Včelařská konference

Účinná látka v Gabonu je nějaký pyrethroid, tuším fluvalinát nebo
cypermetrin. Účinkuje tak, že ulpívá na nožičkách a ostatním povrchu těch
včel, které projdou po pásku s léčivem. Takže každý roztoč, který se vylíhne
a potom přichytí na nějakou včelu, je otráven. Proto mají být pásky s
Gabonem ve včelstvu 30 dnů, aby se s rezervou podchytili všichni roztoči,
kteří se postupně líhnou z plodu. Účinnost by měla být potom téměř
stoprocentní.
Formidol, neboli kyselina mravenčí, někde jsem četl, že účinkuje tak, že
přes víčko buňky zahubí plod poškozený roztočem. Včely to poznají a mrtvý
plod s nedospělým ještě neškodným roztočem vyhodí a tím ho zlikvidují.
Nevím ale, jak kyselina šťavelová. Měla by účinkovat podobně, ale na rozdíl
od mravenčí je to pevná látka, která se za normální teploty prakticky
neodpařuje, takže by asi těžko pronikala přes víčko do buněk. Jinak u nás je
to zvlášť nebezpečný jed, aspoň před několika roky to tak bylo, takže ji
používat nebude tak jednoduché.
Co se týká fumigace a aerosolování, v přípravcích pro ně se ob rok střídají
účinné látky amitraz a nějaký pyretroid, ruším cypermetrin, tím se zmenšuje
možnost návyku roztočů.
Přípravek na nátěr víček plodu v předjaří funguje podobně jako gabon, účinná
látka - nějaký pyretroid ulpí na víčkách a z nich na nožičkách a povrchu
včel. Jak se příslušný plod vylíhne, včely víčka vyhodí a vynesou ven.
Kdo chce znát přesně konkrétní názvy, co je v čem obsaženo, ať si stáhne
návody ze stránek třeba Vuvč Dolu, tam to všechno je, já to píšu jen
zpaměti.

Jinak všechny pyretroidy jsou látky poměrně dost stálé a hlavně jsou dobře
rozpustné v tucích a voscích, tudíž ony a jejich rezidua se hromadí ve vosku
a propolisu a zůstavají tam i roky.
Amitraz není pyretroid, je rozpustný mnohem více ve vodě než v tucích a měl
by se po fumigaci nebo aerosolování během pár týdnů v úlu rozložit.
Kyseliny mravenčí a šťavelová jsou defakto přírodní látky, jen se vyskytují
v přírodě méně než třeba octová kyselina. Navíc jsou posledním stupněm
rozkladu organických látek, přímo se rozkládají na oxid uhličitý a vodu a
nemají tudíž rezidua. V úlu zřejmě kyselina mravenčí po aplikaci vyprchá do
vzduchu, kyselina šťavelová se vysráží jako nerozpustný a neškodný šťavelan
vápenatý.

Jinak pro zajímavost, ve starších odborných překladech byl zkoušen na
roztoče poprach jemným práškem. Roztoč má mít konce nožiček lepkavé, aby se
na včelách udržel. Prach o rozměrech okolo jednoho mikronu by měl lepidlo
zneškodnit a následně roztoči z včel spadnout. Konkrétně se tam zkoušel
práškový cukr.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ing. Arnošt Hrdina" <>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Wednesday, November 03, 2004 1:17 PM
Subject: Re: Gabon kontra Formidol


