Včelařská konference

Jinak se vylupování dá chápat jako opatření přírody proti převčelení, při vylupování včelami z cizího stanoviště je obrovský rozdíl, jestli je to cizí stanoviště vzdáleno 100 - 200 metrů nebo kilometr nebo dva a víc kilometrů. Co si včelař může dovolit, co se týká síly včelstva či otevření česen atd bez loupeže, když je vedlejší včelař vzdálený kilometr, dva, si vůbec nemůže dovolit, když je soused 100 - 200 metrů.<

Už v r. 1817 se umělo spojovat a doporučovat (přikazovat) proti utrácení včel spojování. Vč. oddělků.

Takže v r. se vědělo, že zimovat hodně včelstev je chybné a literatura z té doby popisuje docela přesně jak se spojování má dělat.

výstřižek:

Zprawa wčelárska o Opatrowanj Wčél w dwogitých Vlěch, s zwlásstnjm ohledem na Magazýni, Kláty a Kosse
Autor
Čaplovič, Ján
J. B., J. B.
str.59-59
Spojování jest nejužitečnější prostředek a nadevšechno jiné se poroučí. Již má-li kdo úly duplované, medem sice skromně,ale včelami dostatečně naplněné, tedy než jim odejme, způsobem již vypsaným, polovice chudobnější,a nechť jim připojí polovice plné,od dobrých úlů odloučené,a k těmto připojí oné chchudší polovice. Skrze to zaměnění (přečarování) získá mnoho.

Hle jak na včelách, takna med chudé,nechť se konečně kasíruji; avšak nemusí včely vymordované (vydušené) býti ...

Připadá mi z této publikace kterou jsem záměrně vyhledal coby nejstarší včelařský exemplář digitalizovaný v knihovně na českém internetu, že "škatule" doslovný termín a manipulace se soušemi, bylo tak záměrné, že později Langstroth už jen tento včelařský postup obšlehl a opatentoval.

Věřím tomu, že už v době 1817, tz. ne v r. 1867 kdy byl patent udělen US. úřadem, se v Evropě již s rámky manipulovalo. Včetně pozorování a popisování včelích mezer.

Takže toto píšu, protože samotné pohyblivé dílo, mi připadá, vzniklo kvůli spojování a redukcím včelstev, které nahrazovalo v té době dušení a jiné mordování. Ne kvůli medobraní. Hruška v podstatě vzal už jen tento rámek nebo loučku ze souší a začal s ní v pozdře o hůl točit.