78080

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Radek Hubač --- 15. 4. 2002
Re: Kurs racionalizace

Zajímalo by mě, kdo byl přednášejícím, prakticky totéž nám v
pardubicích přednášel Dr. Kamler
Radek

Dne 11. duben 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Zdravím včelaře
>
> Minulou sobotu se ve Výzkumném včelařském ústavu v Dole u Prahy
> konal seminář "racionalizace ve včelařství". Bylo to zajímavé.
> Organizátorům touto cestou děkuji.
>
> Přednášel př. ing. Kamler. Vybral bych z jeho přednášky (dle svých
> poznámek) pár bodů pro zdejší besedníky.
>
> Hovořilo se např. o síle zazimovaného včelstva s ohledem na rozdíly
> mezi kraňkou a vlaškou. Uvedl, že síla zimovaného včelstva 3 kg, o
> které bájí někteří, je pro kraňskou včelu pohádkou. V takovéto síle
> lze zimovat vlašku, která má geneticky dánu větší zimovací sílu ale
> pomalejší jarní rozvoj. Naproti tomu kraňka zimuje v poloviční síle,
> avšak vyznačuje se strmým rozvojem na jaře. 1 - 1,5 kg váha kraňského
> včelstva po vyzimování se považuje za dobré a zcela vyhovující
> (myslím, že je to jeden plně obsedlý nástavek 39*24). Takovéto kraňské
> včelstvo do rozkvětu řepky stihne dostatečně zesílit. Jsou to již
> publikovaná fakta, ale je vhodné je občas znovu připomenout.
>
> Úlová otázka.
>
> Předpokládá se nástavkové včelaření. Výhodou je čtvercový půdorys
> nástavku. Problém, zda nástavky uteplené či neuteplené, prohlásil
> přednášející za "akademickou otázku"; silná včelstva se bez izolace
> obejdou. Nicméně je pravdou, že u včel "se všechno točí kolem tepla".
> U silných včelstev není výnos medu podmíněn přítomností dobré tepelné
> izolace nástavků. U slabých včelstev zvyšuje dobrá tepelná izolace
> výnos medu o 50 - 80 procent.
>
> Dále uvedl, že rámková míra délka 39 cm je pro nástavkové včelaření
> vyhovující (pravil: rámková míra 39 cm vyhovuje chovu silných včelstev
> s dobrým výnosem; není důvod, proč ji rušit).
>
> Rámková délka 42 cm (slovenská a evropská délka): pro včely je
> výhodnější než 39 cm (Slovensko mělo ve výběru rámkové míry šťastnější
> ruku než my).
>
> Rámková délka 45 cm: zavedena v Americe a roztroušena po světě. V
> Evropě byla modifikována na 42 a 43 cm.
>
> Přednášející uvedl, že pokusně chová včelstva na všech třech rámkových
> délkách (39 cm, 42 cm, 45 cm) a dle vlastní zkušenosti uvádí, že žádný
> výrazný rozdíl ve výnosu medu není.
>
> Na závěr srovnání rámkových měr přednášející pravil: Rámkové délky 39
> cm a 42 cm nám úplně stačí. Jestli chce někdo prosazovat rámkovou
> délku Langstrothu, ať zajistí včelařům levné nástavky (tedy levnější
> než na domestikované rámkové délky).
>
> Podotkl i to, že když zachováme dvě u nás v současnosti rozšířené
> rámkové míry (délky 39 a 42 cm), můžeme na sebe stavět nástavky
> (kompatibilita).
>
> Ohledně vysokých nástavků na míru 39*24 prohlásil, že pro nástavkové
> včelaření nejsou špatné (předpokladem je však používání rámku s úzkou
> spodní loučkou). Zimovat je nutno buď ve dvou nástavcích, nebo v
> jednom vysokém a jednom nízkém (39*17).
>
> Pak byly zmíněny výhody a nevýhody nízkonástavkového včelaření. Rámek
> nižší než 17 cm není vhodný pro plodování (ale spíše pro produkci
> plástečkového medu). Dále zmínil obecně známé a propagované výhody
> nízkonástavkového včelaření (jednodruhový a zralý med, práce s celými
> nástavky atd.). Uvedl i jednu méně zmiňovanou nevýhodu
> nízkonástavkového včelaření a tou jsou mezery v plodovém tělese na
> jaře, které vznikají mezi nástavky. Taková mezera se měří od poslední
> horní buňky plástu ve spodním nástavku k první dolní buňce plástu
> následujícího vyššího nástavku. Tedy mezera je dána výškou spodní a
> horní loučky a mezi nástavkovou mezerou (kvůli minimalizaci této
> mezery je velice důležité používat rámky z užší spodní loučkou, aby
> plást byl dostavěn až dolů k loučce). Tyto mezery jsou mrtvým
> prostorem, který včelstvo musí při plodování vyhřívat, ale nemůže jej
> k plodování použít. Přednášející pravil, že v tom vidí jeden z
> hlavních důvodů pomalejšího jarního rozvoje včelstev v
> nízkonástavkových úlech. (Dodávám k tomu: u vlašky by to tak vadit
> nemuselo, ale u kraňky, která zimuje slabší a potřebuje rychlý jarní
> rozvoj, může být poměrně značné procento "mrtvého prostoru" v
> nízkonástavkovém úle větším problémem.)
>
> ------------------------
>
> Dále byl prakticky předváděn chlazený sklad na souše a med (při dobré
> tepelné izolaci běží kompresor chlazení jen chvíli - v noci - na noční
> proud. Chlazení vysouší vzduch (relativní vlhkost musí být pod 60
> procent - pak med vysychá), a tak je možno skladovat souše mokré od
> medu, aniž by zkvasily; zároveň jsou tím chráněny proti zavíječi. Na
> jaře jimi lze rychle rozšiřovat včelstvo a neuniká snůška.
>
> Pak bylo předváděno vyvařování starých souší bez porušení drátkování
> (doporučeno je používání nerezového drátku).
>
> Nakonce byla předvedena medárna: zařízení pro ohřívání konví s
> vytočeným medem, vyhřívané stáčecí zařízení medu do sklenic a zařízení
> na pastování medu (ohřívané i chlazené). Vše v takovém provedení, aby
> to bylo dostupné pro malovčelaře a případně i podomácku zhotovitelné.
>
> -----------------------
>
> Návštěvu kursu (bude se opakovat zase za rok) mohu všem doporučit.
>
>
> J. P. B.
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Nejenom anglicko-cesky slovnik: http://slovnik.seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 777