> Též si myslím, že je v Gabonu jiná účinná látka.
> Takže pokud by byla i určité rezistence k účinné látce v Gabonu, tak
> Fumigace zasáhne i tyhle rezistentní roztoče.
> Ale pokud jsem se díval na tabulky účinků gabonu, tak se dají ke tlumení
> varuázy použít i Formidolové desky a účinek nebude o mnoho menší, přičemž
> rezidua v medu v a vosku budou menší, než při použití gabonu.
> Sám uvažuji, že nahradím letní přeléčení Formidolem. Myslím, že má kromě
> toho, že nepřispívá žádným přírůstkem chemických látek cizorodých k
přírodě,
> také další příjemné účinky vůči léčení i dalších včelích chorob a
> desinfikuje prostředí úlu.
> Má ale trošku pracněnší aplikaci v tom, že se musí na včelnici dvakrát v
> krátkém čase (odstranění regulačního děrovaného obalu ).
> (To neplatí zřejmě tam, kde je určeno veterinářem, čím se má léčit)
>
> Proč se vlastně léčí v létě především Gabonem?
>
> Je to jen z jistého konservatismu, že bychom dělali něco jiného a museli
> objednat místo obvyklého Gabonu Formidol?
> Nebo to veterináři jen doporučují an blok? Určitě by i kvalitě anšeho medu
> prospělo, kdyby se tahle zvyklost změnila a nepřispívalo se ke kontaminaci
> vosku, který se recykluje přes mezistěny dalším příspěvkem cizorodé látky.
>
> Arnošt
>
> ----- Original Message -----
> From: "L.Holy" <>
> To: "Včelařský mailing list" <>
> Sent: Tuesday, November 02, 2004 2:53 PM
> Subject: Gabon
>
>
> Aplikace gabonu v září už je asi v podstatě náhraškou fumigace –dle mne.
> Gabon se má vkládat do plodového tělesa(první plodový plást- poslední
> plodový plást), což už splnit začátkem září jde hůř – plodování končí –
> líhne se poslední plod (platí především pro starší matky). Ale snad může
> být aplikace účinná.? Jinak gabon se dle mého používá pro potlačení
varoázy
> v létě – od konce měsíce července. Jde o snížení napadení dlouhověkých
> včel, aplikace by se měla provádět při zjištění přemnožení varoázy – jinak
> to není třeba (pouze práce navíc, další rezidua)
>
> Hodně radosti se včelařením, ale i lepší výkupní ceny medu přeje Luboš
Holý
>

Gabonem by se mělo léčit v době, kdy jsou včely ještě aktivní a roznášejí
účinnou látku po plástech, ale už by měl být vytočený med. takže to vychází
na konec července do 1/2 až konce srpna. Od počátku července to chce občas
dát do podmetu podložku se síťkou a sledovat přirozený spad roztočů. Pokud
je jich do 10 ks/24 hod. měl by se použít Formidol, ale tak 14 dní až 3
týdny před vytáčením. Pokud jich je víc jak 10 ks, tak ihned po vytočení
nasadit Gabon, který je ovšem na veterinární předpis. Jinak je dobré po
usazení roje do úlu provést fumigaci (nemyslím okamžitě, protože to by asi z
úlu ulétl, ale po zabydlení). Jinak nám veterina svojí vyhláškou stanovuje
jak léčit a to každoročně. takže se divím, že to tak není všude. Už počátkem
března byla tato vyhláška vyvěšena ve vývěsce MěÚ a visela tam jak jsem si
stačil všimnout až do minulého týdne. A také ji obdržel jednatel naší ZO.
Podle ní jsme měli provést letos 1x fumigaci a 2x AER. Začátek měl být po
10.10.04 a ukončení do 31.12.04 s tím, že poslední ošetření nesmí být
provedeno dříve než 20.11.04. Prostě směřovat to do období, kdy lze
předpokládat že je ve včelstvu min. zavíčkovaného plodu. Správně by tam
neměl být žádný. Ale pochybuji že se někdo obtěžuje s tím, aby jej
odstranil. Na včelařském aktivu, který pořádá OV min. 2x v roce, nám
předloni bylo doporučeno v případě spadu roztočů ještě po třetím ošetření,
provést počátkem ledna ještě čtvrté ošetření AER. Zatím máme za sebou
fumigaci a počítám že první AER provedeme až se trochu ochladí. Zatím včelky
ještě dost létají. Mám na zahradě kvetoucí břečťan a denně je tam bzukot
jako v létě. I sousedi si toho všimli a dotazovali se co je to za hukot.
Jinak léčíme jak za starých časů hromadně. Se včelaři si domluvíme termíny a
funguje to tak každoročně. Máme 2 AER přístroje. Jeden nám zakoupil MěÚ a
druhý ZD a ve dvou skupinách těch našich 299 včelstev máme odfumigované
během dvou dnů a AER jde stihnout za den. A protože FUM i AER dělají
zaškolení včelaři, tak se léčí podle návodu VÚVč a nedává se prostor různým
léčebným experimentům. Škoda, že to tak nejde všude.

