- Josef Kouba (e-mailem) --- 24. 3. 2005
Re: dadant a langstroth (elaborát :)
Dobrý!!! Tomu se říká koplexní informace!! Ten student jistě bude mít radost!
S přáním hezkého dne Josef Kouba
----- Original Message ----- From: "Jan Čáp" <teoretik/=/bydlo.net> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, March 24, 2005 10:24 AM Subject: Re: dadant a langstroth (elaborát :)
> Původní Dadant měl plodiště na 11 rámků (rozteč 38 mm) vnější míry 475 x > 300 mm (dílo 460 x 270 mm), což dávalo plástovou plochu 273 dm2 > (oboustranně). Vnitřní půdorys nástavku byl 420 x 490 mm, rámky měly rovné > loučky, rozteč se vymezovala hřebeny z drátěných skobiček v drážkách pro > ouška a 1 drátěným hřebenem vespod uprostřed nástavku (viz > http://bydlo.net/original_odspodu.gif ). Součástí úlu byla i komorovací > přepážka. > > Při srovnávání Dadantova a Langstrothova úlu si je třeba uvědomit > historické souvislosti. V době kdy Charles Dadant navrhoval svůj úl se v USA > teprve začínalo šířit včelaření s rozběrným dílem podle Langstrotha (ale i > Quinbiho a dalších). Mezistěny nebyly známy. > > Původní Langstroth vypadal dost odlišně od dnešního. Jednalo se o > dvouprostorový stropovák, který měl plodiště se stavebními rámky (mezistěny > L. neznal) vnější míry cca 448 x 232 mm uzpůsobenými pro stavbu divokého > díla tak, že loučky měly trojúhelníkový průřez, aby špička rovnoramenného > trojúhelníku, směřující dovnitř rámku vedla včela při stavbě díla. > Nad plodištěm byl (oddělený deskou s otvory) medník vystrojený buď sekcemi > nebo jen loučkami pro produkci plástečkového medu, což byla v té době (druhá > polovina 19. stol.) v USA dominantní forma medu na trhu. Sám langstroth > tudíž neřešil problém znovuvyužití díla v medníku, ale pouze snadný a pro > včela šetrný přístup do plodiště při jeho kontrole. > > Používání mezistěn a vytáčení medníkových plástů (tou dobou čerstvé > evropské vynálezy) propagoval v USA právě imigrant z Francie Ch. Dadant a > jejich využití bylo spolu s názorem, že Langstrothovo plodiště je příliš > malé, hlavní moditvací pro konstrukci vlastního úlu s rozběrným, dílem i v > medníku. Dadant ve svém úlu vlastně dospěl k syntéze toho nejlepšího, co > bylo v jeho době právě vznylezeno. Plodišťový rámek (resp. jeho rozměr) > převzal od M. Quinbiho, ale upravil ho pro stropovák po vzoru Langstrotha, > pro medník pak zvolil rámek s poloviční výčkou díla, tedy 475 x 160 mm (dílo > 460 x 135 mm) a zavedl tak dodnes standardní výšku medníkových nástavků > známou dnes jako 2/3 Langstroth či Illinois (podle státu kde se Dadant > usadil a kde se tudíš jeho medníkový NN rozšířil jako první). > > V Evropě se na přelomu 19.a 20. století rozšířila modifikace Dadantova úlu, > kterou navrhl švýcarský Francouz Edouard Bertrand, s nímž Dadant před > emigrací několik let spolupracoval na vydávání francouzského včelařského > časopisu. Popsal ho ve své velmi populární (prodalo se jí dohromady přes > milion výtisků) příručce "La Conduite du Rucher" a skromně pojmenoval po > svých hlavních inspirátorech Dadant-Blatt. > Modifikace úlu D.B. spočívala především v změně půdorysu z obdélníku na > čtvercový (vnitřní světlost 450 x 450 mm při zachování plástové plochy > plodiště. Toho Bertrand dosáhl zkrácením rámku na 435 mm, snížením rozteče > na 37 mm a přidáním 12. plástu. > > V USA bránila většímu rozšíření Dadantova úlu zprvu jeho vyšší cena (oproti > Langstrothu byl jak větší, tak díky rozběrnému dílu v medníku složitější), > později nekompatibilita všech rozměrů s rozšířenějším Langstrothem. To vedlo > ke vzniku úlu označovaného jako Modifikovaný Dadant (M.D.), jehož modifikace > spočívala ve zkrácení rámku na Langstrothovu délku (sám Ch. Dadant krátce > před smrtí napsal, že jeho původní rámek je zbytečně dlouhý). Proč zároveň > došlo ke snížení rámku na 285-286 mm bohužel přesně nevím (možná to bylo > dáno převzetím ne vnější, ale vnitřní míry Quinbiho rámku, krerý nevisel za > ouška ale stál na prodloužených bočních loučkách podobně jako rámek > Čejkováku). M.D. tak měl plodiště už jen 242 dm2 pl. plochy a jeho verze > plnně půdorysně kompatibilní s půdorysem Lanfstrotha - 10. rámkový nástavek > Jumbo se nakonec smrskla na cca 220 dm2. > Tento vývoj, motivovaný snahou po docílení kompatibility a snažší > manipulace, který ale byl v protikladu ke stoupající síle včelstev, vedl > podle mého názoru k eliminaci hlavní výhody Dadantu. Tou je celistvé > plodiště, které se pohodlně vejde do jediného nástavku a tím jednak přispívá > k dobrému jarnímu rozvoji včelstva na souvislém plástu a jednak usnadňuje > odběr medu, který se navíc odebírá pouze z čistých panenských a léčivy > nekontaminovaných medníkových plástů. > > Zdraví > > J. Čáp >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 9431
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |