Včelařská konference

Vaše diskuse o bočních loučkách mě velice zaujala, včelařím první zimu na hofmanech 159mm vysokých. Boční loučky nefrézovat mě nenapadlo, ale podle vaších příspěvků to příští sezónu určitě testnu. Z propolisu mám trochu ale obavy a druhý problém vidím v zasouvání rámků zpět po prohlídce? Kolik včel tak eventuelně zlikviduji?? Ano, připouštím, že si můžu dávat pozor a zasouvat rámek pomalu a opatrně. No každopádně to asi testnu a jsem zvědav cosi tady napíšeme příští rok.
Mám ještě jednu připomínku, a to sice k horní loučce síly 19 mm, kdy výrobci již propagují jednoduchou horní loučku 10 mm, údajně i v německy mluvících zemích začínají používat tuto jednoduchou a na přednášce o nástavkovém včelaření a racionalizaci chovu včel, kterou měl u nás přítel Sedláček z Bučovic, propagoval taky tuto loučku, stím že přestavování voskem se dá zabránit tím, že včelám se dá včas další nástavek a prostor pro stavbu. Pokud mají malý prostor a nemají kde stavět, tak prostaví prostor mezi nástavky i když je ločka 19mm. Jaké jsou vaše názory? Jaké loučky používáte a jaké máte zkušenosti? Díky

U nás se používají od nepaměti klasické rámky s mezerníky z louček tloušťky
od 6 do 12 mm jednoduše nařezaných z desek tloušťky 25 - 28 mm. Rámky časem
nejsou pravoúhlé, už taky proto, že jsou většinou zdeformovány kleštěmi při
vytahování z zadováků, kterými prošly prakticky všechny moje rámky, jejich
spodní část se dotýká stěn úlů a včely je k nim přilepují propolisem. Jenže
pokud jsou v úlu včely, propolis je rozehřátý a měkký a není problém takové
rámky pomalu vytáhnout. Pokud tam včely nejsou, je zase jedno, jak hlučně se
rámky vytahují. A pokud díru po rámku zaplní včely, tak když se tam rámek
vrací pomalu, tak 0,5 - 1 cm za sekundu, téměř všechny včely stihnou
ustoupit. Bez zamákčnutí několika málo včel se asi taková prohlídka nedá
udělat. A jednou za čas má člověk smůlu a mezi těmi včelami je matka. Tolik
asi můj názor k tomu.

K tomu přestavování voskem mezi nadstavky mám dotaz. Teď je módní, aby včely
nepropojovaly jednotlivé rámky nad sebou v nadstavcích? Ono totiž ne moc
dávno před cca 10 - 15 lety bylo strašně módní naopak nechat včely propojit
voskovými můstky rámky nad sebou v nadstavcích, aby se vytvořil jeden velký
plást a včely mohly bez překážek umístit med až nahoru do medníku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jirka S" <>
To: "Včelařský mailing list" <>
Sent: Monday, December 27, 2004 9:30 PM
Subject: Re: Vyroba ramku


> Vaše diskuse o bočních loučkách mě velice zaujala, včelařím první zimu na
> hofmanech 159mm vysokých. Boční loučky nefrézovat mě nenapadlo, ale podle
> vaších příspěvků to příští sezónu určitě testnu. Z propolisu mám trochu
ale
> obavy a druhý problém vidím v zasouvání rámků zpět po prohlídce? Kolik
včel
> tak eventuelně zlikviduji?? Ano, připouštím, že si můžu dávat pozor a
> zasouvat rámek pomalu a opatrně. No každopádně to asi testnu a jsem zvědav
> cosi tady napíšeme příští rok.
> Mám ještě jednu připomínku, a to sice k horní loučce síly 19 mm, kdy
> výrobci již propagují jednoduchou horní loučku 10 mm, údajně i v německy
> mluvících zemích začínají používat tuto jednoduchou a na přednášce o
> nástavkovém včelaření a racionalizaci chovu včel, kterou měl u nás přítel
> Sedláček z Bučovic, propagoval taky tuto loučku, stím že přestavování
> voskem se dá zabránit tím, že včelám se dá včas další nástavek a prostor
> pro stavbu. Pokud mají malý prostor a nemají kde stavět, tak prostaví
> prostor mezi nástavky i když je ločka 19mm. Jaké jsou vaše názory? Jaké
> loučky používáte a jaké máte zkušenosti? Díky

Přeji krásny den všem co jsou v konferenci.
Rád bych se zeptal p. Radima Poláška na stanoviště kde včelaři. Sám včelařim v Podbeskydi a rád bach se přijel podivat a podyskutovat o chovu včelstev.

Rád bych, ale problém je v tom, že já zatím u sebe nemám co k ukazování.
Momentálně u mne končí včelaření v zadovácích, takže mám pár včelstev v nich
a jinak prázdný včelín a úly. Mám ještě ne úplně určité představy, jak ty
včelíny upravit na nadstavkové úly, zatím nemám ani definitivně stanovenou,
respektive osvojenou svoji technologii včelaření v těch nadstavcích, takže
zatím včelíny nechávám tak, jak jsou. A nadstavky mám taky dělané zatím jako
zkušební, to znamená vždy tak dva, čtyři nadstavky a dna dělané jinak v
různých etapách a ze dřeva, které by jinak skončilo v kotli nebo z desek
určených na palety ( protože mají délku metr20 a vejdou se proto dozadu do
auta) nebo ze sololitu. Takže nic na podívání. A co se týká vlastních metod
chovu, zatím mohu kompletněji diskutovat jen o chovu včelstev v zadovácích.
O chovu v nadstavcích zatím diskutovat nechci, svoji metodu zatím nemám
definitivní a ty jiné znám jen z knih. Zatím momentálně sbírám zkušenosti a
porovnávám je s těmi mými. Maximálně diskutuji o tom, co se netýká přímo
metodiky chovu včelstev v nadstavcích, případně o některých jednotlivých
zkušenostech v nadstavcích, ne o kompletní metodice chovu. Počkejte pár let.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr Vitula" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 28, 2004 10:20 AM
Subject: Re: Dotaz na stanovitě


> Přeji krásny den všem co jsou v konferenci.
> Rád bych se zeptal p. Radima Poláška na stanoviště kde včelaři. Sám
> včelařim v Podbeskydi a rád bach se přijel podivat a podyskutovat o chovu
> včelstev.

Dne po 27. prosince 2004 21:30 Jirka S napsal(a):

> Mám ještě jednu připomínku, a to sice k horní loučce síly 19 mm, kdy
> výrobci již propagují jednoduchou horní loučku 10 mm, údajně i v německy

Dobry den,

vsechny me ramky 44.8x15.9 mam od pritele Kolomeho prave s 10 mm horni
louckou. Mam i nekolik s louckou 19, a ty se me nak nenadchli. Od spatneho
( pro me) zatavovani mezisten, az po (zase dle mne) moc dreva na zimovani.
Ohledne prostavovani, jsem si vsiml, ze nektera vcelastva prostavuji mustky i
pri vc. mezere 8 mm, jina ne, obvykle to byla vcelstva "nadupana", kterym
jsem zapomel dat nastavek navic, ale nedostali se do rojove nalady a stavely,
kde se dalo (muj neodborny odhad).

Honza

Zdravím všechny v novém roce, přeju šťastný a veselý N.R., hodně osobních a včelařských úspěchů a co nejméně včelařských omylů pro dobro včeliček.
Děkuji za odpovědi na můj dotaz, ohledně rámků. Tyto diskuse jsou dle mého názoru velmi poučné a zajímavé a jako začátečník rád přivítám případné zkušenosti od praktiků abych se nedopouštěl zbytečných omylů.
V příspěvcích jsem četl, že někdo dělá nástavky vysoké 170-171 mm. Tímto ale vznikne mezera mezi rámky 11-12mm?! Při nízkonástavkovém včelaření, aspoň mám takový dojem při zimování je každá mezera mezi nástavky problém? Tak proč ji zvětšovat? Já jsem přemýšlel nad výrobou nástavků 166 mm vysokých, aby včelí mezera byla 7mm a né 9mm. A ty dva mm bych přidal na rám mateří mřížky.
Může k tomu někdo říct svou zkušenost?
Díky Jiří Sliwka

Nesledoval jsem celou diskuzi na Tvoji otazku, mezeru musis kazdopadne
nechat vsude 8-9mm bez ohledu na mrizku. Hodne zalezi z ceho chces nastavky
delat. Jestli treba klasicky smrk tloustky 25mm tak mam zkusenost, ze se
nastavky 39*24 zdrcly behem 2 let o 2-3mm a to nebyly moc venku. Ty se
zrejme chystas na 159 Langsthroty a asi je nebudes uteplovat.
Radek Hubac

----- Original Message -----
From: "Jirka S" <j.sliwka/=/interwal.net>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 02, 2005 7:35 PM
Subject: Re: V?roba ramku


> Zdravím všechny v novém roce, přeju šťastný a veselý N.R., hodně osobních
> a
> včelařských úspěchů a co nejméně včelařských omylů pro dobro včeliček.
> Děkuji za odpovědi na můj dotaz, ohledně rámků. Tyto diskuse jsou dle mého
> názoru velmi poučné a zajímavé a jako začátečník rád přivítám případné
> zkušenosti od praktiků abych se nedopouštěl zbytečných omylů.
> V příspěvcích jsem četl, že někdo dělá nástavky vysoké 170-171 mm. Tímto
> ale vznikne mezera mezi rámky 11-12mm?! Při nízkonástavkovém včelaření,
> aspoň mám takový dojem při zimování je každá mezera mezi nástavky problém?
> Tak proč ji zvětšovat? Já jsem přemýšlel nad výrobou nástavků 166 mm
> vysokých, aby včelí mezera byla 7mm a né 9mm. A ty dva mm bych přidal na
> rám mateří mřížky.
> Může k tomu někdo říct svou zkušenost?
> Díky Jiří Sliwka

1. Jedna z veci, ktere mne pri vyrobe NN rozcilovala je obtizne dosazitelna
presnost vyroby. Mam jen bezne amaterske vybaveni. Aby byly vsechny ramky
presne stejne musel bych je po dokonceni napriklad brousit na presnou vysku.
Ma to smysl? Nedelam uz si iluze - drevo s vlhkosti meni sve rozmery. A to
nejen ramek, ale i nastavek. Vcely ulove mikroklima reguluji ( do znacne
miry stabilizuji ), celodreveny nastavek ovlivnuje predevsim vysusovani
vetrem, vlhnutí destem. V mrazu je vzduch suchy, v ule je vlhko z
metabolickych procesu pri traveni zimnich zasob atd, atd. Na vyrobu nastavku
se pouziva smrkove drevo, nebo vejmutovka, na ramecky obvykle lipa. Kazde
drevo se chova jinak.
Pri pouzivani ramku a nastavku se rozmery meni ( v rozmezi nekolika mm ) i
vrstvami propolisu.
Proto jsem snahu o zlepseni podminek prezimovani vcel v NN nahradil snahou o
vytvoreni co nejsilnejsiho vcelstva. Vcely si pak s dosazitelnymi
nepresnostmi pri vyrobe ulu poradi tak, jako by tyto nepresnosti
neexistovaly. Pravdou je, ze mezera mezi patry ramku mensi nez 3,5mm muze
byt závada, stejne jako mezera vetsi nez 15mm. Vse, co je mezi tim by melo
byt dobre. Vyznamnou roli take hraje tloustka spodni a horni loucky ramku.

