Včelařská konference

Začínají už někde úhyny? Tady u mě na JM je letos naprostý klid. Je krásně vidět jak po loňské kulminaci tlak opadl.

Začínají už někde úhyny? Tady u mě na JM je letos naprostý klid. Je krásně vidět jak po loňské kulminaci tlak opadl.<

Tlak velký není, protože bylo nepříznivé jaro a její snůšky. Tlak má určitou minimální délku podle geometrie pomnožení roztočů, je přímoúměrný začátku snůškové sezony a ta byla letos na JM posunuta datumem hodně za hranicí slunovratu. V podstatě celý rok a včelstva od hladu, zachránila slunečnice. Což je nevídané. Ale vysvětluje to situaci s nízkým tlakem. Já destrukce mám, v podstatě několik, ale to číslo stoupne s teplým podzimem.

Takže zkušenost mi říká, že čím dříve započne silná snůška, tím dříve je i tlak VD v akci. Je to normální, souvisí to s rozlohou plodu na kterém se VD množí.

Ja som urobil pokus ..minuly rok mi katastrofalne padla cela jedna vcelnica ,19 ks z 20.. zomlelo sa to neskutocne rychlo ,este 10 zaři boli vcely ok ,pekne ,potom som neprijemne ochorel,a dostal som sa tam az o tri tyzdne a bolo vymalovane..vyrabovane bolo jedno vcelstvo ,v ostatnych boli zasoby nedotknute.. tento rok som na jar urobil desat zmetencov z inej vcelnice,a osadil ich do ulov a na zasobne plásty po tych uhynutych.. bez dezinfekcie.. v polovici srpna odislo jedno takto utvorene vcelstvo..ostatne ale k dnesnemu dnu nevykazuju zatial ziadne anomalie,naopak,su velmi pekne,dlho take nepamatam,mozu za to asi aj greeningy svazenka pohanka horcica a leto bohate na zrazky.. ale vyzera to tak ,ze virusy bez hostitela nemaju dlhu zivotnost ,hlavne ak plásty zostanu uskladnene na vcelnici kde ich aj mraz ma moznost zasiahnut

Jo na Žďársko už mame prvni prázdném úlu. Vcely pryc, zustal plodu a následné masivní vykrádání zasob ostatním včelstvy.

Zatím úhyny nejsou (sever moravy), jak bylo psáno jaro bylo studené - plodování bylo omezeno. Otázka proč broukovi Varoa nestačí slabé plodování na množení, přeci i těch pár dm2 plodu ve studeném jaru musí stačit na plnohodnotné množení VD?, to brouk potřebuje opravdu velké ploch plodu aby se z jara množil ? Logicky to nesedí.

Druhá věc v úhynové roky kolapsy nastaly vždy s teplejším podzimem až někdy konec září/říjen - zatím tomu vše nasvědčuje, poslední vybíhající generace včel je poškozená, včely by bez té poslední generace zimu přežily, ale zkušenosti říkají, že včelstva se v ten moment začnou chovat jinak - tu poslední ztracenou generaci kvůli varoa se snaží nahradit prodlouženým plodováním, a past sklapne - vyčerpají se, tzn krátkověkost. V takovém oslabení se rozjíždějí viry nosemy rabovky ... vypadá to zatím na klid před bouří.

Možná to způsobuje i přešlechtění kraňkou.
Kraňka je horská včela vysoko položených horských luk, je geneticky navyklá na dlouhá studená jara, kdy je dlouho sníh a led a teplota pod nulou, potom na krátké horké léto, kdy tam všechno intenzívně kvete, takže se musí rychle rozvinout ze zimního chumáče, rychle zesílit a rychle nabrat co nejvíc zásob. protože už v srpnu se začíná ochlazovat, už jsou noční mrazy a studené přeháňky se začínajícím sněhem. A v září je už chladné počasí, kdy se včely formují do zimního chumáče.
Ale tady u nás je květnové počasí pro kraňku už pomalu v březnu, leckde dokonce v únoru a zářijové počasí až někdy v listopadu.
Kraňka tady u nás ploduje až třikrát déle, než plodovala v horách, kde na to byla vývojem navyklá. A současně ta většina květů a intenzívlí medová a pylová snůška, co je na horské louce tři měsíce, je tady u nás roztaženy až na ten trojnásobek, tudíž je té snůšky výrazně méně. takže bych řekl, že dnešní kraňská včelstva jsou na podzim unavená a tudíž i citlivější na viry.

Co jsem teď kouknul na včely, je tam docela silné slídění.
Loupež, pokud jsem mohl pozorovat, ne.
Ovšem slídění je teď na podzim, když je nadprůměrné teplo docela běžné.

