Včelařská konference

Dobry den,

tak dnes cca v 13.30 byl u mne prolet jako zjara.
Byl to krasny pohled.
Honza

Nadmorska vyska ? Misto ?

Nemohl jsem ke vcelam, tak to chci odhadnout.

Zdravi PP.


Jan Cervenka napsal(a):
> Dobry den,
>
> tak dnes cca v 13.30 byl u mne prolet jako zjara.
> Byl to krasny pohled.
> Honza

Dne so 25. prosince 2004 20:42 Pavel Prchal napsal(a):
> Nadmorska vyska ? Misto ?

Zdravim,

Okres Praha - vychod, cca 12 km vychodne od Prahy - skoro polabi.


Honza

taky se mi holky provetraly
bylo to nádherné a i kdyz mám angínu tak jsem neodolal a vychunal si to.
okres Melník
cca 240 m.n.m.


----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 25, 2004 8:42 PM
Subject: Re: Prolet


> Nadmorska vyska ? Misto ?
>
> Nemohl jsem ke vcelam, tak to chci odhadnout.
>
> Zdravi PP.
>
>
> Jan Cervenka napsal(a):
>> Dobry den,
>>
>> tak dnes cca v 13.30 byl u mne prolet jako zjara.
>> Byl to krasny pohled.
>> Honza
>
>
>
> --
> Interni Virova databaze je zastarala.
> Zkontrolov_no Antivirovym systemem AVG.
> Verze: 7.0.289 / Virova baze: 265.5.4 - datum vydani: 15.12.2004
>
>

>> tak dnes cca v 13.30 byl u mne prolet jako zjara.
>> Byl to krasny pohled.

> Nadmorska vyska ? Misto ?
> Nemohl jsem ke vcelam, tak to chci odhadnout.

U nás to také bzucelo celé poledne (az do cca 14:30) jedna básen ..
cca 460 m. n. m. Tábor-Klokoty (pod vrchem stráne otocené na JV)

Honza Cáp

Byl jsem jen na stanovisti v 540m ( jizni cast Brd ), ojedinele vylety vcel
ze vsech vcelstev, slabsi prolet mela 3 vcelstva, +8 st. cca kolem 13 hod.
Pepa Kala

----- Original Message -----
From: Pavel Prchal <prchal/=/dup.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 25, 2004 8:42 PM
Subject: Re: Prolet


> Nadmorska vyska ? Misto ?
>
> Nemohl jsem ke vcelam, tak to chci odhadnout.
>
> Zdravi PP.
>
>
> Jan Cervenka napsal(a):
> > Dobry den,
> >
> > tak dnes cca v 13.30 byl u mne prolet jako zjara.
> > Byl to krasny pohled.
> > Honza
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.822 / Virová báze: 560 - datum vydání: 22.12.2004

Cca 340 m na severní straně Beskyd, teplota na slunci přes poledne cca 12
stupnů, prolet cca u 1/3 včelstev. Odpoledne silný nárazový jižní vítr. V
jednom včelstvu ze tří otevřených jsem našel několik buněk plodu před
vylíhnutím.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 25, 2004 8:32 PM
Subject: Prolet


> Dobry den,
>
> tak dnes cca v 13.30 byl u mne prolet jako zjara.
> Byl to krasny pohled.
> Honza

Vzhledem k tomu ,že jako laik nejsem obeznámen s chovem včel,rád bych veděl nekolik základních otázek.Který zákon či vyhláška upravuje množství chovaných včelstev u jednoho chovatele.V jaké vzdálenosti od sousedovic nemovitosti může chovatel vybudovat své úly.Jak se chránit před nálety včel ,které obtěžují osoby při jakékoliv činnosti,navíc silně alergické na včelí bodnutí.Důvod :je řešen dotaz jednoho občana ,který upozornil na obtěžování včel ze sousedovic ůlu na zahradě svého domu ,kde při koupání v bazénu jsou nálety včel zcela běžná záležitost a ohrožují prázdninový pobyt jeho dětí.Navíc alergické na včelí bodnutí.Děkuji

Takový zákon není každý musí počítat s tím že bude obtěžován jakýmkoliv hmyzem teď to začínají být vosy alergik se musí se svými obtížemi žít JÁ MÁM DOMA 30 VČELSTEV A ALERGICKOU DCERU doma ji nikdy nebodla vždy někde jinde bazén jsem letos zbudoval též a žádné nálety nepozoruji sem tam utopená včela tam je ale nemohu ani říct jestli je moje protože včely létají na vzdálenost několika kilometrů i za vodou která jim šmakuje a dám li před úly napajedla tak tam nenajdu včelku ale to bude asi tím , že jsem blízko potoka

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Vajda <pvajda/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Prolet
> Datum: 19.8.2006 16:10:13
> ----------------------------------------
> Vzhledem k tomu ,že jako laik nejsem obeznámen s chovem včel,rád bych veděl
> nekolik základních otázek.Který zákon či vyhláška upravuje množství
> chovaných včelstev u jednoho chovatele.V jaké vzdálenosti od sousedovic
> nemovitosti může chovatel vybudovat své úly.Jak se chránit před nálety včel
> ,které obtěžují osoby při jakékoliv činnosti,navíc silně alergické na včelí
> bodnutí.Důvod :je řešen dotaz jednoho občana ,který upozornil na obtěžování
> včel ze sousedovic ůlu na zahradě svého domu ,kde při koupání v bazénu jsou
> nálety včel zcela běžná záležitost a ohrožují prázdninový pobyt jeho
> dětí.Navíc alergické na včelí bodnutí.Děkuji
>
>
>

> dám li před úly napajedla tak tam nenajdu včelku

To je zajímavé mně se to letos stalo přesně také tak. Nejdříve jsem měl vadný kohout u staré rezivé nádrže s dešťovou vodou, kde trochu pokapávala voda a včely se tam začaly hromadit, tak jsem to přikryl plachtou. Zkoušel jsem dát včelí skleněné napajedlo před úly a ani si toho nevšimly. Přes léto jsem pak zkoušel napajedla různě upravovat (plováky) a bez úspěchu.
Takže nevím, možná jim voda ze studny nešmakuje a rezavá dešťová ano. Nebo vodu před úlem nenajdou?

