nahoře, v zimě mezeru
chomáč nepřejde. Navíc - takový prostor je malý, včelstvo se mu přizpůsobí
tak, že vytvoří menší včelstvo, než by bylo schopno. Dále je problém v
jednom prostoru s r.m. 39x24 včas zakrmit, když chceme, aby v srpnu včelstvo
plodovalo i uložilo do budoucího zimního hnízda dost zásob. Jsou to známé
věci, jen je připomínám...

>Slabá včelstva radí pospojovat, protože ze slabocha není žádný výrazný
>užitek, jediné, co se podaří, že ho zazimujeme. Tedy pospojovat a
>úbytek počtu včelstev nahradit květnovými oddělky, které do podzimu
>zesílí.

... jen bych dodal - v pospojovaných včelstvech potom raději vyměnit i
matku, protože malá síla je do značné míry dána geneticky.

Květoslav Čermák

> Langstrothova míra (tj. i délka rámku) byla navržena s ohledem na
vlašku. Stejně tak mnohé Farrarovy výzkumy a údaje z nich pocházející
je nutno vztahovat k vlašce.

Jde-li o rámkovou délku, není mezi vlaškou a kraňkou žádný rozdíl. např.
chovatel matek pan Fadrný včelaří na rámcích dlouhých 50 (!) cm. Tento
včelař je mj. zakládající člen asociace chovatelů kraňky AAChK a na jeho
padesáticentimetrových rámcích jsou tedy "kraňky jak řemen", žádné vlašky.

Podobně žádný evropský, či česko-moravsko-slezský včelař na Langstrothově
délce 44,8 cm nepozoruje, že by si kraňka s touto mírou nevěděla rady.

vojta

Zdravím


> Jde-li o rámkovou délku, není mezi vlaškou a kraňkou žádný rozdíl. např.
> chovatel matek pan Fadrný včelaří na rámcích dlouhých 50 (!) cm. Tento
> včelař je mj. zakládající člen asociace chovatelů kraňky AAChK a na jeho
> padesáticentimetrových rámcích jsou tedy "kraňky jak řemen", žádné vlašky.

> Podobně žádný evropský, či česko-moravsko-slezský včelař na Langstrothově
> délce 44,8 cm nepozoruje, že by si kraňka s touto mírou nevěděla rady.

Neříkám, že by si kraňka nevěděla rady... :-) Viz úlová lednička př.
Víti: http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/lednice.htm

Myslím jen, že tady jde o přiměřenost rámkové délky (a potažmo i
půdorysu úlu) mohutnosti včelstva na jaře, když plodují a vytápí úl.
Kraňské včelstvo je po vyzimování slabší než americká vlaška, proto by
mu mohla spíše odpovídat kratší rámková délka.

Ahoj

J. P. B.

> Ale ani nynější snahy o zavádění v našich zemích prakticky nové
> Langstrothovy míry 45x23 cm nepovažuji za šťastné - vždyť na výšku je
skoro
> stejná jako česká 39x24.

Myslím, že jde o nedorozumění. Já sám nevím o tom, že by u nás někdo
propagoval míru 44,8 x 32,2 cm. To, co se snaží propagovat např. Pracovní
společnost nást. včelařů (PSNV-CZ), je vnější půdorys nástavků 51,5 x 42,5
cm a v případě rámků jde pouze o propagaci délky rámků 44,8 cm. Výška rámků
má ve sjednocovacím procesu jen minimální vliv. (Mezi včelaři převažuje
nízkonástavkový systém s rámky 15,9 nebo 18,5 cm vysokými.)

> A navíc, není mi jasný argument používaný na podporu rozšíření
Langstrothova
> úlu - že je to ve světě nejrozšířenější úl a také abychom s ním byli
> kompatibilní s ostatními včelaři v Evropě... Proč s nimi mám být
> kompatibilní?

Každému je jasné, že přílišná roztříštěnost úlových systémů a rámkových měr
je ke škodě včelařství (např. kvůli nemožnosti velkosériové výroby). Všichni
už také víme, že proces sjednocování nemůže jít cestou vytváření nových
systémů (např. Čechoslovák 37 x 30). Na jakém používaném půdorysu nástavku a
na jaké míře se shodneme? Jeden bude chtít Tachovák, jiný Optimal, třetí
K-39.... Včelaři sdružení v PSNV-CZ se domnívají, že by to měl být
nejrozšířenější systém a to je Langstrothův půdorys 51,5 x 42,5 cm.

