78508

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Podrobné zobrazení

Lejčar --- 4. 5. 2002
Pozvánka

Jak jsem již avizoval, pořádá Základní organizace Dvůr Králové nad Labem při příležitosti výročí 110 let organizovaného včelařství ve Dvoře Králové a okolí nekomerční včelařskou výstavu (od 17.5 do 16.6)v Městském muzeu ve Dvoře Králové, jejíž součástí jsou dvě zajímavé přednášky v sobotu dne 18.5. Od 10.00 "Praktické včelaření v nástavkových úlech Langstroth"-přednáší přítel Miroslav Zelený (jeden ze tří komentátorů Kalendária ve Včelašřství)a od 13.00 "Včelí produkty v humání medicíně"-přednáší MUDr Jana Hajdůšková.
Není to dobrý námět na sobotní výlet?
Srdečně zveme včelaře i pouhé příznivce včelařství.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 960


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Ludvik Kochanicek --- 14. 5. 2002
Rojení

Vcelarim teprve 2. rokem a zatim porad sbiram informace a zkusenosti.
Co si mam myslet, kdyz mi behem minulych dvou dnu vyletli dva roje.
Byly dost slabe - typuji asi kolem 0,5-1kg. Celkem mam 5 vcelstev a
to v prostornych nastavcich. Muze byt pricinou treba i to, ze jsem
loni rozsiril pocet vcelstev usazenim 4 roju ? Ted je u nas uz druhy
tydek kvete repka.
Ludvik

______________________________________________________________________
Reklama:
Jake bude pocasi? http://pocasi.seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1025


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Janura Stefan --- 14. 5. 2002
Re: Rojení

Ja som bol vcera u kamarata vo vcelach, ktoreho zaucam do tajov vcelarenia a
to bola uz tretia prehliadka za sebou pocas ktorej, som vyrezal z kazdej
rodiny min.4 zakladene a 10 nezakladenych materskych buniek. Ak by som
nejaku prehliadol tiez by mu uz roj vyletel. Pritom mali dost volneho
priestoru aj stavebny ramik. Podobne ale v mensom mnozstve som to mal aj v
mojich. Chvala bohu vzdy stihnem vyrezat a rozsirit vcas aby sa nerojili.
Kôli tomu robim prehliadku plodiska kazdy tyzden.
Takze si mozno prehliadol nejaky zakladeny matecnik .(moj nazor)


Pista




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1027


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Antonin PRIDAL --- 14. 5. 2002
Re: Rojení

Minuly tyden jsem tu psal ohledne sklonum k rojeni. To take plati i nadale.
Pouize u vcelstev s genetickym sklonem k rojeni pozoruji snahy vyrojit se.
Proto usazene 4 roje jsou duvodem tohoto rojeni!!! pokud nebyly vymeneny
matky za matky proverovanych rodicu. Vcelstva, ktera se nyni hodlaji
vyrojit, staveji velka mnozstvi misek a nektere z nich zakladou. Cca ve 20%
se vyskytuje ustoupeni od vyrojeni (vcelstvo matecniky zrusi samo). Vcelstva
snazici se vyrojit se nyni roji, i kdyz nezaplnuji cely prostor ulu -
zejmena v ulech s pretlakem sladiny!

Vcera jsem zazil krasny zazitek behem provadeni experimentu. Vcelstvo se
vyrojilo a vcely se vratily, protoze matka ma zastrizene kridlo. Samozrejme,
ze ve vcelstvu jsem ji pak pri prohlidce nenalezl. Teprve behem prace u
dalsich vcelstev jsem ji najednou objevil na zemi (matky mam cislovane).
Vratil jsem ji cesnem zpet do ulu a jsem zvedav, co se bude dit dal.