2. Pri prolezani mrizkou se vcela musi znacne namahat, aby protahla telo
mezi draty. Musi se o neco oprit. Bud o sousedni draty, nebo o horni loucku
spodniho nastavku. Navic - ramek se prece nevklada vzdy a mezi vsechny
nastavky.

Zaverem aktualni smutnou zkusenost a verejne se tim pro pouceni sve i jinych
priznavam k chybam - prave dnes jsem zjistil jedno hladem uhynule vcelstvo,
ktere v 09/04 obsedalo 3 NN ( Optimal ). Plny horni nastavek zasob ( 18kg ),
prostredni nastavek bez zasob, stred vceliho chomace byl na vetsine ramku
dolniho nastavku a jen z casti zasahoval do NN prostredniho plus trubciny v
podmetu. Vcely uhynuly moji chybou, protoze mely k zasobam prilis daleko.
Navic to bylo vcelstvo, ktere jsem ponechal na teplou stavbu. Zkuseni si
reknou - skolacke chyby. Ano. Jsou to chyby, ktere vyplyvaji z nedostatku
vcelare, ne z nedostatku konstrukce ulu.
Vsechny v novem roce zdravi a jen nefatalni omyly preje
Pepa Kala



----- Original Message -----
From: Jirka S <j.sliwka/=/interwal.net>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 02, 2005 7:35 PM
Subject: Re: Výroba ramku


> Zdravím všechny v novém roce, přeju šťastný a veselý N.R., hodně osobních
a
> včelařských úspěchů a co nejméně včelařských omylů pro dobro včeliček.
> Děkuji za odpovědi na můj dotaz, ohledně rámků. Tyto diskuse jsou dle mého
> názoru velmi poučné a zajímavé a jako začátečník rád přivítám případné
> zkušenosti od praktiků abych se nedopouštěl zbytečných omylů.
> V příspěvcích jsem četl, že někdo dělá nástavky vysoké 170-171 mm. Tímto
> ale vznikne mezera mezi rámky 11-12mm?! Při nízkonástavkovém včelaření,
> aspoň mám takový dojem při zimování je každá mezera mezi nástavky problém?
> Tak proč ji zvětšovat? Já jsem přemýšlel nad výrobou nástavků 166 mm
> vysokých, aby včelí mezera byla 7mm a né 9mm. A ty dva mm bych přidal na
> rám mateří mřížky.
> Může k tomu někdo říct svou zkušenost?
> Díky Jiří Sliwka
>

Zdravím všechny.
Na působení vlhkosti a možnou úpravu mezery mezi rámky v nástavcích jejim vlivem jsem trochu opoměl. Na druhou stranu jsem bezhlavě nevyráběl nižší nástavky, takže při nějaké té nepřesnosti ne ametérském stolařském vybavení jsou výšky nástavků 168 -169 mm.
Co se týče přidání 2mm k rámu mateří mřížky, myslel jsem tímto, že kdyby po té úpravě jak jsem popisoval (166mm), nebyla mezera na spodní straně nástavku 2mm ale 0mm, proto bych přidal ony 2mm na rámu, aby mezera mat. mřížka - spodní loučky byla cca 7mm. Mezera horní loučka - mat. mřížka opět cca 7mm (píšu cca s ohledem na zmiňovanou možnost min. odchylek u výroby amatérem, pila trochu uhne a než to zjistíš ...?). Tam kde by mat. mřížka nebyla bylo by opět 7 mm. Tak nějak mi to dávalo součty. Ale pravda, vliv povětrnostní na dřevo atd. jsem nezapočítával.
Zhrnuto: Budu se spíš držet toho co už je vymyšleno, doufám že to včeličkám prospěje k radosti jejich i mé.
S pozdravem JS.

shanim plany ulu k samovyrobe-a navod na jeho uziti

Doporučuji si prohlédnout:
http://www.vcely.or.cz/files/NNvcelareni.pdf
Doporučuji nízkonástavkové úly, jakožto úly velmi univerzální.

zdravím..........M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

ps.
Ležany jsou minulost. Nedá se v nich racionálně včelařit. Jsou vhodné jen pro extenzivní včelaření. Práci s celými nástavky se nic časově nevyrovná.
Nenechte se přesvědčit články Ing. Očenáška ve Včelařství.
Pokud-li nejste invalida, nevidím důvod, proč si vybrat ležan.
Před takovými cca 15-10 lety byl vyšlo asi 5 článků, které ho vychvalovali, jakoby to byl nějaký ,,zázračný úl,, , ale nakonec se na to více či méně zapomnělo.
Připomíná mi to současné vychvalování si Rotapi-úlu.
Plně souhlasím s názorem VÚVČ, že tento úl není ,,zázračný,, ( stejně jako ležan )!!!
,,ÚL MEDU NEPOTÍ,,!!!!!!!!!!!!!!!!

Taky zdravím v letoąním roce.
Co se týká přesnosti, třeba délky latiček na rámky, měl jsem s tím taky
problém. A mám taky jen amatérské vybavení, třeba elektrickou pilu za dva
tisíce a podobné levné elektrické nářadí. Před nedávnem jsem si vzpomněl,
jak jsem kdysi coby dítě přihlíľel, jak otec řezal latičky na rámky a
podobné věci, které vyľadovaly přesnou délku a zkusil jsem si ten přípravek
udělat. A zatímco dříve v ruce trefit se do délky +- 1-2 mm byl problém,
nyní ąlo běľně dosáhnout přesnosti pod 0,5 mm. A navíc jsou řezy přesně
kolmé. Asi se to mezi stolaři pouľívá běľně, dokonce jsem následně takovýto
přípravek i viděl na jedněch včelařských stránkách.
U nízkých nadstavků to dělám tak, ľe lepím kaľdou stěnu zvláą» tak, aby
jejich výąka byla o několik milimetrů větąí neľ poľadovaná, po uschnutí
lepidla nadstavím na pile poľadovanou rozteč a z obou dvou stran stěny uberu
na poľadovanou výąku. Pokud dělám protilehlé stěny společně, dosáhnu
relativně přesně stejné výąky stěn a zároveň kolmosti řezu, výsledný sloľený
nadstavek je potom přesný a hotové nadstavky na sebe pasují. Větąinou.
©koda, ľe na té pile nelze nadstavit ąirąí řez, neľ asi 20 cm, takľe
nadstavky na mé běľné rámky 39x24 takhle dělat nejde, je to levná pila.
Co se týká mezery mezi nadstavky, podle mých pozorování zimní chumáč umí
trochu vylézt nad rámky do mezery, spíąe v teplejąím období, takľe mezeru
snad do těch 15 mm by měl překonat, ale kdyľ v rámcích nad ním nejsou
zásoby, tak tam včely nic nedrľí a opět se při ochlazení stáhnou.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "jkala" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 02, 2005 8:56 PM
Subject: Re: Výroba ramku


> 1. Jedna z veci, ktere mne pri vyrobe NN rozcilovala je obtizne
dosazitelna
> presnost vyroby. Mam jen bezne amaterske vybaveni. Aby byly vsechny ramky
> presne stejne musel bych je po dokonceni napriklad brousit na presnou
vysku.
> Ma to smysl? Nedelam uz si iluze - drevo s vlhkosti meni sve rozmery. A to
> nejen ramek, ale i nastavek. Vcely ulove mikroklima reguluji ( do znacne
> miry stabilizuji ), celodreveny nastavek ovlivnuje predevsim vysusovani
> vetrem, vlhnutí destem. V mrazu je vzduch suchy, v ule je vlhko z
> metabolickych procesu pri traveni zimnich zasob atd, atd. Na vyrobu
nastavku
> se pouziva smrkove drevo, nebo vejmutovka, na ramecky obvykle lipa. Kazde
> drevo se chova jinak.
> Pri pouzivani ramku a nastavku se rozmery meni ( v rozmezi nekolika mm ) i
> vrstvami propolisu.
> Proto jsem snahu o zlepseni podminek prezimovani vcel v NN nahradil snahou
o
> vytvoreni co nejsilnejsiho vcelstva. Vcely si pak s dosazitelnymi
> nepresnostmi pri vyrobe ulu poradi tak, jako by tyto nepresnosti
> neexistovaly. Pravdou je, ze mezera mezi patry ramku mensi nez 3,5mm muze
> byt závada, stejne jako mezera vetsi nez 15mm. Vse, co je mezi tim by melo
> byt dobre. Vyznamnou roli take hraje tloustka spodni a horni loucky ramku.
>
> 2. Pri prolezani mrizkou se vcela musi znacne namahat, aby protahla telo
> mezi draty. Musi se o neco oprit. Bud o sousedni draty, nebo o horni
loucku
> spodniho nastavku. Navic - ramek se prece nevklada vzdy a mezi vsechny
> nastavky.
>
> Zaverem aktualni smutnou zkusenost a verejne se tim pro pouceni sve i
jinych
> priznavam k chybam - prave dnes jsem zjistil jedno hladem uhynule
vcelstvo,
> ktere v 09/04 obsedalo 3 NN ( Optimal ). Plny horni nastavek zasob (
18kg ),
> prostredni nastavek bez zasob, stred vceliho chomace byl na vetsine ramku
> dolniho nastavku a jen z casti zasahoval do NN prostredniho plus trubciny
v
> podmetu. Vcely uhynuly moji chybou, protoze mely k zasobam prilis daleko.
> Navic to bylo vcelstvo, ktere jsem ponechal na teplou stavbu. Zkuseni si
> reknou - skolacke chyby. Ano. Jsou to chyby, ktere vyplyvaji z nedostatku
> vcelare, ne z nedostatku konstrukce ulu.
> Vsechny v novem roce zdravi a jen nefatalni omyly preje
> Pepa Kala
>
>
>
> ----- Original Message -----
> From: Jirka S <>
> To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, January 02, 2005 7:35 PM
> Subject: Re: Výroba ramku
>
>
> > Zdravím všechny v novém roce, přeju šťastný a veselý N.R., hodně
osobních
> a
> > včelařských úspěchů a co nejméně včelařských omylů pro dobro včeliček.
> > Děkuji za odpovědi na můj dotaz, ohledně rámků. Tyto diskuse jsou dle
mého
> > názoru velmi poučné a zajímavé a jako začátečník rád přivítám případné
> > zkušenosti od praktiků abych se nedopouštěl zbytečných omylů.
> > V příspěvcích jsem četl, že někdo dělá nástavky vysoké 170-171 mm. Tímto
> > ale vznikne mezera mezi rámky 11-12mm?! Při nízkonástavkovém včelaření,
> > aspoň mám takový dojem při zimování je každá mezera mezi nástavky
problém?
> > Tak proč ji zvětšovat? Já jsem přemýšlel nad výrobou nástavků 166 mm
> > vysokých, aby včelí mezera byla 7mm a né 9mm. A ty dva mm bych přidal na
> > rám mateří mřížky.
> > Může k tomu někdo říct svou zkušenost?
> > Díky Jiří Sliwka
> >
>

ahoj jak se mas???

chtěl bych zjistit cenu medometů

chtěl bych zjistit cenu medometů

Podívejte se na sstránky www.vastoil.cz
www.medomety.cz
Oudoleň: 569642221, 731479134
www.apidomia.cz
www.vcelarstvo.cz

Asi zásoby byly dodány v srpnu, kdy byly všechny tři nadstavky plné včel a
včely proto zásoby uložily do horního nadstavku. Zase naopak zimní chumáč
včely založily na místě posledního plodu snad někdy během října, letos možná
až v listopadu. A poslední plod se včely snaží založit spíše u česna nebo u
síťovaného dna v nejspodnějším nadstavku, snad proto, že potřebuje hodně
kyslíku. Dostatečné zásoby na zimu už většinou k zimnímu chumáči přenést
nestihnou.
Trefil jsem se?