Zdraví Honza

-----Original Message-----
From: Radim Polášek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Wednesday, November 03, 2004 3:35 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Gabon kontra Formidol


> Proč se vlastně léčí v létě především Gabonem?
>
> Je to jen z jistého konservatismu, že bychom dělali něco jiného a museli
> objednat místo obvyklého Gabonu Formidol?
> Nebo to veterináři jen doporučují an blok? Určitě by i kvalitě anšeho medu
> prospělo, kdyby se tahle zvyklost změnila a nepřispívalo se ke kontaminaci
> vosku, který se recykluje přes mezistěny dalším příspěvkem cizorodé látky.
>
> Arnošt
>
> ----- Original Message -----
> From: "L.Holy" <>
> To: "Včelařský mailing list" <>
> Sent: Tuesday, November 02, 2004 2:53 PM
> Subject: Gabon
>
>
> Aplikace gabonu v září už je asi v podstatě náhraškou fumigace –dle mne.
> Gabon se má vkládat do plodového tělesa(první plodový plást- poslední
> plodový plást), což už splnit začátkem září jde hůř – plodování končí –
> líhne se poslední plod (platí především pro starší matky). Ale snad může
> být aplikace účinná.? Jinak gabon se dle mého používá pro potlačení
varoázy
> v létě – od konce měsíce července. Jde o snížení napadení dlouhověkých
> včel, aplikace by se měla provádět při zjištění přemnožení varoázy – jinak
> to není třeba (pouze práce navíc, další rezidua)
>
> Hodně radosti se včelařením, ale i lepší výkupní ceny medu přeje Luboš
Holý
>

>Jinak nám veterina svojí vyhláškou stanovuje
>jak léčit a to každoročně. takže se divím, že to tak není
>všude. Už počátkem března byla tato vyhláška vyvěšena ve
>vývěsce MěÚ

Tak to máte dobrý. U nás veterina vyhlášku k varroáze nevydala 10 let. Léčíme si jak umíme (samoobsluha) s jejím posvěcením a dobře. Citát jednoho včel. veterána: "Kdo neléčí, přijde o včely a bude od něj pokoj". Já úplně nesouhlasím, ale to je asi vše co s tím mohu dělat.

K příspěvku Honzy není skoro co dodat, je perfektní. Jen bych připojil, že Formidolem se léčí preventivně nebo při spadu více jak 5 roztočů za den od května do srpna při teplotě nad 20 C. Nezůstane v medu, ničí roztoče, roztočíky, nosemu a jinou havěť a nevytvoří se rezistence. Zato ničí kovové součásti, dráždí a oslabuje včely až ke ztrátě matky. Proto někteří mají k němu averzi.
Eman

>Jinak nám veterina svojí vyhláškou stanovuje
>jak léčit a to každoročně. takže se divím, že to tak není
>všude. Už počátkem března byla tato vyhláška vyvěšena ve
>vývěsce MěÚ

>Tak to máte dobrý. U nás veterina vyhlášku k varroáze nevydala 10 let.

V okrese Chrudim máme taky od veteriny přes OV ČSV každoročně vyhláškou stanovený způsob léčení s přesnými termíny. Vloni nebyly gabony. Letos byly, pak 2x fumigace a 1x aerosol. Rozhodnou pro každou organizaci zvlášť, podle výsledků z jara.
Tonda.

Jak je to statisticky se ztrátami matek při pouľití Formidolu?
Osobně jsem ho pouľil jen párkrát a z toho se statistika udělat nedá.
Pouľil jsem ho hlavně při léčení zvápenatění plodu (včetně výmeny matek za
matky z vyąąího chovu).
Slyąel jsem, ľe to někdo pouľil na jaře a měl s tím problém, já jsem to
pouľil v podletí a problém jsem neměl (z 8 včelstev vąechny OK)...
Asi se to nepouľívá (kromě případů, ľe je nařízen veterinou Gabon, pak je to
jasné), tam kde je to moľné proto, ľe ve Včelařství se propaguje k potlačení
varoázy v podletí pro ochranu zimní generace včel Gabon.
Moľná bychom měli zdravějąí včely (včetně potlačení Nosemy před zazimováním)
a méně reziduí ve vosku a tím i kvalitnějąí med.
Osobně mám zkuąenost, ľe se důvěrník ptá, kdo chce objednat léčivo a ľe je
moľné léčit Formidolem jsem se dozvěděl víceméně náhodou.
Druhá věc, která s tím souvisí je, ľe čím víc se pouľívá, tím víc zůstává v
úlech jako reziduum a tím lépe se roztoči přizpůsobí a ten Gabon ztrácí
účinnost.
Jak je to dnes vůbec s kříľovými testy ve vaąí oblasti. Víte určitě, ľe vám
Gabon zabírá víc neľ Formidol?