vojta

Vojta napsal:
.... Včelaři sdružení v PSNV-CZ se domnívají, že by to měl být
> nejrozšířenější systém a to je Langstrothův půdorys 51,5 x 42,5 cm.
>
Normalne bych se k teto otazce ani nevyjadroval, mam ji pro sebe
vyresenou, ale kdyz pise Vojta o roztristenosti mer apod. tak proc se
snazi prosazovat zase dalsi rozmer, kdyz tu uz jenom dva mame.
Sam Kamler uci, ze na mire 39 a 42 se da dobre vcelarit, pan Zeleny,
ktery je jednim z propagatoru 44.8 nam vcera sam rikal, ze je to
jedno jestli 44.8 nebo 39, tak proc vyvíjite takove usili? Nedokazete
si priznat, ze jste nasledovali sve predchudce, kteri neuspesne
prosazovali 37*30?
Z cele nasi tridy budoucich ucitelu vcelarstvi, kteri se mnou studuji
nyni Nasavrky je snad pouze jeden, ktery je natolik zvedavy, ze ho
tato zvedavost mozna premuze a jak sam rika mozna zkusi 44.8.
Stale si myslite, ze se Vam podari presvedcit jako jedny z prvnich
nas, kteri by sirili propagandu dale, budouci ucitele vcelarstvi,
kteri jiz dnes vcelarime s 10-150 vcelstvy a mame i sve zkusenosti a
chceme sice pokusnicit, ale po strance cost benefitu i prospechu pro
vcely jsme spokojeni s 39 a 42? Pokud jde o pudorys naopak neni
problem pri koupi apod. rychle adaptovat 39 a 42 vzajemne, ale 44.8
je uz proste moc jina, tak budme realiste.
I kdyby se prosazeni Vasi myslenky podarilo a dusledne bylo v
realnych podminkach prosazovano, bude trvat minimalne 30 let, nez
dojdeme k alespon soucasnemu stavu, kdy mezi 39 a 42 neni problem
kombinace a prevodu vcelstev a ostatni pr. almarky a jine dozili.
Mimo pritele Zeleneho jsme cela trida navstivili Polsko a tam by se
meli vsichni novatori dojet podivat. Pro vsechny se pokusim par
infomaci napsat, kdyz daleko kompetentnejsi osoby nemaji cas a
koneckoncu uz jim ani nikdo nechce verit, ale pasieky (vcelnice bez
kocovani) se 70-150 vcelstvy a vynosy mezi 30-40 kg na vcelstvo v
500m nad morem jsme videli. Na otazku Jak muzou tak slaboucka (v
nasich ocich) vcelstva dat takovy vynos odpovidaji Nam netreba much
(vcel)ale mied (med)...
Zatim se mejte, at nam to lita
Radek Hubac
Hradec Kralove
0723/028 601

______________________________________________________________________
Reklama:
Jake bude pocasi? http://pocasi.seznam.cz

Radku, řekl bych, že jsi se dost dobře neseznámil s programem PSNV (u nás i
jinde v Evropě).

Nikdo neříká, že angličtina je nejlepší jazyk na světě, nebo dokonce jediný
použitelný. Budu-li se ale chtít domluvit ve většině zemí světa a nestudovat
přitom všechny jazyky všech těch národů, budu se asi muset naučit anglicky a
ne nutit celý svět, aby se učil česky (přesto, že 99,9.... % lidí žijících v
ČR česky mluví a pro svoji komunikaci angličtinu vůbec nepotřebují).
Nechci-li nikam cestovat a se světem nijak komunikovat, může mi být
angličtina ukradená.

Podobně včelaři, kteří mají na zahradě pár úlů a nevadí jim, že většinu,
nebo dokonce veškeré zařízení si musí dělat doma na koleně, ať včelaří v čem
chtějí.

Mezi námi je ale řada, hlavně začínajících včelařů, z nichž někteří nemají
chuť "vše si dělat doma na koleně" a byli by rádi, kdyby vše bylo všude k
dostání a měji přitom jistotu, že vše bude na vše pasovat a sedět. K tomu je
ale potřeba se dohodnout na nějakých základních rozměrech horní loučky a
půdorysu nástavku.

Já vím, že např. u nás a na Slovensku rozšířený Optimal je super úl, ale
jaká je jeho hodnota ve chvíli, kdy na cestě Německem potkám včelaře, který
končí a za pusu prodává linku na odvíčkování a vytáčení, když byla postavena
na úplně jiný systém, než Československý "superoptimal"?

Kdo ovšem nepočítá, že by kupoval, či prodával odvíčkovací a vytáčecí linky,
nástavky, kočovná zařízení, ... , komu je jedno, jestli se jeho úly a
příslušenství budou všude vyrábět po celou dobu jeho včelaření, ať si
včelaří v čem chce a nikdo mu do toho nemůže mluvit, kromě veterinářů.

Tvé srovnání s tzv. "Jednotným úlem" 37 x 30 je nepoužitelné. Tehdy šlo
přece o zavádění zcela nového systému, který nikdo nikde neměl. Langstrothův
nástavek a jeho varianty s rámky dlouhými 44,8 cm však používá většina
včelařského světa. V žádném případě se tedy nejedná o následování
sjednocovacího procesu z 60. let, ale o proces zcela opačný: od systémů méně
rozšířených k těm nejrozšířenějším!

Je hezké, když např. Dr. Kamler prohlásí, že sjednocování v rámci ČR si
vystačí s již zavedenými systémy. Jenže k tomuto "A" by měl také říct taky
"B" a to na jakém systému se dohodnem.

Vždyť např. jen pro rámek dlohý 39 cm se u nás nyní vyrábí asi 12 (!) zcela
odlišných typů úlů, všemi výrobci pochopitelně označované jako "moderní,
pokrokový, ..." Na ktrerém z nich se shodneme?

Vše dobré,

vojta





> Normalne bych se k teto otazce ani nevyjadroval, mam ji pro sebe
vyresenou, ale kdyz pise Vojta o roztristenosti mer apod. tak proc se
snazi prosazovat zase dalsi rozmer, kdyz tu uz jenom dva mame.
Sam Kamler uci, ze na mire 39 a 42 se da dobre vcelarit, pan Zeleny,
ktery je jednim z propagatoru 44.8 nam vcera sam rikal, ze je to
jedno jestli 44.8 nebo 39, tak proc vyvíjite takove usili? Nedokazete
si priznat, ze jste nasledovali sve predchudce, kteri neuspesne
prosazovali 37*30?
Z cele nasi tridy budoucich ucitelu vcelarstvi, kteri se mnou studuji
nyni Nasavrky je snad pouze jeden, ktery je natolik zvedavy, ze ho
tato zvedavost mozna premuze a jak sam rika mozna zkusi 44.8.
Stale si myslite, ze se Vam podari presvedcit jako jedny z prvnich
nas, kteri by sirili propagandu dale, budouci ucitele vcelarstvi,
kteri jiz dnes vcelarime s 10-150 vcelstvy a mame i sve zkusenosti a
chceme sice pokusnicit, ale po strance cost benefitu i prospechu pro
vcely jsme spokojeni s 39 a 42? Pokud jde o pudorys naopak neni
problem pri koupi apod. rychle adaptovat 39 a 42 vzajemne, ale 44.8
je uz proste moc jina, tak budme realiste.
I kdyby se prosazeni Vasi myslenky podarilo a dusledne bylo v
realnych podminkach prosazovano, bude trvat minimalne 30 let, nez
dojdeme k alespon soucasnemu stavu, kdy mezi 39 a 42 neni problem
kombinace a prevodu vcelstev a ostatni pr. almarky a jine dozili.
Mimo pritele Zeleneho jsme cela trida navstivili Polsko a tam by se
meli vsichni novatori dojet podivat. Pro vsechny se pokusim par
infomaci napsat, kdyz daleko kompetentnejsi osoby nemaji cas a
koneckoncu uz jim ani nikdo nechce verit, ale pasieky (vcelnice bez
kocovani) se 70-150 vcelstvy a vynosy mezi 30-40 kg na vcelstvo v
500m nad morem jsme videli. Na otazku Jak muzou tak slaboucka (v
nasich ocich) vcelstva dat takovy vynos odpovidaji Nam netreba much
(vcel)ale mied (med)...
Zatim se mejte, at nam to lita
Radek Hubac
Hradec Kralove
0723/028 601

______________________________________________________________________
Reklama:
Jake bude pocasi? http://pocasi.seznam.cz

>
> Vždyť např. jen pro rámek dlohý 39 cm se u nás nyní vyrábí asi 12 (!)
zcela
> odlišných typů úlů, všemi výrobci pochopitelně označované jako "moderní,
> pokrokový, ..." Na ktrerém z nich se shodneme?
>

Mě to nedá, musím něco napsat:

Já mám úly 39x24 po tátovi, ledacos se mi na jich nelíbí, ale zatím fungují.
Jsou na teplou stavbu, ve včelíně, mě to vyhovuje, protože méně trpí záda,
včely si asi nestěžují, za posledních 17 let mě uhynuly troje - vyloupený
oddělek a 2x se do úlu dostala myš, z celkem zimovaných 7 - 10 na stanovišti
650 mnm. Dodělávám si nástavky, ale jen na 9 rámků s okrajem na uchopení z
odpadového dřeva, váží asi 3 kg, půdorys mají jako Langstroth, lze je
uteplit pro zimování, tedy něco mezi tachovákem a konstrukcí Dr. Kamlera.
Včely mám v obci, kde má manželka matku a kam tedy stejně jezdíme. Včelky
mám pro radost a med pro sebe, příbuzné a známé. Je to i tradice rodiny.
Pokud zjistím, že to nezvládáme (já, švagr a jedna dcera), tak skončíme.
Podobně to dělá jistě mnoho jiných včelařů.

Rámek, případně jeho délka je něco jako motor a převodovka auta a úl pak
kastle. Pokud rámek vyhovuje, respektive není nevyhovující, používají ho
různé úly. Jen pro srovnání : jeden motor Fiat (598, 663, 848, 903 ccm) byl
v autech Fiat 600, 600D, 850, 850 Speciál, 850 Sport, 127, Uno, Seicento,
Autobianchi A111, Lancia Y10 a to jsem jich určitě několik zapoměl.

Teď se dostávám k jádru toho co jsem chtěl napsat. Prosím čtěte bez emocí.