Najdou, ale je třeba napajedlo instalovat co nejdříve po prvním proletu
na jaře, asi 10 až 20 metrů od stanoviště (kde už včely nekálí), na
slunném místě. Včely začnou používat asi týden po instalaci napajedla.
Lze urychlit tak, že se pro nalákání včel k napajedlu na několik hodin
přidá prázdný plást (bez zásob). Během celého roku včelstva napajedlo
velmi využívají, nesmí se dopustit jeho vysušení. Na každých 5 včelstev
je třeba nainstalovat 1 okurkovou láhev - nejlépe na vytvarovanou
plechovou nebo kameninovou podložku (žlábky) - bývala v prodeji ve
včelařských potřebách.

-----Original Message-----
From: m [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Saturday, August 19, 2006 9:53 PM

Nebo vodu před úlem nenajdou?

V oblasti moru se nejlépe rozšíří venkovním napajedlem a ještě do vody přidávají cukr, aby přiletělo co nejvíce cizích včel.Stačí když se potkají v přírodě, proč ještě zvyšovat riziko.
Napájet lze také krmítkem, tam cizí včely nemůžou.
B. V.

Napajedlo funguje jen tam, kde okolo chybí pro včely vhodné zdroje. Tady u nás u lesa, potůčků a řeky funguje většinou napajedlo jen málo a jen na jaře, a to se musí hodně sladit. Jakmile koncentrace cukru poklesne, dávají včely přednost odstáté a ohřáté dešťovce, případně jinak "aromatizovaným" vodám.
Podle mých pozorování dávají včely přednost vodě na nějakém teplém, nejlépe porézním, materiály. Pískovec, beton, atd. na slunci. Tam asi budou patřit i kapky a loužičky na kraji bazénu, atd. A tady asi nezbyde než sladit, ohřívat (na slunci)napajedlo, nejlépe s dešťovkou. Se všemi komplikacemi co to přináší. Plíseň, riziko nákazy, atd.
Je to jen můj laický názor, ale nákaza morem je kontaktem někde venku velmi nízká ve srovnání s dalšími šancemi.
Karel

A do třetice.
Obtěžování včelami.
Nestihl jsem díky pozdní informaci připravit (zedničina přes zimu nešla) nové prostory k vytáčení. Pět kilometrů od nás začíná velké pásmo, ve kterém obchází páter Koniáš a místo knih pálí úly. Tak jsem provizorně opevnil (včelotěsně) stávající dřevěný včelín. (úly mám venku).
Kupodivu na to stačila vyřazená záclona napnutá přes stěnu a vyndané sklo v okně. To bylo příjemné v parných večerech.
Rychlá obdoba návodu Dr.Přidala v MV. Včely opravdu mají snahu lézt oknem, kde je síť a nehledají jinde skulinky.
Potud to funguje. Pokud vytáčím v noci, přes den nejdou otevřít dveře. (je před nimi fronta na med:-)
Ale ostatní nalítávají na vše okolo a hledají. Tím myslím okna, dveře, auto a cokoli co je před nimi uzavřeno. (až 50metrů od úlů a od včelína).
Nedovedu si představit, že by se to dělo někde v zástavbě. To by asi žádný soused nevstrčil ze dveří nos.
Já chci snížit stav včelstev zde (nyní 30) a vybudovat ve zděné části domu včelotěsný prostor ze "vzduchotěsných" zdí (zděné + sádrokarton).

Ale tak by mě zajímalo, jak toto řeší ostatní. Vynechám řešení u malého počtu včelstev a to je vytáčení někde v domě. Máte včelotěsné vytáčecí prostory a jak to řešíte?
Dík za rady.
Karel

Od: Karel :
> Ale tak by mě zajímalo, jak toto řeší ostatní. Vynechám řešení u malého
> počtu včelstev a to je vytáčení někde v domě. Máte včelotěsné vytáčecí
> prostory a jak to řešíte?
.....

Ke zmírnění je dobrý karbolín. Natřít třeba i desky a napustit ty záclony okenní rámy, futra, síta ventilátorů. Pomůže to jen jako prevence. Neodradí, ale částečně odpudí. ...Včela má prostě při nedostatku snůšky naprosto bezkonkurenční úchylku slídit. :-)

Mě třeba našli ventilační otvory u plynoměru a cca přes metr dlouhý přívod. Také mi vloni našly rýnu, která jde ke kotlu jako dešťovka. No a ta má dobrých metrů osm. Takže karbolínuji i vnitřek rýn a ventilací.

Znám včelaře co vytáčí v "řadovkách".(radových domovních zástavbách)

_gp_
http://vindex.ic.cz

V některém z posledních čísel Včelařství je uvedeno právě jako prevence
proti obtěžování včel v bazénu souseda možnost udělat si doma jezírko jako
napajedlo. Stačí prohlubeń aspoň metrová v zemi, hluboká nějakou desítku cm,
vystlat v krajním případě nějakým igelitem ze železářství, proti proražení
ostrým kamenem chránit ještě případně nějakým starým igelitem zespoda, potom
zaplnit nějakými oblázky a je to. Nemusí na to být ani speciální fólie na
bazény. A doplňovat vodu, aby tam byla pořád i v suchu. Asi by to mělo být
na slunci. Jinak já mám na zahradě betonové jezírko pro lekníny obrostlé
mechem a s bažinatým úsekem a opravdu na něho létají dost. A bažinka s
rostlinami se hodí, rostliny čistí vodu, takže tak nesmrdí jako když je voda
v nějaké skleněné napaječce.

Karbolin v prostorech pro vytáčení medu mně absolutně nesedí. Je to dobrá
věc třeba na včelíny, natře se jím třeba na jaře a nechá se aspoň přes horka
v létě větrat, než se tam usadí včely, je to chráněno desítky let proti hyzu
a hnilobě, ale jinak ne.

R. Polášek

Od: Radim Polasek :

> Karbolin v prostorech pro vytáčení medu mně absolutně nesedí. Je to dobrá
> věc třeba na včelíny, natře se jím třeba na jaře a nechá se aspoň přes horka
> v létě větrat, než se tam usadí včely, je to chráněno desítky let proti hyzu
> a hnilobě, ale jinak ne.
.....

Nic jiného nefunguje. Jedině potom absolutní tma kdy včela ztrácí orientaci. Nevím, ale ten nápad funguje a když se mohlo s hadrama napuštěnýma přikrývat chvilkově med, proč by byl problém s nátěry, které nedojdou vůbec s včelařským vybavením do styku? Možná na ekofarmě. Ale já ekofarmářstvím netrpím. A slídivost je problém větší než se na první pohled zdá. Med je totiž nosičem moru.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Kde ho kupuješ? Jak se ředí?

>Ke zmírnění je dobrý karbolín.

V prodejnách s barvami. Neředí se. Bezpečnostní list je na
http://www.detecha.cz/pdf/b_karbolineumextra.pdf

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 20, 2006 5:39 PM
Subject: Re: Prolet


> Kde ho kupuješ? Jak se ředí?
>
> >Ke zmírnění je dobrý karbolín.

co to má společného s předmětem zprávy

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Prolet
> Datum: 20.8.2006 19:15:00
> ----------------------------------------
> V prodejnách s barvami. Neředí se. Bezpečnostní list je na
> http://www.detecha.cz/pdf/b_karbolineumextra.pdf
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, August 20, 2006 5:39 PM
> Subject: Re: Prolet
>
>
> > Kde ho kupuješ? Jak se ředí?
> >
> > >Ke zmírnění je dobrý karbolín.
>
>
>
>

Vytáčeli jsme v kočovném včelíně, byla to nastavba na normální valník, byla
rozdělena zhruba na dvě poloviny, v zadní ve včelíně o délce cca 2,20 metrů
bylo 20 včelstev, v přední o délce cca 2,5 metrů byla přípravna, medomet,
skříň na rámky, lůžko a další. Byly odděleny sololitovými dveřmi. Ve včelíně
bylo v zadní stěně jedno okno a světlík, v přípravně jedno okno 35 x 45 cm a
jinak žádné osvětlení. Vybírali a vytáčeli jsme v krajním případě až
většinu dne od rána až k západu slunce, dokud to šlo. Domů jsme odváželi med
v hliníkových konvích. Kromě první půlhodiny až hodiny bylo nutno nechat
všechno zavřené kvůli slídičkám, včely vevnitř potom šly za světlem a
hromadily se na skle, jakmile se na nich utvořil chumáč včel, muselo se okno
nebo světlík tak na 15 sekund otevřít a včely vymést ven a pak hned zavřít,
jinak by tam nalétaly zlodějky. Nedalo se zabránit, aby si včely během první
hodiny necucly medu z rámků otevíraného včelstva nebo z přípravny, takže ve
všech úlech byly po té hodině slídivky a zlodějky nasměrovány. Byla to tvrdá
práce, včelín na poli obvykle nebyl ve stínu a ty tehdy poměrně dobré peníze
za med ve výkupu i za prodej ze dvora byly tvrdě zaslouženy. Jinak ale na
takové slídění při práci ve včelstvech a vytáčení jsme byli zvyklí z
vybírání medu na lesním stanovišti, tam to bylo podobné, akorát v tom
kočovném včelíně bylo těch včelstev více než dvakrát víc, víc horko než v
lese pod stromem a znatelně méně prostoru.
Vedle toho, že občas byly nějaké slídičky úspěšné, podařilo se jim
proniknout, nasát medu a zase se vrátit do svého úlu a následně informacemi
přiživovat slidičství, velice hodně tomu pomáhala vůně medu, která se z
odebíraných plástů a hlavně při vytáčení medu šířila po větru. Taky vnější
konstrukce kočovného včelína byla poměrně lehká, sice nikdy při převozu nic
neupadlo, ale teď s odstupem času si myslím, že otřesy a naklápěním při
převozu pracovala a výsledek byl ten, že dveře a okna nebyla včelotěsná. Už
tehdy jsem uvažoval o nějakém odsávání ventilátorem té medové vůně zevnitř,
aby tolik nelákala včely. Případně i o nějakém odsávání obtěžujících včel.
Nyní si myslím, že pokud je nějaká medárna v blízkosti včelstev, měla by mít
nainstalované nějaké odsávání té medové vůně, aby byl uvnitř mírný podtlak a
medová vůně neunikala kolem dveří a oken, ale nějakým komínem třeba dva
metry vysoko nad střechou. Měl by na to stačit obyčejný axiální ventilátor o
průměru okolo 120 150 s výkonem takový 20 - 40 wattů na 220 voltů. Pokud se
zabuduje správně, odtáhne z místnosti za hodinu několik stovek kubíků
vzduchu a vytvoří znatelný podtlak. A není to nijak zvlášť velká investice.

R. Polášek

RP> Nyní si myslím, že pokud je nějaká medárna v blízkosti včelstev, měla by mít
RP> nainstalované nějaké odsávání té medové vůně, aby byl uvnitř mírný podtlak a
RP> medová vůně neunikala kolem dveří a oken, ale nějakým komínem třeba dva
RP> metry vysoko nad střechou. Měl by na to stačit obyčejný axiální ventilátor o
RP> průměru okolo 120 150 s výkonem takový 20 - 40 wattů na 220 voltů. Pokud se
RP> zabuduje správně, odtáhne z místnosti za hodinu několik stovek kubíků
RP> vzduchu a vytvoří znatelný podtlak. A není to nijak zvlášť velká investice.

O tom Radimově nápadu jsem taky slyšel, že to v zahraničí leckde
používají. Vůni vyvedou rourou kus dál a ústí roury dobře zasíťují.
Slídilky se tam neškodně vyblbnou a u dveři do medárny je klid.
Předpokládá to ale zděnou stavbu, v kůlně by to asi nešlo.
Ahoj Ivan

Slídilky se tam neškodně vyblbnou a u dveři do medárny je klid.
Předpokládá to ale zděnou stavbu, v kůlně by to asi nešlo.
Ahoj Ivan
.....
"Slídilky se tam neškodně vyblbnou..." To bylo hlavním předmětem dotazu. Když se moje slídilky nedostanou dovnitř, tak pátrají v širokém okruhu a narážejí do všelijakých skulin. V mém případě jich je plno (stovky) kolem domu, 30metrů od včelína.
Osobně se domnívám, že to souvisí s faktem, že do určité vzdálenosti od úlu si "netančí" směr, jen snůšku. Pár úspěšných, co vyletí ze včelína "zblázní" úl a ty v doletu několika set metrů hledají nahlášený zdroj.
Na mé polosamotě je to celkem sranda, ale v takové hustší zástavbě to může dost lidi znervoznit.
Takže to byla spíše ta hlavní otázka, jak se chovají jinde, jestli jsou tak pilné jak moje.
Pro mě to nová zkušenost, protože já to dřív řešil vytáčením v noci a ráno jsem otevřel včelín a do hodiny bylo uklizeno.
To bylo v době, kdy jsem se domníval, že mor je něco exotického.
Karel

K> "Slídilky se tam neškodně vyblbnou..." To bylo hlavním předmětem dotazu.
K> Když se moje slídilky nedostanou dovnitř, tak pátrají v širokém okruhu a
K> narážejí do všelijakých skulin. V mém případě jich je plno (stovky) kolem
K> domu, 30metrů od včelína.
Tady mají jasný a silný zdroj vůně. Podle mně pátrají po okolí, když
hledají a nemůžou nic pořádně najít.
V malém se to projeví, když uložím souše do komínu nástavků,
zasíťováno nahoře a dole. Den, dva řádí na těch sítích a pak je to
přestane bavit. Okolí nechávají být.
Ivan

Také je potřeba začít poslední vybírání za úsvitu a jakmile začnou řádit tak skončít jít vytáčet a prázdné rámky dat vyčistit za soumraku.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ivan Cerny <i_c/=/volny.cz>
> Předmět: Re: vytáčení medu Re: Prolet
> Datum: 21.8.2006 10:49:09
> ----------------------------------------
> K> "Slídilky se tam neškodně vyblbnou..." To bylo hlavním předmětem dotazu.
> K> Když se moje slídilky nedostanou dovnitř, tak pátrají v širokém okruhu a
> K> narážejí do všelijakých skulin. V mém případě jich je plno (stovky) kolem
> K> domu, 30metrů od včelína.
> Tady mají jasný a silný zdroj vůně. Podle mně pátrají po okolí, když
> hledají a nemůžou nic pořádně najít.
> V malém se to projeví, když uložím souše do komínu nástavků,
> zasíťováno nahoře a dole. Den, dva řádí na těch sítích a pak je to
> přestane bavit. Okolí nechávají být.
> Ivan
>
>
>
>

Prosím o zaslaní knihy lečitele pana Jiřího Vojáčka. Moc dekuji Alena krejčová Sídliště 460 Velešín 38232 Tel.606124830

