Včelařská konference

Jak se v praxi provádí doplnění zímních zásob květovým medem?To jim tam na podzim dám celé plásty s zavíčkovaným květovým medem,který jsem si schoval z jara?Nebo se krmí vytočeným medem s vodou, nebo jak?Jak to děláte vy?

Medem ze zásady nekrmím a to ani formou těsta(mor,zvápenatění,atd.), ale ponechávám.Cukr(bílý) jako doplnění zimních zásob považuji ze zdravotního hlediska za nejlepší, a i když doplnění medem nedoporučuji, rád zimuji na květovém medu ze slunečnice.(prostě při uspořádání doplňuji sirupem z cukru, nebo ponechávám med(slunečnicový). Med vidím jako výhodný, protože obsahuje pyl - jarní rozvoj. Ponechávání medu vyžaduje určitou zkušenost v závislosti na druhu.

U nás slunečnice není-je to cca 400 m nad mořem, ale řepka bude.Kolik tam necháváš plástů a kolik dokrmuješ cukrem?Necháváš je tam tedy celé léto-včelky se o ně starají?Nebo je skladuješ někde mimo úl?

>>>>>>Kolik tam necháváš plástů a kolik dokrmuješ cukrem?

Je to dáno systémem mého chovu bez mateří mřížky.To znamená, že i po posledním medobraní ti zůstane s plodem docela dost medu(s plodem).Toto včelstvo prakticky projde posledním rozebráním na konci srpna a začátku září a odhadem zjistím kolik dokrmit.Můj průměr je tak dvě až tři kila cukru v celkovém přepočtu na včelstva.(samozřejmě některé víc, některé míň sirupu, některé kompletně(20l), některé vůbec).


>>>>>>Necháváš je tam tedy celé léto-včelky se o ně starají?
Celé léto určitě zjišťuji stav medu a točím.


>>>>>>Nebo je skladuješ někde mimo úl?
Jak jsem sdělil minule. Ze zásady. Med včelám nevracím a to žádnou formou.Tudíž je (rámky) nikde neskladuji.

K řepce. S ní nemám na zimu žádné zkušenosti, poněvadž je dávno vytočená.

Jak se správně měří obsah alkoholu v medovině? Byl jsem zvědavý, kolik
procent má ta moje, tak jsem si půjčil od kamaráda, co pálí slivovici
lihoměr. Ten mi ale ukázal množství přibližně 10 dílků (%) pod nulou, ne
nad nulou. Přesto jsem přesvědčen tam alkohol je, schválně jsem to včera
celý večer testoval:-))
Poradí mi někdo?

Tento problem jsem mel taky, lihomery na slivku nefunguji na mala procenta,
koupil jsem lihomer asi do 21% a ten ukazuje asi slušne. Lihomer stal 160kc
a adresu muzu dodat
Radek
----- Original Message -----
From: "František Rada" <rada/=/investtel.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 26, 2005 7:32 AM
Subject: obsah alkoholu v medovině


Jak se správně měří obsah alkoholu v medovině? Byl jsem zvědavý, kolik
procent má ta moje, tak jsem si půjčil od kamaráda, co pálí slivovici
lihoměr. Ten mi ale ukázal množství přibližně 10 dílků (%) pod nulou, ne
nad nulou. Přesto jsem přesvědčen tam alkohol je, schválně jsem to včera
celý večer testoval:-))
Poradí mi někdo?

Zdravím,

Obsah alkoholu v medovině bohužel nelze stanovit lihoměrem. Ten se používá
pouze na destiláty. Lihoměr totiž měří hustotu tekutiny.
V medovině, na rozdíl od destilátů, bývá různý obsah sacharidů, které také
ovlivňují hustotu. Tudíž měření alkoholu v medovině pomocí lihoměru je
nepřesné.

Před několika lety jsem také zkoušel měřit obsah alkoholu v medovině. Koupil
jsem si k tomuto účelu normu ČSN, kde byla popsána metoda na stanovení
obsahu alkoholu ve víně. Princip metody spočívá v tom, že určitý objem
medoviny se předestiluje do tzv. pyknometru a stanoví se hustota destilátu.
Z tabulky se odečte obsah alkoholu. Zároveň se dá stanovit i obsah
zbytkových cukrů.
Bohužel tuto metodu těžko doma použijete, neboť je třeba mít jednoduchou
destilační aparaturu, analytické váhy a pyknometr.

Zkuste najít někoho kdo pracuje v laboratoři, ať Vám to stanoví. Já jsem si
s tím také hrál v práci:-)

Franta






----- Original Message -----
From: "HUBAČ Radek" <drh/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 26, 2005 5:24 PM
Subject: Re: obsah alkoholu v medovině


> Tento problem jsem mel taky, lihomery na slivku nefunguji na mala
procenta,
> koupil jsem lihomer asi do 21% a ten ukazuje asi slušne. Lihomer stal
160kc
> a adresu muzu dodat
> Radek
> ----- Original Message -----
> From: "František Rada" <rada/=/investtel.cz>
> To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, January 26, 2005 7:32 AM
> Subject: obsah alkoholu v medovině
>
>
> Jak se správně měří obsah alkoholu v medovině? Byl jsem zvědavý, kolik
> procent má ta moje, tak jsem si půjčil od kamaráda, co pálí slivovici
> lihoměr. Ten mi ale ukázal množství přibližně 10 dílků (%) pod nulou, ne
> nad nulou. Přesto jsem přesvědčen tam alkohol je, schválně jsem to včera
> celý večer testoval:-))
> Poradí mi někdo?
>

>Obsah alkoholu v medovině bohužel nelze stanovit
>lihoměrem. Ten se používá pouze na destiláty. Lihoměr totiž měří hustotu tekutiny.

Přesně tak. Správná medovina má mít minimálně 40 g cukru/litr. Já stanovení lihu vyřešil jednoduše tak, že mám tabulku závislosti %lihu na hustotě roztoku. Například vycházel jsem v červnu při zakládání m. z 1.12 (0% lihu), dnes má 1.005 a já vím, že má 14.2% lihu a 40 g cukru/l. Chce to digit. váhy na +- 1 g, což dnes není problém. Tu tabulku můžu dát na /files konference, bude-li o ní zájem. Je to totiž trochu mimo hlavní téma včelařství.

Prosím o umístění tabulky zavislosti lihu na hustotě roztoku do files. Děkuji.

Poslal jsem tabulku na 'vcely-files/=/or.cz'.

> Poslal jsem tabulku na 'vcely-files/=/or.cz'.

A už je to na http://www.vcely.or.cz/files/


J. P. Baudiš

Použil jsem kvasinky od fa. Schimansky. Medovina první týden krásně kvasila, poté kvašení ustalo. Zůstává jen mírná pěna na medovině a bublina v půli kvasné zátky. Přidal jsem živnou sůl, kvasinky i medový roztok, ale kvašení se nerozeběhlo, přestože je demižón v teple. Co s tím?

jeste k alkoholu v medovině, správně je zde napsáno, že měřit to hustoměrem je hloupost, protože jde o složitou směs vody, cukru, lihu, kyselin a dalších látek. Kromě destilační metody se dá použít i spektroskopie. Teď s jedním přístrojem začínám pracovat, tak možná časem zkusím i medovinu a pokud to půjde dobře dám vědět.

>.. .se dá použít i spektroskopie
Ano, to je založeno na nepřímém měření hustoty pomocí lomu světla. Celý vtip je ve zjištění "ztraceného" nezdravého cukru, který se přemění na mnohem zdravější (v malých dávkách) líh :-). Gusta se ptal na přesnost metody. Záleží jak přesně vážíš a jak přesně odměříš např. 1 litr. Můžeš si to ocejchovat změřením směsi vody, cukru a lihu v určitém přesném poměru. 1 kg cukru se přemění asi na 0.6 l lihu. Výsledek jsou objemová procenta lihu, kterých je víc než váhových. Jestli kecám, tak mě opravte, mám to z hlavy.

