Včelařská konference

Je třeba jít jinou cestou než používáním léčiv. Pokouším se o to a výsledky nejsou zatím vůbec špatné. Jen to chce nepodceňovat situaci a dělat zákroky v pravý čas. Dá se takto zlikvidovat drtivá většina roztočů a s nimi i virová nálož. V zimě je po ukončení plodování (také nutná selekce na brzké ukončení plodování, to má zase další podmínku - nekrmení) nutné ponechat včelám čas na rozvoj groomingu foretických roztočů. Možná že kdyby nás bylo více, celková situace ohledně zdravotního stavu včelstev by se zlepšila minimálně na lokální úrovni. Kdo se přidá?

Zdravotní situace se vždy v okolí mých stanovišť zlepšila, pokud kolegové provedli alespoň minimum léčebných zásahů a také v podletí vzhledem k loupeživosti používají rozum a ne ... to druhé. To je první předpoklad úspěchu. Druhý je účinnost látky podávané a hlavně jeho kvalita a kvalita podání. Třetí je monitoring. Čtvrtý rozum radí, že zatím nikdo na světě nevymyslel "krabičku" do které by ty roztoče navábil. Pátá je převčelenost místa. atd., atd.

Není důležité to furt omílat dokola co ovlivňuje úspěch, ale priority řazení podle důležitosti! Jsou u léčení a u postupů proti VD věci důležité a ne moc důležité.

Nekrmit je fajn, souhlasím, že se od toho odvíjí další postupy s léčením/neléčením. Má to háček potřebujete k tomu letní snůšky. U 90% stanovišť každá nová metodika ztroskotá na letním hladu, takže následuje omezené plodování, dodání cukru, slídění, léčení... začarovaný kruh.

Už jste zkoušel vaši metodiku na stanovištích bez akátu, slunečnice apod ... to je většina stanovišť. Po řepce na polích obilí, kukuřice, řepa, přejede postřikovačem stovky hektarů, nikde ani květ pro opylovače, agrární poušť.

Nezkoušel. Zakládal jsem vždy stanoviště jen na místech s dostatkem jarní i letní, nektarové i pylové snůšky. Popřípadě včelstva ke snůšce převážím. Další řešení je pronájem orné půdy a výsev entomofilních plodin. Zkrátka snůškové podmínky jsou základem všeho. Je třeba zvážit, zda mám vhodné podmínky pro chov včel. Pokud ne, raději budu dojíždět.

To funguje když včelaříte pro med. Ale když včelaříte stacionárně na zahradě u domu kvůli opylení ovocných stromů nebo kvůli zálibě, tak je s tím problém.
Jedinou pomoc vidím v dlouhodobém šlechtění včel ne na výnos a sílu včelstva , jako se šlechtí dosud, ale na životaschopnost v prostředí občasného nedostatku pastvy či v době sucha vody a na přiměřenou malou velikost včelstva. atd.
Aspoň tak 10 let soustavného šlechtění a intenzívního brakování.