Včelařská konference

Ve včelařstvíá jedna změna má vliv na několik skutečností. Nesouhlasím s tvrzením, že racioální je tenkostěnný úl. Zateplený úl má své nevýhody, nepopírám. Na druhou stranu není zateplený kvůli ochraně včelstva před zimou (i když včelaři v USA by mohli vyprávět, proč úly na začátku zimy izolují různými způsoby, němci kočovali do Itále kde přezimovali...), ale z důvodu ochrany před letními vedry - ne každý může mít stanoviště ve stínu. Kolik energie stojí letní chlazení v týdnech, kdy se ve vyschlé krajině špatně shání voda? Dále jsou výhodná na jaře, kdy od začátku března do konce května izolace mírní prudké klísání venkovních teplot. Pokud má jarní ohřátí úlu tak velký vliv na rychlejší jarní rozvoj, jak devastující vliv musí mít ochlazení příští týden? Tepelně izolované úly mohou mít zasíťovaná dna, která do března mohou být různě otevřená a od března různě zateplená- dle zkušeností každého včelaře.

Má to vliv na úhyny včelstev myslíš?

Pavel: "Na druhou stranu není zateplený kvůli ochraně včelstva před zimou..."
Taky to tak vidím.
Na druhé straně tenkostěnné úly jsou jednostěnné úly a ty jsou při srovnatelné hmotnosti levnější, pevnější a mají větší životnost. Hodí se ale pouze do snůškově velmi dobrého prostředí, protože se hodí pouze pro chov co nejsilnějších včelstev. Tam to kolísání teploty vadí jenom málo, protože silné včelstvo to dokáže ustát.
U izolovaných úlů, čím je úl víc izolovaný, tím víc je vhodný pro chov slabších včelstev, ale i delší přežívání včelstev v horším zdravotním stavu. Ale taky pro množení včelstev, odchov oddělků. Ovšem čím víc izolovaný úl, tím menší taky může být pro chov včelstev. Což může být dnes výhodné v převčelených oblastech, kde bývá přes léto nedostatek snůšky, ale současně je dobré chovat nějaká včelstva pro dobré opylování ovocných stromů na své a sousedních zahradách. Případně udržení diverzity kvetoucích rostlin v okolí. Kdy chovaná menší včelstva v menších úlech mají nižší provozní náklady. Zejména spotřebu cukru na přikrmování přes léto a na zimování.

,,Což může být dnes výhodné v převčelených oblastech, kde bývá přes léto nedostatek snůšky, ale současně je dobré chovat nějaká včelstva pro dobré opylování ovocných stromů na své a sousedních zahradách. Případně udržení diverzity kvetoucích rostlin v okolí. Kdy chovaná menší včelstva v menších úlech mají nižší provozní náklady. Zejména spotřebu cukru na přikrmování přes léto a na zimování. "

----------------------------------------------------------

Malé hospodárné včelstva pěkné tak do přírodní krajiny. Řepka přínos 10kg sladiny na váze za den, malé úly se okamžitě zalejou sladinou a začnou rojit, řešení je nástavcový velký úl. V létě příjde opačný extrém- agrární poušť, hlad a udržet plodování a zásoby ve velkém úlu je problém, řešení je malý úl. Začarovaný kruh.

"Řepka přínos 10kg sladiny na váze za den, malé úly se okamžitě zalejou sladinou a začnou rojit, řešení je nástavcový velký úl."
Buďto včelař včelaří pro med a potom potřebuje nástavkové úly s velkým půdorysem, jako je Optimál nebo Dadant. A musí k tomu mít i vhodné stanoviště s dostatkem snůšky. Nebo včelaří pro opylování a potom, pokud má nástavkové úly, potřebuje úly s malým půdorysem nebo klasické menší úly, třeba zadováky.
Ostatně pokud se včelaří pro opylování někde uprostřed vesnice, řepka bývá daleko a přínos z ní malý. A i kdyby nebyla daleko, dobrý včelař by měl zásahy v době kvetení řepky umět udržet včely bez rojení i na 2x12 nebo i na 2x10 rámcích 39x24. A jak zamezí rojení v době květu řepky a těsně po něm, dál už se v tom roce včely nerojí, pokud nejsou skutečně silně rojivé. Nebo pokud je nestlačí třeba jenom na 10 rámků 39x24.