Včelařská konference

Chce to pro regulérní odpověď na jasnou otázku:
Jaký PŘÍJEM?

Jedná se o hrubý příjem dle zakona o dani z příjmu

Chce to pro regulérní odpověď na jasnou otázku:
Jaký PŘÍJEM?

Jedná se o hrubý příjem dle zakona o dani z příjmu<

...

Ale pokud někdo z ouřadů sdělí, že to je podnikatelská činnost, tak nechápu, jak si může dovolit neuznat náklady na dosažení pravidelného příjmu. Vždyď je to účelově vedení řízení proti včelařovi, buď je shledán vinným a je to neoficiální podnikatel, a podle toho bude dál stanoven trest a daň jako by to podnikatel byl. A ne že se stanoví daň jako příležitostní příjem a celá kontrola se uzavře s tím, že to byla soustavná činnost, potom je opravdu divné že kontrola prokazuje soustavnost, když vyměří nakonec daň a penále jako příležitosní příjem.

Je to divný. Jestli takto zde funguje právo a právno na spravedlivé správní řízení podle zákona, tak je buď chyba v zákoně o správním řízení nebo v kontrolním úřadu který nejedná podle zákona.

Ještě jinak, jako kontrolní úřad, když sleduji ušlou daň ve včelařské činnosti, tak přeci je vůbec nějaká soustavnost nezajímat nemusí a chci se dopídit částky kterou jako příležitosní příjem poplatník docílil. Poplatník, který se odvolá na paragraf §10 o osvobození daně z příjmu, měl ten co vedl řízení vzít jako prohlášení pravdivé a zkotrolovat to podle daňového přiznání a tím je od letoška 50tKč pro 50 včelstev. Loni (za rok 2023) to bylo ještě 30tKč a 60včelstev.

Pokud si někdo přitížil tím, že sdělil že měl 100 tisíc za oddělky a dále něco za medovinu a to se dalo do protokolu a on to podepsal, tak je to jasná věc. Ale jestli to nepodepsal a prohlašuje že prodej přes Bazos nebyl vyšší než 50resp 30 tisíc za účetní období, tak je to věc prokazování a dokazování které kdokoli bez papírového účtu nebo jiného dokladu prokazující nákup a prodej kontorolovaného (nemá povinnost cokoli jako účetnictví on vést) prokázat.

Vidím v tom neznalost v jednání když dojde kontrola a byl nachytán na švestkách které ještě přiznal. Což je typická situace u každého zvlášť a charakterizuje to český národ ve světě. To že jsme podvodníci z donucení a podle zákona, protože poctivě se zde viditelně žít už nedá.

Chce to pro regulérní odpověď na jasnou otázku:
Jaký PŘÍJEM?

Jedná se o hrubý příjem dle zakona o dani z příjmu<

To je divné, ostatní příjmy mají v odstavci 4 možnost odpočtu nákladů.

(4) Základem daně (dílčím základem daně) je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Je-li příjem zahrnut do základu daně jen zčásti z důvodu, že je zčásti od daně osvobozen, výdaje podle věty první snižují příjem jen v části odpovídající poměru, v jakém tento příjem není od daně osvobozen. Jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu uvedeným v odstavci 1 vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží. Plynou-li příjmy podle odstavce 1 písm. h) bodu 1 a písm. ch) ze zdrojů v zahraničí, je základem daně (dílčím základem daně) příjem nesnížený o výdaje. Jde-li o příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, lze výdaje uplatnit podle § 7 odst. 7 písm. a). Poplatník, který uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7 písm. a), je povinen vždy vést záznamy o příjmech. Příjmy plynoucí ze splátek na základě uzavřené kupní smlouvy nebo ze zálohy na základě uzavřené smlouvy o budoucím prodeji nemovité věci, se zahrnou do dílčího základu daně za zdaňovací období, ve kterém byly dosaženy. Plynou-li příjmy podle odstavce 1 písm. k), jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Příjmem poplatníka, kterému plyne příjem podle odstavce 1 písm. a) z chovu včel a u kterého nepřekročí ve zdaňovacím období počet včelstev 50, je částka 1000 Kč na jedno včelstvo. Příjmem podle odstavce 1 písm. q) je také kursový zisk při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, nejedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku, s výjimkou kursového zisku při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně na evropském regulovaném trhu nebo na obdobném zahraničním regulovaném trhu, na kterém se obchody s těmito měnami uskutečňují.

Když jsem včelař a nepodnikám v zemědělství a mám do 50 včelstev, je příjem 1000Kč/včelstvo. Nad 50 chovaných včelstev se prostě věta neuplatní, protože ji chovatel nad 50 včelstev nesplňuje a včelař si vede příjmy a výdaje kvůli uplatnění nákladů.

Takže yb mělo platit, že pokud mám např 30 včelstev a prodám jednorázově 40 oddělků a jednorázově 100 litrů medoviny do výkupu obchodníkovi, příjem je 150 tisíc, prokazatelné náklady mám 120 tisíc, vlezu se do 50000 příjmu a je to hotový.

Kde jste vzaly že se náklady nemohou uplatnit? U 1000Kč/včelstvo jako hotový základ daně je to jasný když to je tak stanoveno a do 50 tisíc osvobozeno. Ale příležitosní příjem prostě náklady dle zákona lze odečíst. Náklady prokazatelné, tz. doklady od ronájmu nerezové nádoby na dobu 3 let pro kvas a uskladnění vína. Příležitostní prodej medoviny přeci vyžaduje i příležitostní výpujčku nádob k jeho produkci, když to je nesouvislá činnost.

