Včelařská konference

https://hanacka.drbna.cz/zpravy/spolecnost/29316-prostejovsky-alkohol-pomaha-lecit-vcely-a-posiluje-jejich-imunitu.html<

Nejde o bylinky, jde o ten lih. Včelí metabolismus jej přeměňuje rovnou na tukový tělísko. Alkohol (ne v takové koncentraci smaozřejmě) je běžná věc s kterou se včela potká. Úplný vývojový paradox u je, že určitý druh včel může konzumovat maso, takže má úplně jinou biokulturu která mu to maso umožňuje trávit... Což je velmi zajímavý vývojový akt.

Bohužel jsou vědecké práce, které prokazují závislost včelstev na alkoholu po pravidelném podávání a stejně i působí protialkoholní antabus který včesltvo mění. Takže je to taková dvousečná zbraň, protože co se včelstvem, které je od jara léčené ale zároveň se stal alkoholik, který má své vrtochy a výpady a nálady. Takže v případě snůšky třeba nenosí tolik medu než je průměr na stanovišti.

No já už jsem zažil leccos. Například jak se do krmení včel na zimu dával česnek za stejným účelem jako v článku ty bylinky. Nebo jak se do vody pro včely doporučovalo dávat cca kolem miligramů solí kobaltu, že prý kobalt v takovém množství podporuje u včel rozvoj té správné mikroflóry nebo co.
Ale že by na včely působil líh stejně jako na teplokrevné savce, to slyším poprvé.

Několik studií již poskytlo dobrý příklad při stanovení včely medonosné jako modelu ve výzkumu věnovaném alkoholismu. Bylo prokázáno, že včely, které ochotně konzumovaly až 20% roztok ethylalkoholu se sacharózou, nevykazovaly žádnou významnou averzi nebo se nevyhýbaly tomuto léku a dokonce dávaly přednost roztokům s jeho obsahem (Abramson et al. 2000, 2004a; Sokolowski et al . 2012 ; Varnon et al. 2018 ; Mustard et al. 2019 ). Dále se ukázalo, že konzumace etanolu včelami vede k na dávce závislému zhoršení krmné aktivity, lokomoce, sociálního chování a učení (Abramson et al. 2000 , 2004b , 2005 , 2015; Božič a spol. 2006 ; Maze a kol. 2006 ; Hořčice a kol. 2008 ; Mixson a kol. 2010 ; Wright a kol. 2012 ; Giannoni-Guzmán a kol. 2014 ). Tyto změny chování po expozici jsou paralelní se změnami pozorovanými u savců, včetně lidí. Jiné studie šly tak daleko, že blokovaly sklon ke konzumaci etanolu u včel pomocí Antabusu®, léku vyvinutého k léčbě lidských alkoholiků (Abramson et al. 2003 ). Nedávno byl u včely prokázán také toleranční účinek na etanol, charakteristický znak alkoholismu, ve formě poklesu zhoršujícího účinku etanolu na pohyb po opakované expozici droze (Miler et al. 2018). Avšak i ve světle těchto studií zůstávají naše znalosti o přirozené historii včely medonosné s ohledem na expozici etanolu základní a brání rozvoji včely jako modelu ve výzkumu věnovaném alkoholismu.

Přirozená spotřeba etanolu včelami zůstává neznámá, ale zdá se pravděpodobné, že se s etanolem musí setkat v přirozených podmínkách. Květinový nektar, jejich hlavní zdroj energie, je často poškozen nektariózními kvasinkami (Herrera et al. 2008 ; de Vega et al. 2009 ) a může fermentovat za vzniku etanolu, i když pouze v nízkých koncentracích (Kevan et al. 1988 ; Jakubska et al. 2005 ; Goodrich a kol. 2006 ; Wiens a kol. 2008 ). Kromě toho potraviny uložené uvnitř úlu, zejména čerstvě skladované potraviny, které ještě nejsou koncentrované, mohou za vhodných podmínek fermentovat za vzniku etanolu (Gilliam 1979). Včela navíc vlastní alkoholdehydrogenázu (ADH), jeden z hlavních enzymů pro rozklad etanolu během trávení (Martins et al. 1977 ; Bouga et al. 2005 ), a dělnice musí přijímat čistý etanol, aby biosyntetizovaly důležitý feromon. , ethyloleát, zodpovědný za udržení dělby práce v kolonii (Leoncini et al. 2004 ; Castillo et al. 2012a , 2012b ). Existence metabolické dráhy odbourávání etanolu a také na etanolu závislý regulační mechanismus dělby práce hovoří pro expozici včely medonosné etanolu jak v minulosti, tak i v současnosti.

https://link.springer.com/article/10.1007/s13592-020-00812-y

Asi proto Včelařství nečtu. Včelařství je více spolkový bobkový list než psaná výzkumná fakta a opakovatelné důkazy. Ony tyto informace podléhají licenčním požadavkům pro přetisk. Možná je to v OVP tam si lajznou obšlehnout sem tam něco zajímavého. Ale ty neodebírám a odebírat asi nikdy nebudu.

Vzhladom k tomu ,ze v clanku nevidim ake byliny,tak predpokladam ze sa nekdo bude chciet nabalit na aplikacii artemisininu do vciel..liehovy extrakt paliny,najma ročnej a jeho ucinky proti nosema ceranae.. to sa uz niekolko rokov testuje s vybornymi vysledkami na velkom pocte vcelnic v cesko/slovensku.. Na tukove teliesko to z pohladu premeny alkoholu moc vplyv mat nebude,lebo sa to riedi do cukroveho sirupu na vyslednu koncentraciu 2% alkoholu..