Proč všichni zastánci 44,8 nejezdí s Fordem T, VW brouk, Ford Tarus, když to
jsou nerozšířenější auta na světě? Dobrá to jsem přehnal, proč všichni
nejezdí se Škodovkou, vždyť byla v minulých letech tak příkladně
"normalizována". Kdo nepochopil: Pro mne Tatra 603 a pro tebe co seženeš z
Boleslavi.

A kdo ještě nemá dost, ať vzpomene jak př. Boháč propagoval 39x17.

Ještě jednou prosím čtěte bez emocí.

Hodné včely a hodně medu přeje Vašek.

----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 22, 2002 11:18 AM
Subject: Re: Kurs racionalizace


> Vojta napsal:
> .... Včelaři sdružení v PSNV-CZ se domnívají, že by to měl být
> > nejrozšířenější systém a to je Langstrothův půdorys 51,5 x 42,5 cm.
> >
> Normalne bych se k teto otazce ani nevyjadroval, mam ji pro sebe
> vyresenou, ale kdyz pise Vojta o roztristenosti mer apod. tak proc se
> snazi prosazovat zase dalsi rozmer, kdyz tu uz jenom dva mame.
> Sam Kamler uci, ze na mire 39 a 42 se da dobre vcelarit, pan Zeleny,
> ktery je jednim z propagatoru 44.8 nam vcera sam rikal, ze je to
> jedno jestli 44.8 nebo 39, tak proc vyvíjite takove usili? Nedokazete
> si priznat, ze jste nasledovali sve predchudce, kteri neuspesne
> prosazovali 37*30?
> Z cele nasi tridy budoucich ucitelu vcelarstvi, kteri se mnou studuji
> nyni Nasavrky je snad pouze jeden, ktery je natolik zvedavy, ze ho
> tato zvedavost mozna premuze a jak sam rika mozna zkusi 44.8.

To je ono. Je třeba to zkusit a ne vymýšlet důvody proč to nejde. Sám mám
zkušenosti s 39 x 24 a 45 x 17. Na celé čáře to vyhrála větší délka rámku.
Není problém dosáhnout 10kg včelstva na jakékoli rámkové míře ale jde o to,
aby to vyhovovalo včelám i včelaři. Buď budu mít úzký vysoký komín nebo
přijatelnější širší a nižší. Matka zaploduje do šířky 10 plástů ( výjimečně
i 11) a ještě má po stranách tepelně izolační vrstvu po 1 plástu zásob. To
je potom plodové těleso do tvaru koule, event. nahoru protaženo do tvaru
hrušky do čtvrtého nástavku. Med je ve 4., 5. a 6. nástavku. Na silnou jarní
snůšku je potřeba mít silné včelstvo a to utvoříme jen ve velkém úlu.
Létavka musí mít možnost přinesenou sladinu kam odložit - další argument pro
velký úl. Na letní snůšku, která u nás už bývá slabší ( lípa), stačí o 1
nástavek méně.

> Stale si myslite, ze se Vam podari presvedcit jako jedny z prvnich
> nas, kteri by sirili propagandu dale, budouci ucitele vcelarstvi,
> kteri jiz dnes vcelarime s 10-150 vcelstvy a mame i sve zkusenosti a
> chceme sice pokusnicit, ale po strance cost benefitu i prospechu pro
> vcely jsme spokojeni s 39 a 42? Pokud jde o pudorys naopak neni

Když jste spokojeni, tak je zbytečné nějaké přesvědčování. To ani není mým
cílem. Já jen předkládám fakta ověřená v praxi a ať si to každý zkusí, zdali
by nemohl vytočit více. Je třeba se jen oprostit od konzervativního myšlení.
Nic ve zlém ale od koho by se to mělo očekávat více, než od učitelů
včelařství? Rámek 42 cm by mohl stačit ale s tím zkušenost nemám.

> problem pri koupi apod. rychle adaptovat 39 a 42 vzajemne, ale 44.8
> je uz proste moc jina, tak budme realiste.
> I kdyby se prosazeni Vasi myslenky podarilo a dusledne bylo v
> realnych podminkach prosazovano, bude trvat minimalne 30 let, nez
> dojdeme k alespon soucasnemu stavu, kdy mezi 39 a 42 neni problem
> kombinace a prevodu vcelstev a ostatni pr. almarky a jine dozili.

Argument kompatibility starých a nových úlových systémů ( vlastně
nekompatibility) neobstojí. Nový úl budu osazovat smetencem, rojem, umělým
rojem apod. na mezistěny.

> Mimo pritele Zeleneho jsme cela trida navstivili Polsko a tam by se
> meli vsichni novatori dojet podivat. Pro vsechny se pokusim par
> infomaci napsat, kdyz daleko kompetentnejsi osoby nemaji cas a
> koneckoncu uz jim ani nikdo nechce verit, ale pasieky (vcelnice bez
> kocovani) se 70-150 vcelstvy a vynosy mezi 30-40 kg na vcelstvo v
> 500m nad morem jsme videli. Na otazku Jak muzou tak slaboucka (v
> nasich ocich) vcelstva dat takovy vynos odpovidaji Nam netreba much
> (vcel)ale mied (med)...