Zdravi, Antonin Pridal

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1029


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Janura Stefan --- 14. 5. 2002
Re: Rojení

Toto iste sa mi stalo minuly rok. Matku som nasiel pred letacom na
zemi(neodleti dalej ako 0,5-1 m od letaca). Vratil som ju do ula a vcely sa
vratili tiez. Na druhy den som spravil zmetenec a pridal novu matku od
chovatela. Opät znacenu a pristrihnutu (Vigor). Zo zmetenca je pekna rodina
a nosia a nosia a nosia a ... .
Ale tie prehliadky si nedpustim. Neprezeram sice vzdy aj medniky ale
plodisko ano.

Pista

> Vcera jsem zazil krasny zazitek behem provadeni experimentu. Vcelstvo se
> vyrojilo a vcely se vratily, protoze matka ma zastrizene kridlo.
Samozrejme,
> ze ve vcelstvu jsem ji pak pri prohlidce nenalezl. Teprve behem prace u
> dalsich vcelstev jsem ji najednou objevil na zemi (matky mam cislovane).
> Vratil jsem ji cesnem zpet do ulu a jsem zvedav, co se bude dit dal.
>
> Zdravi, Antonin Pridal
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1031


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Petr Lokvenc --- 14. 5. 2002
Re: Rojení

Zdravím Vás přátelé. Jen malá poznámka: Literatura (i zkušení včelaři)
uvádějí, že vyřezávání matečníků není nejvhodnější metodou, jak zabránit
rojení. To totiž rojovou náladu nepotlačí, pouze prodlouží. A včelstvo v
rojové náladě dává menší užitek...
Je-li chuť, místo a čas, je lépe provést "umělé zrojení", tedy vytvořit
oddělek se starou matkou.
A poznámka k návratu rojících se včel zpět do úlu. Pokud došlo ke ztrátě
matky (a nebyla nalezena a vrácena), dá se po vylíhnutí matky z matečníku
právě teď zavíčkovaného očekávat "zpěvavý roj".
S pozdravem
Petr Lokvenc
lokvenc.petr/=/volny.cz

----- Original Message -----
From: "Janura Stefan" <janura/=/minv.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 14, 2002 10:42 AM
Subject: Re: Rojení


... Chvala bohu vzdy stihnem vyrezat a rozsirit vcas aby sa nerojili.
> Kôli tomu robim prehliadku plodiska kazdy tyzden.
> Takze si mozno prehliadol nejaky zakladeny matecnik .(moj nazor)
>
>
> Pista
>
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1033


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Havlík Petr --- 14. 5. 2002
Re: Rojení

Co je to zpěvavý roj?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1034


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Petr Lokvenc --- 14. 5. 2002
Re: Rojení

Roj s mladou, neoplozenou matkou. Ztráta staré matky už nedokáže zastavit
"rozjetou" rojovou náladu. Rozvoj takového roje je pochopitelně proti jiným
opožděn o dobu nutnou pro oplození a rozkladení se mladé matky. Posílení
takového usazeného roje plodovým plástem jiného včelstva je proto vhodné.
(Roj může mít i více matek, okamžité přidání ušlechtilé matky proto může být
dost riskantní, protože ani oddělování matek mateří mřížkou při usazování
roje není spolehlivé - neoplozená matička se někdy dokáže "protáhnout").
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Havlík Petr" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 14, 2002 6:40 PM
Subject: Re: Rojení


> Co je to zpěvavý roj?
>
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1035


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Martin Hromádko --- 15. 5. 2002
Re: Rojení

Zpěvavý roj je roj ktery ztratil matku a vcely pak vydavaji takovy zvlastni
zvuk ( bzucei ) , jakoby zpev .
Zdravi Martin Hromadko
----- Original Message -----
From: "Havlík Petr" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 14, 2002 6:40 PM
Subject: Re: Rojení


> Co je to zpěvavý roj?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1045


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Josef Blinka --- 26. 5. 2002
Re: Rojení

Zpěvavý roj dostal jméno od "zpívajících" rojových matek těsně před
vyběhnutím z matečníků. V případě ztráty staré matky vyvedou tyto
panenské matky obzvláště silný roj a jdou vysokooo...a dalekooo..:-).