Odpoledne při proletech mladušek hodně včel pochoduje v trávě, sem tam má pokroucené křídla, ale většina lezoucích je na pohled zdravá, jen neumí létat - tlak virů, nevypadá to dobře.

V kolapsových letech bylo do konce září bez úhynů, pak to šlo ve dvou vlnách, konec září ztráty 20% a rabovky, pak 14dní klid a druhá vlna odešly skoro včechny někdy v druhé polovině října. 14 dní mezera mezi kolapsy odpovídala rozvoji Nosemy Cerana.

Aby toho nebylo málo, asijská sršeň už je u slovenských hranic kolem Gyor v maďarsku. Z jediného hnízda prý vyletí stovky královen které přezimují, to je extrémní.

Odpoledne při proletech mladušek hodně včel pochoduje v trávě, sem tam má pokroucené křídla, ale většina lezoucích je na pohled zdravá, jen neumí létat - tlak virů, nevypadá to dobře.<

Nezabral akaricid. Při pohledu na plod a popozdvižení jejich víček, u česna kde to padá, jsou roztoči v plné míře. Někdy pomůže ochlazení, ten má na virulenci vliv velký. Jenže to není v předpovědi. V tomto momentě zjišťuji míru revíčkování. Včely v tomto stadiu, pokud jsou ještě silné potřebují náhradu proteinů a blaff akaricid. Třeba Turčániho zhození fumigací, třeba opakovat po dvou dnech. Kontrola spadů na podložce. Není to ale řešení, fumigace musí být kombinována proteiny. Jinak se tento stav bude rozmnožovat a gradovat z úlu do úlu. Situace fatální je taková, že někde v rozích stanoviště smrdí mršiny včel.

No to by hnus fialový mohl co nasedl na bilion vybraných daní s křikem zadlužení mohl vědět, než místo zvýšení D1 na 200,- dal 50, pokrytí nákladů co nyní včely kvůli podvýživě včel musí často, pokud ví a znají postupy, musí dělat. Takže to dělat hodně včelyů nebude. Jen kostka těsta s proteiny stojí okolo 150Kč. Jedno včelstvo vyzimovat jsou náklady až 1500Kč. fialka.

Kdo to má jako hobby, často na jaře prostě takové včely koupí. Nechce hodně včelařů nést náklady s ošetřováním. Chcou vytočit med a včelo poraď si sama. Potom kvikot a krádeže. Prostě včelaři.

Tak já doufám, že se mi to letos vyhne a včela přežijí.
Musím říct, že jak jsem po roky měl jenom málo včelstev nemusel jsem z nich med a nyní jsem byl nějakou dobu bez včel, tak pociťuji při pozorování včel letos nějakou trošku nejistotu. Ze jsem ztratil jakoby znalosti, co ty včelky dělají.
Ty dvě vlny úhynů se mně jeví jako vlny dané oteplením vyšším, než v danou dobu přináší podzimní počasí a současně úly, kde zůstávají velká otevřená česna. Tam totiž stačí jen malé oslabení vůle včelstva chránit česno, dané třeba rozšířením pro včely jinak jen dráždivého jinak ne nebezpečného virového onemocnění. A za nadprůměrného oteplení se rozjede rabovka a včelstvo je zničeno. Nebo stačí k nastartování rabovky spatné umístění zimního chomáče a posledního plodu daleko od česna nebo práce ve včelstvu včelařem v tuto nevhodnou dobu.
Když je možné česno maximálně zůžit na průchod jedné včely, takže se i oslabené včelstvo dokáže po těch pár dnů oteplení rabovce bránit, tak mně připadá, že úhyny jsou potom rozložené až do konce zimy, ale postupně s menší intenzitou. V první vlně padají včelstva, která nevychovaly žádné dlouhověké včely a krátkověké jsou navíc ještě poškozené. To je září až říjen.
Tak do cca listopadu padají včelstva s nepoškozenými, ale krátkověkými včelami.
A až do předjaří potom padají včelstva, která si dlouhověké včely vychovala, ale jsou částečně poškozené. ve včelstvu ty včely postupně ubývají, jak ty poškozenější odcházejí, až nakonec má matka kolem sebe tak málo včel, že nejde zaručit přežití včelstva v zimě a rozvoj včelstva v předjaří.
To se mi stalo před několika roky, kdy jsem měl v říjnu nějak 5 včelstev. Sledovak jsem jak, slábnou a spojoval je, tuším na konci prosince jsem měl dvě slábnoucí včelstva a nějak v polovině ledna jsem je spojil v jedno. V předjaří jsem měl jen jedno včelstvo, které tam obsazovalo jen v jedné uličce mezi plásty asi 1,5 dm2. Včelstvíčko jsem ohříval flaškami s teplou vodou. Včelstvíčko přežilo, i když mělo na jaře strašně pomalý rozvoj.