V podstatě máš pravdu, kdyby kvasinky pracovaly se 100% účinností. Žel poslední dobou mám k Dolským kvasinkám silné výhrady, roztok nijak výrazně nebublá a konečný výsledek je hodně sladký a alkoholu je málo. Kdyby se jednalo jen o mě tak si řeknu že umím ..., ale děje se tak i u mých známých a tak nevím co si o tom myslet. To i obyč. droždí vyrobilo v dřívějších pokusech víc stupňů. Jaký je váš názor??? Zdraví R. Stonjek

Právě ten problém řeším - vyčítám si, že jsem nezajistil dost vysokou
teplotu.
Ale i když jsem vyráběl kvas tak se mi nechtěl rozjet i když byl v
laboratorním
termostatu. Tak to chci napravit nějakými obyčejnými kvasinkami.
uvídíme ...
a co vy ?



> V podstatě máš pravdu, kdyby kvasinky pracovaly se 100% účinností. Žel
> poslední dobou mám k Dolským kvasinkám silné výhrady, roztok nijak výrazně
> nebublá a konečný výsledek je hodně sladký a alkoholu je málo. Kdyby se
> jednalo jen o mě tak si řeknu že umím ..., ale děje se tak i u mých
> známých
> a tak nevím co si o tom myslet. To i obyč. droždí vyrobilo v dřívějších
> pokusech víc stupňů. Jaký je váš názor??? Zdraví R. Stonjek
>
>
> --
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolovßno Antivirovým systémem AVG.
> Verze: 7.0.289 / Virová báze: 265.8.2 - datum vydání: 28.1.2005
>
>

Vařil jsem 2x 50litrů v jeden den. Použil jsem 2x stejně rozkvašené Dolské kvasinky. Teplotu jsem měl řízenou termostatem a kontroloval dig. záznamovým teploměrem (max. +a-).
Jedna várka bujně kvasila a druhá jenom slabě pěnila, ale bublinky nešly. Po kvašení jsem tedy obě várky spojil. Říkal jsem si taky kde jsem udělal chybu, když jsem postupoval úplně stejně i časově u obou várek. Navíc mi v Dolu řekli, že ta vysoká teplota se nemusí dodržet. Že stačí 20 stupňů. Začal jsem taky pochybovat o kvasinkách.

>poslední dobou mám k Dolským kvasinkám silné výhrady, roztok nijak výrazně
nebublá a konečný výsledek je hodně sladký a alkoholu je málo.
Tonda.

Túto sezónu som s dobrými výsledkami použil chladnomilné hlbokoprekvášajúce kvasinky zakúpené v špecializovanom obchode s vinárskymi potrebami(doporučená teplota kvasenia nad 14 st. C - v skutočnosti bola aj 12 st. C). Búrlivé kvasenie malo nádherný priebeh - šumenie šampanského bez tvorby peny. Odpadli mi problémy s dodržiavaním teploty. Obsah alkoholu je aj pri degustácii cítiť, že je vyšší (potvrdené meraním hustoty).

Dušan.

Tak něco podobného jsem letos zažil taky.Měl jsem 2 várky.Jednu v 10l a druhou v 5l demižonech.Ta první krásně bublala a ta druhá měla občas řetízek z bublin.Kvas byl rozmíchaný najednou.Je fakt, že nebylo již zrovna nejtepleji,ale ta co hodně bublala je spíš limonáda než medovina.Nejvíc mne překvapil ten rozdíl!

> ta co hodně bublala je spíš limonáda než medovina.

Takže je z části cukru něco jiného než etanol .. co? kyseliny jako u Tibi
(vodního kefíru)?

Honza Čáp

Mel jsem podobnou zkusenost, kterou jsem odstranil nakupem granulovanych
kvasinek, se kterymi se i lip dela. Dodava Schimanski,
http://www.schimansky.cz/ pro 500l za cca 300kc, kdyz si je
namnozite-usetrite nechci delat reklamu, ale proste je pouzivam k plne
spokojenosti.
Radek

----- Original Message -----
From: "Anton?n Podh?jeck?" <a.podhajecky/=/seznam.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 03, 2005 6:54 AM
Subject: Re: obsah alkoholu v medovin?


