Včelařská konference

Akáty zmrzly tam, kde stihly vyrašit. Kde nestihly vyrašit do toho mrazu, tam potom rozkvetly. Já jsem zhruba 15 - 25 km na jih od Ostravy a u nás vyrašit nestihly a rozkvetly. V podvečer jsem šel kolem, silně voněly a i v tu dost pozdní dobu tam byly nějaké včely. Možná ne všechny akáty nepomrzly, ale u nás určitě aspoň většina.
Slídivost je vždy, jak není snůška. Pokud je v sezóně významná slídivost po významnou část doby, jedná se o převčelené stanoviště, kde je příliš moc včelstev a přiliš málo snůšky. Přirozené je, když je slídivost zřetelná jen v době nepřirozeného stavu na stanovišti. Například v době práce ve včelstvech, v době vytáčení medu, v době krmení ve včelstvech atd a do půl dne až jednoho dne po ukončení toho stavu se slídivost stane prakticky minimální až žádná.
Slídivost ale není žádný velký problém pro správně silná včelstva ve správných úlech. Ty se se slídivostí dokázají vypořádat a odolat jí.
Problémem jsou nástavkové úly, kde velké česno ve dnu a navíc vysokém dnu úlu při slídivosti loupeže přímo vyvolává plus není možné ty úly zužovat přesně na sílu včelstva, což způsobuje při slídivosti kvůli málo obsazenému prostoru úlu další podporu vylupování včelstva.
A problémem je asi taky to, že současně s tím, jak jsou včelstva vyšlechtěna na mírnost, jsou současně vyšlechtěna na malou odolnost proti vylupování.

Tak převčelené stanoviště je každé, tady na severu žádné akáty ani slunečnice nehrozí, na polích kterých je v doletu stovky hektarů a to je naprosto dominantní snůšková plocha pro včely, tak to je s herbicidama monokultura pšenice, kukuřice, řepa, v obilí je tak jeden vlčí mák na hektar a to si nědělám srandu a okraje polí zhobluje město sekačkou nebo mulčovačem. Ale jasně, nikdo se nebude stěhovat kvůli snůšce. Řepka super přínos, pak jak když utne trocha lípy tak na udržení váhy a pak už jen co kde vyrabují.

Umístit včely mezi pole, kde nic jiného není, je tak od roku 1980 v podstatě hloupost. Včelstvo jen pro sebe spotřebuje každý den půl kila až kilo sladiny, v nástavkovém úlu určitě to kilo a kde ho má potom vzít? V polích dáky herbicidům od té doby nic není a na na okrajích polí byla jen troška, pokud je vysíkalí chovatelé králíků i když to potom zarostlo a dnes, když to hoblují technické služby, není nic.
A cukr to včelám nenahradí.
Trochu by to šlo zmírnit, kdyby se vrátilo k zkušenostem dědů a místo obřích včelstev v nástavkových ůlech by se začaly chovat slabá včelstva ve starých úlech, třeba zadovácích. Ale jen trochu.

Většina si stanoviště nevybírá, prostě má včely doma. Někteří ještě mají 2 prostorové úly, medu mají víc jak nástavkáři, ale za cenu že musí každých několik dní přehrabovat plodiště a nakonec stejně hrozí vyrojení - ty úly jsou nevhodné na velkou snůšku z řepky kdy je přínos několik kg za den, plodiště je prakticky už po 2 dnech komplet zalité - je to tak pro důchodce co jsou doma a mají na těch pár úlů čas. Na řepku je vhodný nástavcový úl, ale po řepce není snůška a byl by vhodný ten menší úl, ale zase zmenšovat nástavcový úl v sezoně který je plný včel, to se nikomu nechce a kam pak s nástavky a dílem atd... a navíc je to pro včely nepřirozené... už mají jednou nastavené plodové těleso a zásoby. Nechám včelám aspoň většinu medu z řepky, pochopitelně výnos medu klesá na pouhý zlomek.

Kočoval jsem se zadováky, 2x14 plástů 39 x 24 na řepku i po řepce a žádný zvláštní problém s rojením nebyl.
Je pravda, že ta pracnost je výrazně vyšší, v zadováku se musí opravdu pokaždé pracovat se včelami a ne jenom "přehazovat bedničky". Jinak ale v zadováku fungují včelstva stejně jako v každém jiném úlu. Plus tam je ten benefit snadno a bez problémů s ochranou úlu před vyloupením chovat i slabší včelstva nebo odchovávat oddělky.
A jinak když někdo chce včelařit jen na zahradě u domu, bez další práce a pinožení z přemísťování včelstev za snůškou, tak prostě musí počet včelstev a technologii chovu přizpůsobit podmínkám, jaké tam má.

Kvetou naplno lípy velkolisté. O až tři týdny dříve než normálně.
U nás z nich asi bude slušná snůška, je poměrně teplo a dusno a až do včerejška nebyly silné lijáky, takže v medu bude i nějaká medovice.

I když průběžně prší docela teď jede snůška medovice. Puklice poloskrytá, mšice. Ne moc ale denně kolem půl až kila přibývá. Žďár nad Sázavou. Jak u vás?

Medovice už odtočená, 17%, tmavě hnědá, dost teče. Asi 10kg/ks

Prosím sdělujte,ze které oblasti podáváte zprávu.Dík

Chotěboř, Hlinsko, medovice jede ve velkým. Nejvíc to vypadá na přínos z puklice poloskryté. Jsou na smrku docela hojně a pěkné kapičky medovice na nich. Je to hodně lokální. V místech kde byly bourkové přívaly je nedovice smytá a a stanoviště o pár km dál kde se bouřky vyhnuly to dnes jen hučí.
Někde hlásí náznak melecitózy, tady zatím ok.

Severní předhůří Beskyd kvetou rané klony lípy malolisté - srdčité. Medovice vypadá že je nějaká taky, pokud nebude spláchnuta.

Tady Lípy ještě nekvetou, medovici nosí. V některých buňkách mírné zakaleni, naznak melecitózy, zitra zkusim jak to půjde vytočit. Žďársko

Tak jsem taky zkusil vytáčet. Trochu melecitózy tam je odhadem tak 10- 15% buněk zůstává v plastech. Jinak je to ale pěkný tmavy med, 17% vody. Bude to chtít asi odtacet jazdy týden, jinak toho ztuhne většina .

Krásný hustý hnědočervený med. Zajímavé, že na stanovišti v Hlinsku je v tom něco melecitózy ale v Chotěboři ani náznak, tam je možná ještě tmavší. Jen tak dál. Puklice stále roní medovici.

Tento víkend točení a je v tom melecitózy tak 50% a pořád nosí. Co s tim děláte, namáčet a vracet nebo nechat na jaro?

U nás, severní předhůří Beskyd už snůšku z lip zřejmě utnuly bouřky v minulém týdnu. Kvete už jenom část květů na těch nejpozdnějších klonech lip malolistých. Pokud se znova nerozjede medovice.
A na květech je zoufale málo včel, dřív lípy doslova včelami hučely, teď vůbec.