Včelařská konference

To jako fakt někdo konzumuje? <

Celé národy, aj ty, ale nevíš otom. Od tuků na pečení a vaření kdy si dáš někde oběd, třeba, nebo buchtu (hera). Přes zákusky, třeba šlehačku do kávy, až k náplni oplatků a sušenek, řezů, konče třeba zmrzlinou nebo nanukem. Tukový (kvasný) průmysl je opravdu průmysl, který začíná hnojením, osevem, ochranou, opylením, sklizní ..... olejnin (nejen) z kterých se většina margarinu vyrábí.

Až tak žeby někdo nevěděl co vše se dělá z olejů a vosků a spokojeně si žil.

A včelí vosk je stravitelný, ale po úpravě. Stravitelný je třeba i parafin s kterým se impregnují nástravky, ale také po úpravě. CO jsem četl, tak se tím krmil a možná někde krmí dobytek.

Gupa: přesně tak.
Navíc dnešní margaríny jsou mnohem zdravější než třeba ztužené tuky, ze kterých se margaríny dělaly kdysi za socíku. Tehdy se používala chemická hydrogenizace nenasycených rostlinných olejů, nasycení vodíkem. Jenže tím vznikala poloviny toho tuku jako ony nežádoucí transnasycené mastné kyseliny, které se dnes považují za škodlivé. Dnešní margaríny by se vesměs měly dělat tak, že se tekutý rostlinný olej smíchá s tuhými pořírodními tuky a vzniklá polotekutá směs se našlehá jako emulze s látkami, které zase mají afinitu k vodě a ne k tukům. Takže dnešní margarín mazaný na chleba je z hlavní části obyčejný rostlinný olej.
Ale včelí vosk je něco úplně jiného. Stravitelné živočišné a rostlinné tuky a oleje jsou všechno estery několika stravitelných mastných kyselin s trojmocným alkoholem glycerolem. Obojí je jednoznačně stravitelné a tělo ho umí postupně rozbourat a využít k produkci energie až na konečný výsledek, oxid uhličitým vodní páru a energii. (Proto je taky dnes tak snadno dostupný glycerín, je to vedlejší produkt z výroby bionafty z rostlinných olejů) Včelí vosk má kromě jediné kyseliny palmitové v maslém množství úplně jiné mastné kyseliny a hlavně to jsou estery s úplně jinými alkoholy. Na rozštěpní a strávení včelího vosku prostě živočichové nemají enzymy a včelí vosk tak jimi projde jako inertní látka. Jediný způsob, jak by lidi mohli jíst včelí vosk, by bylo jeho zkrmení moly a následnou konzumací nějak upravených molích larev jako běžnou bílkovinnou potravinu. Což nevím, ejstli je možné, ale snad ano, protože například slepicím larvy molů extzrémně chutnají.
A parafín to už je s prominutím úplný nesmysl. Parafíny jsou uhlovodíky z alkanové řady, metan etan, propan butan, pentan, hexan, heptan oktan... benzíny, lehký technický benzín automobilový benzín, těžký lakový benzín,cetan, nonan dekan - nafta , petrolej a postupně výš, lehký minerální olej, třeba topný nebo proplachovací, těžší minerální oleje třeba k mazání až nakonec jsou parafíny. Jako člověk nemůže strávit proan a butan, benzín nebo naftu, tak nemůže strávit parafín. Parafín, pokud by ho člověk snědl, bude ve většině případů působit jako inertní látka, protože to je tuhá látka.

Radime není to s včelím voskem na margarin a parafinem nesmysl, buď se zeptej umělé inteligence, nebo google, nebo zabrouzdej do hesla a časopisu kvasný průmysl - co se týká parafinu na krm. Potkal jsem dost razantní rozklad parafinu uvnitř úlů když jsem ho použil na krmítko, od té doby vím, že je běžně rozložitelný bakteriemi na proteiny, které lze už trávit.

Co se týká parafinu "kvasný průmysl krmení parafin"

http://kvasnyprumysl.org/pdfs/kpr/1967/06/03.pdf

včelí vosk jsem začal teprve vyhledávat, ale odkaz třeba zde:

https://grasasyaceites.revistas.csic.es/index.php/grasasyaceites/article/view/1811/2552

Gupo, nepochopil jsi přesně otázku. Bavíme se o možnosti konzumovat včelí vosk nebo parafín jako potravinu, maximálně mírně upravenou.
V prvním tvém odkaze se ale jedná o hledání či snad úpravu mikroorganismů, které umí požírat uhlovodíky z ropy, ropných látek či asfaltu atd. Výsledkem je přirozeně biomasa těch mikroorganismů, která snad může nebo nemusí být poživatelná. Takhle ovšem může člověk jíst téměř cokoliv, co v sobě má skrz uhlík a vodík nějakou energii, ropu, asfalt, benzín, parafín, jakýkoliv plast, pokud najde nebo třeba upraví nějaký mikroorganismus, který se tím dokáže živit a výslednou biomasu bude mít bez jedovatých, nechutných či zdraví škodlivých látek. To už má mnohonásobně víc k praktickému použítí, jak by se člověk mohl živit včelím voskem to, co jsem napsal předtím. Včelí vosk nechat sežrat moly a potom sníst jejich larvy. Nebo jak by se člověk mohl živit třeba senem z trávy ze své zahrady, seno příslušně upravit a naočkovat sadbou vhodné jedlé houby.
V druhém odkazu se právě jedná o přípravu margarínů, kde se nasycené tuhé tuky, které obsahují právě ony nežádoucí transnasycené mastné kyseliny v margarínech nahražují právě různými druhy vosků včetně včelího v množství od 1 do 5 % obsahu. Určitými technologickými postupy se potom z toho vosku vytvářejí matrice, do kterých se ten tekutý rostlinný olej zjednodušeně řečeno nasákne a výsledná hmota dosáhne potom vhodné margarínové konzistence. Ale nikde tam není řečeno, že ty vosky jsou potravina. V množství, v jakém do člověk vejdou ústy, vyjdou opačným otvorem a nakonec tak skončí v septiku nebo v čistírně odpadních vod.
A nakonec, jak jsem zjistil, bavíme se tady o tom, co už je dávno známo. Včelí vosk v patřičné kvalitě je jasně a jednoznačně klasifikován jako potravinářské aditivum E901 a jednoznačně jsou určeny jeho potravinářské nutriční charakteristiky, ze kterých je problém jasný.
Viz :
https://www.zofapp.cz/e901-vceli-vosk

Gupo, nepochopil jsi přesně otázku. Bavíme se o možnosti konzumovat včelí vosk nebo parafín jako potravinu, maximálně mírně upravenou. <

Oto nejde jak upravenou, jestli je možnost nějakým způsobem vosk dát do potraviny, protože lidi sní hodně a mít něco z vosku by měla být v podstatě delikatesa. Jestli je nějak složité upravit včelí vosk na margarin, tak stím se jaksi počítá. I např víno není nijak jednoduché vyrobit, tedy jestli nejde o víno alá šumák, co nyní frčí ve velkém a hrozně lidem chutná čím hezčí je etiketa, čím více stojí a čím hezčí je lahev.