> Vařil jsem 2x 50litrů v jeden den. Použil jsem 2x stejně rozkvašené Dolské
> kvasinky. Teplotu jsem měl řízenou termostatem a kontroloval dig.
> záznamovým teploměrem (max. +a-).
> Jedna várka bujně kvasila a druhá jenom slabě pěnila, ale bublinky nešly.
> Po kvašení jsem tedy obě várky spojil. Říkal jsem si taky kde jsem udělal
> chybu, když jsem postupoval úplně stejně i časově u obou várek. Navíc mi v
> Dolu řekli, že ta vysoká teplota se nemusí dodržet. Že stačí 20 stupňů.
> Začal jsem taky pochybovat o kvasinkách.
>
>>poslední dobou mám k Dolským kvasinkám silné výhrady, roztok nijak výrazně
> nebublá a konečný výsledek je hodně sladký a alkoholu je málo.
> Tonda.

>V podstatě máš pravdu, kdyby kvasinky pracovaly se 100%
>účinností. Žel poslední dobou mám k Dolským kvasinkám
>silné výhrady,

Už jsem 2 roky dolské kvasinky nekupoval. Vždy jsem použil kal z medoviny a rozkvasil ho. Moc důležitá je teplota a živiny a trochu okyselit citronem. Ta teplota je asi problém většiny amatérských výrobců. 0hřej si demižon na 25- 30 C, když je venku 10-15. Každý si myslí, že je to s medovinou jednoduché jako s obyčejným vínem, ale není. Ta se musí hlídat jako miminko. Když to nechce bublat, tak míchat, ředit, ohřívat.

Jsem opravdu velký začátečník, ale loni se mi medovina z dolských kvasinek
povedla a letos to stálo za prd. Je pravda že jsem se tomu nevěnoval, ale
asi stejně jako loni a vyšel mi z toho úžasný ocet. Aspoň jsem se ale poučil
z chyb. A navíc asi příště vyzkouším ty kvasinky chladnomilné. Tak uvidím...

> V podstatě máš pravdu, kdyby kvasinky pracovaly se 100% účinností. Žel
> poslední dobou mám k Dolským kvasinkám silné výhrady, roztok nijak výrazně
> nebublá a konečný výsledek je hodně sladký a alkoholu je málo. Kdyby se
> jednalo jen o mě tak si řeknu že umím ..., ale děje se tak i u mých
známých
> a tak nevím co si o tom myslet. To i obyč. droždí vyrobilo v dřívějších
> pokusech víc stupňů. Jaký je váš názor??? Zdraví R. Stonjek
>
>

>Jsem opravdu velký začátečník

To jsme tady asi všichni :-). Profíci se nám asi smějí. Doporučuji Knihu o medovině, nedávno vyšla. Pár odpovědí o kvasinách je na:
http://www.oks.cz/ingredience/napoje/vino/kvasinky1
a tamtéž se dají koupit ty chladnomilné kvasinky. Otázka je jestli nebudou mít nějaké jiné nežádoucí vlastnosti pro medovinu. Nic není dokonalé. Je to alchymie.

Děláš to dobře. Je to zajímavý a spolehlivý způsob jak v melecitozním roce přijít o včelstva a rok 2002 je dostatečným varováním. Naopak včasné nakrmení tak, aby 15 srpna bylo vše nakrmeno,je zatím ten nejlepší způsob jak s touto přírodní zlomyslností bojovat. Co se týče zimování na medu, byť květovém ,není tak jednoduché jak se zdá. Před několika lety vyšel od dr. Kamlera o tom ve Včelařství velmi zajímavý článek, kde tonto způsob vyhodnotil jako nic moc. Zdraví R. Stonjek

Nevíte v kterém Včelařství to bylo?Rád se poučím.

Dr. Ing. František Kamler zveřejnil v časopise Včelařství tyto články:
7/1996 str. 151: Doplňování zásob na zimu
8/1993 str. 171: Doplňování zimních zásob
7/1992 str. 162: Můžeme zkrmovat řepkový med?
Články o "cementovém" medu od Dr. Ing. Kamera v časopise Včelařství:
11/1998 str. 247 + 11/2002 str. 259 + 4/2003 vložka + 9/2003 str. 221.