Myslím si, že současná technologie nadstavkového včelaření zdůrazňuje velký
prostor při výchově zimní generace včelstev v srpnu, pokud je ale přívod
vzduchu do úlu jen spodem, mohou některá včelstva spadnou do této pasti.
Chtělo to asi poslední prohlídku v říjnu nebo na konci září.
Mimochodem, předpověď počasí hlásí na konci tohoto týdne dost vysoké
teploty, které by měly umožnit jít do včelstev klasicky a takové věci
napravit.
Letos asi bude víc včelstev uhynulých na nedostatek zásob. Jednak bylo pěkné
počasí a včely mohly létat až do prosince, bude asi více včelstev s částečně
vyloupenými zásobami, jednak cukr zdražil a někteří včelaři více šetřili s
cukrem a taky si myslím ,že počasí je tak abnormálné teplé, že včely byly
minimálně v zimním chumáči a tudíž budou mít proti jiným rokům větší
spotřebu. Asi by se to mělo letos více sledovat, pokud včelstvo ještě
nepadlo, dá se, aspoň v nadstavcích nyní připojit prakticky okamžitě k
jinému včelstvu.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "jkala" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 02, 2005 8:56 PM
Subject: Re: Výroba ramku


> Zaverem aktualni smutnou zkusenost a verejne se tim pro pouceni sve i
jinych
> priznavam k chybam - prave dnes jsem zjistil jedno hladem uhynule
vcelstvo,
> ktere v 09/04 obsedalo 3 NN ( Optimal ). Plny horni nastavek zasob (
18kg ),
> prostredni nastavek bez zasob, stred vceliho chomace byl na vetsine ramku
> dolniho nastavku a jen z casti zasahoval do NN prostredniho plus trubciny
v
> podmetu. Vcely uhynuly moji chybou, protoze mely k zasobam prilis daleko.
> Navic to bylo vcelstvo, ktere jsem ponechal na teplou stavbu. Zkuseni si
> reknou - skolacke chyby. Ano. Jsou to chyby, ktere vyplyvaji z nedostatku
> vcelare, ne z nedostatku konstrukce ulu.
> Vsechny v novem roce zdravi a jen nefatalni omyly preje
> Pepa Kala

> Vcely uhynuly moji chybou, protoze mely k zasobam prilis daleko.
> Navic to bylo vcelstvo, ktere jsem ponechal na teplou stavbu. Zkuseni si
> reknou - skolacke chyby. Ano. Jsou to chyby, ktere vyplyvaji z nedostatku
> vcelare, ne z nedostatku konstrukce ulu.
> Vsechny v novem roce zdravi a jen nefatalni omyly preje
> Pepa Kala

Nepochopil jsem dobře co jsi Pepo udělal za chybu. Jak jsi to měl udělat lépe. Já bych se rád poučil. A proč vylučovat chybu samotných včel? Každý přece dělá chyby, i včely. Mám asi štěstí, ale když dodržím 2 zásady: 1. Včas a dost nakrmit a 2. už kromě vyndání Gabonu se včelami nehýbat - včely mi na zásobách ještě neodešly.
Dík
Eman

Musím říct, že mně zásada "už kromě vyndání Gabonu se včelami nehýbat "
připomíná nějakou nevyhlášenou soutěž " jak dlouho moje včely vydrží bez
kontroly" Přitom od zakrmení včelstva předpokládám v srpnu do ukončení
letové aktivity včelstva je to minimálně dva měsíce, loni v roce 2004 to
bylo prakticky více než tři. V srpnu to je letní včelstvo s počtem okolo 50
tisíci převážně krátkověkých včel, v listopadu a na začátku prosince to je
vysloveně zimní včelstvo s řekněme 15 tisíci zimních včel. To je hrozně
velká změna a občas se při tom něco zvrtne a včelstvo může proto úplně
zbytečně zahynout.
Staří včelaři se vesměs shodli na jednom bodu - po nakrmení a určité době
prakticky všichni uváděli jako poslední krok před zimou, někdy na konci
září, provést poslední prohlídku včelstev, kdy se tyto řekněme chyby
včelstev daly napravit. Bohužel včelařili v zadovácích a mně se zdá, že v
dnešní době "nadstavkové" bylo šmahem zavrženo úplně všechno, co se jakkoliv
týká zadováků. Přitom u nadstavků oproti zadovákům je prohlídka jednoho úlu
až směšně krátká, takže logičtější by to bylo naopak.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 03, 2005 7:15 AM
Subject: Re: Úhyn včelstva


> Nepochopil jsem dobře co jsi Pepo udělal za chybu. Jak jsi to měl udělat
> lépe. Já bych se rád poučil. A proč vylučovat chybu samotných včel? Každý
> přece dělá chyby, i včely. Mám asi štěstí, ale když dodržím 2 zásady: 1.
> Včas a dost nakrmit a 2. už kromě vyndání Gabonu se včelami nehýbat -
včely
> mi na zásobách ještě neodešly.
> Dík
> Eman

>Staří včelaři se/ vesměs shodli na jednom bodu - po
>nakrmení a určité době prakticky všichni uváděli jako
>poslední krok před zimou, někdy na konci
září, provést poslední prohlídku včelstev,....

Tak se teda polepším, ale "hýbáním" jsem měl spíš na mysli nějaké "optimální" přerovnávání rámků se zásobami, nebo nástavků. Jsem přesvědčen, že včely v daném prostoru samy nejlépe vědí, jak si zorganizovat plod, zásoby, nastaví si můstky mezi nástavky atd atd. Prohlídka včelstev je určitě užitečná a pomůže ledacos zachránit na poslední chvíli. Já chtěl vyprovokovat Pepu, aby řekl co si myslí konkrétně že udělal za chybu.
Eman

> ale "hýbáním" jsem měl spíš na mysli nějaké
> "optimální" přerovnávání rámků se zásobami, nebo nástavků. Jsem
přesvědčen,
> že včely v daném prostoru samy nejlépe vědí, jak si zorganizovat plod,
> zásoby, nastaví si můstky mezi nástavky atd atd. Prohlídka včelstev je
> určitě užitečná a pomůže ledacos zachránit na poslední chvíli.
Tak v tom se shodujeme. V 95% znamená prohlídka po nakrmení rozebrat,
podívat se a zase složit zpátky, tak jak to bylo. Občas ale nějaké včelstvo
sedne tak, že by evidentně nepřežilo zimu bez zásahu.

Radim Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 03, 2005 2:06 PM
Subject: Re: Úhyn včelstva


> Tak se teda polepším, ale "hýbáním" jsem měl spíš na mysli nějaké
> "optimální" přerovnávání rámků se zásobami, nebo nástavků. Jsem
přesvědčen,
> že včely v daném prostoru samy nejlépe vědí, jak si zorganizovat plod,
> zásoby, nastaví si můstky mezi nástavky atd atd. Prohlídka včelstev je
> určitě užitečná a pomůže ledacos zachránit na poslední chvíli. Já chtěl
> vyprovokovat Pepu, aby řekl co si myslí konkrétně že udělal za chybu.
> Eman

Ani mně není jasné, co J. Kala považuje za svoji chybu. Napadá mě tato
možnost - protože on minulou sezonu Optimaly osazoval, může mít hodně
panenského díla.Tak se ho ptám, zda nenechal v prostředním nástavku toto
světlé dílo. Včely se mu vyhýbají a pokud byl poslední plod dole, mohlo
se stát, že zůstaly dole jen s malým množstvím zásob. Už dlouho ošetřuji
převážně v nízkonást. Optimalech okolo 100 včelstev a takové oddělení se
včelstva od zásob se mi nestalo. V srpnu zakrmím, a včely samy si utvoří
sedisko v kontaktu se zásobami. Ale panenské dílo na zimu nenechávám, a
když, tak jen pár rámků u boků nástavku, uprostřed dám hnědé plásty.

K. Čermák


>Nepochopil jsem dobře co jsi Pepo udělal za chybu. Jak jsi to měl udělat
>lépe. Já bych se rád poučil. A proč vylučovat chybu samotných včel? Každý
>přece dělá chyby, i včely. Mám asi štěstí, ale když dodržím 2 zásady: 1.
>Včas a dost nakrmit a 2. už kromě vyndání Gabonu se včelami nehýbat - včely
>mi na zásobách ještě neodešly.
>Dík
>Eman
>
>
>

Zdravím všechny v Novém roce, tak to tady pročítám a mám k tomu svoje
připomínky, tak nejdříve k nástavkovému včelaření (nic proti zadovákům,
univerzálům a bůh ví v čem se ještě včelaří)já měl to štěstí,když jsem
začínal včelařit, že jsem asi před dvaceti lety náhodně koupil ve
výprodeji (rušili prodejnu) několik Tachováků (9 rámků 39x24 plus 2
nástavky )a tím to bylo dáno, později jsem si začal tyto úly i s
nástavky vyrábět sám, když mi můj učitel včelařství (dodnes včelaří v
univerzálech) vyčítal, že jsou sice pěkné, ale jen na studenou stavbu
začal jsem si vyrábět nástavky čtvercové na 11 rámků jednoduchou
manipulací pootočením o 45 stupňů je hned teplá stavba a nikdy jsem si
nelámal hlavu jestli mezi nástavky je mezera 7mm nebo 5mm není to
podstatné a ani není podstatné jestli studená či teplá stavba
(podotýkám, že včelařím v podkrkonoší caa 500m v nadmořské výšce) ba
naopak v těch 9 rámkových úlech se včeličkám daří lépe než v těch 11
rámkových. Na jaře v nich je rychlejší rozvoj od konce května 3-4
nástavky měl jsem i 5 nástavků zatímco u 11 rámkových 2 maximálně 3
nástavky. Zatímco v 9 rámkových nedávám mateří mřížku v 11 rámkových
musím pokud chci mít nějaký med.
Co se týče rámků tak ty si též vyrábím sám převážně ze smrkového dřeva
(zbytky palubek apod.)na stolní cirkulárce kde milimetr není žádná míra
a taky to nevadí.
Co se týče panenského díla ten kolega , který tvrdí že ho včelky na
zimování nemají rády bych si dovolil oponovat já dávám co nejvíce rámků
s novým dílem protože pak na jaře matka zaklade toto nové dílo a
vylíhnuté včelky jsou velké a silné zatím co ze starého díla jsou malé a
slabé a staré dílo dávám jen na kraj hlavně k západní stěně ( důvod je
prostý tento krajní rámek s dílem je většinou na jaře plesnivý) takže
žádná škoda na jaře se strčí do tavidla a vytaví se.
Dokonce jestli si vzpomínám na toto téma byl ve včelařství v roce 2002
článek jednoho včelaře, který před krmením do celého úlu dává jen nové
rámky s mezistěnkama a včelky si vystaví nové dílo pro zásoby a pak má
na jaře čisté dílo pro plod. Toto jsem ještě nezkoušel tak nevím.
Toto jsou moje zkušenosti k danému tématu.
Zdravím Vláďa

