Včelařská konference

To je ale mimo veterinu, to je každý chovatel povinnen sám za sebe přihlásit v Hradišťku.
Trošku k něčemu to je, například kdyby se někde objevil prasečí mor. Nemusí sehnat místního důvěrníka, který by obcházel lidi a sepisoval to do formuláře, jak se to dělalo dříve.
Spíš je problém s citlivostí dnešních chovaných zvířat, u třeba králíků nebyl dříve problém je chovat ve venkovní králíkárně a úplně bez veterinárního ošetřování a dlouhé roky prakticky bez úhynů. Jak se před 20 -30 lety začal objevovat králičí mor, nenechali se citliví králíci vychcípat a ty odolné potom zase namnožit, ale léčilo se to. A od té doby musí chovatelé králíky veterinářem dávat očkovat a snad i preventivně léčit, jinak jim doslova vychcípávají celé chovy.
A podobný vývoj, zdá se, dnes je s ptačí chřipkou. Místo okamžitého řešení, kterým je expozice nákazy, vymření citlivých linií a rozmnožení těch, co dokáží přežít, se problém odsouvá do budoucnosti a stále se zvětšuje v podobě stále rostoucí citlivosti, protože se chovy preventivně likvidují a tím tak chovaná zvířata nemohou získat odolnost a vyžadují čím dál náročnější veterinární péči.

To je zase problém koncentrace zvířat na velkofarmách kvůli menším nákladům na čas a ošetřování,pak se jakákoliv nákaza šíří daleko rychleji.U včel je to to samé.Roje odlétaly kilometry do nové dutiny,my stavíme desítky včelstev na stanoviště,tisíce kusů drůbeže do haly a podobně.Jdem tomu všemu vesele naproti.