Na tukove teliesko to z pohladu premeny alkoholu moc vplyv mat nebude,lebo sa to riedi do cukroveho sirupu na vyslednu koncentraciu 2% alkoholu..<

Stačí že je přítomen, o něj (alkohol) jde především. Desinfikuje zárodky a je to konzervant, třeba v margotce, typicky složení a něco co včelstvu by určitě chutnalo, se pro zajímavost nadýchá až 3promile ihned po snědení. Jen jestli se včelaři budou chtít dělit se svými včelstvy o poklady typu jalovička, borovička, slivovička, medovec...

Třeba nyní je aktuální používat glicerín v úlech, je to také alkohol.

V 2% koncentraci nema dezinfekcny ucinok.. ten ma artemisinin,ktory je z paliny luhovatelny alkoholom..nie varom a vodou.. tymi je ziskatelny absinthin,ktory ma vynikajuci ucinok proti varroa.. preto sa proti nozeme pouziva palina rocna v alkohole,ona ma najvyssi obsah artemisininu..a proti varroa palina prava,ta ma najviac absinthinu..

No a znovu opakuji, zkusil někdo prostě artemisin vynechat a použít jen alkohol? Pokud Dr. Šumera něco ve své ordinaci má, tak spiritus a moc dobře ví, proč ho tam má.(jestli není mezi šťastnou částí populace už jako důchodce na penzi) Je to všeobecné antiseptikum a to jak vnější tak systemicky vnitřní, tz. že alkohol mění hodně, houbu apis ve všech jeho formách, zvápenatění částečně, potlačuje širokou škálu virů, mění Malphigické žlázy, mění, i jak vědátoři tvrdí, díky ADH dělbu práce (dle mých zkušeností jen do určité dávky) atd.

Doktoři mají spousty léků, ale základy jsou pořád stejné. Artemisin lze nahradit třeba pyretrinem, z řimbaby. A. Světe div se, včelaři objevili syntetickou výrobu díky alkoholové syntéze zvané tinktura. Prostě synteticky vyrobený artemisin. Reaktorem je láhev bylina, alkohol a čas.

2% alkoholu v sirupu který je rozmíchaný v barelu, je přibližně 5-6 litrů 65% alkoholu ve 200l roztoku. (1 barel) To je koncentrace která má vliv a jde už dobře cítit.

Nechci se hádat a nemám to zapotřebí, jen nechápu jak 2% alkoholu, což je odhadem třeba i v těch sojových margotkách aby neplesnivěla nebo se netvořil nějaký jedovatý botulotoxin, může někdo takto nebrat v úvahu co vše může 2% znamenat a něco ovlivnit.

Bola by to sranda ,keby nakoniec nie artemisinin,ale 2% alkohol zabijal ceranae.. ale za pokus by to stalo.. volakedy,davno,ked sme o cerane este nechyrovali,som daval aj silnejsie alko vyluhy vselicoho mozneho..aktualne by som mal davat na 1,6 l cukroveho sirupu 60ml 52% tintury paliny..davam silnejsi,80ml,vzhladom na to ze testujem na zmetencoch,ktore boli osadene na zasobne plasty po uhynutych vcelstvach.. je to nieco pod 3% cca koncentracia alkoholu,vcely to beru pri pokape v pohode..Ja sa hadat tiez nechcem,ale 2% mi pridu strasne malo na to ,aby nieco dokazali zabit..v sirupe ked to kostujem to necitim vobec..na mikroskopovanie a pokusy nemam cas,mozno v zime,ale zaujimalo by ma to ze kde je pravda..

Určitě to lze dohledat jestli to někdo nezkoušel, ale proti lýze MVP a vůbec proti němu by nějaká koncentrace určitě také byla. Nejlepší je mor spálit ihned při podezření, ale jako alkoholová prevence v nějaké koncentraci třeba v těstě nebo jinak nezní špatně. Dohromady samozřejmě s preventivní profylaxí úlu a jeho dílů hlavně dno, tam padá jako první vše co včela nestrčí do volátka a nepoužije jako krmivo pro larvy. A zrychlenou výměnou díla.

To je právě ono, ona kohorta, která krmí larvy, potřebuje bezvadnou a plnohodnotnou stravu. Pokud včela vyběhne, potřebuje jinou ochotnou kohortu včel, která jen sdílí a dokrmuje mlaďušky. Pokud je nedokrmí, třeba kvůli špatně umístněnému rámu s plodem, kohorta je jinde a hodně dělnic může vypadnout z česna hladová a klam je vtom, že si hodně včelařů myslí, že to je díky virům. Přitom jsou to jen řady pásově obhospodařovaných úlů chovatelem typu házení nástavků jebo bezmyšlenkovité přehazování rámů s plodem když vybírá med. Hladové kvalitně nedokrmené mlaďušky udělají přesně to samý, jako hladový nedokrmený trubší plod. Pokud je úroveň chovu na výši, kdy včelař ví co umí špatně umítněný plást udělat s trubčím plodem, to samý se stáne i s plochy pláství s plodem dělnic. Vypochodují z úlu a spadnou pod česno. Hodně vidno to je i na jaře, nebo třeba během snůšky. Protože je kohorta dokrmovaček někde jinde v úlu, než plást s plodem.

Včelařina je hodně zodpovědná práce, chov včel není pro každého.