Chyba byla v rozdělení díla panenskými nebo světlými plásty. Někdy během
srpna přestaly být panenské plásty pro kladení matky atraktivní, zafungovaly
jako přepáľka a včely si pro plodové hnízdo vybraly tu ąpatnou část plástů -
spodní nadstavek. Panenské dílo v srpnu mělo být jen v nejspodnějąím
nadstavku, nebo jen jako krajní plásty nebo naopak měly být v celém úlu
panenské, popřípadě světlé plásty. Aspoň tak to vidím po posledních
příspěvcích já.
Otázka je, jak by to dopadlo, kdyby si včely vybraly horní nadstavek. Jestli
by zimní včelstvo bylo slabé - mělo prostor pro plodování omezený shora
zásobami a zespodu panenskými plásty nebo by bylo v normální síle - utvořilo
by zimní včelstvo podle velikosti obsednuté plochy a to byl v té době
dojista celý úl.

R Poláąek

----- Original Message -----
From: "jkala" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 03, 2005 10:17 PM
Subject: Re: Úhyn včelstva


> Děkuji za vysvětlující doplnění mého příspěvku. Př. Čermák to vystihl
> přesně.
> Můj příspěvek neměl mít za cíl podrobně rozebírat konkrétní mojí chybu, uľ
> tak se mi jevil nečitelně dlouhý.
> Měl vyznít jako sdělení, ľe po zkuąenostech se mi nezdá účelné věnovat
> neúměrnou péči věcem méně podstatným ( jako mohou být náročná konstrukční
> "vylepąení" osvědčených úlů - zde míněno Lang., Optimal ). Prospěąnějąí je
> spíąe se snaľit osvojit si do vąech důsledků metodiku oąetřování včelstev
> coľ jsem ke své ąkodě podcenil - to je ta moje chyba ). Jeątě, ľe to mám
> napsáno i v kalendáři: Chybou není sbírat moudra, ale neumět se jimi
> řídit:-)).
>
> Konkrétně tedy: já jsem se svojí chybou dopustil vytvoření velké mezery
mezi
> předpokládáným zimním sezením včel a zásobami.
>
> Při diskuzi o vlivu milimetrových rozdílů mezery mezi patry rámků ( 7,
nebo
> 11mmm) mi připadla jako významnějąí chyba to, ľe jsem koncem srpna
neudělal
> prohlídku včelstva ( při vědomí, ľe veąkeré dílo v úlu postavilo včelstvo
> během jedné sezony jsem měl tuto prohlídku udělat a to nejpozději koncem
> srpna). Při ní bych asi prostřední nástavek přemístil dolu, původně dolní
s
> plodem ( a zřejmě i pylem ) bych dal jako prostřední a nejhořejąí bych
> ponechal se zásobami nahoře a vąechny nástavky otočil kolem svislé osy na
> studenou stavbu ( před zakrmením ).
>
> Stále ( uľ asi 20 roků ) si se včelami připadám jak začátečník. Naątěstí
mám
> několik "ľáků", kteří dbají mých rad víc neľ já sám. Mám rád jejich
nadąení,
> kdy často o překot vykládají, jak z postupně nabývaných dílčích
teoretických
> poznatků vyvozují různá technická vylepąení. To se pak obvykle já nadąeně
> pustím do obsáhlé diskuze a podrobně vylíčím vąechny souvislosti, na něľ
si
> momentálně vzpomenu. Díky tomuto memorování ( a třeba i sledování
> konference) se i já občas některých chyb v oąetřování včelstev včas
> vyvaruji.
> Přeji vąem hezký večer.
>
> Pepa Kala
>
>
> ----- Original Message -----
> From: Čermák K. <>
> To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, January 03, 2005 3:52 PM
> Subject: Re: Úhyn včelstva
>
>
> > Ani mně není jasné, co J. Kala považuje za svoji chybu. Napadá mě tato
> > možnost - protože on minulou sezonu Optimaly osazoval, může mít hodně
> > panenského díla.Tak se ho ptám, zda nenechal v prostředním nástavku toto
> > světlé dílo. Včely se mu vyhýbají a pokud byl poslední plod dole, mohlo
> > se stát, že zůstaly dole jen s malým množstvím zásob. Už dlouho ošetřuji
> > převážně v nízkonást. Optimalech okolo 100 včelstev a takové oddělení se
> > včelstva od zásob se mi nestalo. V srpnu zakrmím, a včely samy si utvoří
> > sedisko v kontaktu se zásobami. Ale panenské dílo na zimu nenechávám, a
> > když, tak jen pár rámků u boků nástavku, uprostřed dám hnědé plásty.
> >
> > K. Čermák
> >
> >
> > >Nepochopil jsem dobře co jsi Pepo udělal za chybu. Jak jsi to měl
udělat
> > >lépe. Já bych se rád poučil. A proč vylučovat chybu samotných včel?
Každý
> > >přece dělá chyby, i včely. Mám asi štěstí, ale když dodržím 2 zásady:
1.
> > >Včas a dost nakrmit a 2. už kromě vyndání Gabonu se včelami nehýbat -
> včely
> > >mi na zásobách ještě neodešly.
> > >Dík
> > >Eman
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>

Máš recht! Nehledě na to, že oddělek (nebo smetenec) je vždycky v lepším
zdravotním stavu než jakékoli produkční včelstvo....

A.

----- Original Message -----
From: "pan Josef Jiří Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Tuesday, January 04, 2005 10:50 AM
Subject: Re: Úhyn včelstva


Vdycky jsme počítali se zimní strátou včelstev 10% a natuhle strátu pro
jaro je potřeba mít připraveny oddělky Téměř nikdy sice stráta nedosahovala
těchto % ale odděky se pak použíli na posílení jiných.

Taky tomu moc nerozumim, mam vetsinu vcelstev na teplou stavbu a mezi
nastavky u starych ulu 2,5cm.
Uhyn na zasobach pro me znamena v prve rade varoaza, zvlaste pokud k uhynu
doslo cca do vanoc. Vcela v zime vydrzzi na jedno napiti radu tydnu.
Jak je to s varoazou? staci zalitly roj, ktery vcely vybraly.
S pozdravem Radek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 03, 2005 7:15 AM
Subject: Re: ?hyn v?elstva


>> Vcely uhynuly moji chybou, protoze mely k zasobam prilis daleko.
>> Navic to bylo vcelstvo, ktere jsem ponechal na teplou stavbu. Zkuseni si
>> reknou - skolacke chyby. Ano. Jsou to chyby, ktere vyplyvaji z nedostatku
>> vcelare, ne z nedostatku konstrukce ulu.
>> Vsechny v novem roce zdravi a jen nefatalni omyly preje
>> Pepa Kala
>
> Nepochopil jsem dobře co jsi Pepo udělal za chybu. Jak jsi to měl udělat
> lépe. Já bych se rád poučil. A proč vylučovat chybu samotných včel? Každý
> přece dělá chyby, i včely. Mám asi štěstí, ale když dodržím 2 zásady: 1.
> Včas a dost nakrmit a 2. už kromě vyndání Gabonu se včelami nehýbat -
> včely
> mi na zásobách ještě neodešly.
> Dík
> Eman

Nedavno jsem byl poprat panu Volejnikovi do noveho roku hodne zdravi, jeste
ze vas nema po ruce.
Zakladni pravidlo zni Nejvetsim nepritelem vcel je vcelar, vcely to umi sami
bez nas. Ja jsem hned prvni sezonu vcelareni prohlidkou po nakrmeni prisel o
matku. Nechtene jsem ji zamackl mezi nastavky voskovymi nastavbami ( na jare
jsem ji tam nasel). Trubcice jsem zjistil jeste v listopadu diky pritomnosti
larev trubcu na podlozce. - A včil mudrujte.
Ja osobne sleduji cesna a jdu po vyjmuti Gabonu ( při tom vcely
neprohlizim) do vcel az za kvetu tresni. Do nektereho vcelstva vlezu jen
kdyz se mi nelibi cesno.
Abych nezamluvil toho Volejnika, podle nej spociva vcelareni v toceni medu
(a ze ho ma az dost), jediny zasah mimo leceni mezi krmenim a tocenim medu
nasledujici sezonu je podavani vody na jare.
Pan Volejnik ma ve svych 75 letech 240 vcelstev na zimu a nema cas delat
zbytecne ukony.
S pozdravem a pranim vseho dobreho Radek Hubac
PS: doufam, ze se dokopu k napsani rozsahlejsiho zaznamu rozhovoru s panem
!!! vcelarem (rozumej panem Volejnikem)

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 03, 2005 12:15 PM
Subject: Re: ?hyn v?elstva


> Musím říct, že mně zásada "už kromě vyndání Gabonu se včelami nehýbat "
> připomíná nějakou nevyhlášenou soutěž " jak dlouho moje včely vydrží bez
> kontroly" Přitom od zakrmení včelstva předpokládám v srpnu do ukončení
> letové aktivity včelstva je to minimálně dva měsíce, loni v roce 2004 to
> bylo prakticky více než tři. V srpnu to je letní včelstvo s počtem okolo
> 50
> tisíci převážně krátkověkých včel, v listopadu a na začátku prosince to je
> vysloveně zimní včelstvo s řekněme 15 tisíci zimních včel. To je hrozně
> velká změna a občas se při tom něco zvrtne a včelstvo může proto úplně
> zbytečně zahynout.
> Staří včelaři se vesměs shodli na jednom bodu - po nakrmení a určité době
> prakticky všichni uváděli jako poslední krok před zimou, někdy na konci
> září, provést poslední prohlídku včelstev, kdy se tyto řekněme chyby
> včelstev daly napravit. Bohužel včelařili v zadovácích a mně se zdá, že v
> dnešní době "nadstavkové" bylo šmahem zavrženo úplně všechno, co se
> jakkoliv
> týká zadováků. Přitom u nadstavků oproti zadovákům je prohlídka jednoho
> úlu
> až směšně krátká, takže logičtější by to bylo naopak.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, January 03, 2005 7:15 AM
> Subject: Re: Úhyn včelstva
>
>
>> Nepochopil jsem dobře co jsi Pepo udělal za chybu. Jak jsi to měl udělat
>> lépe. Já bych se rád poučil. A proč vylučovat chybu samotných včel? Každý
>> přece dělá chyby, i včely. Mám asi štěstí, ale když dodržím 2 zásady: 1.
>> Včas a dost nakrmit a 2. už kromě vyndání Gabonu se včelami nehýbat -
> včely
>> mi na zásobách ještě neodešly.
>> Dík
>> Eman
>
>

Radek Hubač píše:
> Taky tomu moc nerozumim, mam vetsinu vcelstev na teplou stavbu a mezi
> nastavky u starych ulu 2,5cm.