-----Original Message-----
From: Havl?k
Sent: Wednesday, January 26, 2005 9:41 AM
To: Vcelarsky mailing list
Subject: Re: zimni zasoby

Nevíte v kterém Včelařství to bylo?Rád se poučím.

Pro p. Stonjeka. Berte prosím v úvahu, že ne všichni mají tu možnost si zažít problémy s melecitózním medem. (tem problém je bezdebat katastrofa.)Také jsem sdělil v >re:zimní zásoby<, že ponechání medu vyžaduje zkušenosti.Takže jde zcela určitě o potvrzení, z mých zkušeností, možnosti zimování včelstev na květovém (slunečnicovém) medu v závislosti na místě včelaření. Takže. Neberte to v žádném případě jako návod, ale jako zkušenost.


Jestli mohu, tak mi p. Stonjeku sdělte názor na, podle mého, klíčový problém včelařství(i ve světě) a to cena medu. A jestli si myslíte, že se Vás klesající cena medu nedotkne při prodeji ze dvora.(jestli tedy tak prodáváte)Já ten problém vidím jako úplně prvotní věc, poněvadž na špatné ceně medu je závislá mnohá činnost a i výroba (obnova) ve včelařství. Nechci po Vás kritiku na kohokoli, ale pouze pohled do budoucna.

Právě to mám také na mysli.květového medu se špatně zbavuji a prodával bych ho jen abych si za něj nakoupil cukr.Pokud se tyto dvě ceny vyrovnají,je práce s vytáčením a odvozem vlastně ztrátou.Myslel jsem , že bych v srpnu do včelstva vrátil asi 5 zavíčkovaných řepkových plástů a dokrmil nějakými 5 kg cukru.Zimuji ve 2 nástavcích 39*24.Někde jsem již o tomto četl nebo slyšel?

Má někdo takovou zkušenost? Já ne. Pročtěte si doporučenou literaturu a kdyžtak to zkuste na několika včelstvech. (rozhodně ne na všech) Potom to zkuste třeba druhý rok na více, a potvrďte si výsledky.A to i v případě, že se tě někdo bude snažit přemlouvat o věci dobré či špatné. Takové získání zkušeností ti může v konečném úsudku nakonec pomoci nalézt řešení či odsouzení.(třeba uplatnit jinou formou krmení řepkový med.) O něj je prý ostatně mezi výkupci zájem z důvodu výhodného exportu na západ. Vše je určitě dáno i lokalitou.

Melecitozou je ohrožen každý včelař jehož včelstva mají v doletu les. To nebezpečí je tu stále a kdo nechce o svá včelstva přicházet,musí mu čelit nějakou prevencí. Znovu opakuji, že není lepší způsob jak nakrmit v první pol.srpna. Co se týče situace v cenách medu, žádnou tragedii pro sebe v tom nevidím. Pouze zákony trhu platí i pro med. Každý má několik možností a může si vybrat. Nejjednodušší je nedělat nic,žalostně naříkat a stěžovat si, že na vládě a ve svazu sedí neschopní .... co likvidují české včelařství. Tak těmto plačkám se vyhýbám širokým obloukem. Kdo se s mizernou situací ve výkupních cenách chce porvat tak může. Je nutné udělat vše pro max. prodej ze dvora, inzerce poutače a pod. Za úvahu stojí i schválená medárna. Rovněž se mi velmi osvědčil systém dealerů, kteří můj med prodávají dál. Atd. atd. Dále ceny medu za tragedii nepovažuji, protože jsem ani jednou do výkupu med nedodával. Vždy si ho prodávám sám, když mi to po 30 let vydrželo a odbyt stále stoupá, nevidím důvod k chmurám. Ceny cukru jsou něco jiného, ale opět se na to dívejme prakticky. Daleko o víc peněz přijdu tím, že jsem trochu lajdák v chovu matek , občas mi uletí nějaký ten roj apod. Vývoj v českém včelaření vidím v tom, že stavy včelstev budou nadále klesat. Profi třída nad 100 včelstev trochu naroste ostatní budou včelstva rušit a omezovat. Jestli mi bude schválena medárna o což se snažím, během 2 let chci stav zvýšit z 50 na 100 včelstev. Včelařství i do budoucna vidím jako obor,kterým se můžou ti nejlepší z nás i živit. Každý si může vybrat.Tak ať se rozhodnete správně. Zdraví R. Stonjek