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Pavel Prchal --- 15. 4. 2002
Re: Kurs racionalizace

> Zajímalo by mě, kdo byl přednášejícím, prakticky totéž nám v
> pardubicích přednášel Dr. Kamler
> Radek
Nehnal bych to tak na ostri, mam takovy dojem za pan Kamler ma oba
tituly, a pr. Baudis pouzil jen jeden. Ale tim Kamlerovi urcite neubral na
jeho odbornosti.

Jinak se mi libi Tvuj prispevek, reakce na dopis pi. Frankove zrejme pro
to, ze z tech vyzev citim cosi umeleho, je to nejak podivne, cely ten
vyzkum. Souhlasim s Tebou zcela. Ptal bych se "Cui Prodest" ?

Zdravi PP.

*-----------------------------------------*
Pavel Prchal
DUP - druzstvo Pelhrimov
Remenovska 1999, 39317 Pelhrimov
Tlf. 0366/353127 (353111)
http://www.dup.cz
email: prchal/=/dup.cz
*-----------------------------------------*

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 779


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Baudis Jan P. --- 15. 4. 2002
Re[2]: Kurs racionalizace

Zdravím všechny!

Pokusím se zareagovat na některé připomínky k mým poznámkám z kurzu
racionalizace. Podotýkám, že se v tomto a předchozím příspěvku snažím
(možná nedokonale) prezentovat to, co zaznělo na kurzu racionalizace,
a nikoliv své názory. Pokud na kurzu byl ještě někdo z besedníků, tak
mne případně, prosím, opravte či doplňte, pokud bych se vyjádřil
nepřesně.

> mam takovy dojem za pan Kamler ma oba
> tituly, a pr. Baudis pouzil jen jeden. Ale tim Kamlerovi urcite neubral na
> jeho odbornosti.

Omlouvám se, jestli jsem nevědomky zamlčel jeden z titulů př. F.
Kamlera (v knize "Nástavkové včelaření" je uveden s titulem "ing").
Mimochodem - na kurzu uvedl, že se chystá k vydání inovovaná verze
této knížky, ve které bude mnohé z toho, co zaznělo na kurzu,
otištěno.