Myslím, že vzhledem k postupu zimujících včel po plástové ploše je při
širokonízkém rámku pro včely výhodnější orientace na studenou stavbu.
Mezinástavková mezera 25mm je už příliš velká. Ale vím, že ji silné včelstvo
může zvládnout. U starších úlů byla opravdu taková mezera běžná.
V nízkonástavkových úlech je zdánlivá celistvost plástové plochy
jednotlivých podlaží úlu účelným konstrukčním cílem. Pokud zimující včelstvo
obsedá dvě a více podlaží (nástavků) a výška zdánlivé plástové plochy je
více než cca 30 cm, je dle mého názoru lhostejné, zda je na teplou, či
studenou stavbu. Slabší včelstva v jediném podlaží na r.m. 39x24 mohou
úspěšně vyzimovat na teplé i studené stavbě. I v tomto případě však kolmé
postavení plástových ploch k česnu ( studená stavba ) zvyšuje šanci na
přežití.

> Uhyn na zasobach pro me znamena v prve rade varoaza, zvlaste pokud k
uhynu
> doslo cca do vanoc. Vcela v zime vydrzzi na jedno napiti radu tydnu.
> Jak je to s varoazou? staci zalitly roj, ktery vcely vybraly.

Když už jsme se tím tématem mého uhynulého včelstva v konferenci tak
zabývali, ještě si dovoluji doplnit několik dalších souvislostí.
Byl to jeden z mála rojů, které jsem letos usadil. Proto, že jsem byl u
toho, když se z mého včelstva vyrojil a byl pěkný ( měl 3,6kg ). Roj jsem
proto v rojáku neutratil ( nebyl cizí ), ale přenesl do sklepa a ihned v něm
provedl fumigaci ( než se včely zklidnily ). Fumigaci rojů takto provádím už
několik roků - roztočů nebývá víc než 20, většinou žádný, nebo jen několik.
Jen na okraj:
stále jsem přesvědčen, že to je jednoduché, praktické a účinné veterinární
opatření, bohužel jsem se zatím nesetkal s nikým, kdo by to také dělal.

Další den jsem připravil úl s 22 rámky 42x17 a pozdě odpoledne roj usadil
náběhem. V již prázdném rojáku jsem nalezl pouze 2 roztoče V.D.
V půli června jsem mezi původní dva již postavené nástavky vložil třetí s
mezistěnami, protože včelstvo značně zesílilo a byla šance, že jej postaví.
Současně včely dostaly asi 3,5kg cukru v prosakovacím krmítku. Asi za 14 dní
jsem dal 1. a poslední plást prostředního nástavku dostavět do středu a víc
jsem do včelstva ( kromě krmení 22kg cukru ) nezasahoval ( ani nevytáčel
med - nebyla bohužel medovice) .

V říjnu po první fumigaci si už několik roků provádím flotací vyšetření měli
jednotlivě od všech včelstev. Z tohoto včelstva spadlo pouze 22 roztočů.
Tohle vyšetření měli si dělám jen tak sám pro sebe - už jsem o tom do
konference několikrát psal. Teď mám o argument víc - protože aspoň sám sobě
mohu doložit, že případný úhyn včelstva nebyl na varroázu. Není to však
důkaz jednoznačný, ( od doby, kdy se neklíckují matky kolem 15. září ).
Po dalším ošetření jsem už flotaci neměl čas udělat, ale při ometání
podložek jsem žádný alarmující počet roztočů neviděl.
Pak jsem 2.1.05 zjistil že vč. č. 8 padlo. Uhynulých včel bylo mnoho -
odhadem cca 2kg. V 5 plástech byly uhynulé včely zalezlé do buněk na větší
než poloviční ploše plástu, v asi 5ti v malé části plástu. Zbývající
mrtvolky téměř vyplňovaly podmet a asi 8 meziplástových uliček spodního
nástavku. V podmetu byla také divoká trubčina ( kterou včely zřejmě
postavily někdy mezi koncem června a polovinou října pod asi 7mi plásty ).
Všechny plásty dvou spodních nástavků byly zcela bez zásob. Nepředpokládám
tedy, že včelstvo padlo v důsledku varroázy.

Mrtvolky jsem bohužel ihned spálil v kamnech. Asi by bylo lépe je dát osušit
a prosátou měl vyšetřit. Pak by asi byl důkaz nezpochybnitelný.
S díky za podnětné reakce přeje všem hezký večer
Pepa Kala

Možná to je výsledek nějaké anomálie matky, dané genetickou variací nebo
možná poškozením. Kladoucí matka buď prostě nedokázala překonat prostřední
nadstavek se světlými plásty nebo včelstvo mělo během krmení v srpnu v
podmetu otevřený trubčí plod a od toho matka neodchází.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 05, 2005 11:27 PM
Subject: Re: uhyn vcelstva


> Radek Hubač píše:
> > Taky tomu moc nerozumim, mam vetsinu vcelstev na teplou stavbu a mezi
> > nastavky u starych ulu 2,5cm.
>
> Myslím, že vzhledem k postupu zimujících včel po plástové ploše je při
> širokonízkém rámku pro včely výhodnější orientace na studenou stavbu.
> Mezinástavková mezera 25mm je už příliš velká. Ale vím, že ji silné
včelstvo
> může zvládnout. U starších úlů byla opravdu taková mezera běžná.
> V nízkonástavkových úlech je zdánlivá celistvost plástové plochy
> jednotlivých podlaží úlu účelným konstrukčním cílem. Pokud zimující
včelstvo
> obsedá dvě a více podlaží (nástavků) a výška zdánlivé plástové plochy je
> více než cca 30 cm, je dle mého názoru lhostejné, zda je na teplou, či
> studenou stavbu. Slabší včelstva v jediném podlaží na r.m. 39x24 mohou
> úspěšně vyzimovat na teplé i studené stavbě. I v tomto případě však kolmé
> postavení plástových ploch k česnu ( studená stavba ) zvyšuje šanci na
> přežití.
>
> > Uhyn na zasobach pro me znamena v prve rade varoaza, zvlaste pokud k
> uhynu
> > doslo cca do vanoc. Vcela v zime vydrzzi na jedno napiti radu tydnu.
> > Jak je to s varoazou? staci zalitly roj, ktery vcely vybraly.
>
> Když už jsme se tím tématem mého uhynulého včelstva v konferenci tak
> zabývali, ještě si dovoluji doplnit několik dalších souvislostí.
> Byl to jeden z mála rojů, které jsem letos usadil. Proto, že jsem byl u
> toho, když se z mého včelstva vyrojil a byl pěkný ( měl 3,6kg ). Roj jsem
> proto v rojáku neutratil ( nebyl cizí ), ale přenesl do sklepa a ihned v
něm
> provedl fumigaci ( než se včely zklidnily ). Fumigaci rojů takto provádím
už
> několik roků - roztočů nebývá víc než 20, většinou žádný, nebo jen
několik.
> Jen na okraj:
> stále jsem přesvědčen, že to je jednoduché, praktické a účinné veterinární
> opatření, bohužel jsem se zatím nesetkal s nikým, kdo by to také dělal.
>
> Další den jsem připravil úl s 22 rámky 42x17 a pozdě odpoledne roj usadil
> náběhem. V již prázdném rojáku jsem nalezl pouze 2 roztoče V.D.
> V půli června jsem mezi původní dva již postavené nástavky vložil třetí s
> mezistěnami, protože včelstvo značně zesílilo a byla šance, že jej
postaví.
> Současně včely dostaly asi 3,5kg cukru v prosakovacím krmítku. Asi za 14
dní
> jsem dal 1. a poslední plást prostředního nástavku dostavět do středu a
víc
> jsem do včelstva ( kromě krmení 22kg cukru ) nezasahoval ( ani nevytáčel
> med - nebyla bohužel medovice) .
>
> V říjnu po první fumigaci si už několik roků provádím flotací vyšetření
měli
> jednotlivě od všech včelstev. Z tohoto včelstva spadlo pouze 22 roztočů.
> Tohle vyšetření měli si dělám jen tak sám pro sebe - už jsem o tom do
> konference několikrát psal. Teď mám o argument víc - protože aspoň sám
sobě
> mohu doložit, že případný úhyn včelstva nebyl na varroázu. Není to však
> důkaz jednoznačný, ( od doby, kdy se neklíckují matky kolem 15. září ).
> Po dalším ošetření jsem už flotaci neměl čas udělat, ale při ometání
> podložek jsem žádný alarmující počet roztočů neviděl.
> Pak jsem 2.1.05 zjistil že vč. č. 8 padlo. Uhynulých včel bylo mnoho -
> odhadem cca 2kg. V 5 plástech byly uhynulé včely zalezlé do buněk na větší
> než poloviční ploše plástu, v asi 5ti v malé části plástu. Zbývající
> mrtvolky téměř vyplňovaly podmet a asi 8 meziplástových uliček spodního
> nástavku. V podmetu byla také divoká trubčina ( kterou včely zřejmě
> postavily někdy mezi koncem června a polovinou října pod asi 7mi plásty ).
> Všechny plásty dvou spodních nástavků byly zcela bez zásob. Nepředpokládám
> tedy, že včelstvo padlo v důsledku varroázy.
>
> Mrtvolky jsem bohužel ihned spálil v kamnech. Asi by bylo lépe je dát
osušit
> a prosátou měl vyšetřit. Pak by asi byl důkaz nezpochybnitelný.
> S díky za podnětné reakce přeje všem hezký večer
> Pepa Kala
>
>

Tak si občas čtu v konferenci a nestačím se divit co smělých teorií a přitom zcela vycucaných z prstu. Když je úl na podzim zcela bez včel a přitom se zásobami jedná se zcela o čítankový příklad průběhů 2 komplikací. V první řadě se jedná o nezvládnutý průběh varaozy. Poškozené včely pak nejsou schopny odolat vstupu viróz, které byly na 90% příčinou úhynu. Co se týče častých prohlídek troufám si tvrdit, že čím méně tím lépe. Je mi naprostou záhadou co bych po nakrmení u včel hledal. Do včel jdu až při první fumigaci a při ní provedu vše potřebné. Odstranění krmítek a pod. Včely ale vůbec nerozebírám a nevím proč bych to dělal. Mám přece oči a uši a pohled mezi uličky bohatě stačí. Prostě včelařím li v budečácích, nebo v dvouprostorových úlech a jsem li už hodně starý včelař, tak to chápu. Jsem li ale ve středních letech tak to nechápu vůbec, proč bych měl své bzučící miláčky trápit nedostatkem prostoru a následně pak sebe zbytečně vykonávanou prací.Prostě pokrok je už někde jinde a zbytečně pracuje pouze .... Tak ať se to většiny vás netýká.
Zdraví R.Stonjek

Mě by to nebavilo, čučet půl roku na úly a nemoct do nich jít. Já potřebuju
úl otevřít, mít ten rámek se včelami v ruce, cítit tu vůni, ci z nich
vychází. Je to vždycky svátek, když na jaře, tak třetí týden po prvním
proletu otevřu úly. Jinak ztráta matky při prohlídce, pokud se zozebírají
rámky, je poměrně běžná věc. Stává se to, odhaduji tak v průměru při každé
sté prohlídce, v zadovácích častěji, v nadstavcích méně často.