Až na melecitózu - za 40 let včelaření na lesním stanovišti, z toho 20 let
moje maličkost, v okruhu dvou kilometrů je 30 - 40 % plochy les od břehových
listnatých porostů po smrkové monokultury nikdy nedošlo na melecitózu k
úhynu včelstev a na krmení - nakrmit už do poloviny srpna někdy nemusí být
nejlepší souhlasím úplně se vším.

R. Polášek

Co se týká vkládání plástů s cizími zásobami do včelstva, občas jsem to
musel udělat. U rámků 39x24 se musí zachovat původní umístění plodového
hnízda. Vezme se rámek nebo dva s největším množstvím mladého plodu a
nejlépe i s matkou a použije jako střed nového plodového hnízda. Knim se
střídavě přidávají cizí rámky a původní rámky s plodem. Přebytečné původní
rámky se umístí dospodu uprostřed. Cizí rámky kolem nového středu plodového
hnízda nesmí být zavíčkované až po spodní loučku, asiu spodní třetina by
měla být prázdná. Matka v té době potřebuje ještě nějaké buňky pro plod a
když je uprostřed nadstavku nenajde, může se přemístit do krajních původních
plástů nebo do spodního nadstavku - plodiště a nakonec založit zimní chumáč
tam a v zimě strádat nedostatkem zásob. Včelám dávám potom vždy nějaký cukr,
aby aspoň zaplnily zásobami případné mezery vzniklé přeházením plástů nebo
poškozením zavíčkovaných buněk. Tolik postup pro zadováky a pro období druhé
poloviny září až začátek října. Mělo by to přirozeně jít bez problémů i v
nadstavcích. Ale v srpnu je ještě dost teplo, mělo by asi stačit prostě
přidat na původní nadstavek další s cizími zásobami a zakrmit natolik, aby
byl pás zásob souvislý a včely v zimě přešly na přidané plásty.


----- Original Message -----
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 26, 2005 10:12 PM
Subject: Re: zimní zásoby


> Melecitozou je ohrožen každý včelař jehož včelstva mají v doletu les. To
> nebezpečí je tu stále a kdo nechce o svá včelstva přicházet,musí mu čelit
> nějakou prevencí. Znovu opakuji, že není lepší způsob jak nakrmit v první
> pol.srpna. Co se týče situace v cenách medu, žádnou tragedii pro sebe v
tom
> nevidím. Pouze zákony trhu platí i pro med. Každý má několik možností a
> může si vybrat. Nejjednodušší je nedělat nic,žalostně naříkat a stěžovat
> si, že na vládě a ve svazu sedí neschopní .... co likvidují české
> včelařství. Tak těmto plačkám se vyhýbám širokým obloukem. Kdo se s
> mizernou situací ve výkupních cenách chce porvat tak může. Je nutné udělat
> vše pro max. prodej ze dvora, inzerce poutače a pod. Za úvahu stojí i
> schválená medárna. Rovněž se mi velmi osvědčil systém dealerů, kteří můj
> med prodávají dál. Atd. atd. Dále ceny medu za tragedii nepovažuji,
protože
> jsem ani jednou do výkupu med nedodával. Vždy si ho prodávám sám, když mi
> to po 30 let vydrželo a odbyt stále stoupá, nevidím důvod k chmurám. Ceny
> cukru jsou něco jiného, ale opět se na to dívejme prakticky. Daleko o víc
> peněz přijdu tím, že jsem trochu lajdák v chovu matek , občas mi uletí
> nějaký ten roj apod. Vývoj v českém včelaření vidím v tom, že stavy
> včelstev budou nadále klesat. Profi třída nad 100 včelstev trochu naroste
> ostatní budou včelstva rušit a omezovat. Jestli mi bude schválena medárna
o
> což se snažím, během 2 let chci stav zvýšit z 50 na 100 včelstev.
> Včelařství i do budoucna vidím jako obor,kterým se můžou ti nejlepší z nás
> i živit. Každý si může vybrat.Tak ať se rozhodnete správně. Zdraví R.
> Stonjek