Já si myslím,že úprava medáren proti útokům včel je řešením problémů, do kterých bychom se nedostali, kdybychom se včelkami pracovali citlivě a šetrně. Tím pádem pak situaci na včelnici máme cca o 80% příznivější a to se promítne i ve slídění okolo medáren poblíž. Samozřejmě i já jsem si užil a není to tak dávno.V letošní sezoně jsem zařadil další vylepšení a tak jsem odebíral med bez kukly a rukavic. Medárnu mám uprostřed obce a tak si musím dávat obzvlášť velký pozor. Plné medníky dávám na pojízdný pracovní stolek i se včelami a hned zakryji hustým a dobře navlhčeným hadrem/kropící konev/. Na úl dám nové prázdné nástavky a zakryju podobným hadrem. Pak začnu včely sklepávat přes smyk do uzavřeného vědra a plné plásty bez včel odkládám do nástavků na paletce a opět zakrývám hadrem. Skončím li s ometáním, ometu vyprázdněné nástavky a s vědren nijak šetrně praštím o zem. Okamžitě otevřu úl a včely vysypu jako brambory doprostřed nástavku a rychle přikreju. Čím rychleji tím líp. Téměř okamžitě je znát jak hromádka včel dod hadrem se začíná rozplývat a během cca 1 minuty je po ní. Pak položím na hadr folii zepředu jakoby od česna přidržím a vytáhnu hadr a nasadí se víko. Právě tuto poslední fázi co ze včelami v kýblu jsem vyřešil až letos a teprve teď je to super. Sypání včel zadem do podmetu je výrazně pracnější vsypávání na desku před česnem je úplně špatně, včely jsou tam i několik hodin a do trávy před česno tak to se mi vůbec nelíbí. Mokrý hadr je pro včely vysloveně nesympatická záležitost a první co se snaží je rychle ho opustit. Tedy nenapsal jsem nic nového, ale příští rok to vyzkoušejte a uvidíte, že medobraní vypadá úplně jinak. Samozřejmě, že plásty se nepodaří omést na 100%. Když paletu umístím na vozíku na poslední nástavek dám rám s napjatou kašírovanou folií. Včely nemohou uletět, ale shromažďují se u světla. Přes odjezdem rámy shodím včely odletí já odjedu a už mě nenajdou, navíc doma mám nástavky téměř bez včel.Možná je u toho těch mokrých hadrů příliš , ale je to výrazně lepší než stále práždit včely smetáčkem navíc už několikrát před tím ometené. Teprve letos jsem s nákladem medu odjížděl kdy jsem chtěl já sám a ne když mě odtud včely vyhnaly. JInak článek o výkluzech v MV je super, přes zimu se do nich pustím ale na vosy asi stačit nebudou.Zdraví R. Stonjek

taky je používám . Jsou výborné i při napádení úlu zlodějkami

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vyt??en? medu Re: Prolet
> Datum: 21.8.2006 10:59:42
> ----------------------------------------
> Já si myslím,že úprava medáren proti útokům včel je řešením problémů, do
> kterých bychom se nedostali, kdybychom se včelkami pracovali citlivě a
> šetrně. Tím pádem pak situaci na včelnici máme cca o 80% příznivější a to
> se promítne i ve slídění okolo medáren poblíž. Samozřejmě i já jsem si užil
> a není to tak dávno.V letošní sezoně jsem zařadil další vylepšení a tak
> jsem odebíral med bez kukly a rukavic. Medárnu mám uprostřed obce a tak si
> musím dávat obzvlášť velký pozor. Plné medníky dávám na pojízdný pracovní
> stolek i se včelami a hned zakryji hustým a dobře navlhčeným hadrem/kropící
> konev/. Na úl dám nové prázdné nástavky a zakryju podobným hadrem. Pak
> začnu včely sklepávat přes smyk do uzavřeného vědra a plné plásty bez včel
> odkládám do nástavků na paletce a opět zakrývám hadrem. Skončím li s
> ometáním, ometu vyprázdněné nástavky a s vědren nijak šetrně praštím o zem.
> Okamžitě otevřu úl a včely vysypu jako brambory doprostřed nástavku a
> rychle přikreju. Čím rychleji tím líp. Téměř okamžitě je znát jak hromádka
> včel dod hadrem se začíná rozplývat a během cca 1 minuty je po ní. Pak
> položím na hadr folii zepředu jakoby od česna přidržím a vytáhnu hadr a
> nasadí se víko. Právě tuto poslední fázi co ze včelami v kýblu jsem vyřešil
> až letos a teprve teď je to super. Sypání včel zadem do podmetu je výrazně
> pracnější vsypávání na desku před česnem je úplně špatně, včely jsou tam i
> několik hodin a do trávy před česno tak to se mi vůbec nelíbí. Mokrý hadr
> je pro včely vysloveně nesympatická záležitost a první co se snaží je
> rychle ho opustit. Tedy nenapsal jsem nic nového, ale příští rok to
> vyzkoušejte a uvidíte, že medobraní vypadá úplně jinak. Samozřejmě, že
> plásty se nepodaří omést na 100%. Když paletu umístím na vozíku na poslední
> nástavek dám rám s napjatou kašírovanou folií. Včely nemohou uletět, ale
> shromažďují se u světla. Přes odjezdem rámy shodím včely odletí já odjedu a
> už mě nenajdou, navíc doma mám nástavky téměř bez včel.Možná je u toho těch
> mokrých hadrů příliš , ale je to výrazně lepší než stále práždit včely
> smetáčkem navíc už několikrát před tím ometené. Teprve letos jsem s
> nákladem medu odjížděl kdy jsem chtěl já sám a ne když mě odtud včely
> vyhnaly. JInak článek o výkluzech v MV je super, přes zimu se do nich
> pustím ale na vosy asi stačit nebudou.Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Asi je taky začnu používat. Zatím preferuji sololitové víka, rychlou práci,
ponechání setřepávání rámků až na konec práce a po uzavření úlu silné zúžení
česna.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 21, 2006 11:45 AM
Subject: Re: vyt??en? medu - mokré hadry


taky je používám . Jsou výborné i při napádení úlu zlodějkami

Pepan

Hlavní přínos vidím v tom, že i když dveře těsní, tak při otevření dveří
nebo oken vždy nějaká slídilka vletí dovnitř, tam nasaje med, vrátí se do
úlu a tam vyvolá pozdvižení. Když bude poletovat okolo roury, tak nenasaje
nic a časem ji to omrzí. Pořád ale existuje problém při vybírání plných
plástů z úlů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ivan Cerny" <i_c/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 20, 2006 10:23 PM
Subject: Re: vytáčení medu Re: Prolet


RP> Nyní si myslím, že pokud je nějaká medárna v blízkosti včelstev, měla by
mít
RP> nainstalované nějaké odsávání té medové vůně, aby byl uvnitř mírný
podtlak a
RP> medová vůně neunikala kolem dveří a oken, ale nějakým komínem třeba dva
RP> metry vysoko nad střechou. Měl by na to stačit obyčejný axiální
ventilátor o
RP> průměru okolo 120 150 s výkonem takový 20 - 40 wattů na 220 voltů.
Pokud se
RP> zabuduje správně, odtáhne z místnosti za hodinu několik stovek kubíků
RP> vzduchu a vytvoří znatelný podtlak. A není to nijak zvlášť velká
investice.