R. Polášek

Můžu poprosit o mazání své emailové adresy při odpovědích?

----- Original Message -----
From: "HUBAČ Radek" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 05, 2005 10:18 PM
Subject: Re: ?hyn v?elstva prohlidky ?


> Nedavno jsem byl poprat panu Volejnikovi do noveho roku hodne zdravi,
jeste
> ze vas nema po ruce.
> Zakladni pravidlo zni Nejvetsim nepritelem vcel je vcelar, vcely to umi
sami
> bez nas. Ja jsem hned prvni sezonu vcelareni prohlidkou po nakrmeni prisel
o
> matku. Nechtene jsem ji zamackl mezi nastavky voskovymi nastavbami ( na
jare
> jsem ji tam nasel). Trubcice jsem zjistil jeste v listopadu diky
pritomnosti
> larev trubcu na podlozce. - A včil mudrujte.
> Ja osobne sleduji cesna a jdu po vyjmuti Gabonu ( při tom vcely
> neprohlizim) do vcel az za kvetu tresni. Do nektereho vcelstva vlezu jen
> kdyz se mi nelibi cesno.
> Abych nezamluvil toho Volejnika, podle nej spociva vcelareni v toceni
medu
> (a ze ho ma az dost), jediny zasah mimo leceni mezi krmenim a tocenim medu
> nasledujici sezonu je podavani vody na jare.
> Pan Volejnik ma ve svych 75 letech 240 vcelstev na zimu a nema cas delat
> zbytecne ukony.
> S pozdravem a pranim vseho dobreho Radek Hubac
> PS: doufam, ze se dokopu k napsani rozsahlejsiho zaznamu rozhovoru s panem
> !!! vcelarem (rozumej panem Volejnikem)
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Pol??ek" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, January 03, 2005 12:15 PM
> Subject: Re: ?hyn v?elstva
>
>
> > Musím říct, že mně zásada "už kromě vyndání Gabonu se včelami nehýbat "
> > připomíná nějakou nevyhlášenou soutěž " jak dlouho moje včely vydrží
bez
> > kontroly" Přitom od zakrmení včelstva předpokládám v srpnu do ukončení
> > letové aktivity včelstva je to minimálně dva měsíce, loni v roce 2004 to
> > bylo prakticky více než tři. V srpnu to je letní včelstvo s počtem okolo
> > 50
> > tisíci převážně krátkověkých včel, v listopadu a na začátku prosince to
je
> > vysloveně zimní včelstvo s řekněme 15 tisíci zimních včel. To je hrozně
> > velká změna a občas se při tom něco zvrtne a včelstvo může proto úplně
> > zbytečně zahynout.
> > Staří včelaři se vesměs shodli na jednom bodu - po nakrmení a určité
době
> > prakticky všichni uváděli jako poslední krok před zimou, někdy na konci
> > září, provést poslední prohlídku včelstev, kdy se tyto řekněme chyby
> > včelstev daly napravit. Bohužel včelařili v zadovácích a mně se zdá, že
v
> > dnešní době "nadstavkové" bylo šmahem zavrženo úplně všechno, co se
> > jakkoliv
> > týká zadováků. Přitom u nadstavků oproti zadovákům je prohlídka jednoho
> > úlu
> > až směšně krátká, takže logičtější by to bylo naopak.
> >
> > R. Polášek

Aho Pepo, podle toho co pises to vypada opravdu na hlad pri zasobach o kus
dal, tedy da se rict priroda tomu chtela. Myslim, ze zatim tak velke a
dlouhemrazy nebyly.
S pozdravem Radek Hubac
----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 05, 2005 11:27 PM
Subject: Re: uhyn vcelstva


> Radek Hubač píše:
>> Taky tomu moc nerozumim, mam vetsinu vcelstev na teplou stavbu a mezi
>> nastavky u starych ulu 2,5cm.
>
> Myslím, že vzhledem k postupu zimujících včel po plástové ploše je při
> širokonízkém rámku pro včely výhodnější orientace na studenou stavbu.
> Mezinástavková mezera 25mm je už příliš velká. Ale vím, že ji silné
> včelstvo
> může zvládnout. U starších úlů byla opravdu taková mezera běžná.
> V nízkonástavkových úlech je zdánlivá celistvost plástové plochy
> jednotlivých podlaží úlu účelným konstrukčním cílem. Pokud zimující
> včelstvo
> obsedá dvě a více podlaží (nástavků) a výška zdánlivé plástové plochy je
> více než cca 30 cm, je dle mého názoru lhostejné, zda je na teplou, či
> studenou stavbu. Slabší včelstva v jediném podlaží na r.m. 39x24 mohou
> úspěšně vyzimovat na teplé i studené stavbě. I v tomto případě však kolmé
> postavení plástových ploch k česnu ( studená stavba ) zvyšuje šanci na
> přežití.
>
>> Uhyn na zasobach pro me znamena v prve rade varoaza, zvlaste pokud k
> uhynu
>> doslo cca do vanoc. Vcela v zime vydrzzi na jedno napiti radu tydnu.
>> Jak je to s varoazou? staci zalitly roj, ktery vcely vybraly.
>
> Když už jsme se tím tématem mého uhynulého včelstva v konferenci tak
> zabývali, ještě si dovoluji doplnit několik dalších souvislostí.
> Byl to jeden z mála rojů, které jsem letos usadil. Proto, že jsem byl u
> toho, když se z mého včelstva vyrojil a byl pěkný ( měl 3,6kg ). Roj jsem
> proto v rojáku neutratil ( nebyl cizí ), ale přenesl do sklepa a ihned v
> něm
> provedl fumigaci ( než se včely zklidnily ). Fumigaci rojů takto provádím
> už
> několik roků - roztočů nebývá víc než 20, většinou žádný, nebo jen
> několik.
> Jen na okraj:
> stále jsem přesvědčen, že to je jednoduché, praktické a účinné veterinární
> opatření, bohužel jsem se zatím nesetkal s nikým, kdo by to také dělal.
>
> Další den jsem připravil úl s 22 rámky 42x17 a pozdě odpoledne roj usadil
> náběhem. V již prázdném rojáku jsem nalezl pouze 2 roztoče V.D.
> V půli června jsem mezi původní dva již postavené nástavky vložil třetí s
> mezistěnami, protože včelstvo značně zesílilo a byla šance, že jej
> postaví.
> Současně včely dostaly asi 3,5kg cukru v prosakovacím krmítku. Asi za 14
> dní
> jsem dal 1. a poslední plást prostředního nástavku dostavět do středu a
> víc
> jsem do včelstva ( kromě krmení 22kg cukru ) nezasahoval ( ani nevytáčel
> med - nebyla bohužel medovice) .
>
> V říjnu po první fumigaci si už několik roků provádím flotací vyšetření
> měli
> jednotlivě od všech včelstev. Z tohoto včelstva spadlo pouze 22 roztočů.
> Tohle vyšetření měli si dělám jen tak sám pro sebe - už jsem o tom do
> konference několikrát psal. Teď mám o argument víc - protože aspoň sám
> sobě
> mohu doložit, že případný úhyn včelstva nebyl na varroázu. Není to však
> důkaz jednoznačný, ( od doby, kdy se neklíckují matky kolem 15. září ).
> Po dalším ošetření jsem už flotaci neměl čas udělat, ale při ometání
> podložek jsem žádný alarmující počet roztočů neviděl.
> Pak jsem 2.1.05 zjistil že vč. č. 8 padlo. Uhynulých včel bylo mnoho -
> odhadem cca 2kg. V 5 plástech byly uhynulé včely zalezlé do buněk na větší
> než poloviční ploše plástu, v asi 5ti v malé části plástu. Zbývající
> mrtvolky téměř vyplňovaly podmet a asi 8 meziplástových uliček spodního
> nástavku. V podmetu byla také divoká trubčina ( kterou včely zřejmě
> postavily někdy mezi koncem června a polovinou října pod asi 7mi plásty ).
> Všechny plásty dvou spodních nástavků byly zcela bez zásob. Nepředpokládám
> tedy, že včelstvo padlo v důsledku varroázy.
>
> Mrtvolky jsem bohužel ihned spálil v kamnech. Asi by bylo lépe je dát
> osušit
> a prosátou měl vyšetřit. Pak by asi byl důkaz nezpochybnitelný.
> S díky za podnětné reakce přeje všem hezký večer
> Pepa Kala
>
>

Pepo omlouvam se ze pisu nadvakrat ale teprve ted jsem se docetl podstate
veci. Jak vypadali mrtve vcely v ule? kolik jichtam bylo? Byly zalezle v
plastech ve velkem mnozstvi?
RAdek
----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 02, 2005 8:56 PM
Subject: Re: Výroba ramku