Josef Blinka

----- Original Message -----
From: "Martin Hromádko" <martin.mh/=/wo.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 14, 2002 8:42 PM
Subject: Re: Rojení


> Zpěvavý roj je roj ktery ztratil matku a vcely pak vydavaji takovy
zvlastni
> zvuk ( bzucei ) , jakoby zpev .
> Zdravi Martin Hromadko
> ----- Original Message -----
> From: "Havlík Petr" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, May 14, 2002 6:40 PM
> Subject: Re: Rojení
>
>
> > Co je to zpěvavý roj?
>
>





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1114


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Humhal (213.235.131.50) --- 29. 6. 2006
Radioaktivní spad

???
Jak moc je škodlivý med z lučin i stromů potom, co na ně sesedl radioaktivní mrak (prachové částice). Není lepší ho nechat ležet či spíše vyhodit - bojím se konentrace a tím i třeba 1000x radiace, to nemluvím o požití. Díky za odpověď.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17324


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Karel (194.228.167.79) --- 29. 6. 2006
Re: Radioaktivní spad

Jak moc je škodlivý med z lučin i stromů potom, co na ně sesedl radioaktivní mrak (prachové částice). Není lepší ho nechat ležet či spíše vyhodit - bojím se konentrace a tím i třeba 1000x radiace, to nemluvím o požití. Díky za odpověď.

.....
Že by nám někdo zase zatajil výbuch Černobylu?

Včely nosí nektar, ne prach.
Je to jednoduché. Radioaktivita jde změřit.

Obávám se ovšem, že vzhledem ke kvantovému a statistickému charakteru poškozování DNA i reakce těla na tyto defekty nebude jednoznačný závěr (při předpokládané malé hodnotě), Jestli se nepletu, tak v oblastech se zvýšeným radioaktivním pozadím není prokazatelně vyšší nemocnost.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17326


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Radim Polášek (e-mailem) --- 29. 6. 2006
Re: Radioaktivní spad

Můžu se zeptat, kde je tato otázka nyní aktuální?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Humhal" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 29, 2006 10:59 PM
Subject: Radioaktivní spad


> ???
> Jak moc je škodlivý med z lučin i stromů potom, co na ně sesedl
> radioaktivní mrak (prachové částice). Není lepší ho nechat ležet či spíše
> vyhodit - bojím se konentrace a tím i třeba 1000x radiace, to nemluvím o
> požití. Díky za odpověď.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17328


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Pepan (e-mailem) --- 30. 6. 2006
Re:Radioaktivn? spad

a kde jsi k tomu přišel

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Humhal <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Radioaktivn? spad
> Datum: 29.6.2006 22:59:32
> ----------------------------------------
> ???
> Jak moc je škodlivý med z lučin i stromů potom, co na ně sesedl
> radioaktivní mrak (prachové částice). Není lepší ho nechat ležet či spíše
> vyhodit - bojím se konentrace a tím i třeba 1000x radiace, to nemluvím o
> požití. Díky za odpověď.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17331


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Janura Stefan --- 15. 5. 2002
Re: Rojení

Ak by som mal z kazdej rodiny ktora zacne stavat matecniky robit zmetence
neviem ako by to dopadlo , lebo by som nemal asi ani med len same zmetence a
oslabene rodiny. Minuly rok tie co sa vyrojili stavali aj po tom ak som z
nich spravil zmetenec ked sa vratili a stavali aj tie z ktorych som
zmetenec urobil skor nez usli. Mozno preto ze bola v tom roku velmi silna
znaska oproti inym rokom. Moze to byt dôvod ?