O tom Radimově nápadu jsem taky slyšel, že to v zahraničí leckde
používají. Vůni vyvedou rourou kus dál a ústí roury dobře zasíťují.
Slídilky se tam neškodně vyblbnou a u dveři do medárny je klid.
Předpokládá to ale zděnou stavbu, v kůlně by to asi nešlo.
Ahoj Ivan

musí být vždy použito odsávání nucené přirozená ventilace komínovou šachtou v létě funguje obráceně to je ,že teplý vzduch vstupuje do komína kde se ochladí a klesá dolů do do místnosti pak by se aroma z vytáčení dostávalo ven dveřmi
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: vyt??en? medu Re: Prolet
> Datum: 21.8.2006 10:41:22
> ----------------------------------------
> Hlavní přínos vidím v tom, že i když dveře těsní, tak při otevření dveří
> nebo oken vždy nějaká slídilka vletí dovnitř, tam nasaje med, vrátí se do
> úlu a tam vyvolá pozdvižení. Když bude poletovat okolo roury, tak nenasaje
> nic a časem ji to omrzí. Pořád ale existuje problém při vybírání plných
> plástů z úlů.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Ivan Cerny" <i_c/=/volny.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, August 20, 2006 10:23 PM
> Subject: Re: vytáčení medu Re: Prolet
>
>
> RP> Nyní si myslím, že pokud je nějaká medárna v blízkosti včelstev, měla by
> mít
> RP> nainstalované nějaké odsávání té medové vůně, aby byl uvnitř mírný
> podtlak a
> RP> medová vůně neunikala kolem dveří a oken, ale nějakým komínem třeba dva
> RP> metry vysoko nad střechou. Měl by na to stačit obyčejný axiální
> ventilátor o
> RP> průměru okolo 120 150 s výkonem takový 20 - 40 wattů na 220 voltů.
> Pokud se
> RP> zabuduje správně, odtáhne z místnosti za hodinu několik stovek kubíků
> RP> vzduchu a vytvoří znatelný podtlak. A není to nijak zvlášť velká
> investice.
>
> O tom Radimově nápadu jsem taky slyšel, že to v zahraničí leckde
> používají. Vůni vyvedou rourou kus dál a ústí roury dobře zasíťují.
> Slídilky se tam neškodně vyblbnou a u dveři do medárny je klid.
> Předpokládá to ale zděnou stavbu, v kůlně by to asi nešlo.
> Ahoj Ivan
>
>
>
>
>
>
>
>
>

>JÁ MÁM DOMA 30 VČELSTEV

Na zahradě, na dvorku? Jak velký je ten pozemek?

10 arů, zahrada
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: m <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Prolet
> Datum: 19.8.2006 22:15:54
> ----------------------------------------
> >JÁ MÁM DOMA 30 VČELSTEV
>
> Na zahradě, na dvorku? Jak velký je ten pozemek?
>
>
>

> kde při koupání v bazénu jsou nálety včel zcela běžná záležitost a ohrožují prázdninový pobyt jeho dětí

To trochu souvisí se způsobem jak se řeší sousedské vztahy.
Když budete stavět zeď, musíte se souseda zeptat jestli mu nějak zeď nebude vadit. KDyž řekne soused že ne a vy si zeď postavíte, soused třeba za 2 roky přijde na to, že si nemůže postavit na zahradě bazén, protože ta zeď by bazén třeba stínila nebo by z ní větrem padalo listí z popínavých rostlin apod. Jenže zeď už stojí a vy jste byl se zdí první. Tudíž nelze nařídit aby jste zeď kvůli bazénu sboural. Tímto souseda nijak neobtěžujete nad obvyklou míru. Na bazén prostě není nárok.
Kdyby ale soused předtím než jste zeď postavil řekl, že budete stavět bazén a zeď nechcete, bylo by to jiné, soused by stavět nesměl.

Stejné je to i u včel. Jestliže máte již delší dobu včely a soused s tím souhlasil, nebo nijak výrazně neprotestoval, tak si teď nemůže stěžovat, že se mu hromadí včely v bazénu. Neměl ho stavět, měl vědět, že pro to nejsou na jeho zahradě podmínky.

Stejný případ může nastat, když si někdo na zahrádce vysází květiny, které lákají včely v době, kdy je již minimální snůška jinde, tak se mu tam můžou slétávat houfy včel.
Tak měl počítat s tím, že těmi rostlinami včely přiláká a nesázet je.

Z toho vyplývá, že někdy v sousedských vztazích platí, kdo dřív přijde, ten dřív mele.

To jste to dost popletl příteli.Bohužel neplatí , že ten kdo dřív přijde ten dřív mele.

Ani trochu? Tak si zkuste stěžovat, že vám třeba stíní 300 let starý kostel. Zbourají ho? Nějak mi tam chybí váš názor.