Nemají se čím chlubit ( co se týká miodu). :-)
Znám včelaře, co měl v 500 mnm na stabilním stanovišti na míře 39 x 24 až
80 kg medu.

V posledních letech vyvstal ale závažný problém. Zimní generace je natolik
oslabena varroázou v podletí že je problém vyzimovat včelstva v obvyklé
síle. Mnohde se zimy ani nedožijí. Než se SVS a VÚVč nechají přesvědčit, že
rezistence roztoče na amitraz se už několik let zvyšuje, doplatíme na to
všichni.

Hodně medu přeje Josef Blinka.

Omlovám se za překlep. Samozřejmě jsem měl na mysli míru 44,8 x 23,2 cm

vojta

> Myslím, že jde o nedorozumění. Já sám nevím o tom, že by u nás někdo
> propagoval míru 44,8 x 32,2 cm.

> > Langstrothova míra (tj. i délka rámku) byla navržena s ohledem na
> vlašku. Stejně tak mnohé Farrarovy výzkumy a údaje z nich pocházející
> je nutno vztahovat k vlašce.
>
> Jde-li o rámkovou délku, není mezi vlaškou a kraňkou žádný rozdíl. např.
> chovatel matek pan Fadrný včelaří na rámcích dlouhých 50 (!) cm. Tento
> včelař je mj. zakládající člen asociace chovatelů kraňky AAChK a na jeho
> padesáticentimetrových rámcích jsou tedy "kraňky jak řemen", žádné vlašky.
>
> Podobně žádný evropský, či česko-moravsko-slezský včelař na Langstrothově
> délce 44,8 cm nepozoruje, že by si kraňka s touto mírou nevěděla rady.
>
> vojta

Ano, nejde ani tak o délku Langstrothova rámku 45 cm, ale o rozměr původního
rámku 44,8x23,2 cm. U této míry jsou právě takové nedostatky, jako u naší
české (Adamcovy) 39x24 cm. Tedy nižší a vyšší rámky než 23,2 cm (a příp.
jejich kombinace) jsou mnohem vhodnější!

Pokud diskutujeme o kraňce vs. vlaška, myslím, že jde u uvedené míry hlavně
o tu potíž, že 1 nástavek jako plodiště (teď mám na mysli sezónu, ne
zimování) je málo i pro méně plodnou kraňku a 2 nástavky (zvl. u 10 nebo 11
plástových nástavků) už často moc. Tedy ne moc v tom smyslu, že by to
neobsedla, ale v tom, že dost plodových plástů v druhém nástavku je smícháno
s plodem a med se proto nedá snadno odebrat. Že tomu tak je dokládá zcela
praktický příklad z bývalého velkoprovozu v Tachově (jehož jsem pamětník,
párkrát jsem tam tehdy byl): Tam byl běžný jeden zákrok, říkali mu
"mřížkování". Před řepkou a na jejím počátku se totiž matce ponechávaly 2
nástavky (většinou 9 rámkové 39x24), na nich byla mřížka a nad ní další
nástavek (nebo později dva). Během kvetení řepky, tuším tak po 1. týdnu, se
mřížka přesouvala na 1.nástavek a přitom se hledala matka a dávala pod
mřížku (mimochodem - hrozná práce když šlo o stovky včelstev !). To kvůli
tomu, aby se řepkový med z 2. nástavku dal vytočit po vylíhnutí všeho plodu
v něm.
Vlaška tvoří početnější včelstva, je plodnější (ale její dělnice se dožívají
v průměru kratšího věku než kraňské), proto zaploduje větší plochy plástů
obou takových nástavků. Možná i toto měl p. Baudiš na mysli...

Myslím, že je to užitečná diskuze, právě k tomu je tato konference dobrá!
Tak si můžeme sdělit a ujasnit všechny souvislosti problémů.

Květoslav Čermák

> > Ale ani nynější snahy o zavádění v našich zemích prakticky nové
> > Langstrothovy míry 45x23 cm nepovažuji za šťastné - vždyť na výšku je
> > skoro stejná jako česká 39x24.
>
> Myslím, že jde o nedorozumění. Já sám nevím o tom, že by u nás někdo
> propagoval míru 44,8 x 32,2 cm. To, co se snaží propagovat např. Pracovní
> společnost nást. včelařů (PSNV-CZ), je vnější půdorys nástavků 51,5 x 42,5
> cm a v případě rámků jde pouze o propagaci délky rámků 44,8 cm. Výška
rámků
> má ve sjednocovacím procesu jen minimální vliv. (Mezi včelaři převažuje
> nízkonástavkový systém s rámky 15,9 nebo 18,5 cm vysokými.)

Když se řekne Langstroth, většina včelařů si představí jeho původní variantu
s rámkem 44,8x23,2 cm. Před ní jsem chtěl varovat, aby někdo neopakoval ten
nedostatek českého rámku 39x24, zde jen "v bledě modrém". Vím totiž o pár
včelařích, kteří si Langstroth na zkloušku udělali (aby získali "světové
zkušenosti") a právě na tu původní míru rámků!

