Včelařská konference

Mé zkušensti velí že infekční tlak u zvápenatění se snižuje zvýšením příjmu sladin - potravy do úlu, tím dochází k ředění. Významný je spíš tekutý podíl než pevný. tz. nektar lépe ředí patogena v medovým volátku z kterého se živí plod. Pyl je jeho příčinou ale až v nějaké další fázi přeměny takového úlového pylového biofilmu v živnou půdu pro zvápenatění.

Potom třeba stačí zvýšit vlhkost na jaře a zvápenatění propukne díky klíčení na vlhčích místech díla s takovým biofilmem.

Já jen vím, že když jsem do včel "šlapal", aby přinesly co nejvíc medu, hned po posledním vytáčení na konci července, v srpnu intenzívně krmil, na jaře všelijak upravoval plodiště a rozšiřoval, tak třeba některá včelstva v květnu v lese po návratu z řepky kolabovala, místo zesilování spíš slábla a na dně byla závěj zvápenatělých kukel a další nečistoty.
Když jsem se na to pak vykašlal, v klidu krmil v září i později a na jaře včely nechával tak, protože mi nevadilo, že byly slabší třeba ještě v polovině května, tak najednou problémy se zvápenatěním vymizely a zvápenatělých kukel bylo v podmetu maximálně tak ojedinělé kusy.

Rozšiřování a kočování jsou dva a více stresujících bodů chovu. Pokud nebyly až tak citlivě provedeny, mohlo dojít k nějaké ztrátě a tím pádem oslabení a tím pádem k rozvoji nějaké nemoci. Navíc jestli třeba snůška selhala, nebo naopak byla příliš silná natolik, že se včelstva prorojila nebo došlo k nějakému chemickému přínosu, který tu nemoc podpořil. Takže nejsem daleko možná od pravdy že zato mohla i chemie s hnojivem + herbicidy. Řepka se kropí systemickými plus DAMy, protože to je brukev, která vyžaduje hodně dusíku. Nějaké kropení herbicidy okolo setby na ozim také budou. Natom se pokud vím asi 120 let nic nezměnilo. (krom systemiky, ta ochrana před blýskáčkem byla jiná samozřejmě)