V prodejnách s barvami. Neředí se. Bezpečnostní list je na
http://www.detecha.cz/pdf/b_karbolineumextra.pdf
.......
Tak tohle považuji za nejlepší ochranu dřeva. Jen na úly jsem byl trochu opatrný. Ale přítel Boháč to dipručovávl na nástavky, natřít na zimu, a na jaře to prý včelám nevadí.
Před lety jsem zkusmo natřel jednu sérii, včely neávaly nic najevo, a karbolka na nich drží a řekl bych že odpuzuje vlhko.
Jen tak mimochodem, jednou jsem četl něco o dřevě(byl to překlad z maďarštiny, takže jména výrobků byla k ničemu), kde autor tvrdil, že k ochraně dřeva je nepřekonaný kamenouhelný dehtový olej (či tak něco) a že se tím napouštějí kandelábry atd. Z toho mi vyšla naše karbolka. Ale teď jsem koukal na složení, a nic o kameným uhlí a oleji tam není:-)
Radime, ty seš odbrorník, co to je ten kamenouhelný dehtový olej? Asi nic zdravého?

Jen tak mimochodem, takže když vytáčíte, tak je taky okolo čoromoro, včely lezou všude a do všeho? Tak jsem to pochopil. To musejí mít sousedi radost.:-) Musím se těch jedněch co mám, zeptat, jestli otravují až tam.

Dík Karel

Když jsme stavěli, používali jsme Karbolineum jantarové, to bude asi něco
podobného. Jeden soused si udělal pařeniště ze dřeva a tím ho natřel. Dřevo
drželo výborně, bylo netknuté, ale leta v pařeništi ani v okolí nerost ani
plevel. To bucde pěkné svinstvo. I na plot bych byl opatrný!

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 20, 2006 9:36 PM
Subject: Re: Prolet


>V prodejnách s barvami. Neředí se. Bezpečnostní list je na
> http://www.detecha.cz/pdf/b_karbolineumextra.pdf
> ......
> Tak tohle považuji za nejlepší ochranu dřeva. Jen na úly jsem byl trochu
> opatrný. Ale přítel Boháč to dipručovávl na nástavky, natřít na zimu, a na
> jaře to prý včelám nevadí.
> Před lety jsem zkusmo natřel jednu sérii, včely neávaly nic najevo, a
> karbolka na nich drží a řekl bych že odpuzuje vlhko.
> Jen tak mimochodem, jednou jsem četl něco o dřevě(byl to překlad z
> maďarštiny, takže jména výrobků byla k ničemu), kde autor tvrdil, že k
> ochraně dřeva je nepřekonaný kamenouhelný dehtový olej (či tak něco) a že
> se tím napouštějí kandelábry atd. Z toho mi vyšla naše karbolka. Ale teď
> jsem koukal na složení, a nic o kameným uhlí a oleji tam není:-)
> Radime, ty seš odbrorník, co to je ten kamenouhelný dehtový olej? Asi nic
> zdravého?
>
> Jen tak mimochodem, takže když vytáčíte, tak je taky okolo čoromoro, včely
> lezou všude a do všeho? Tak jsem to pochopil. To musejí mít sousedi
> radost.:-) Musím se těch jedněch co mám, zeptat, jestli otravují až tam.
>
> Dík Karel
>

Mělo by to vznikat při suché destilaci dřeva nebo uhlí. Dřevo nebo uhlí se v
uzavřené komoře zahřívá na pár stovek stupnů a z unikajících plynů a par
zkondenzuje vodná frakce a dehtová frakce. Z dehtové frakce se případně
ještě vytáhne nějaká cenná složka a zbytek se použije jako ten dehtový olej
třeba na tu impregnaci. Kamenouhelný asi líp chrání než ze dřeva, ale taky
bude dost toxičtější, budou tam různé slabší karcinogeny a podobné věci.
Destilační smola bude to, co zbude v kotli zřejmě po destilaci ropy, bude to
něco jako asfalt, ta benzínová těžká frakce bude taky spíš nějaký odpadní
produkt nebo horší ředidlo z ropy. Kyselina benzoová bude zodpovědná za ono
hynutí rostlinek, je slabě rozpustná ve vodě, tudíž pokud po impregnovaném
dřevě stéká voda, rozpouští se do ní a impregnuje taky půdu. Benzoylbenzoát
může fungovat podobně, akorát není rozpustný ve vodě, ale může postupným
rozkladem doplňovat ten obsah kyseliny benzoové.
2-(thiokyanometylthio)benzothiazol je fungicid, má být poměrně dost toxický
a je taky rozpustný ve vodě, takže taky může působit na ty rostlinky v půdě.
Takže nátěr přímo na nastavky mně připadá rizikový.
Ten překlad byl zřejmě staršího data, dříve se pro impregnaci dřeva
používalo dost účinných věcí, které se ale časem opustily jako příliš
rizikové. Takové staré železniční pražce nebo telefonní sloupy levně
zakoupené a umístěné někde na zahradě považuji za potenciálně dost
nebezpečné.
Co se týká vytáčení, psal jsem o vytáčení v lese nebo v kočovném včelíně,
kde se musely rámky hned vytočit a prázdné tentýž den vrátit včelám. Doma to
bylo podstaně mírnější, hlavně se vytáčelo a vytáčím teď v místnosti, která
se dá dokonale uzavřít a obvykle až další den, protože vzhledem k menšímu
počtu včelstev si mohu dovolit skladovat náhradní rámky. K nějakému
pozdvižení včel a slídění dochází mnohem míň.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 20, 2006 9:36 PM
Subject: Re: Prolet