Zvyk je ľelezná koąile , já vím :o)! Je ąkoda, ľe tuhle konferenci z celého
výzkumáku sleduje zřejmě pouze občas přítel Čermák.

Nezačal jsem tuhle polemiku proto, abych se dozvěděl, ľe je Gabon nade vąe
Ale spíą jsem chtěl zavést řeč na to, co zhorąuej kvalitu medu a je nutnám
zlem.

O léčení a jak léčit se toho zde uľ napsal mnoho a tohle téma jsem tímto
dotazem rozvíjet nechtěl!

Slyąel názor, ľe jestli chceme kvalitní med, měly by se z vytaveného vosku
vyrábět svíčky a ten vosk spálit a mezistěny dělat jen z panenského díla
:o).
To je pochopitelně utopie ... ale proč zhorąovat situaci, kdyľ eventuálně
nemusím (nejsem povinný) léčit Gabonem.

Veterinářům je to jedno jaký bude nějaký včelař mít med. Hlavně kdyľ nebudou
mít problémy s tím, ľe budou mít statisticky vyąąí spad roztočů ve svém
okrsku. Kdyľ budete mít problémy s medem, tak se jich to netýká, jen to
eventálně zakáľí distribuovat do obchodní sítě. Je to potom jen problém váą.

Zatím jsem četl pouze to, ľe problém s rezidui ve vosku je, ale jesti někdo
sleduje, kolik toho tam dnes je, jestli se můľu spolehnout na to, ľe si s
mezistěnou nepřinesu problém s antibiotiky atd. nevím jestli se tím vůbec
někdo zabývá a testuje kvalitu mezistěn.
Nakonec někdo zjistí, ľe je někde v českém medu Sulfonamid a nikdo neví, jak
se to do toho medu dostalo.
Má o tom někdo nějaké informace?


Hezký den!
Arnoąt

----- Original Message -----
From: "Eman Veselý" <>
To: "Včelařský mailing list" <>
Sent: Thursday, November 04, 2004 7:57 AM
Subject: Re: Gabon kontra Formidol


roztočíky, nosemu a jinou havě» a nevytvoří se rezistence. Zato ničí kovové
součásti, dráľdí a oslabuje včely aľ ke ztrátě matky. Proto někteří mají k
němu averzi.
Eman

>Kdyľ budete mít problémy s medem, tak se jich to netýká,
>jen to eventálně zakáľí distribuovat do obchodní sítě. Je
>to potom jen problém váą.

Co se týká obsahu povolených léčiv v medu, tak určitě mít problém nebudeš. I kdybys do sklenice s medem rozmíchal celou lahvičku Varidolu, tak ti veterina dá rozbor jako vyhovující, protože tam tuto látku nehledá. Nenajde tam (běžná veterina, ne výzkumák) ani antibiotika, protože je neumí najít a taky je to drahý.
Mimochodem rezidua po Gabonu jsou zcela zanedbatelná a nejmenší, že se snad ani nedají zjistit. Nebezpečí Gabonu spočívá v tom, že lenoši ho tam nechají do jara a na něm se vycvičí armáda rezistentních roztočů, které pak už ten Gabon nezastaví a musí se na ně například Formidolem.
Formidol není na lékařský předpis a tak se jeho použití považuje pouze jako doplňková nebo preventivní léčba. Je to na tobě. Tak to vidím já.
Eman

