Včelařská konference

Akce kontrola medu je plánovaná akce v pravidelných nebo nárazových intervalech. Výsledky zpravidla konzument dostane ne dříve jak za 2-4 měsíce od fyzických kontrol. (šarže květen, tz. výroba a distribuce do týdne) a nyní je skoro srpen)

Zpravidla to je akce, kterou kontroly kontrolují znovu po nějakém čase, samy sebe!

Půl roku trvá stáhnout med, který sem pustí SVS z mimo EU obchodní transakce. Tz. jak taková kontrola dovozového medu probíhá, ... tento med sem dorazil v lodním kontejneru na celní plac a překladiště, kdesi pracovníci SVS otevřeli vrata a vzali vzorky hned z prvních třech nastrčených barelů kde ATB zřejmě nebývá.

A toto je výsledek nekvalitních kontrol SVS u dovozu medů, které by měly být z každého barelu a měl by to vyložení odeběr vzorků a naložení platit dovozce a ne stát potažmo daňový poplatník = konzument medu. Tj tak 3 lidi s výbavou překládky. Odhadem několik desítek tisíc. (12 hodin manipulace 80 vzorků na základní spektrum plus ATB.)

Půl roku zákazník pod dojmem kvalitního medu (viz 100% recenze Heureka)
https://www.heureka.cz/znacky/medokomerc/recenze/

pojídá med se širokospektrálním ATB. Protože se zkotroluje místo 80 barelů jen 3 nastrčené k vratům lodního kontejneru po otevření. Tz. fyzicky kontrola kamionu medu SVS netrvá ani hodinu.

dovozom medovych činsko ukrajinskych zmesi..vacsinou ide o vučko plemeno ..<

Ano Gusto, vučko bych nechtěl ani zadarmo, ani kdyby mi zato platili, protože je to loterie co se týká používání a nepoužívání ATB. Kdyby tu bylo ATB při chovu včel povoleno, můžeš v chovu použít pravidlo ošetření např. proti zvápenatění, proti moru, proti dalším sepsím a neduhům.

Jenže dovoz matek kde je povoleno ATB, to je cesta do pekel a hned vysvětlím proč.

Proto že sem někdo doveze materiál nadopovaný léčivy, zpravidla se sem dotáhne i hodně zárodků latentních infekčních nemocí v různých formách a stadiích, které po odeznění a metabolizaci ATB se v chovech ukážou. (forma infekce matky resp. ovariol, které produkují např. virulentní vajíčka které klade a s možností stadia dcer a dělnic s tolerancí k mnoha jiným infekcím, kvůli dopování léčiv, které zde nikdo nesmí kvůli kontaminaci produktů od včel použít)

Tiez by som vucko nebral,okrem spominanych veci,ma este jednu slabinu,nebojuje proti vijacke ,castokrat aj silna pekna rodina moze mat dost plastovej plochy poskodenej..linie ku ktorym bola u nas oficialne priparovana trpali zvapenatenim plodu..To sa mi nastastie vyhyba,zazil som ho raz niekedy okolo 93 roku ked som zacinal a dostal som vcely po zomrelom vcelarovi,v tych som to mal..neskor uz nie..Mozno tomu dava na frak aj krajina zaprasena fungicidmi ,ktore zvapenatenie mozu blokovat

Linie Vučko u nás prorazila, protože se tvrdilo, že Vučko na rozdíl od jiných kraněk umí využít medovicovou snůšku. Ale co je na tom co pravdy, nevím, nezkoušel jsem je
Taky se tvrdilo, že Vučko produkuje víc propolisu než jiné včely.
Ale jestli Vučko špatně chrání voští proti zavíječům, tak to obecně by mělo znamenat, že má špatný čisticí instinkt obecně, špatně odstraňuje uhynulý plod i nečistoty z úlu. Což vlastně koliduje s tím, že tyto včely jsou často napadány zvápenatěním, protože vápenatění velmi závisí na čisticím instinktu včel. Kde se rozšíří zvápenatění, se dá soudit, že v tom včelstvu z nějakého důvodu selhává čisticí pud.
Což mi trochu nesedí s naším šlechtěním oficiálních linií včel, protože svého času se popsala obrovská spousta papírů o tom, jak šlechtitelé a chovatelé matek jedni jako druzí testují chovná včelstva oním testem na vynášení usmrceného plodu a včelstva s nedostatečným čisticím pudem velmi nekompromisně z dalšího rozchovu vyřazují.

Co se týká vynášení usmrceného plodu, vždy je vyřazeno včelstvo, u kterého je vidno něco s matkou. Takže test dobře dopadne pokud jsou tam čistící dělnice. Zkreslení je tedy jednoduché, stačí udělat test u třeba měsíc spojeného včelstva a nemusí být špatné, ale po testu za dva měsíce je na vyřazení. Proto se tyto testy musí prakticky dělat neustále.

Vrtá mne hlavou proč by si nějaké včelstvo nemohlo poradit s motýlicí? Zajímavé je, že jsem otom hodně četl, ale nikdy neviděl. Netvrdím, že jsem u nějakého vadného včelstva neviděl rozmach, ale u silného si vzpomínám, že v literatuře bylo zmíněno, že vývoji motýlic přispívá konstrukce úlu.

Nemám moc různých prázdných míst po úlech, zbytečných věcí okolo úlu, třeba povalové laťky, různé folie, různé krmitka. Nemám palubkový úl, nemám vícedílné víko. Nemám vícedílné dno. To je nízké, víko je svařený v úpravě proti mravencům s 10cm polystyrenem, dřívější verze vík také neposkytovaly motýlici skuliny. Možná zato mohou třeba přepážky které dělí včelstvo od jiného prostoru. Prostě nechce se mi věřit. Musel bych to vidět, do té doby tomu napadení motýlicí u silného včelstva nějak nevěřím.

Zvápenatění je infekční prevít, stačí hodně málo a nějaká agresivnější forma, se pěkně rozjede po celým stanvišti. (má varianty, první dělení je podle odstínu křídy od bíla do černa, potom je dělení podle zkoušek a aditiv, po kterých se růst zastavuje nebo naopak spouští)

Jinak co se týká ofiko chovatelského sdružení matky kraňské, kterým je ČSV, tak velké pravidla a malé výsledky. Jeden místní zahodil telefon do studny a má od sháněčů matek pokoj, všetně od kontrol od Svazu po SVS. Je to jen o dotacích, které jsou asi na matku pěkné.

Pokud by byly výsledky opravdu něco, určitě by šlo slyšet více spokojených reakcí. Vždyť to jso desetitisíce prodaných matek ročně a dlouhodobě vnímám výsledek jako ticho po pěšině.

Proč by si včelstvo nemohlo poradit s motýlicí?
Možná záleží na tom, jak jsou včely schopné si poradit s tou pavučinou, kterou motýlice vytváří a která se tuším na včely při likvidaci i trochu lepí. Nebo prostě dobře čistí úl od mrtvých nehybných věcí, ale jak se ta "věc" hýbe, jako třeba larva zavíječe, tak se jí včela bojí a ustoupí.
Nebo prostě funguje tak, že místo toho, aby cizí materiál z plástu vytáhla a vynesla ven, tak místo toho ustoupí a kus plástu, pavučinu, kuklu nebo chodbičku larvy se pokusí zatmelit.