> > A navíc, není mi jasný argument používaný na podporu rozšíření
>> Langstrothova
> > úlu - že je to ve světě nejrozšířenější úl a také abychom s ním byli
> > kompatibilní s ostatními včelaři v Evropě... Proč s nimi mám být
> > kompatibilní?
>
> Každému je jasné, že přílišná roztříštěnost úlových systémů a rámkových
měr
> je ke škodě včelařství (např. kvůli nemožnosti velkosériové výroby).
Všichni
> už také víme, že proces sjednocování nemůže jít cestou vytváření nových
> systémů (např. Čechoslovák 37 x 30). Na jakém používaném půdorysu nástavku
a
> na jaké míře se shodneme? Jeden bude chtít Tachovák, jiný Optimal, třetí
> K-39.... Včelaři sdružení v PSNV-CZ se domnívají, že by to měl být
> nejrozšířenější systém a to je Langstrothův půdorys 51,5 x 42,5 cm.
>
> vojta

Akorát že to není nejrozšířenější systém v ČR nebo v SR. Takže se tím
roztříštěnost úlových typů a rámkových měr ještě zvětší.
A ještě na něco bychom neměli zapomínat - i u nás úly prodělali nějaký
zdokonalovací vývoj pokud jde o konstrukční řešení jednotlivých částí,
detailů. Naše úly jsou v některých věcech lepší než Langstroth, tak proč je
má nahradit tento úl? Třeba jen jeden příklad - čtvercový půdorys nástavků.
Ale (už se opakuji) je věcí každého, jaký úl si pořídí. Jednodušší je to pro
začínajícího včelaře. Ten, kdo má v provozu 20 nebo 50 dobrých nástavkových
úlů, je teď přece nebude měnit za jiné. A nemusí se přitom vůbec obávat, že
to bude někomu v EU vadit. Víte např., v jakých úlech se včelaří ve
Španělsku? Většina včelstev je v jakýchsi ležanech, kam do dna úlů není
žádný přístup (např. pro kontrolu varroázy) a druhým rozšířeným úlem je
korkový úl bez rámlů na způsob klátů, v nichž se u nás včelařilo před cca
200 let. Chci říci, že v tomto směru jsme pro vstup do Unie už dávno
připravení... Trochu jsem v myšlenkách zašel dál, ale souvisí to i s
uvedenými věcmi.

K. Čermák

> Sám za sebe bych si dovolil dopsat tuto osobní poznámku:
>
> Nu, nepřipadá mi nejvhodnější vyjadřovat tak opovržlivě o předcích
> ("moudří strejcové")... Snažili se vypořádat se zadaným úkolem, jak
> bylo v jejich možnostech. Je potřeba vědět, že v té době bylo součástí
> zadání, že se má jednat o míru pro dvouprostorové včelaření, a proto
> celkem správně zvolili výšku 30 cm. Rámková délka 37 cm byla zvolena
> nešťastně (prý ty dva centimetry ubrané na délce měly pomoci vytlačit
> med z plodiště do medníku); její hlavní nevýhodou je to, že úlový
> půdorys nemůže být kompatibilní s úly pro nejrozšířenější rámkovou
> délku 39 cm (to je podobná situace jako dnes při zavádění
> langstrothovy rámkové délky, která je zcela nekompatibilní s místním
> zavedeným úlovým systémem). A proto se nerozšířila tak, jak bylo
> zamýšleno. Kdyby konstruktéři "jednotného úlu" zvolili rámkovou míru
> 39*30, mělo by jejich snažení asi daleko větší úspěch (myslím, že
> analogie platí i pro dnešek: kdyby se propagátoři nástavkového a
> nízkonástavkového včelaření drželi rámkové délky 39 cm, mělo by jejich
> snažení daleko větší ohlas).
>
>
> Vše v dobrém
>
>
> J. P. Baudiš


