Včelařská konference

Asi jsem nějaký rok nesledoval odborné diskuze, ono se dnes zase začíná dělat umělé bílkovinné - proteinové krmivo pro včely?
Kdysi se na to používala upravená sójová moučka.<

Ano, bez kvalitních proteinové speciální clony nevyzimuješ včelstva pro produkci velkého množství medu nebo oddělků, nebo je to základem při chovu matek.

Je to vedle boje proti nemocem součást výrobní strategie. Prostě to je jeden z vyšších stupínků znalostech o včelařtsví. A asi dva roky to tu píšu. Že vyzimovat stojí docela hodně. Jde o úroveň mezi zazimování a vyzimováním 0-5% .

Představ si oddělkáře jako stromkaře. Stromek jak velmi známo, má vlastní režim výživ, ale pokud ho po prodeji v nové díře nemá, co se děje? Musí mít správné půdní plyny, musí mít předpřípravu, musí být chráněn před napadením různých nenocí a chorob. S narůstajícím horkem se řeší vedle půdního plynu i vodní režimy, tz. že pokud se má vyrobit bal okolo kořenu, musí mít speciální složení typu zadržovačů vody, příhodný součísti pro tvoření kořenového biofilmu atp.

Nejprve u oddělků a stromků se využívají zásobní látky a odolnost jedince je jen díky speciálnímu výživovému komplexu který je uložen do kusu pěstitelem - chovatelem, které zabezpečí co nejmenší nemocnost a omezí ztráty při výrobě. Takže stromek snese docela hrubé zacházení. To i oddělek když si ho někdo koupí od profíka. (ne od břídila co se naučil jen sekat a prodávat) A po nějaké době je vše jen na mistních půdních podmínkách a u včelstva na podmínkách které dává místní ekologie a včelař.

Ale. Ve včelařství jak platí pravidlo třetin po vyzimování, tak to vypadá podle nových informací, že to platí i o vlastnostech při po prodeji materiálu typu matek nebo oddělků. Prostě třetina odolných včel je stále statisticky odolná, další třetina je statisticky neodolná, a poslední třetina je katastrofa. (Randy Oliver, 2025, podcast)

Nakonec včelař, který nepokračuje v komplexní ochraně a výživě, dojde ke ztrátě při dnešních podmínkách od 40-90%. Zazimovat a vyzimovat je to nejsložitější. Proto na celé planetě kvete obchod s oddělky, zájemce o včelstva který je ochoten platit, to zaplatí, jenže zpravidla to je sezónní záležitost a díky pohybu včelstev v okolí o ty vlastnosti se musí běžný včelař postarat jak jinak, než koupí nových oddělků v příštím roce. Naprosto běžná praxe u matek.

Našel jsem jenom protein přidaný do medocukrového těsta, které je určené k jarnímu podněcování. To se zkoušelo, už před hodně dlouhou dobou, jaký to má účinek na včely a tehdy vyšlo, že malý a že stejně ten protein v medocukrovém těstu včely netráví jako bílkovinné krmivo, ale berou ho spíš jeko nestravitelnou příměs k cukru a vyhazují jako odpad.
Aby ty proteiny včely zkrmily jako pyl, musely by ty proteiny být nasbírané v buňkách a zpracovaná mléčným kvašením stejně jako pyl.

Radime, nezkoumej co bylo, ale co je. Velmi zjednodušeně po nějaké zkušenosti a testu. A speciálně protebe. (pro nikoho jiného:) ) Pokud máš včely, po proletu, kup dvě tyčinky margot (original) smíchej je v nějakém poměru s práškovým cukrem za tepla a máš relativně malou dávku těsta se všemi aditivy prospěšný pro jedno včelstvo. Pokud máš 10 včelstev vedle sebe a chceš najít to nejzdravější, udělej 10 těchto dávek a posledních 5 podle žravosti jsou nejhorší a něměly by být ani dány do výběru pro množení. Krmí se tak, že se placka zabalí do papíru a ten se položí pod víko nad chomáč.

Pokud někdo má mlýn a schopnost omlít a upravit jádra zrn potom okolo 1-5um, může být experimentováno třeba s moukou třeba z pelyňku což je významný zdroj artemisinu který je docela zajimavá antiakaracidní repelentní látka z přírodního zdroje. Potom je možné vyrábět mnoho jiných v podstatě ve světě opatentovaných těst, které včely naprosto s přehledem využijí pro změnu třeba svých schopností a vlastností.


Jsou jiné světy a techniky výběru materiálu ve včelařství které ani jak vidno mnoho lidí zde nezná nebo je zapomnělo.

Je dobře že už končím se včelařením. Co vládne je jen drzý obchod.

"Pokud máš včely, po proletu, kup dvě tyčinky margot (original) smíchej je v nějakém poměru s práškovým cukrem za tepla a máš relativně malou dávku těsta se všemi aditivy prospěšný pro jedno včelstvo. "
a.
Žádnou jednu ani dvě tyčinky ani žádný jiný hotový výrobek z lidské stravy včelám dávat nebudu. Jednak se to peče při vysoké teplotě, takže tam bude v cukru plno HMF, jednak spousta potravinářských aditiv, která se běžně přidávají do výrobků pro lidi je pro včely jedovatá.

Aby ty proteiny včely zkrmily jako pyl, musely by ty proteiny být nasbírané v buňkách a zpracovaná mléčným kvašením stejně jako pyl.<

Medocukrové těsto je nanic, včela ho uloží mezi zásoby a nepojme ho. Základem proteinové clony je, že včela to těsto neuloží ale ihned předá do žaludku. Což byl první impuls proč jsem se o tento způsob výživy začal zajímat. Důkazem byla u Randy Olivera UV značkovací látka která u něj prokázala že se toto těsto nesmíchá se zásobama nebo nepřijde do medu. Proto poměr s cukry musí být vyvážený, je to docela probádaná věda. Kdo se zajímá o takový způsob včelaření pochopí hodně co se týká výživy a kvalit a vlastností včelstev. Včela v úlu není nic divokého, musí dostat svoje, pokud to nedostane, přemigrují dělnice jinam a nejchudší včelstva, ikdyž vypadají na pohled zdravě a silné, zeslábnou a třeba kvůli destrukcím zmizí jako první.