Plně souhlasím s panem Veselým.V jednom pásku gabonu je 1,5mg acrinathrinu,
coľ znamená, ľe při dodrľení metodiky (mnoľství pásků na včelstvo, stanovená
délka pouľití) není moľné, aby rezidua této látky ve vosku někdo
detekoval.To si myslím ľe by se tam naąlo daleko víc ąkodlivých látek s
pouľivaných pesticidů, vzduchu, vody a okolí v kterém včely ľijí.Jestli
někdo ví mnoľství fluvalinátu v apistanu pouľívaném např. v sousedním
Rakousku, napiąte to.Je to minimálně o řád větąí mnoľství a jediné s čím
mají starosti je rezistence roztočů, právě na fluvalinát. A důvod? Monopol-
nemoľnost rotace léčiv, potaľmo účinných látek v nich obsaľených, doma
amatersky vyráběná léčiva, nesmyslně velké mnoľství ú.l. a ve finále mylná
doměnka, ľe přírodní látkou- ekologicky (synteticky vyráběnou) kyselinou
mravenčí vąe zachrání.Bohuľel vąak, i přesto ľe jí tam dali v rúzných
odpařovacích vaničkách aľ půl litru, stále tam těch 40% roztočů zůstávalo.A
právě ti jsou v tom ohromném mnoľství 40%!!! ti nejhorąí.Ti předávají v
svoji rezistenci na daląí rychle mnoľící se generaci.
Takľe vaľme si toho ľe tu máme odborníky, kteří kaľdoročně celorepublikově
pomocí kříľových pokusů zkouąí účinnost, prověřují zda mnoľství poľivané
látky je to nejideálněąí-to nejmenąí, při zachování dané účinnosti, stále
prověřují jiľ tisíckrát prověřenou metodiku a navíc zajiątují tu
nejjednoduąí a přitom bezpečnou cestu aľ ke včelařům.Tak vypracované léčení
a vůbec zdravotní stav naąich včelstev je to co nám naąi sousedé a ne jenom
ti závidí.
Snaľme se být naąim odborníkům při ruce, kdyľ to bude třeba a řidme se
pokyny, které jenom pro nás, ale hlavně pro zdraví včel připravili.
Daniel Prokeą

>Kdyµ budete mít problémy s medem, tak se jich to netýká,
> >jen to eventálně zakáµí distribuovat do obchodní sítě. Je
> >to potom jen problém vá±.
>
> Co se týká obsahu povolených léčiv v medu, tak určitě mít problém nebudeą.
> I kdybys do sklenice s medem rozmíchal celou lahvičku Varidolu, tak ti
> veterina dá rozbor jako vyhovující, protoľe tam tuto látku nehledá.
Nenajde
> tam (běľná veterina, ne výzkumák) ani antibiotika, protoľe je neumí najít
a
> taky je to drahý.
> Mimochodem rezidua po Gabonu jsou zcela zanedbatelná a nejmenąí, ľe se
snad
> ani nedají zjistit. Nebezpečí Gabonu spočívá v tom, ľe lenoąi ho tam
> nechají do jara a na něm se vycvičí armáda rezistentních roztočů, které
pak
> uľ ten Gabon nezastaví a musí se na ně například Formidolem.
> Formidol není na lékařský předpis a tak se jeho pouľití povaľuje pouze
jako
> doplňková nebo preventivní léčba. Je to na tobě. Tak to vidím já.
> Eman

Dne čt 4. listopadu 2004 10:59 Ing. Arnoąt Hrdina napsal(a):



> Veterinářům je to jedno jaký bude nějaký včelař mít med. Hlavně kdyľ
> nebudou mít problémy s tím, ľe budou mít statisticky vyąąí spad roztočů ve
> svém okrsku. Kdyľ budete mít problémy s medem, tak se jich to netýká, jen
> to eventálně zakáľí distribuovat do obchodní sítě. Je to potom jen problém
> váą.

.......

>
> Zatím jsem četl pouze to, ľe problém s rezidui ve vosku je, ale jesti někdo
> sleduje, kolik toho tam dnes je, jestli se můľu spolehnout na to, ľe si s
> mezistěnou nepřinesu problém s antibiotiky atd. nevím jestli se tím vůbec
> někdo zabývá a testuje kvalitu mezistěn.
> Nakonec někdo zjistí, ľe je někde v českém medu Sulfonamid a nikdo neví,
> jak se to do toho medu dostalo.


Dobry den,

nejsem v tomto smeru zadny odbornik, ale co jsem cetl chytre knihy a
vcelarstvi, tak se v CR proda rocne vice mezisten (v kg), nez se vykoupi
vosku. Logicky se pak chybejici vosk musi dovazet , a otazka je odkud?
Mozna z Turecka, mozna z Kavkazu, mozna z Moldavie, nebo Ukrajiny.

Co jsem zase cetl o zpusobu leceni v techto zemich (hlavne postsovetske
republiky a "liti penicylinu a tertacyklinu" (pouze jsem cetl, nevidel) do
vcel jako prevence a leceni moru, by byl zazrak, pokud by tam tato rezidua
nebyla. Ale mozna se mylim a chtelo by to zjistit , odkud a jaky vosk se k
nam dovazi a jak ho testuji (pokud vubec) na rezidua. Mozna , ze ono
prevareni na 130 oC v kys. syrove znici i tato rezidua.


Honza