Zdá se, že horké hlavy vychladly a běží věcná diskuse bez osobních invektiv,
tak bych chtěl objasnit svůj příspěvek ze dne 13.4. V prvé řadě bych se
chtěl omluvit všem, kdo by se cítili jakkoli uraženi nebo dotčeni. To jsem
vůbec neměl v úmyslu, jen trochu ironie a nadsázky. Co se týká výrazu
"...strejcové...", tak ten jsem si vypůjčil z jiného konferenčního příspěvku
(už nevím od koho a kdy to bylo, týkal se časopisu a jeho distribuce). Líbil
se mi, tak jsem ho použil. Sám jsem přidal "moudří", protože jejich
rozhodnutí, podle mého názoru, moudré nebylo. Tady ta ironie. Ale k tomuto
se vyjádřili i někteří další besedníci a v podstatě jsme se shodli. O
opovržlivosti nemůže být vůbec řeč. Velmi si vážím lidí, kteří pro
včelařství dělali nebo dělají něco užitečného. To ale neznamená, že musím
bez výhrad souhlasit s každým jejich názorem. Dr. Kamler je jistě odborník
světového významu a jako takový má možnost ovlvňovat mnohá rozhodnutí
začínajících a dosud nerozhodnutých včelařů. Je spoluautorem vynikající
knížky Nástavkové včelaření, což mi nekoresponduje s jeho údajnými výroky,
že síla zimovaného včelstva 3 kg, o které bájí někteří, je pro kraňskou
včelu pohádkou, že 1 - 1,5 kg váha kraňského včelstva po vyzimování se
považuje za dobré a zcela vyhovující, , že rámková míra délka 39 cm je pro
nástavkové včelaření vyhovující (pravil: rámková míra 39 cm vyhovuje chovu
silných včelstev s dobrým výnosem; není důvod, proč ji rušit) atd.
Sám provozuji jeho kočovný systém s přívěsem SLP 400N s kočovnými paletami,
vyzkoušel jsem hobrový úl K39 k němuž mám výhrady (hobra je moc měká- při
rozpírání se bortí, nástavky nemají očka, výška rámku 24cm je hodně, což
svádí stále ke klasickému způsobu vedení včelstev...). Už to byl ale
obrovský pokrok.

Někdo mne také litoval, že...
Není třeba litovat mne ale sám sebe a hlavně začínající včelaře kterým se
dostává jednostranných a někdy i zkreslených informací. Sám si totiž velmi
dobře pamatuji na své začátky. Děkuji osudu (abych proboha neurazil
ateisty), že jsem se dostal do nízkonástavkového kroužku pod vedením učitele
včelařství př. Žídka ze Smolkova u Hrabyně. Díky tomu mám dnes úly Slezan s
rámkem 448x170mm. A jsem tomu rád. Kdybych bydlel někde u Brna, měl bych asi
Optimal př. Ptáčka. A kdybych bydlel v Čechách, měl bych asi "klasiku" s
polovičními výnosy medu. Vím, že tehdy byl obrovský zájem o nové informace a
včelaři přijížděli z velkých vzdáleností, např. z Olomouce nebo až z
Vrchlabí. Většina účastníků byla už zaběhlá ve svých klasických provozech
ale pokud to šlo, snažili se uplatňovat nové a moderní poznatky. Učili jsme
se třeba praktické zásahy ve včelstvech, vždy u někoho na včelnici (nebo
včelíně), chov matek, v zimě vyšetření včel na nosematózu s mikroskopem
apod. NIKDO NIKOMU NIC NEVNUCOVAL. Každý se sám rozhodl, co do své praxe
převezme a co ne. Já dnes také nikomu nic nevnucuji. Jen si myslím, že by se
zde měly prezentovat i názory NN včelařů. Trochu jsem pozapomněl, že jsme
zatím v menšině. S kampaní př. Boháče to nemá nic společného. Jde mi jen o
propagaci principů NN včelaření. Škoda, že zanikly zmiňované kroužky,
protože:"Lépe jednou viděti, než desetkrát slyšeti".
Čím více různých názorů se zde bude prezentovat, (ovšem bez jedovaté sliny),
tím lépe. Proto děkuji př. Baudišovi za otevření tohoto tématu.

Hodně medu přeje Josef Blinka.

PS: Vyhánění včel z úlů v podletí zužováním, sundáváním medníků apod. je
týráním zvířat a mělo by být trestně stíháno.:-)))

Opravdu si myslíte, že pro těch pár včelařů se budou úly vyrábět na běžícím
pásu, nebo si budou včelaří kupovat úly jako housky každý den. Vždyť úl nám
vydrží dvacet i více let. Kompatibilita je v tomto případě jen iluze a má
stejně význam jen v jednotlivém provozu včelaře. Pokud nebudeme včelařit
jako Američané bez zimování je to jedno. O rámkové míře 39 x 24 a jejím
zrušení se již hovoří od roku 1910 a je stále tady. Už to dokazuje že je
zřejmě stejně životaschopná jako vychvalovaný Langstrotův

Pepan


<vcely/=/v.or.cz> ----- Original Message -----
From: "Vlastimil Protivínský" <protivinsky/=/quick.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 18, 2002 4:21 PM
Subject: Re: Kurs racionalizace