1.zimní zásoby
bohužel se mi nedochovali uváděné ročníky včelařství s články o ppoužití květového medu na zimování včelstev. nebylo by možné je naskenovat a dát na FTP této konference? Snad by se našlo váce zájemců.
2. cena medu
Nemyslím že avizovaný problém nízkých výkupních cen medu a dovozy levných zahraničních medů výkupci medu je tak neškodnou záležitostí, jak někteří uvádějí. Je sice pravda že systematicky prováděným prodejem "ze dvora" lze získat stálou a věrnou klientelu a ve spojení s filozofií prodám známým a známým mých známých lze klientelu i slušně rozšiřovat, ale pokud se objeví v obchodech výrazně levnější dovozový med, dotkne se to všech včelařů, tedy nejen těch, kteří dávají med do výkupu. Bohužel pro většinu zákazníků je rozhodující cena a kvalita je až na druhém místě.
A potom jsme s rentabilitou v p..... .

Díky p. Stonjeku. Při sto včelstvech dojdete na to, že se zvyšují ne přímou úměrností náklady. A také k profi , stovka je ještě hodně málo. Ovšem při čtení statistiky na schůzi ZO (a nejen tam) se mlčky pozorní a ukazuje. Také k lesu. Ne každý les dá melecitózní med. A k cenám ze dvora. Patří velký dík správci této konference s přáním vydržet, protože i historie příspěvků může povídat cosi o vývoji(i názorech) v českém včelařství.

S úctou k Vám a k této konferenci Gustimilián Pazderka

G.Pa.:
>A jestli si myslíte, že se Vás klesající cena medu
>nedotkne při prodeji ze dvora.(jestli tedy tak prodáváte

Na to jsem tedy zvědavý až se mě to dotkne. Můj odhad je, že cena medu na maloobchodu neklesne a proto se nebojím o cenu ze dvora. Chápu, že pro včelaře co vozí med hlavně do výkupu nejsou dobré vyhlídky. Ale 90% všech včelařů má do 30 včelstev (70% jich má do 10 včelstev) a ti mohou med ze dvora v pohodě udat. Měli bychom si v tom vzájemně pomáhat. Rozdíl cen mezi cukrem a medem jsou ještě takové, že krmení medem považuji za nezvládnutí základních kupeckých počtů.

K Emanovi. S omluvou ti navrhuji příteli, abychom se usmířily (reakce Včelařské noviny) a pro nezastření pohledů názorem o druhém se nechovaly jako dva kohouti. Tak (a to si přiznejme) se chovají výkupci a velmi málo ovšem důležitých lidí ve svazu.A nejhorší je, že mají na triku těch 50 000, a proto si myslím, že jejich vzájemné chování by mělo vycházet ze situace (a to stále), že jsme všichni na jedné lodi. A je-li tato loď nasměrovaná jako Titanik, můžeme se potopit všichni.Chceš- li vidět trosky podívej se na Slovensko. Já na cenu a vše s ní spojené reaguji a reagovat budu. Včelařina není med. Je to těžké "řemeslo".

Ovšem 50 000 tedy asi 50 000 členů

>K Emanovi. S omluvou ti navrhuji příteli, abychom se
>usmířily (reakce Včelařské noviny)

Já to beru sportovně, a jde mi o podstatu, osobní sym(anti)patie dávam stranou. Tak to přinese víc, než kdybychom si tu mazali med zdvořilým přitakáváním. Chápu o co ti jde a máš svou pravdu.

