- Jan Čáp (e-mailem) --- 24. 3. 2005
Re: dadant a langstroth (elaborát :)
Původní Dadant měl plodiště na 11 rámků (rozteč 38 mm) vnější míry 475 x
300 mm (dílo 460 x 270 mm), což dávalo plástovou plochu 273 dm2
(oboustranně). Vnitřní půdorys nástavku byl 420 x 490 mm, rámky měly rovné
loučky, rozteč se vymezovala hřebeny z drátěných skobiček v drážkách pro
ouška a 1 drátěným hřebenem vespod uprostřed nástavku (viz
http://bydlo.net/original_odspodu.gif ). Součástí úlu byla i komorovací
přepážka.
Při srovnávání Dadantova a Langstrothova úlu si je třeba uvědomit
historické souvislosti. V době kdy Charles Dadant navrhoval svůj úl se v USA
teprve začínalo šířit včelaření s rozběrným dílem podle Langstrotha (ale i
Quinbiho a dalších). Mezistěny nebyly známy.
Původní Langstroth vypadal dost odlišně od dnešního. Jednalo se o
dvouprostorový stropovák, který měl plodiště se stavebními rámky (mezistěny
L. neznal) vnější míry cca 448 x 232 mm uzpůsobenými pro stavbu divokého
díla tak, že loučky měly trojúhelníkový průřez, aby špička rovnoramenného
trojúhelníku, směřující dovnitř rámku vedla včela při stavbě díla.
Nad plodištěm byl (oddělený deskou s otvory) medník vystrojený buď sekcemi
nebo jen loučkami pro produkci plástečkového medu, což byla v té době (druhá
polovina 19. stol.) v USA dominantní forma medu na trhu. Sám langstroth
tudíž neřešil problém znovuvyužití díla v medníku, ale pouze snadný a pro
včela šetrný přístup do plodiště při jeho kontrole.
Používání mezistěn a vytáčení medníkových plástů (tou dobou čerstvé
evropské vynálezy) propagoval v USA právě imigrant z Francie Ch. Dadant a
jejich využití bylo spolu s názorem, že Langstrothovo plodiště je příliš
malé, hlavní moditvací pro konstrukci vlastního úlu s rozběrným, dílem i v
medníku. Dadant ve svém úlu vlastně dospěl k syntéze toho nejlepšího, co
bylo v jeho době právě vznylezeno. Plodišťový rámek (resp. jeho rozměr)
převzal od M. Quinbiho, ale upravil ho pro stropovák po vzoru Langstrotha,
pro medník pak zvolil rámek s poloviční výčkou díla, tedy 475 x 160 mm (dílo
460 x 135 mm) a zavedl tak dodnes standardní výšku medníkových nástavků
známou dnes jako 2/3 Langstroth či Illinois (podle státu kde se Dadant
usadil a kde se tudíš jeho medníkový NN rozšířil jako první).
V Evropě se na přelomu 19.a 20. století rozšířila modifikace Dadantova úlu,
kterou navrhl švýcarský Francouz Edouard Bertrand, s nímž Dadant před
emigrací několik let spolupracoval na vydávání francouzského včelařského
časopisu. Popsal ho ve své velmi populární (prodalo se jí dohromady přes
milion výtisků) příručce "La Conduite du Rucher" a skromně pojmenoval po
svých hlavních inspirátorech Dadant-Blatt.
Modifikace úlu D.B. spočívala především v změně půdorysu z obdélníku na
čtvercový (vnitřní světlost 450 x 450 mm při zachování plástové plochy
plodiště. Toho Bertrand dosáhl zkrácením rámku na 435 mm, snížením rozteče
na 37 mm a přidáním 12. plástu.
V USA bránila většímu rozšíření Dadantova úlu zprvu jeho vyšší cena (oproti
Langstrothu byl jak větší, tak díky rozběrnému dílu v medníku složitější),
později nekompatibilita všech rozměrů s rozšířenějším Langstrothem. To vedlo
ke vzniku úlu označovaného jako Modifikovaný Dadant (M.D.), jehož modifikace
spočívala ve zkrácení rámku na Langstrothovu délku (sám Ch. Dadant krátce
před smrtí napsal, že jeho původní rámek je zbytečně dlouhý). Proč zároveň
došlo ke snížení rámku na 285-286 mm bohužel přesně nevím (možná to bylo
dáno převzetím ne vnější, ale vnitřní míry Quinbiho rámku, krerý nevisel za
ouška ale stál na prodloužených bočních loučkách podobně jako rámek
Čejkováku). M.D. tak měl plodiště už jen 242 dm2 pl. plochy a jeho verze
plnně půdorysně kompatibilní s půdorysem Lanfstrotha - 10. rámkový nástavek
Jumbo se nakonec smrskla na cca 220 dm2.
Tento vývoj, motivovaný snahou po docílení kompatibility a snažší
manipulace, který ale byl v protikladu ke stoupající síle včelstev, vedl
podle mého názoru k eliminaci hlavní výhody Dadantu. Tou je celistvé
plodiště, které se pohodlně vejde do jediného nástavku a tím jednak přispívá
k dobrému jarnímu rozvoji včelstva na souvislém plástu a jednak usnadňuje
odběr medu, který se navíc odebírá pouze z čistých panenských a léčivy
nekontaminovaných medníkových plástů.
Zdraví
J. Čáp
|
Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9428
Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek
Zobrazit
celé
vlákno |