> > Ale ani nynější snahy o zavádění v našich zemích prakticky nové
> > Langstrothovy míry 45x23 cm nepovažuji za šťastné - vždyť na výšku je
> skoro
> > stejná jako česká 39x24.
>
> Myslím, že jde o nedorozumění. Já sám nevím o tom, že by u nás někdo
> propagoval míru 44,8 x 32,2 cm. To, co se snaží propagovat např. Pracovní
> společnost nást. včelařů (PSNV-CZ), je vnější půdorys nástavků 51,5 x 42,5
> cm a v případě rámků jde pouze o propagaci délky rámků 44,8 cm. Výška
rámků
> má ve sjednocovacím procesu jen minimální vliv. (Mezi včelaři převažuje
> nízkonástavkový systém s rámky 15,9 nebo 18,5 cm vysokými.)
>
> > A navíc, není mi jasný argument používaný na podporu rozšíření
> Langstrothova
> > úlu - že je to ve světě nejrozšířenější úl a také abychom s ním byli
> > kompatibilní s ostatními včelaři v Evropě... Proč s nimi mám být
> > kompatibilní?
>
> Každému je jasné, že přílišná roztříštěnost úlových systémů a rámkových
měr
> je ke škodě včelařství (např. kvůli nemožnosti velkosériové výroby).
Všichni
> už také víme, že proces sjednocování nemůže jít cestou vytváření nových
> systémů (např. Čechoslovák 37 x 30). Na jakém používaném půdorysu nástavku
a
> na jaké míře se shodneme? Jeden bude chtít Tachovák, jiný Optimal, třetí
> K-39.... Včelaři sdružení v PSNV-CZ se domnívají, že by to měl být
> nejrozšířenější systém a to je Langstrothův půdorys 51,5 x 42,5 cm.
>
> vojta
>
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.346 / Virová báze: 194 - datum vydání: 10.4.2002

Ahoj Vojto!
Prosím tě.udělej si chvilku času a pošli mi ty seníky od Zeleného.
Nebo aspoň nějaký kontakt...nejlépe telefon. Snad bych se s ním nějak
dohodnul.
Díky a hezký den.

Arnošt

Omlouvm se!
Poslal jsem soukromý dopis do konference.
Arnošt
----- Original Message -----
From: "Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 23, 2002 10:48 AM
Subject: Langstrothy


Ahoj Vojto!
Prosím tě.udělej si chvilku času a pošli mi ty seníky od Zeleného.
Nebo aspoň nějaký kontakt...nejlépe telefon. Snad bych se s ním nějak
dohodnul.
Díky a hezký den.

Arnošt

Přátelé zdravím Vás a prosím o informaci o čmelácích. Jedno společenstvo
nebo hnízdo je dotováno 800 Kč a stojí 1200 Kč , nejsou potom naše včely
hodně diskriminovány.Stále si myslím že opylovací činnost včelstev není ani
trochu oceněna O:(((
s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
tel: 0603 462 921

> Přátelé zdravím Vás a prosím o informaci o čmelácích. Jedno společenstvo
> nebo hnízdo je dotováno 800 Kč a stojí 1200 Kč , nejsou potom naše včely
> hodně diskriminovány.Stále si myslím že opylovací činnost včelstev není
ani
> trochu oceněna O:(((

Ja se tomu ani nedivim. Sam opylovani od vcel nepotrebuju, to mi obstaravaji
cmelaci, mam jich plnou zahradu.
Vcely mam jen na med a pro zabavu. A zemedelci zivori, tak aby jeste platili
opylovani. Kde by na to brali penize?
Pestitele maji stejne nadprodukce plodin. Kdyz nebudou vcely medonosne,
rozmnozi se jiny hmyz na opyleni a priroda si nejak poradi.

Kde se ty cmelaci za 1200 prodavaji, jeste jsem o tom neslysel?

Eman

Neni to nejak podezrele nizka cena? Pokud vim, cena za kolonii se pohybuje
okolo 5000Kc. Jinak cmelaci jsou zapotrebi pouze pri opylovani sklenikovych
rajcat, na ostatnich plodinach, a to i v technicke izolaci, jsou plne
nahraditelni vcelou medonosnou. Bohuzel, firmy, jez produkuji cmelaky, tvrdi
spise opak a snazi se pestitele ovlivnit ve prospech cmelaku. Casto pritom
argumentuji tim, ze cmelaci se v uzavrenych prostorech izolace lepe
orientuji, ci pracuji i za nizsich teplot, nez vcela medonosna. Jde vsak o
argumenty vcelku slabe ... Vubec cely chov je opreden jakousi tezko
průhlednou pavucinou ...

Souhlasim s nazorem, ze pokud neni dostatecne podporovano vcelareni, nemuze
byt bezduvodne, nadmerne a nepomerne vic podporovano "cmelackarstvi".

Pokud Vas o cmelacich zajima vice, ptejte se konkretne, rad odpovim!

Antonin PRIDAL

*********************************************
Antonin PRIDAL, Ing. Ph.D.
odborny asistent
Mendelova zemedelska a lesnicka univerzita
Fakulta agronomicka
Ustav zoologie a vcelarstvi
Zemedelska 1
613 00 Brno
E-mail: apridal/=/mendelu.cz
http://mendelu.cz/user/apridal/
tel.:+420 5 45133248
*********************************************
_
| ]
(\ |/ /
-{ | | | | |O=8<
(/ |\ \
|_]

Velmi dobry clanek najdete na strance: http://www.prirodnileciva.cz/Articles.asp?nID=585

Je zde vysvetleno vse o mikrovlnkach a jejich zapornemu pusobeni na lidsky organismus a potraviny.

S pozdravem

Marketa

Dobrí den
Chtel bich se informovat ohladem včelárství v český republice.
A zvezu včelárství.