Včelařská konference

V kronice obce jsem našel roku 1933 až 1937 kolik kdo měl včel a vytáčelo se na jaře med z minulého roku a podle záznamů to bylo od 5.2 až po 6,3 kg. <

V roce 1933-1937 byla produkce cukru tak vysoká, že spolkoví včelaři plánovali výstavbu svého cukrovaru. Pokud jsi tedy našel informace o jarním podřezu medu (to je ofic název úkonu který popisuješ) Nelze z toho vyvodit záruku takovou, že nešlo o med z pokrmování korýtky a krmičkami a jinými nástroji, kterými se podával sirup nebo jiné cukrové zbytky, které se tehdy normálně zkrmovali. Rok 1933 je v podstatě už rozvinuté včelařství. Ono před sto lety to by byla jiná, ale i okolo roku 1840 v době koloritálních bedýnek z kterých se získával med jako z kusu nábytku, měla své postupy a kouzlo. A světe div se, proč mne napadá podle obrázků, že jde v podstatě o nástavkové včelaření???

https://www.beesource.com/threads/a-collateral-beehive.370690/

Včelaření je velmi probádaná a prakticky vyzkoušená sekce lidské činnosti. Velký rozmach včelařství zažilo v době možnosti uměle dokrmovat cukry. Lze dobu tak i rozdělit, před výrobou cukru a po výrobě. Jsou to dvě odlišná období v historii včelaření. A to období je mnohem dříve než nějaký rok 1933-1937 To je období dost rozvinuté výroby medu z cukru a toto je v podstatě důkaz že se med z krmiv získával a takto někdo získává dodnes. Jde o úkon jarního vymetení zásob aby se včelstva méně rojila. Protože jedním důvodem rojovky je to, že zavazí zásoby. Takže toto je trochu zase z mý knihovny a nejednoho autora popisu včelařských vědomostí Zdeňku.

"V roce 1933-1937 byla produkce cukru tak vysoká, že spolkoví včelaři plánovali výstavbu svého cukrovaru. "
a.
Tak včelaři plánovali výstavbu vlastního cukrovaru spíš proto, aby nemuseli platit zisk externí firmě a cukr tak nebyl neúnosně drahý. A tehdy byl kvalitní cukrovar na svou dobu poměrně malá stavba, ne obrovská stavba za x miliard, jako musí být cukrovar dnes, aby díky úsporám z velikosti v dnešním prostředí trhu ( a dotací) přežil.

Mimochodem, ty malé staré cukrovary před rokem cca 1920 zničily spousty památek. U nás se kvůli potřebě kvalitního filtračního kostního uhlí pro rafinaci cukerných roztoků v cukrovarech zničilo množství, snad tisíce tun mamutích kostí nacházejících se v okolí pravěkého sidliště u Předmostí u Přerova. A zejména v Moravském krasu se vykopaly jeskyně s kostmi jeskynních medvědů a lvů atd a použily ke stejnému účelu. Kdoví kolik skutečně vzácných kostních a jiných pravěkých památek tak přišlo vniveč. V Belgii z stejným účelem údajně vykopali většinu kostí vojáků padlých v bitvě u Waterloo. V USA k tomu použili tisíce tun kostí, co zbyly z cca údajně až 80 miliónů prérijních bizonů, které tam během 10- 20 let stihli vyvraždit.

A tehdy byl kvalitní cukrovar na svou dobu poměrně malá stavba, ne obrovská stavba za x miliard, jako musí být cukrovar dnes, aby díky úsporám z velikosti v dnešním prostředí trhu ( a dotací) přežil. <

Cukrovar a varny mají jednu obrovskou nevýhodu při pohledu na dnešní technologie a udržitelnost, potřebují spoustu energie v období, kdy Slunce nesvítí. Pokud by se např. cukrovar stavěl někde na rovníku, což je běžná věc a dopravuje se cukr po moři až s překladem do Vrbátek kde se přetřídí a zabalí, tak je vidět, kde se cukrovar vyplatí postavit a kde se i staví běžně. Mít také zdroj tepla z např. spalování zbytků třtiny je také velké plus. Prostě cukrovar v našich polohách je utopie, zde by se měly sázet ve velkém křídlatky, akáty, bolševníky paraořechy, a jiné náletové včelí stromy a keře kterým se tu přesmíru daří a zajistí akupulaci Slunce do podoby paliv. Původní rostlinstvo potřebuje více energie, více času. Jediné původní a nevčelařské a dobře kvalitní dřevo je bez černý. Opravdu pokud někdo chce kvalitní dřevo na drobné nářadí nebo třeba do kotle, tato rostlina stojí zato množit. Pokud se ale nemýlím hodně ubývá a stává se ten keř až polokeř raritou. Potom nějaké topoly a vrby. Jenže v době aplikací herbicidů není vyjímkou, že jsou tu kilometry uschlých zabitých větrolamů. Protože vítr to umí fouknout hodně daleko od stříkačky.

Vaření cukru z cukrové třtiny v tropech je energeticky výhodnější, protože cukrová třtina má lepší technologické parametry než naše řepa cukrovka. Zřejmě i vyšší koncentraci cukrů a méně balastních látek. Vaření cukru z cukrové řepy je defakto náhražková výroba, která se v Evropě rozšířila kvůli anglické blokádě zámořského dovozu surovin za napoleonských válek.