Pista



> Zdravím Vás přátelé. Jen malá poznámka: Literatura (i zkušení včelaři)
> uvádějí, že vyřezávání matečníků není nejvhodnější metodou, jak zabránit
> rojení. To totiž rojovou náladu nepotlačí, pouze prodlouží. A včelstvo v
> rojové náladě dává menší užitek...
> Je-li chuť, místo a čas, je lépe provést "umělé zrojení", tedy vytvořit
> oddělek se starou matkou.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1036


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Josef Blinka --- 26. 5. 2002
Re: Rojení

Je-li včelstvo v rozvinuté rojové náladě, utvoření oddělku se starou matkou
nepomůže. Musí se nechat "vybouřit" v postupných fázích: víření ve vzduchu,
semknutí do rojového hroznu, stavba nového díla. Vůbec nejlepší je počíhat
si na přirozené rojení prvoroje - tedy se starou matkou, vychytit ji v trávě
před úlem, vložit do klícky, zavěsit na dlouhou tyč a zvednout do výšky mezi
rojící se včely, aby cítily její feromon. To vše asi do 5 min. Pak
sledovat,
kam si roj začne sedat a klícku s matkou tam zavěsit. Jestli nám to místo
nevyhovuje, je možno ho korigovat několika decimetry do stran nebo
několika metry dolů. (V tom případě se ale část včel vrátí do úlu a je třeba
otřepat několik plástů později k roji do rojáku.) Do rojáku roj sklepneme
až po úplném semknutí a uklidnění.
Další postup je běžný - kontrola vyrojeného úlu, usazení roje náběhem atd.

Nemám-li možnost číhat na přirozený roj, provedu umělé zrojení: vyhledám
matku, dám do klícky, zavěsím do rojáku pod víko a sklepu k ní smykem
všechny medníkové a polovinu plodiskových plástů. Roják musí být
dostatečně prostorný, vzdušný, doslova průvanový. Mezitím dostatečně
pokuřuji, aby se včely nasály. Roják odvezu na jiné stanoviště. Tam vyvěsím
víko rojáku na strom i s matkou v klícce. Včely začnou vířit ve vzduchu
a začnou tvořit pod víkem na matce rojový hrozen. Ty, které nevzlétly
a zůstaly v rojáku na zemi, vypochodují do roje po špagátech, které pro
tento účel visí z víka dolů. Takový umělý roj váží běžně 5 až 7 kg. Klidně
ho nechám viset do dalšího dne. Pak přenesu celé víko i s visícím rojem
k prázdnému úlu (co nejblíže od místa vyvěšení) a sklepnu na náběh.


Josef Blinka

----- Original Message -----
From: "Petr Lokvenc" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 14, 2002 3:37 PM
Subject: Re: Rojení


> Zdravím Vás přátelé. Jen malá poznámka: Literatura (i zkušení včelaři)
> uvádějí, že vyřezávání matečníků není nejvhodnější metodou, jak zabránit
> rojení. To totiž rojovou náladu nepotlačí, pouze prodlouží. A včelstvo v
> rojové náladě dává menší užitek...
> Je-li chuť, místo a čas, je lépe provést "umělé zrojení", tedy vytvořit
> oddělek se starou matkou.
> A poznámka k návratu rojících se včel zpět do úlu. Pokud došlo ke ztrátě
> matky (a nebyla nalezena a vrácena), dá se po vylíhnutí matky z matečníku
> právě teď zavíčkovaného očekávat "zpěvavý roj".
> S pozdravem
> Petr Lokvenc
> lokvenc.petr/=/volny.cz






Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1113


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Pavel Votrubec --- 27. 5. 2002
Re: Rojení

Nemusí to tak být.
Z mých praktických zkušeností mám, že stačí tzv uměle odrojit. Rozebrat dílo
(úl) na přibližně dvě poloviny, dát jim dost prostoru a je to. Druhý úl dát
na jiné místo s co nejvíc mladými včelkami (na původní místo se vrací staré
zalétané včely).

Při kontrole na rojení jsem akorát viděl novou matku vylézat z matečníku.
Našel jsem si starou a rozdělil to přibližně na dvě poloviny. (loni byl
velice studený průběh jara, 3 neděle pod 10 °C, a tak jsem do nich dlouho
nešel, zmrzly jak třešně tak i jabka).