Přátelé,
ministerstvo zemědělství USA (USDA) vydává pravidelné zpravodajství o trhu
hlavních komodit, o medu měsíčně - aktuální zpráva bývá volně ke stažení na
adrese http://www.ams.usda.gov/fv/mncs/fvmonthly.htm

Zahrnuje přehled odbytových cen producentů v hlavních včelařských regionech
USA + ceny dovozců a vývozců za předchozí měsíc v USD za 1 libru (453,6
gramu), neboli dává poměrně ucelený přehled o pohybech světových cen medu.

Na zmíněném serveru je i archiv zpráv od roku 2000, ktrerý bohužel není
veřejně přístupný a pravděpodobně ani kompletní, přesto lze v jednitlivých
adresářích vyštrachat některé starší zprávy (viz přehled dole).

Nnašel jste někdo další soubory, případně nestahujete někdo pravidelně
aktuální zprávu do svého soukromého archivu? Porovnáním vývoje cen ve této
zprávě a vývoje výkupních cen za posledních 5 letu nás by rozhodně nebylo
nezajímavé.

Zdraví

J. Čáp


01/2000 ?
02/2000 ?
03/2000 ?
04/2000 ?
05/2000 ?
06/2000 http://www.ams.usda.gov/fvarchive/honey/honey2000/0707hny.pdf
07/2000 http://www.ams.usda.gov/fvarchive/honey/honey2000/0807hny.pdf
08/2000 http://www.ams.usda.gov/fvarchive/honey/honey2000/0907hny.pdf
09/2000 http://www.ams.usda.gov/fvarchive/honey/honey2000/1012hny.pdf
10/2000 http://www.ams.usda.gov/fvarchive/honey/honey2000/1107hny.pdf
11/2000 http://www.ams.usda.gov/fvarchive/honey/honey2000/1208hny.pdf
12/2000 http://www.ams.usda.gov/fvarchive/honey/honey2001/0108hny.pdf

01/2001 http://www.ams.usda.gov/fvarchive/honey/honey2001/0209hny.pdf
02/2001 http://www.ams.usda.gov/fvarchive/honey/honey2001/0312hny.pdf
03/2001 http://www.ams.usda.gov/fvarchive/honey/honey2001/0406hny.pdf
04/2001 http://www.ams.usda.gov/fvarchive/honey/honey2001/0508hny.pdf
05/2001 http://www.ams.usda.gov/fvarchive/honey/honey2001/0611hny.pdf
06/2001 http://www.ams.usda.gov/fvarchive/honey/honey2001/0711hny.pdf
07/2001 http://www.ams.usda.gov/fvarchive/honey/honey2001/0814hny.pdf
08/2001 ?
09/2001 http://www.ams.usda.gov/fvarchive/honey/honey2001/1012hny.pdf
10/2001 ?
11/2001 ?
12/2001 http://www.ams.usda.gov/fvarchive/honey/honey2002/0110hny.pdf


01/2002 ?
02/2002 ?
03/2002 ?
04/2002 ?
05/2002 http://www.ams.usda.gov/fvarchive/honey/honey2002/0614hny.pdf
06/2002 http://www.ams.usda.gov/fvarchive/honey/honey2002/0710hny.pdf
07/2002 http://www.ams.usda.gov/fvarchive/honey/honey2002/0812hny.pdf
08/2002 http://www.ams.usda.gov/fvarchive/honey/honey2002/0911hny.pdf
09/2002 http://www.ams.usda.gov/fvarchive/honey/honey2002/1022hny.pdf
10/2002 http://www.ams.usda.gov/fvarchive/honey/honey2002/1107hny.pdf
11/2002 http://www.ams.usda.gov/fvarchive/honey/honey2002/1213hny.pdf
12/2002 ?

01/2003 ?
02/2003 ?
03/2003 ?
04/2003 ?
05/2003 ?
06/2003 ?
07/2003 ?
08/2003 ?
09/2003 ?
10/2003 ?
11/2003 ?
12/2003 ?

01/2004 ?
02/2004 ?
03/2004 ?
04/2004 ?
05/2004 ?
06/2004 ?
07/2004 ?
08/2004 ?
09/2004 ?
10/2004 ?
11/2004 http://www.ams.usda.gov/fv/mncs/honey.pdf (poslední aktuální
zpráva)
12/2004 ?