> V prodejnách s barvami. Neředí se. Bezpečnostní list je na
> http://www.detecha.cz/pdf/b_karbolineumextra.pdf
> ......
> Tak tohle považuji za nejlepší ochranu dřeva. Jen na úly jsem byl trochu
> opatrný. Ale přítel Boháč to dipručovávl na nástavky, natřít na zimu, a na
> jaře to prý včelám nevadí.
> Před lety jsem zkusmo natřel jednu sérii, včely neávaly nic najevo, a
> karbolka na nich drží a řekl bych že odpuzuje vlhko.
> Jen tak mimochodem, jednou jsem četl něco o dřevě(byl to překlad z
> maďarštiny, takže jména výrobků byla k ničemu), kde autor tvrdil, že k
> ochraně dřeva je nepřekonaný kamenouhelný dehtový olej (či tak něco) a že
> se tím napouštějí kandelábry atd. Z toho mi vyšla naše karbolka. Ale teď
> jsem koukal na složení, a nic o kameným uhlí a oleji tam není:-)
> Radime, ty seš odbrorník, co to je ten kamenouhelný dehtový olej? Asi nic
> zdravého?
>
> Jen tak mimochodem, takže když vytáčíte, tak je taky okolo čoromoro, včely
> lezou všude a do všeho? Tak jsem to pochopil. To musejí mít sousedi
> radost.:-) Musím se těch jedněch co mám, zeptat, jestli otravují až tam.
>
> Dík Karel

Když vytáčím poslední med taky mívám doma čoriomoro Pro ten případ mám připravenou hadici a vstup a jeho okolí důkladně pokropím až do vzdálenosti 3 m v Vypařující voda naředí aroma kolem místa vše se uklidní a v žádném případě nevypouštím již vlétlé včely ven ty by pak přivedly kámošky včely do rána u okna vytvoří hrozen který vyhodím pozdě večer nebo brzo ráno Někdy když se tam objeví vosy tak použiji i sprej a vše zahubím

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Prolet
> Datum: 20.8.2006 21:36:30
> ----------------------------------------
> V prodejnách s barvami. Neředí se. Bezpečnostní list je na
> http://www.detecha.cz/pdf/b_karbolineumextra.pdf
> ......
> Tak tohle považuji za nejlepší ochranu dřeva. Jen na úly jsem byl trochu
> opatrný. Ale přítel Boháč to dipručovávl na nástavky, natřít na zimu, a na
> jaře to prý včelám nevadí.
> Před lety jsem zkusmo natřel jednu sérii, včely neávaly nic najevo, a
> karbolka na nich drží a řekl bych že odpuzuje vlhko.
> Jen tak mimochodem, jednou jsem četl něco o dřevě(byl to překlad z
> maďarštiny, takže jména výrobků byla k ničemu), kde autor tvrdil, že k
> ochraně dřeva je nepřekonaný kamenouhelný dehtový olej (či tak něco) a že
> se tím napouštějí kandelábry atd. Z toho mi vyšla naše karbolka. Ale teď
> jsem koukal na složení, a nic o kameným uhlí a oleji tam není:-)
> Radime, ty seš odbrorník, co to je ten kamenouhelný dehtový olej? Asi nic
> zdravého?
>
> Jen tak mimochodem, takže když vytáčíte, tak je taky okolo čoromoro, včely
> lezou všude a do všeho? Tak jsem to pochopil. To musejí mít sousedi
> radost.:-) Musím se těch jedněch co mám, zeptat, jestli otravují až tam.
>
> Dík Karel
>
>
>

Zákon o ochraně památek, stavební zákon a občanský zákoník a pod.Toho se držte.Sám mám 4 včelstva umístěna v obci.Na jedné straně mám velmi tolerantního souseda, když sekal před týdnem na zahradě, tak měl na hlavě raději pytel, protože dost po něm šly.Občas si postěžuje, že zase dostal žihadlo.Je sice jakoby "za úly", ale je vidět, že holky to před česny otočí a právě přes jeho zahradu, těsně nad plotem vede jejich letový koridor.Asi tak 4 m před úly je plaňkový plot a 12m široká zahrada, která patří bratranci, také občas dostane pigáro.Pak další řídký plaňkový plot a na něm cca 1 rok stará novostavba včetně bazénu a malého dítěte.Trochu mám strach až přiletí, že někdo z nich dostal žihadlo a nebo, že je u bazénu včely obtěžují.Sice dělám vše pro to, aby nebyly problémy, ale kdyby nastaly, musely by se řešit.Prostě není dobré válčit se sousedy.V každém případě počet včelstev na tomto místě rozšiřovat nehodlám.Již před několika lety jsem si začal vybavovat včelnici na 2000m2 pozemku uprostřed polí.jezírko s "puškvorcem" je jako napajedlo.Nepotřebujete žádné plováky a včelky se netopí, naopak vodu sají mezerami mezi rostlinami.Na tomto pozemku, je ale menší snůška a i když stromy pomalu rostou, včelky trpí osluněním a větrem.Možná i proto jsou ještě ostřejší než jinde.Ještě loni na jaře jsem se utěšoval tím, že domy a bazény jsou cca 200m daleko.Letos jsou již rozestavěné cca 150m a je vidět, že co nejdříve budu i tady v polích mít nové "sousedy".Ani já prostě nejsem rád, že nemáme vlastně žádnou ochranu.Dneska každý tvrdí, že je alergický, protože mu po žihadle ruka oteče.To ale není žádná alergie.To já mám alergii na sterilní trávník a na bazény a také je lidé nezruší.Prostě život je o kompromisech.Uf to jsem se nějak rozkecal, ale teď již znáš moji situaci.

> U nás to také bzucelo celé poledne (az do cca 14:30) jedna básen ..
> cca 460 m. n. m. Tábor-Klokoty (pod vrchem stráne otocené na JV)

Jeste doplním, ze létalo vsech 22 vcelstev na stanovisti, vcetne pozdního
mini-roje zimujícího v na 5 rámku zúzeném nástavku Optimalu ve 3 ulickách.

Teplota na SZ strane domu 7°C, na stanovisti urcite dost pres 10°C,
bezvetrí.

Honza Cáp