S krmením cukrem to už nebude tak divoké, med zůstane včelám a objetují se medníky i s dílem. Národ je zmlsaný přežraný z akcí super hyper. Ze světlých plástů květový med s převahou řepky, výborný nikdo už nechce, stará cena 200. Než aby zkvasil uskladněný tak další ani netočit, nová cena měla být od 250-280, ale takhle je konec nevyplatí se. Je to stejné jak pěstovali brambory, nabídly už před pár lety směšných 2,50 za kilo, tak je ten rok ani nevyorali, nafta a čas dražší jak výnos. Jabka na stromech to samé - v sadu ani neobrali, nezaplatily by ani sběr brigádníkům natož zpracování, skladování, prodej. Všechno se doveze, o nic se nestarejte, nechte se zaměstnat, nic se nesnažte... prej neviditelná ruka trhu, za chvíli se budou lidi ptát kde jsou sady, včelíny, kravíny .... no kde, nepodporovali jste vyšší cenou, kupujete akce super hyper, tak to ti poslední zoufalci zabalili, zadarmo to dělat nebudou. Ceny, inflace, platy jsou úplně v jiné sféře než je schopen dnes vyprodukovat drobný hospodář, ty časy jsou pryč.

gupa: ...Prostě cukrovar v našich polohách je utopie, zde by se měly sázet ve velkém křídlatky, akáty, bolševníky paraořechy, a jiné náletové včelí stromy a keře kterým se tu přesmíru daří...
-----------------
Para orechy? strom nadherny,obrovsky,dozivajuci sa az tisic rokov..ale urcite nie mrazuvzdorny...
robim agaty a evodie zo semena uz kopu rokov.. agat v kvetinaci 2l bez hnojenia od aprila do oktobra(duben/rijen) narastie okolo 1-1,2 m.. pri presadzani na jesen do volnej pody su krasne vidiet hluzky s dusikom,ktore si natahal a ulozil zo vzduchu,podobne ako napr.hrach..
kvitnu v tretom roku,cca 30 % ,zvysne v stvrtom,pekne to viem pozorovat ked sa zasadi nejaka dlhsia vysadba v rade,u kamosa sme tak okolo pozemku popri plote zasadili cez dvesto ks,Evodia hlavne kvoli pelu v lete..ale tie kvitnu podla stanovista,pred piatym rokom prakticky ziadna..agat je uzasny material,koly vo vinohrade 50 rokov aj viac..robene ale z velkych stromov kalanim,a zo stromov nie z polno pôdy s prebytkom dusicnanov..

Tak říkám tomuto. Není to paraořech ale když pod něma jezdím, dávám pozor, protože nemají pdák abouchaj do auta když fouká, proto paraořech.
https://en.wikipedia.org/wiki/Juglans_nigra
https://lesycr.cz/casopis-clanek/oresak-cerny-strom-roku-2017/

a taaak :) ..tiez super strom ..na strednej skole (kastiel voderady) sme mali v parku cca 200 rocny kus...chystam sa tam pozriet ci este je na svojom mieste (30r odvtedy) plody su jedle chutne,len tazsie vyberatelne a nenapada ich ta pliaga vrtivka orechova..u nas uz pribudaju vysadby na palivo ,na sposob paulownie..ci maju z neho vcely nieco,neviem,ale urcite sa jeho zasadenim nic nepokazi,prave naopak

ale urcite sa jeho zasadenim nic nepokazi,prave naopak<

Vždycky otom přemýšlím, co to je za energii, která řekne lidskému mozku aby sázel stromy když mu to tak jde. Po nějakém čase ale např. dojde ta mrcha housenka na ořech a nyní vidím z toho úspěchu a štěstí z růstu, vtom stromu jen palivo, které znamená strom usmrtit, ponechat aby vyschnul, zkotit odvést nakrátit a spálit. Prostě obrácený proces který je příbuzný tomu sázení, ale často jsou od sebe několik desetiletí nebo staletí. A píšu otom, že to zkocení je stejně nutné a důležité jako to sázení. Příklad jednoduché recyklace.

Podrobnější recyklace probíhá i u ekonomik, provozů nebo v nějakém biologickém celku. (recyklace ATP) Pokud jedno nefunguje druhé započne, naopak pokud funguje jen jedno celý systém vykáže časem fatální jednochodnou cyklickou chybu.

JJ, to je černý ořešák. Je odněkud z Ameriky, z USA nebo Kanady. Taky roste u mé bývalé školy a dokonce už tehdy jsem viděl, že tuším dva stromy kdosi zasadil normálně do lesa mezi listnáče.
Údajně má jít na černý ořešák naroubovat i vlašský ořešák. A má mít velmi tvrdé dřevo velmi dobré pro nábytek. Pro včely z něho asi nebude nic, pokud se na něm neobjeví nějaké mšice.

tu su pekne fotky aj sadenice na predaj :
https://dom.bazos.sk/inzerat/145356337/orech-cierny-rychlorastuca-drevina-investicia-do-buducnosti.php