Jsou jistá doporučení, ale loni jsem to udělal v rychlosti obráceně a do
zimy jsem zimoval krásná silná včelstava a medu jsem měl nadprůměrně. Letos
na jaře jsem mladou matku našel, označil a mám oba dva úly (jou vedle sebe)
ve čtvrtým nástavku. (29*34*9) a za týden budu vytáčet (už teď mám krásně
zavíčkovaný med v krajních plástech).

Ahoj
Pavel Votrubec
Pavel.Votrubec/=/spssul.hiedu.cz
ICQ: 66295086

----- Original Message -----
From: "Josef Blinka" <josef.blinka/=/centrum.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 26, 2002 4:23 AM
Subject: Re: Rojení


Je-li včelstvo v rozvinuté rojové náladě, utvoření oddělku se starou matkou
nepomůže. Musí se nechat "vybouřit" v postupných fázích: víření ve vzduchu,
semknutí do rojového hroznu, stavba nového díla. Vůbec nejlepší je počíhat
si na přirozené rojení prvoroje - tedy se starou matkou, vychytit ji v trávě
před úlem, vložit do klícky, zavěsit na dlouhou tyč a zvednout do výšky mezi
rojící se včely, aby cítily její feromon. To vše asi do 5 min. Pak
sledovat,
kam si roj začne sedat a klícku s matkou tam zavěsit. Jestli nám to místo
nevyhovuje, je možno ho korigovat několika decimetry do stran nebo
několika metry dolů. (V tom případě se ale část včel vrátí do úlu a je třeba
otřepat několik plástů později k roji do rojáku.) Do rojáku roj sklepneme
až po úplném semknutí a uklidnění.
Další postup je běžný - kontrola vyrojeného úlu, usazení roje náběhem atd.

Nemám-li možnost číhat na přirozený roj, provedu umělé zrojení: vyhledám
matku, dám do klícky, zavěsím do rojáku pod víko a sklepu k ní smykem
všechny medníkové a polovinu plodiskových plástů. Roják musí být
dostatečně prostorný, vzdušný, doslova průvanový. Mezitím dostatečně
pokuřuji, aby se včely nasály. Roják odvezu na jiné stanoviště. Tam vyvěsím
víko rojáku na strom i s matkou v klícce. Včely začnou vířit ve vzduchu
a začnou tvořit pod víkem na matce rojový hrozen. Ty, které nevzlétly
a zůstaly v rojáku na zemi, vypochodují do roje po špagátech, které pro
tento účel visí z víka dolů. Takový umělý roj váží běžně 5 až 7 kg. Klidně
ho nechám viset do dalšího dne. Pak přenesu celé víko i s visícím rojem
k prázdnému úlu (co nejblíže od místa vyvěšení) a sklepnu na náběh.


Josef Blinka

----- Original Message -----
From: "Petr Lokvenc" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 14, 2002 3:37 PM
Subject: Re: Rojení


> Zdravím Vás přátelé. Jen malá poznámka: Literatura (i zkušení včelaři)
> uvádějí, že vyřezávání matečníků není nejvhodnější metodou, jak zabránit
> rojení. To totiž rojovou náladu nepotlačí, pouze prodlouží. A včelstvo v
> rojové náladě dává menší užitek...
> Je-li chuť, místo a čas, je lépe provést "umělé zrojení", tedy vytvořit
> oddělek se starou matkou.
> A poznámka k návratu rojících se včel zpět do úlu. Pokud došlo ke ztrátě
> matky (a nebyla nalezena a vrácena), dá se po vylíhnutí matky z matečníku
> právě teď zavíčkovaného očekávat "zpěvavý roj".
> S pozdravem
> Petr Lokvenc
> lokvenc.petr/=/volny.cz








---
Odchozí zpráva neobsahuje mně známé viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.365 / Virová báze: 202 - datum vydání: 24.5.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1125


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu