Včelařská konference

Mi není jasné jak vylisovávali starý květový med na jaře když nebyl tekutý, ale krystalický? Odjakživa se med dávál do nádob, takže logicky musel být vždy čerstvý po snůšce.<

Odjakživa ne, nádoba byla věc, která byla drahá. Nádobu musel někdo vyrobit.

Obchodovalo se a i dodnes je např. v medové EU směrnici norma n plástečkový med a med s plástečky. Průmyslná podoba je popsána v americkém včelařství ABC XYZ beekeeping někdy před úpravami odborných literatur po plném zavedení medometů.

Potom med, bylo i krmivo, většinou kvalitní a upřednostňoval se před kandisem a různými jinými sladkými produkty které se poskytovaly včelám jako náhrada a krmivo.

Samozřejmě že pokud byly včely různě po vyzimování na tom se zásobama, řešilo se to úkonem zvaným jarní podřez. Přitom, se odstraňovaly různými postupy plástve nebo sekce pláství.(byl známy pracovní postupy a různé místa v chovaných prostorech které se s pravidly chovu udržovaly)

No a samozřejmě, že naši předkové znali potupy jako podněcování, dodávání pláství vyrovnáváním zásob na jaře, atp. V podstatě se dělalo jednodušeji to, co nyní s rámečky může dělat včelař velmi složitěji.

Mi připadá, že plástečkový med je jen moderní trend jak lépe prodat med bio eko a hraní si na nejpřírodnější med, jen marketing, já bych si takový med nikdy nekoupil, je to nepraktické k jídlu, žužlat vosk v hubě a křupat krystalama. Vyřezávání díla se zásobama na jaře u nás mohlo být, ale spíš z nouze - nikdo předem nevěděl jak včely vyzimují ve středoevropské dlouhé zimě. Ve starověku tisíce let před našim letopočtem byly nádoby hliněné včetně glazur a výrobu ovládala i spodina vpodstatě na koleně zadarmo. Úly byly rovněž velké nádoby z keramiky, nikdo nelozil po stromech a nevybíral med divokých včel, tak jak nám to představují evolucionisté, jen proto že v jeskyních našli pár malůvek. Někde v pralese kmeny mohly vybírat med ze stromů dodnes to ano, ale kulturní civilizace odpočátku měli včelnice destítky včelstev jedno vedle druhých v nádobách ... ve včelařství to bylo pěkně nafoceno nějaký ten rok zpátky - starověký ,,včelín" na Maltě - ve skále vysekané otvory a osazené keramickými úly.

Dovolím si nesouhlasit. Plástečkový med se produkuje že snůšek, kde med v plástech nekrystalizuje dříve než za rok. Typicky akát, lípa a další. Co se týče kvality, už prostý rozbor ukazuje, že neodstředěný med v plástu má jiný obsah některých významných látek, především enzymů jako např. lysozym. Dále jde i o samotná víčka s potahem propolisu atd. Doporučuji tyto věci dostudovat a pak se vyjadřovat k tématu.

Není třeba za každou cenu vytáčet, dříve se med z plástů vymačkal/vylisoval, medomet přišel až s rámkami. Kdo chce užívat propolis ať už s víček nebo samostatně, ať tak činí. Já ho třeba v medu mít nechci, stejně tak nesnesu med byť jen z nahnědlých plástů, jen panenské. K tomu nepotřebuji rozbory aby mi někdo říkal co je dobré a co ne. Za mě, med patřil vždy stejně jako dnes do nádoby. Med v plástu je marketing, když to lidi kupují za drahý peníz a jsou spokojení tak v pořádku, jejich volba. S akátem bych možná zkusil jak dlouho vydrží tekutý, ale nejsou tady. Lípa jen v malém množství tudíž pomíchaná - už teď je zkrystalizovaná.

Med patřil vždy do nádoby

-----

Nejlepší nádoba na med je vosková buňka opatřená víčkem. Optejte se včel, ví co dělají.

Plástečkový med je spíše plýtvání. Místo 10 deka plástečkového medu by včely možná mohly donést do hotových plástů půl kila nebo kilo běžného medu. Z hlediska včelaře možná ani ne, potože plástečkový med prodá přiměřeně dráž, ale z hlediska využití přírodních zdrojů v krajině ano. Regiony jsou místy převčelené, mimo snůšku je leckde třeba podněcovat cukrem, aby se udržela síla včelstva a když přijde těch cca 14 dnů v roce, kdy nabídka zdrojů v přírodě je konečně větší než je potřeba včelstev neboli je snůška, tak se ta nabídka třeba nevyužije potřebou včelaře produkovat plástečkový med. A to je dost škoda.
Ovšem včelař si to vynahradí zvýšenou cenou plástečkového medu a určitý podíl plástečkové=ho medu na trhu se mně jeví jako dobrý, protože lidi se seznámí i s druhým včelím produktem, včelím voskem. Zbývá jen rozšířit určitou osvětu mezi lidmi, kutilské články, že vyžvýkaný včelí vosk z plástečkového medu není odpad, ale že coby šuplíková zásoba se dá na něco použít.

Keramické nádoby pro včelstva byly v regionech s teplejším podnebím, třeba ve Středomoří. To byly třeba ty včelí zdi, zeď postavená k keramických rour naležato příslušného průměru, kde se včelí roje usazovaly samy a stačilo je jenom občas vybírat.
V našem klimatickém pásmu je keramika moc studená, to byly v lesnatých regionech dřevěné kláty a před nimi docela určitě to byly vhodné silné duté stromy s dobrým přístupem k dutině. Které měli tehdejší lesní včelaři vytypované a jenom obcházeli, jestli se tam usadily roje a když ano, tak včely ve vhodnou dobu vybírali. V nelesnatých regionech, kde byly silné stromy vzácné, pletli úly ze slámy, rákosí nebo proutí a vymazávali jílem.
Z klátů potom vznikly úly se zadním přístupem a z pletených úlů nástavkové úly.