> Jiná, než kraňská včelstva neznám.

Ano, chov kraňské včely je na našem území už chráněn zákonem. Tj. chov
např. vlašské včely je u nás dnes už protizákonný. Důvody jsou,
myslím, jasné (trubci létají všude a jeden chovatel vlašky bude
ovlivňovat chovy včelařů široko daleko; a tyto chovy se zavlečenými
geny vlašky budou pak produkovat další trubce atd.)


> Tehdy začali včelaři volat po změně
> rámkové míry, protože poznali, že rámek 39x24 je malý.

Když se řekne o nějakém rámku, že je malý, je potřeba dodat - k čemu
je malý. Rámek 39*24 je bezesporu poněkud malý při dvouprostorovém
včelaření a pro zimování včelstva v plodišti (tak to zaznělo na kurzu
a přítel ing. Kamler to doprovázel kresbami jednoprostorově zimujícího
včelstva). Při nástavkovém včelaření je situace jiná. Místa je dost -
zimující hrozen není "splácnutý" na výšku 24 cm, ale může pod zásobami
zaujmou přibližný kulový tvar, a tím neztrácet na síle.

Rámek výšky 24 cm se považuje (dle slov přednášejícího) za rámek,
který už patří do kategorie vysokých. To má výhodu pro plodování a
nevýhodu těžkého zamedovaného nástavku. Nad touto nevýhodou však
přednášející - obrazně řečeno - mávnul rukou, s tím, že se tato
nevýhoda dá eliminovat různými způsoby: mladým pomocníkem, zdvihacími
zařízeními anebo ručním odebráním třetiny až poloviny medných plástů
do nástavku připraveného na kárce (nebo do rojáku), a následným
odebráním už poloprázdného nástavku... apod.

Je však nutno rozlišovat následující dva fenomény: "rámek 39*24" a
"rámková délka 39 cm". První je jasné. Druhé znamená nejen vysoký
rámek, ale i různé polorámky apod. Kdo chce požívat výhody lehkých
medníkových nástavků, nemusí kvůli tomu opouštět rámkovou délku 39 cm,
ale na půdorysu kvadratických nástavků pro rámkovou délku 39 cm si
může vybudovat jakýkoliv úlový systém - např. vysoké rámky pro
plodiště a nízké pro medník, anebo celý nízkonástavkový systém (v
takovém případě je důležité, aby výška polorámků nebyla nižší než 17
cm). Tak nějak to bylo načrtnuto na kurzu racionalizace.


> Moudří strejcové dali
> hlavy dohromady a ejhle - vypotili zázračnou r. m. 37x30!

Ing. Kamler pravil, že tato rámková míra je pro dvouprostorové
včelaření vhodnější než 39*24.

Sám za sebe bych si dovolil dopsat tuto osobní poznámku:

Nu, nepřipadá mi nejvhodnější vyjadřovat tak opovržlivě o předcích
("moudří strejcové")... Snažili se vypořádat se zadaným úkolem, jak
bylo v jejich možnostech. Je potřeba vědět, že v té době bylo součástí
zadání, že se má jednat o míru pro dvouprostorové včelaření, a proto
celkem správně zvolili výšku 30 cm. Rámková délka 37 cm byla zvolena
nešťastně (prý ty dva centimetry ubrané na délce měly pomoci vytlačit
med z plodiště do medníku); její hlavní nevýhodou je to, že úlový
půdorys nemůže být kompatibilní s úly pro nejrozšířenější rámkovou
délku 39 cm (to je podobná situace jako dnes při zavádění
langstrothovy rámkové délky, která je zcela nekompatibilní s místním
zavedeným úlovým systémem). A proto se nerozšířila tak, jak bylo
zamýšleno. Kdyby konstruktéři "jednotného úlu" zvolili rámkovou míru
39*30, mělo by jejich snažení asi daleko větší úspěch (myslím, že
analogie platí i pro dnešek: kdyby se propagátoři nástavkového a
nízkonástavkového včelaření drželi rámkové délky 39 cm, mělo by jejich
snažení daleko větší ohlas).


Vše v dobrém


J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 781


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu