Včelařská konference

Dnes a zítra ma být odpoledne kolem 10 stupňů. Chystám se provést poslední letošní ošetření. Fumigaci. Myslím, že je naprosto zbytečné tahat se s kompresorem a dělat aerosol.
Na pokap kš je zas asi moc teplo. Co říkají, Myslím že má být pod nulou, aby včely pri pokapáni nevyletovali.
Jaké máte zkušenosti vy?

Při tomhle fučáku nebude 10 stupňů ani náhodou.

Pokapal jsem Varromedem. Šlo to pěkně. Zvednout víko, pokapat do uliček, zavřít. Ani ne minuta na vč. Jsem zvědavý na účinnost, jinak se mi to místo aerosolu jeví dobře.

Pokapal jsem Varromedem. Šlo to pěkně. Zvednout víko, pokapat do uliček, zavřít. Ani ne minuta na vč. Jsem zvědavý na účinnost, jinak se mi to místo aerosolu jeví dobře.<

Co se asi stane se systémem, kterému se zatřesou otřesové senzory a kmičky starající se a chodící po zimním chomáči roznášejíc krmě dostanou navíc pěkně kyselý elixír?

Těžko říct gupo. To jsou spekulace. Pokap se používá mnoho let v zahraničí i u nas na stovkách tisících včelstev.

Budu vidět po sezoně jak na tom budou.
Mám skupinu s pokapem, a skupinu klasicky s aerosolem. Tak budu moct porovnat.

To jsou spekulace. Pokap se používá mnoho let v zahraničí i u nas na stovkách tisících včelstev.<

To může být zavádějící omyl. A spekulativní otázky jsou základem zdravého poznání pravdy. Po poznání pravdy zpravidla ale každý jen lže aby svůj omyl skryl. Takže jsem zvědav jaký bude po čtvrté sezoně praxe u nadšeného poznávání pokapu o Vánocích výsledek.

Byl jsem na poslední přednášce v mém životě asi před dvěma lety, s A. Přidalem, a nejsem si vědom že by pokap interpretoval v období Vánoc. Vím, že šlo o podletní boj touto metodou. A nebyl nic moc, chyba byla prý u pomocníka. Jak si vzpomínám, bylo něco v pravidelnosti zanedbáno, jako že pokap byl proveden později a včely se i přes tyto zásahy na daném kritickém stanovišti odporoučely do nebe.

Tos asi blbě poslouchal. Zrovna přidal zimní pokap kš velmi propaguje.

Viz moderní včelař 4/2015, pokap kyselinou šťavelovou byl stejně účinný jako fumigace amitrazem.

V r. 2015. Účinnost zpochybňuji kde? Nepíšu o něčem jiném? Očem? Otom samé co je v tom tvém odkazu do MV.

O rozrušení včel. Tak si ten svůj odkaz přečti a zjisti co je tam psáno o vyrušení včelstev. V podstatě je to problém, to mi říká ten tvůj odkaz a to tak, že je potřeba vylepšit aplikační postupy aby se včely ošetřili bez nějakého rozebírání.

cituji:
Stávající pokus sice prokázal, že účinnost je i tak vysoká, ale přesto se doporučuje pokus opakovat v různých podmínkách. Ověřovat techniky omezující rušení včelstva v zimě při zachování vysoké účinnosti KŠ je proto dále žádoucí.

Souhlasíš že píšu stále a jen o vyrušení u pokapu KŠ okolo Vánoc? A když si zalistuješ zde, je to stále stejné, každé Vánoce zde někdo začne zkoušet a kapat a stále ta stejná písnička ode mne, že se může dočkat pokálených včelstev nebo přibržděného vývoje přes sezonu, v rozvoji na jaře se vidí rozvoj do opadu zimní generace. Otom v tom odkazu je také prd. Je tam jen že:


cituji:Mezi včelstvy ošetřenými jednou nebo dvakrát KŠ nebyl v předjaří zjištěn rozdíl v kondici (síla včelstva, zimovatelnost, množství plodu apod.).

...

Ale předjarní rozvoj je oničem, hlavní je jaro, ne předjaří, duben a počasí během něho, protože to počasí plus opotřebení dělnic dělá před česny ztráty, ty jsou zpravidla v dubnu. To jsou každoroční ztráty při výměně generací. A v dubnu se v našich polohách děje mnoho důležitých věcí které navazují na situace z předjaří a března a o dubnu se v práci a článku nepíše.

Píšu to správně a pravdivě?

Souhlasím s tebou gupo,že píšeš o vyrušování vcel a nezpochybnuješ účinnost.
Takže účinnost je ověřena, záleží na citlivém provedení aby se vcely moc nerozrušili.
V období prosince zhruba do vánoc se da najit pár dnů s teplotou lehce nad nulou, opatrně otevřít, pokapat je otazka chvile. Jako alternativa k aerosolu. On ten aceton je taky dokáže pěkně rozrušit.navic amitraz ma diskutabilní účinnost poslední dobou.
Ja dělal pri +3 °C a včely vůbec nevyletovaly. Seděly pěkně v chumaci.
Co se týče okyselení a vlivu na trávení, k tomu jsou protichůdné informace. Treba Jiří vitamvas používá clonu km celé podletí až do podzimu...
Prostě musíme zkoušetco komu bude fungovat. Vyzkumák nám nepomůže

Tos asi blbě poslouchal. Zrovna přidal zimní pokap kš velmi propaguje. <

Poslouchal jsem dobře a pozorně, co respektuji, že chtěl A. Přidal vypnout veškerou záznamovou techniku kvůli lidem co se chytají informací které blbě chápou, tz. i kvůli tobě, protože kdybych ti přehrál nebo přepsal obsah přednášky, tak by jsi se vůbec semnou nehádal a ti ostatní zdejší diskutéři z minulých let by sem popsali, jak krásně v zimě pokapali hádali se, ukazovali ten tvůj článek, ale jak dopadli. Nic, žádná zpětná vazba, klid po pěšině.

A já vím jak může takový pokap dopadnout, testoval jsem KŠ v mnoha variantách na více stanovištích. A pouze pokap okolo Vánoc a později, neměl smysl. Odnesla to zimní generace mnohem dříve než měla, výchova plodu na jaře byla opožděná. Samozřejmě že to může u někoho dopadnout jinak, ale já to testoval dvě sezony a viditelně po špatných zkušenostech se na pokap dívám jako na problematickou práci se špatným koncem a ztrátama v období co nastane. Vč. překyselení včelstev a následných problémů s obranyschopností včelstev. Protože Volátko a žaludek včely by měl být logicky a správně kvůli pukání pylových zrn alkalický. Takže kyselé clony mají nedozírný a dlouhodobý vliv na včelstva a to následně i na jejich přirozené roje a člověkem udělané oddělky.

Jsem jednou takhle v zimě za podobného počasí převážel včely z lesa domů. Na obyčejném dvoukoláku neodpérovaném. V jednom nástavku. Doma ještě přenesl v ruce x desítek metrů z cesty na zahradu, a uložil ne stojan. Zůstaly pěkně v zimním chumáči, ani se nepohly.
Ony se ty vibrace leckdy přeceňujou.
Je pravda, že jak se mění počasí nebo snad tlak, typicky jak bylo kolem nuly nebo slabě nad nulou jako nyní a přichází fronta, sněžení a po něm ochlazení a mráz, tak se hejbou. Snad se připravují na snížení teploty, ale hejbou se a jsou z úlu slabě slyšet, i když se s nimi nehýbe.

Snad se připravují na snížení teploty, ale hejbou se a jsou z úlu slabě slyšet, i když se s nimi nehýbe.<

Včela má několik úrovní klidu a spánku podle okolností. Klid může být třeba mimoletový během letové sezony. Záleží opravdu na datumu kdy to bylo provedeno, aby šlo určit, jaká úroveň klidu zrovna asi byla podle probíhajícího počasí a letových dnů. Úroveň spánku je nejkritičtější, neznamená, že když je zima a stěhují se včely např v listopadu o sněhu, nebyl nakonec do třech týdnů nějaký prolet a následný deep sleep, s pevným chomáčem, který je základem zdravého zimování bez průjmu a zbytečně neefektvní spotřeby zásob.

"Včela má několik úrovní klidu a spánku podle okolností."
a.
Tak určitě má několik úrovní klidu a spánku. Tady ale myslím situaci v zimě, řekněme tak od druhé poloviny prosince po začátek nového roku. Kdy po období teplejšího počasí, jako je ve dne trošku nad nulo a v noci trošku pod nulou a bez sněhu zima přeřadí na "vyšší kvalt" a delší předpověď počasí uvádí na minimálně týden pořádné ochlazení. Teploty trvale pod nulou nebo přímo silný mráz a na silnější vrstvě sněhu, což logicky příchod mrazů vyžaduje, aby teplo vycházející z půdy bylo izolováno a neoteplovalo vzduch.
Ale v té době je ještě pořád teplota nad nulou nebo dokonce mírně zvýšená, pouze se to projevuje větrem a silnějším sněžením. A možná tou změnou tlaku. A právě v té době jsou včely víc slyšet, jak se uvnitř hýbou. A zřejmě s nějak připravují na to ochlazení.
a.
Co se týká zimního pokapání šťavelkou, já jsem všude četl, že to má být náhrada posledního zimního ošetření aerosolem na začátku prosince. Tudíž se to má dělat v době, kdy je ještě relativně teplo a včely se pohybují mnohem víc, takže o nastříkaná kyselinu se snadno podělí rovnoměrně všechny včely a jsou tak méně namáhané. Plus jak mají ještě před sebou období určitého tepla, stihnou relativně rychle tu kyselinu neutralizovat a tak snížit dobu jejího nepříznivého působení na včely. V tuto dobu o vánočních svátcích už přicházejí mrazy a podle mého názoru tak na včely velmi tlačí současně ty velmi nízké teploty a současně potřeba vyrovnat se se šťavelkou a toto současně buď znamená jejich velké opotřebené nebo to, že jsou pod vlivem šťavelky po celé období těch velkých mrazů a vyrovnají se s ní až po oteplení během oblevy.
Co se týká vylétání včel při aplikaci šťavelky za vyšších teplot, podle mne se to dá celkem dobře zvládnout, když se to bude dělat potmě. Za světla se uvolní díly přilepené propolisem, aby se to při aplikaci nemuselo násilím odtrhávat od sebe a tím včely vyrušit a večer potmě včely odkryjí a šťavelka tam nakape.