50000 je hranice ostatních příjmů kdy při jejím přesahnutí je třeba podat DP. To jestli pak v DP uplatniš náklady na dosažení těchto příjmů a tak si snažíš případnou daň je samozřejmě možné také v rámci zakona o dani z příjmu, ale úplně to nesouvisí s tim co tady řešíte.
Prodej ze dvora, příp přebytky z prvovýroby, versus podnikatelská cinnost alias cílený inzerovaný prodej oddělků nebo výroba a prodej medoviny.

Prodej ze dvora, příp přebytky z prvovýroby, versus podnikatelská cinnost alias cílený inzerovaný prodej oddělků nebo výroba a prodej medoviny.<

Každá literatura která za něco stojí, popisuje produkty od včel a včelařství jako, med a jeho druhy, vosk a jeho čistota, medovina a jeho varianty, oddělky a jiné dělence, pyl a jeho druhy, propolis a jeho druhy, atd. Tak jaký vliv to má na příjem do 50 tisíc a nepodnikám?



Opět litera (výstřih dole) zákona a to, jak jazyk vysvětluje významem použitých spojek.

Otázka, jsou použity spojky (§10 1.a)souřadící nebo podřadící, které určují, že první části věty je podřazen zbytek, nebo je sdělení jen seřazeno v řadě a podstatě za první větou je lze oddělit aby dávala první věta smysl?

Prostě odpovědí je, že musí dojít na větný rozbor zákona a to, co říká, ne to co si myslím. A potom samozřejmě jiné zákony co se týká medoviny. Opravdu se ta kontrola stala nebo ne? Úředníci mají své výkládače zákonů které zpravidla umí česky aby jednaly v souladu s právě platným zákonem. Nějaké google a jeho výsledky jsou totálně mimo jak tak sleduji.

Ostatní příjmy
(1) Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9, a jednotlivými druhy příjmu jsou

a) příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem, a příjmů z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem,

...
Pokud zákon já větně rozeberu jako podprůměrný češtinář a podle toho jak si pamatuji češtinu, tak, zemědělská činnost nemá nic společného s dosažením jiné podstaty zmíněné na začátku sopuvětí s literou zákona o souvislém konání. Je tak? Tz. Pokud jsem nepodnikatel a mám ostatní příjem ze včel podle paragrafu 10, tz mám do 50 včelstev a nyní je jedno kolik Kč příjem, jakkýkoli kontrolní úřad nemá zákonné právo zjišťovat pravidelnost příjmu, protože je to tak definováno v zákoně. Tz. když budu mít fotovoltaickou elektrárnu (poslední sdělení v souvětí zákona) pravidelně budu prodávat své přebytky a dám to jako ostatní příjem. To samé zemědělská činnost.

Jinak řečeno, podle zákona o příjmech, §10 je včelař do 50 včelstev definován jako ostatní příjem ze zemědělské činnosti provozováno nepodnikatelem. Ne jako příležitosní příjem. Včelařství není příležitosnou činností!!! Je to plánovanou činností!!!

Tz. mám do 50 včelstev, jsem nepodnikatel a mám příjem 500 tisíc a po odečtení uznatelných nákladů mám 45 tisíc Kč do příjmu. Je to ostatní příjem dle zákona? Ano.

Jinak řečeno, ze včelařství včelařům do 50 včelstev plynou dle zákona ostatní příjmy, ne příležitosní.

Zákon o příjmech v §10 cituje výčet činností které jsou- příležitostní příjem, příjem ze zemědělské činnosti nepodnikatelem, energerická činnost protože má někdo mini FVE z které prodává do distribuční sítě, atd. Takže příležitostní příjem je ve výčtu a zemědělství je jiná kolonka ve výčtu, není součástí příležitostního příjmu. Je tak?

Představte si, že včelařím do 50 včelstev, prodávám eletřinu, pronajímám traktor, jsem dřevorubec na telefonu jako legální síla. Ze všeho mám v celku ve statisících hrubý příjem za účetní rok. Když odečtu uznatelné náklady, mám cistý příjem do 50 tisíc celkem z toho všeho. Podávám daňové přiznání? Ne. Ale skladuji příjmy a uznatelné náklady pro případnou kontrolu z FÚ včetně právě platné litery zákona podle které tak činím. Je to správné jednání? A musím být podnikatel?

"Představte si, že včelařím do 50 včelstev, prodávám eletřinu, pronajímám traktor, jsem dřevorubec na telefonu jako legální síla. Ze všeho mám v celku ve statisících hrubý příjem za účetní rok. Když odečtu uznatelné náklady, mám cistý příjem do 50 tisíc celkem z toho všeho. "
Já to vidím tak, že pokud někdo podá takové daňové přiznání, tak pro finančák je to pozvánka ke kontrole stejně jako můru vábí světlo svíčky.
Znamená to totiž, že takový člověk asi bydlí pod mostem, protože nemá na výdaje za elektřinu, vodu, bydlení , živí se chlebem, s levnými špekáčky a půlku oděvu a botů získává od charity atd atd .
Pokud daňové přiznání není doplněno nějakým zaměstnáním u někoho s běžnou mzdou a tomu odpovídajícím příjmem.
A co se týká podnikání, prodej elektřiny, pokud není z malé střešní fotovoltaiky na rodinném domku, bude automaticky podnikání a dřevorubec na telefonu vykazuje stejné znaky opakované výdělečné činnosti jako na internetu opakovaně inzerovaný prodej oddělků v počtu 40 kusů. Tudíž taky podnikání a živnosťák.