> 1. Jedna z veci, ktere mne pri vyrobe NN rozcilovala je obtizne
> dosazitelna
> presnost vyroby. Mam jen bezne amaterske vybaveni. Aby byly vsechny ramky
> presne stejne musel bych je po dokonceni napriklad brousit na presnou
> vysku.
> Ma to smysl? Nedelam uz si iluze - drevo s vlhkosti meni sve rozmery. A to
> nejen ramek, ale i nastavek. Vcely ulove mikroklima reguluji ( do znacne
> miry stabilizuji ), celodreveny nastavek ovlivnuje predevsim vysusovani
> vetrem, vlhnutí destem. V mrazu je vzduch suchy, v ule je vlhko z
> metabolickych procesu pri traveni zimnich zasob atd, atd. Na vyrobu
> nastavku
> se pouziva smrkove drevo, nebo vejmutovka, na ramecky obvykle lipa. Kazde
> drevo se chova jinak.
> Pri pouzivani ramku a nastavku se rozmery meni ( v rozmezi nekolika mm ) i
> vrstvami propolisu.
> Proto jsem snahu o zlepseni podminek prezimovani vcel v NN nahradil snahou
> o
> vytvoreni co nejsilnejsiho vcelstva. Vcely si pak s dosazitelnymi
> nepresnostmi pri vyrobe ulu poradi tak, jako by tyto nepresnosti
> neexistovaly. Pravdou je, ze mezera mezi patry ramku mensi nez 3,5mm muze
> byt závada, stejne jako mezera vetsi nez 15mm. Vse, co je mezi tim by melo
> byt dobre. Vyznamnou roli take hraje tloustka spodni a horni loucky ramku.
>
> 2. Pri prolezani mrizkou se vcela musi znacne namahat, aby protahla telo
> mezi draty. Musi se o neco oprit. Bud o sousedni draty, nebo o horni
> loucku
> spodniho nastavku. Navic - ramek se prece nevklada vzdy a mezi vsechny
> nastavky.
>
> Zaverem aktualni smutnou zkusenost a verejne se tim pro pouceni sve i
> jinych
> priznavam k chybam - prave dnes jsem zjistil jedno hladem uhynule
> vcelstvo,
> ktere v 09/04 obsedalo 3 NN ( Optimal ). Plny horni nastavek zasob (
> 18kg ),
> prostredni nastavek bez zasob, stred vceliho chomace byl na vetsine ramku
> dolniho nastavku a jen z casti zasahoval do NN prostredniho plus trubciny
> v
> podmetu. Vcely uhynuly moji chybou, protoze mely k zasobam prilis daleko.
> Navic to bylo vcelstvo, ktere jsem ponechal na teplou stavbu. Zkuseni si
> reknou - skolacke chyby. Ano. Jsou to chyby, ktere vyplyvaji z nedostatku
> vcelare, ne z nedostatku konstrukce ulu.
> Vsechny v novem roce zdravi a jen nefatalni omyly preje
> Pepa Kala
>
>
>
> ----- Original Message -----
> From: Jirka S <j.sliwka/=/interwal.net>
> To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, January 02, 2005 7:35 PM
> Subject: Re: Výroba ramku
>
>
>> Zdravím všechny v novém roce, přeju šťastný a veselý N.R., hodně osobních
> a
>> včelařských úspěchů a co nejméně včelařských omylů pro dobro včeliček.
>> Děkuji za odpovědi na můj dotaz, ohledně rámků. Tyto diskuse jsou dle
>> mého
>> názoru velmi poučné a zajímavé a jako začátečník rád přivítám případné
>> zkušenosti od praktiků abych se nedopouštěl zbytečných omylů.
>> V příspěvcích jsem četl, že někdo dělá nástavky vysoké 170-171 mm. Tímto
>> ale vznikne mezera mezi rámky 11-12mm?! Při nízkonástavkovém včelaření,
>> aspoň mám takový dojem při zimování je každá mezera mezi nástavky
>> problém?
>> Tak proč ji zvětšovat? Já jsem přemýšlel nad výrobou nástavků 166 mm
>> vysokých, aby včelí mezera byla 7mm a né 9mm. A ty dva mm bych přidal na
>> rám mateří mřížky.
>> Může k tomu někdo říct svou zkušenost?
>> Díky Jiří Sliwka
>>
>

Ono to snad ani není tak o módě ale o praktičnosti ...
Myslím, že každý , kdo včelaří v nástavcích ví, co znamenají prostavěné
nástavky mezi sebu. Jednat člověk musí někdy použít dost velkou sílu, aby
nástavky od sebe oderval, a potom se na ty rozervané medem a trubčinou
napěchvané můstky ihned slezou včely, takže dokud neočistíte dolní nástavek
shora a hodní zespoda, tak jej nemůžete vrátit, protože vy to byl masakr
zamáčknutých včel.

Takže proto je dobré, když je dodržena včelí mazera a včely nástavky pokud
možno neprostavují..
Mám Tachováky a někdy bych je poslal do pekel... už jsem se s tím naučil
žít. Ale pokud bych byl velkovčelař, tak je hodím tak akorát na táborák.

Prima den!
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Radim Poláek" <>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Tuesday, December 28, 2004 1:55 AM
Subject: Re: Vyroba ramku


Teď je módní, aby včely
nepropojovaly jednotlivé rámky nad sebou v nadstavcích? Ono totiž ne moc
dávno před cca 10 - 15 lety bylo strašně módní naopak nechat včely propojit
voskovými můstky rámky nad sebou v nadstavcích, aby se vytvořil jeden velký
plást a včely mohly bez překážek umístit med až nahoru do medníku.

R. Polášek

To je právě to, když dva dělají totéž a není to totéž.
Viděl jsem otevřené Lanstrothovy úly s rámky s výškou horního trámku 19 mm a
prostor mezi nástavky byl čistý ... Pokud jsem dobře poslouchal přednášky na
výstavě v Brně, tak je to ve spolupráci s včelí mezerou právě to, co brání
včelám tento prostor prostavovat.

Takže jestli výrobci propagují dělat tenký sloupek nahoře je možná zlevnění
výroby, ale včelaři to přinese problémy. Myslím, že v některých věcech by se
měly věci nejdříve vyzkoušet a pak je prosazovat.

Je pravda, že se nikoli dříve ale i nyní dělá všecno pro to, aby byly rámky
naspodu dostavěny až ke spodní loučce, a to proto, aby v zimně tuto mezeru
mezi nástavky vůbec při postupu za zásobami uměli překonat. ... To ale
neznamená, že by bylo "dříve" bylo doporučováno aby se úly konstruovaly tak,
aby mezera mezi nástavky byla prostavěna. To není totéž!

Pokud je naspodu užší loučka, včely dostaví rámek až k trámku (někdy ne -
ale když je dobrá snůška, tak jsou rámky v medníku dolů dostavěny prakticky
vždycky).
A je též na nás, které rámky jim v úlu necháme na zimování a které ne.

Zkuste spočítat rozdíl, o kolik mm dřeva je mezi nástavky v zimně navíc při
klasickém Langstrothově rámku, který má horní loučku 19mm ...
Navíc se mi stává u rámečků Adamcovy míry s mezerníky že mám ulámaná ucha -
to se stane hned při trošku neopatrnější manipulaci s rámky plnými medu,
které mají kolem 4 kg ...
Rámky s lízátky stejné míry mají ucha vyšší ( nejspíš proto, aby byly se
neulamovala a je fakt, že co jsem přešel na Hoffmanna, tak jsou v pořádku )
... a Langstrothovy je mají ještě vyšší ( tím i pevnější) ...

Takže myslím, že i ten Langstrothův rámek prošel vývojem a je nejlepší
takový jaký .....

Howgh

Arnošt


----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <>
To: "Vcelarska konference" <
Subject: Re: Vyroba ramku


Dne po 27. prosince 2004 21:30 Jirka S napsal(a):

> Mám ještě jednu připomínku, a to sice k horní loučce síly 19 mm, kdy
> výrobci již propagují jednoduchou horní loučku 10 mm, údajně i v německy

Dobry den,

vsechny me ramky 44.8x15.9 mam od pritele Kolomeho prave s 10 mm horni
louckou. Mam i nekolik s louckou 19, a ty se me nak nenadchli. Od spatneho
( pro me) zatavovani mezisten, az po (zase dle mne) moc dreva na zimovani.
Ohledne prostavovani, jsem si vsiml, ze nektera vcelastva prostavuji mustky
i
pri vc. mezere 8 mm, jina ne, obvykle to byla vcelstva "nadupana", kterym
jsem zapomel dat nastavek navic, ale nedostali se do rojove nalady a
stavely,
kde se dalo (muj neodborny odhad).

Honza

Langstrothy s Hoffmanovými rámky provozuji, tedy horní loučka 19 mm, zatím pouze tři úly, ale ani v jednom jsem se nesetkal s prostavěním mezi nástavky. Když to srovnám s Univerzálem tak se to nedá srovnat, Univerzál jsem měl chuť poslat vrhem do údolííííí. Ale vytahování rámků z budečáků jsem si taky zkusil, a mohu říci: 1 budečák na obshluhu zabere víc času než 8 Langstrothu nebo jemu obsluhou podobných úlú.
S pozdravem JS

Já bych řekl, že to je příklad, jak se problém nemá řešit. Řešení to je,
ale na úkor výhody nástavkového úlu se správně konstruovanými rámky -
tj. spojitosti díla. Pomalejší ale vhodnější řešení je nechat horní
loučku 10-12 mm a selektovat včely s malým sklonem k prostavování mezery
můstky (obdobně jako léčení některých nemocí je sice okamžité řešení
ovšem dávající možnost rozmnožovat se náchylným jedincům). A jde to, a
pracujeme na tom!
Navíc, mám zprávy, že i mezeru mezi rámky v patrech s těmi 19 mm silnými
loučkami včely prostavují.

K. Čermák


Ing. Arnošt Hrdina napsal(a):

>Viděl jsem otevřené Lanstrothovy úly s rámky s výškou horního trámku 19 mm a
>prostor mezi nástavky byl čistý ... Pokud jsem dobře poslouchal přednášky na
>výstavě v Brně, tak je to ve spolupráci s včelí mezerou právě to, co brání
>včelám tento prostor prostavovat.
>
>Takže jestli výrobci propagují dělat tenký sloupek nahoře je možná zlevnění
>výroby, ale včelaři to přinese problémy. Myslím, že v některých věcech by se
>měly věci nejdříve vyzkoušet a pak je prosazovat.
>
>

Čermák K.:
...a selektovat včely s malým sklonem k prostavování mezery
můstky ..

Tak to já si budu radši selektovat mírné medařky. Ať si prostavují kde chtějí :-)

> Navíc, mám zprávy, že i mezeru mezi rámky v patrech s těmi 19 mm silnými
> loučkami včely prostavují.
> K. Čermák

V některých publikacích je uváděno, že hlavní vliv na prostavování má ne
tloušťka (19 mm je dáno spíš dostupností řeziva - ze 3/4" prken je v USA i
stěna nástavku ), ale šířka horní loučky, která má být šitoká tak, aby
zůstala ulička 8 mm - tedy pro rozteč 35 mm široká 27 mm.

Pro Optimal by to znamenalo horní loučku 30 mm širokou. Protože ale rozteč
zvýšená na 38 mm pravděpodobně vede jak k širšímu dílu, tak k širším
uličkám, tvořila by tak široká loučka také určitou překážku-hrb v plástové
ploše.

Na druhou stranu jsou i autoři, doporučující horní loučku co nejužší (20
mm). Z čeho všeho vycházíte při návrhu loučky široké 24 mm?

J. Čáp

V některých publikacích je uváděno, že hlavní vliv na prostavování má ne
tloušťka (19 mm je dáno spíš dostupností řeziva - ze 3/4" prken je v USA i
stěna nástavku ), ale šířka horní loučky, která má být šitoká tak, aby
zůstala ulička 8 mm - tedy pro rozteč 35 mm široká 27 mm.

Pro Optimal by to znamenalo horní loučku 30 mm širokou. Protože ale rozteč
zvýšená na 38 mm pravděpodobně vede jak k širšímu dílu, tak k širším
uličkám, tvořila by tak široká loučka také určitou překážku-hrb v plástové
ploše.

Na druhou stranu jsou i autoři, doporučující horní loučku co nejužší (20
mm). Z čeho všeho vycházíte při návrhu loučky široké 24 mm?

J. Čáp

Oproti tomu pan Nerad si dělá horní loučky užší (užívá nástavky vysoké
159mm) aby se mu při vyfukování včel z medníku dostal proud vzduchu mezi
loučky a vyvukování bylo účinné.
Kolik je má široké neuvedl, ale nemá je 27mm...

Vyfukování provádí vysavačem na listí od firmy Still.

Já mám zatím míru 39x24 a používám originální Hoffmannovy rámky at tam je
horní loučka široká 20 mm .

Arnošt

----- Original Message -----
From: "František Rousek" <frantisek.rousek/=/b-d.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 06, 2005 10:01 AM
Subject: RE: Vyroba ramku


V některých publikacích je uváděno, že hlavní vliv na prostavování má ne
tloušťka (19 mm je dáno spíš dostupností řeziva - ze 3/4" prken je v USA i
stěna nástavku ), ale šířka horní loučky, která má být šitoká tak, aby
zůstala ulička 8 mm - tedy pro rozteč 35 mm široká 27 mm.
Na druhou stranu jsou i autoři, doporučující horní loučku co nejužší (20
mm). Z čeho všeho vycházíte při návrhu loučky široké 24 mm?

J. Čáp

Prosím, neví někdo o funkčních klátech v okolí Protivína ?Nevím, jak udělat přístup k rámkům .Ďekuji za každou odpovědˇ.Karel --Protivín

Klát je v podstatě zadovák bez rámků. Pokud tomu rozumím dobře, kdysi se
odsekl tak metr a půl dlouhý kmen, vydlabala zevnitř dutina a potom se
naproti česnovému otvoru třeba sekyrkou odštípla tak čtvrtina obvodu kmene
po celé délce jako odnímatelná dvířka. Viděl jsem taky klát upravený na
rámky, kdy vnitřek byl vydlabán do zhruba hranatého tvaru a na bocích byly
přibity lištičky na zavěšení rámků. Kde, už nevím, snad v Chlebovicích u
Frýdku Místku. Problém bude s rámky. Dnešní 39x24 nebo 37 bude potřebovat
velmi tlustý kmen. Muselo by se jít do úzkovysokých rámků před Adamcovou
mírou, 13 x 24 nebo 26 x 24 nebo tak nějak.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "karel" <podhorsky.karel/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 08, 2007 10:14 PM
Subject: klát


> Prosím, neví někdo o funkčních klátech v okolí Protivína ?Nevím, jak
udělat
> přístup k rámkům .Ďekuji za každou odpovědˇ.Karel --Protivín

?Nevím, jak
udělat
> přístup k rámkům .Ďekuji za každou odpovědˇ.Karel --Protivín



motorovou pilou....

Mezera mezi horními loučkami rámků uloženými v nástavku 8 mm (do boku)
je málo, ale ještě i 10. Jednak, jak uvádíte, tvoří to pak větší
překážku včelám ve spojitosti díla a pak pro práci s rámky je to málo,
těžko se rámek uchopuje pevně prsty, což malovčelaři nevadí, ale při 100
včelstev i takové detaily zdržují.
Protože používám Hoffmanovy rámky (jednoznačně vhodnější do nástavků),
chci je mít pevné, proto je horní loučka zapuštěná do boční. Při šířce
horní loučky 30 mm a boční nahoře 37 mm by to zapuštění nemělo smysl -
vyčnívající přesahování bočních louček (na kraji) by bylo úzké jen 3 mm
a to by se vyštipovalo. Takto při šířce horní loučky 24 mm jsou tyto
"výstupky" v boční loučce 6 mm a to už význam má. Rámek je pak hlavně po
zatmelení v rozích velmi pevný. Je sice dražší, ale já počítám s rámkem
ve včelstvu tak dlouho, jak vydrží. Mezery mezi horními loučkami u
takových rámků jsou: u nového rámku 13 mm, u starších po nabytí
propolisu na bočních loučkách je to v průměru 14 mm. Počítá se s tím v
rozměrech nástavku a proto se boční loučky neřežou 38 ale 37 mm.
Moc široká horní loučka také komlikuje odvíčkování medových plástů.
Ovšem záleží na způsobu odvíčkování - pro některý odvíčkovač i těch 24
mm může být moc. Ale jít na šířku 20 mm nedoporučuji - to pak včely
prostavují mezeru mezi vrstvami plástů opravdu hodně.

K. Čermák


Jan Čáp napsal(a):

>V některých publikacích je uváděno, že hlavní vliv na prostavování má ne
>tloušťka (19 mm je dáno spíš dostupností řeziva - ze 3/4" prken je v USA i
>stěna nástavku ), ale šířka horní loučky, která má být šitoká tak, aby
>zůstala ulička 8 mm - tedy pro rozteč 35 mm široká 27 mm.
>
>Pro Optimal by to znamenalo horní loučku 30 mm širokou. Protože ale rozteč
>zvýšená na 38 mm pravděpodobně vede jak k širšímu dílu, tak k širším
>uličkám, tvořila by tak široká loučka také určitou překážku-hrb v plástové
>ploše.
>
>Na druhou stranu jsou i autoři, doporučující horní loučku co nejužší (20
>mm). Z čeho všeho vycházíte při návrhu loučky široké 24 mm?
>
>J. Čáp
>
>
>
>

DD.

Prosim odpust, Kvetoslave ale jsem z toho trosku jelen. Chtelo by to
namalovat. Ja jsem puvodem strojar a kdyz nevidim vykres, pochopim prd.

Zdravi PPP.


Čermák K. napsal(a):
> Mezera mezi horními loučkami rámků uloženými v nástavku 8 mm (do boku)
> je málo, ale ještě i 10. Jednak, jak uvádíte, tvoří to pak větší
> překážku včelám ve spojitosti díla a pak pro práci s rámky je to málo,
> těžko se rámek uchopuje pevně prsty, což malovčelaři nevadí, ale při 100
> včelstev i takové detaily zdržují.
> Protože používám Hoffmanovy rámky (jednoznačně vhodnější do nástavků),
> chci je mít pevné, proto je horní loučka zapuštěná do boční. Při šířce
> horní loučky 30 mm a boční nahoře 37 mm by to zapuštění nemělo smysl -
> vyčnívající přesahování bočních louček (na kraji) by bylo úzké jen 3 mm
> a to by se vyštipovalo. Takto při šířce horní loučky 24 mm jsou tyto
> "výstupky" v boční loučce 6 mm a to už význam má. Rámek je pak hlavně po
> zatmelení v rozích velmi pevný. Je sice dražší, ale já počítám s rámkem
> ve včelstvu tak dlouho, jak vydrží. Mezery mezi horními loučkami u
> takových rámků jsou: u nového rámku 13 mm, u starších po nabytí
> propolisu na bočních loučkách je to v průměru 14 mm. Počítá se s tím v
> rozměrech nástavku a proto se boční loučky neřežou 38 ale 37 mm.
> Moc široká horní loučka také komlikuje odvíčkování medových plástů.
> Ovšem záleží na způsobu odvíčkování - pro některý odvíčkovač i těch 24
> mm může být moc. Ale jít na šířku 20 mm nedoporučuji - to pak včely
> prostavují mezeru mezi vrstvami plástů opravdu hodně.
>
> K. Čermák

>Ja jsem puvodem strojar a kdyz nevidim vykres, pochopim prd

Ja ti to namaluju, jestli chces. Kamil to popsal zcela presne, faliruje mi tam jen 0.5 mm, coz je zanedbatelne.
Eman

Omlouvam se za chybu ve jmene, Kvetoslav Cermak je spravne jmeno.

Tož to je snadná pomoc - v brožurce o NN včelaření takový výkres je:
http://www.vcely.or.cz/files/NNvcelareni.pdf (600 kB) v obr. 4, boční
loučka varianta II. Tedy předpokládám, že právě toto se sotva dalo
představit v tom mém vysvětlení - nevěděl jsem jak to nejlíp popsat,
obrázek je k tomu nejlepší. Ještě jinými slovy - pokud je horní loučka
rámku skoro stejně široká jako boční loučka, nedá se do ní zapustit...
Ale pokud není ještě něco jasné, stačí napsat.
K. Čermák


Pavel Prchal napsal(a):

> DD.
>
> Prosim odpust, Kvetoslave ale jsem z toho trosku jelen. Chtelo by to
> namalovat. Ja jsem puvodem strojar a kdyz nevidim vykres, pochopim prd.
>
> Zdravi PPP.
>

To je každopádně dobrá zpráva, že je u nás někdo, kdo se zabývá i takovými
drobnostmi při selekci matek :o)!
Na rok 2006 si mě zapiš do objednávek na matky ;)

Prima den a zdravé včelky :o)!
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Wednesday, January 05, 2005 3:21 PM
Subject: Re: Vyroba ramku


Já bych řekl, že to je příklad, jak se problém nemá řešit. Řešení to je,
ale na úkor výhody nástavkového úlu se správně konstruovanými rámky -
tj. spojitosti díla. Pomalejší ale vhodnější řešení je nechat horní
loučku 10-12 mm a selektovat včely s malým sklonem k prostavování mezery
můstky (obdobně jako léčení některých nemocí je sice okamžité řešení
ovšem dávající možnost rozmnožovat se náchylným jedincům). A jde to, a
pracujeme na tom!
Navíc, mám zprávy, že i mezeru mezi rámky v patrech s těmi 19 mm silnými
loučkami včely prostavují.

K. Čermák

Aby to bylo jednoznačné - sice na tom pracujeme, ale spokojen zatím
nejsem. Zmínil jsem se o tom i na přednášce v Brně 12.12. Víc k tomu
včetně fotografie je v článku stejného názvu jako ta přednáška, který je
už v redakci Včelařských novin.
Tedy: Selekce na menší prostavování mezery mezi vrstvami rámků probíhá,
ale není to hlavní vlastnost při selekci, protože přednost mají jiné
vlastnosti. Ale vím, že se to dá selekcí dost snadno zlepšit ve srovnání
s jinými znaky...
A když už jsem se dostal k tématu selekce, tak informace pro všechny
případné zájemce: Na webu je nově stručná metodika testování čistícího
pudu včel + Excel file pro jednoduchý výpočet, na
http://web.quick.cz/pvzubri/metodiky.html

K. Čermák


Ing. Arnošt Hrdina napsal(a):

>To je každopádně dobrá zpráva, že je u nás někdo, kdo se zabývá i takovými
>drobnostmi při selekci matek :o)!
>
>
>

Spolehlive muzu odpovedet, ze jim sirka loucek 27-28 mm naramne vyhovuje a v
prostavovani mezi nastavky nebrani.
Radek
----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <teoretik/=/bydlo.net>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 06, 2005 9:40 AM
Subject: Re: Vyroba ramku


>> Navíc, mám zprávy, že i mezeru mezi rámky v patrech s těmi 19 mm silnými
>> loučkami včely prostavují.
>> K. Čermák
>
> V některých publikacích je uváděno, že hlavní vliv na prostavování má ne
> tloušťka (19 mm je dáno spíš dostupností řeziva - ze 3/4" prken je v USA i
> stěna nástavku ), ale šířka horní loučky, která má být šitoká tak, aby
> zůstala ulička 8 mm - tedy pro rozteč 35 mm široká 27 mm.
>
> Pro Optimal by to znamenalo horní loučku 30 mm širokou. Protože ale rozteč
> zvýšená na 38 mm pravděpodobně vede jak k širšímu dílu, tak k širším
> uličkám, tvořila by tak široká loučka také určitou překážku-hrb v plástové
> ploše.
>
> Na druhou stranu jsou i autoři, doporučující horní loučku co nejužší (20
> mm). Z čeho všeho vycházíte při návrhu loučky široké 24 mm?
>
> J. Čáp
>