78142

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Radim Polášek (e-mailem) --- 15. 4. 2005
Re: Tak nev?m?

Já už jsem to tady dříve napsal, v budečáku se včelaří tak, že se sedne na
stoličku k úlu a včely se ošetřují vsedě! Zatímco nastavky se ošetřují
vestoje. Vžij se do situace nějakého 70letého dědka se silnou artrózou v
kolenou. Plné nastavky už nezvedne, jsou na něho moc těžké, musí proto
vybírat rámky po jednom a v takovém případě je práce v nastavkovém úlu ještě
pomalejší než v zadováku. Zatímco dědek k zadovákům sedne ráno v 8 hodin,
udělá práci a třeba někdy odpoledne skončí, u nastavků vestoje udělá tak
dva, čtyři úly a má dost. Tak nevím, zkus si to ještě s tím vedením trochu
promyslet.

Je pochopitelné, že kdo může u nastavků přehazovat celé nastavky, tak
spotřebuje na ošetřování včelstva mnohonásobně méně času než kdo pracuje v
zadovácích. Tady ale nemluvíme o včelařích v produktivním věku a o soutěži
získat co nejvíc medu, respektive peněz a vrazit do toho co nejmíň času i
peněz. Tady mluvíme o důchodcích, kteří se nechtějí vzdát nějaké činnosti -
včelaření a na tom, kolik u těch včelstev na zahradě stráví času, jim
nezáleží. Jestli tohle vnímáš jako trápení včelstev? Já třeba za trápení
považuji, když někdo teď v dubnu rozdělí plodové hnízdo a mezi dva nastavky
vrazí třetí s mezistěnami. Nebo když si někdo někde přečte, že včely při
krmení na zimu potřebují co nejvíc vzduchu a pak otevře před krmením česno i
očka naplno a pak se při fumigaci diví, že některé včelstva jsou vyloupené
bez zásob nebo nejsou vůbec.
V podstatě jediný nedostatek u stávajících zadováků je právě ten malý
prostor. V osumdesátých letech byly málo úly s 12 rámky 39x24 v plodišti a
medníku a tak tak stačily úly se 14 rámky. Dneska by dostatečně velký
zadovák musel mít asi tři patra po 14 - 15 rámcích 39x24, aby se včely bez
zvláštních opatření nerojily. Ale i ve starém úlu po 12 rámcích v plodišti a
medníku se dá včelstvo udržet bez rojení. Metody, kdy se muselo v létě
každých 14 dnů jít do tak malých úlů a vylamovat rojové matečníky, se už
nepoužívají. Dneska se to dělá tak, že se do takových úlů v květnu dává
každý rok nová matka a dohromady s dostatkem mezistěn na stavění a včasným
odebíráním plných plástů se i v úlu po 12 rámcích 39x24 v plodišti a medníku
včely nerojí. Zas tak moc malý takový úl není.
Zimování včelstev v zadovácích na 7 rámcích je záležitost zhruba do 50 a 60
let minulého století. Tehdy se zdůrazňovala úspora cukru a preferovala se
kraňka proti původní tmavé včele, protože lépe snášela zúžení na těch 7
rámků v srpnu, měla menší počet zimních včel a na jaře rychlejší rozvoj, ale
i tak se tehdy počítalo s použitím květnové snůšky jen na rozvoj včelstva. V
té době, asi taky díky tomu zúženému zimování, se stal výskyt původní tmavé
včely u nás zanedbatelný a všude se rozšířila kraňka. V 70 letech a později
už bylo toto zúžené zimování překonané a v zadovácích se nechávala včelstva
zimovat vesměs v celém prostoru úlu zmenšeném trochu o prostor pro
uteplivky. Takže defakto v prostoru srovnatelném s nadstavkovým úlem.
Co se týká mých znalostí s nastavky, tak první nastavkový úl jsem si pořídil
někdy v roce 1987, byla to stavebnice hobrového úlu z OPS Náchod. Od té doby
jsem pomalu zvyšoval počet nastavkových úlů a zároveň omezoval počet
zadováků, až někdy před třemi lety počet včelstev n nastavcích překročil
počet v zadovácích. Takže nějakou zkušenost s nastavky mám. Sice ne s
světovými mírami, jen s tou naší 39x24, ale myslím si, že to stačí. Ale
podle toho co Ty píšeš o zadovácích, tak soudím, že zase naopak Ty nemáš
žádnou zkušenost se zadováky, to co o nich píšeš, vypadá, jako bys to našel
v nějaké 50 let staré příručce přežívající u vás v knihovně po předcích.

Ať se daří

Radim

Hm Napsal jsem to dřív, než jsem si přečetl příspěvek př. Banýra. Nakonec
jsem se rozhodl v tom nic neměnit. Jinak mně je 43.

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 14, 2005 9:39 PM
Subject: Re: Tak nev?m?


> Tak nevím Radime, asi by sis měl přešlápnout, zřejmě si stojíš na vedení.
> Jestli chceš na stáří včelařit v budečácích, tak to trochu zavání duševní
> poruchou. V těchto úlech se nejen včelaří těžce a velmi zdlouhavě, ale je
> to i v podstatě trápení včel a včelaře zároveň. Jistě byly moderní před 80
> lety, ale to u nás byly jiné klimatické a ekonomické podmínky a úplně jiné
> plemeno včel. Zazimovat se muselo slabší včelstvo na 7 rámcích a muselo
> vystačit s cca 7 kg. cukru, navíc původní tmavá včela zjara trochu
lenošila
> a její celková síla také žádný zázrak. Dnešní kraňka umí v podstatě bez
> pomoci 2 x silnější včelstva na což bys jistě přišel sám, kdybys už nějaký
> ten Dadant nebo Optimal odzkoušel a ne o tom pouze teoretizoval. Naopak
na
> stáří medníkové polonástavky a třeba i z tvrdého polystyrenu !! Takže ať
se
> daří. Ruda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9711


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
L.Holy (213.168.180.35) --- 15. 4. 2005
Re: Tak nev?m?

Dobrý den,
Zdravim pana Poláška a souhlasím, že včelařit se dá úspěšně ve všem, rozdíl je jen v technologii a času, který musím trávit ve včelstvu.
Jinak, ale nikdy jsem neměl potíže pří krmení s loupeží, přestože mám otevřená česna 40x2cm.
Pokud však někdo, máte radu jak předejít rojové náladě(né, všeobecné zásady, né časově náročná řešení), rád si ji přečtu. (Jinak proti vyrojení používám přeléták(podsunu nástavek), to funguje. Ale to už jen hasím nastalou situaci a je to tost náročné)

zdraví Luboš Holý

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9716


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Stonjek (213.151.87.17) --- 15. 4. 2005
Re: Tak nev?m?

Mě je 53 a budečáky jsem měl a dokonce jsem s nimi i kočoval. Měl jsem je vylepšené o funkční vysouvací zažízení a považuji je v tomto provedení za lepší než např. Mor.universál. Rozhodně jsem nemyslel napadat staré včelaře, kteří v nich včelaří, plně chápu že při dnešních cenách na modernizaci kašlou. Moje výtky se týkají včelařů výrazně mladších u kterých se jedná o silný úlet. Dnešní kraňka se do těchto úlů totiž nevejde a jakmile se začne tísnit tak jsou s ní problémy. V loňském silně rojivém roce nebylo velkou zvláštností výška plodového tělesa kolem 60 cm a na tolik včel tam ani v normálním roce není místo. Jinak máte pravdu já se na rozdíl od jiných musím prodejem medu zčásti živit a tak k silně zastaralému způsobu včelaření jsem trochu kritičtější.
Zdraví Ruda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9728


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Radim Polášek (e-mailem) --- 16. 4. 2005
Re: Tak nev?m?

Zdravím,
no já jsem kočoval nějakých deset let taky se zadováky a to v jednoduchém
provedení, dokud ještě šlo levně sehnat traktor na převoz. A jedním z mých
prvních vzpomínek ze včelařství ještě o hodně dřív jako dítě je právě ona
diskuze jestli zimovat v zadovácích na těch sedmi rámcích nebo na plném
počtu rámků. Ale v té době ještě měly zadováky před sebou ještě tak asi
dvacet let vývoje a hledání optimálních metod včelaření v nich než se
přestaly definitivně oficiálně vyrábět a podporovat. Proto mě vždycky
strašně "dojme", když někdo uvádí jako jejich nevýhodu právě ono zimování na
těch 7 rámcích.

Co se týká velikosti úlů, není rozhodující, jak bude velké plodové těleso
nebo celé včelstvo, pokud dostane prakticky neomezený prostor v nastavcích.
Rozhodující je, jak se bude chovat v tak velkém prostoru, jako je právě ten
úl.
Pokud se smíříme s nutností provádět co dva tři týdny v létě protirojová
opatření, záleží pouze v jak velkém prostoru v úlu ještě tyto
defakto protirojová opatření udrží včely v úlu, aniž by se vyrojily.
Protirojová opatření myslím tady vkládání mezistěn, aby měly pořád co
stavět, odběr plástů se zásobami, aby měly neustále do čeho nosit a
převěšování plodových plástů z plodiště do medníku pro zvětšení plochy
plodového tělesa (maximální výška plodového tělesa 2x24 cm) a jako asi
nejradikálnejší výchova mladé matky v květnu. Za takovou cenu vyšší
pracnosti a dále menšímu využití silné dlouhodobé nárazové snůšky se dají
včely úplně v pohodě udržet v zadováku po dvakrát 12 rámcích 39x24. A jedině
ta pracnost je nevýhoda zadováků, podobně jako kdyby u nastavků se někdo
rozhodl, že pro jedno včelstvo nepoužije více než 2 nastavky 39x24 a jeden
polonastavek. A trochu taky nezasíťované dno.
Je tedy jasné, že kdo přejde z zadováků na nastavkové úly, stihne za stejnou
dobu ošetřit minimálně třikrát více včelstev a tudíž sklidit odpovídající
větší množství medu. A to je vlastně jediný důvod, proč přejít z zadováků na
nastavky. A zase je to dáno tím malým prostorem. Úl zadovák s patřičně
větším prostorem, třeba se čtyřmi, pěti patry pro 12 rámků 39x24 by
odstranil nutnost oněch pravidelných protirojových zásahů v létě a tak by se
spotřeba času na ošetřování včelstva v takovém úlu podstatně zmenšila i když
s ohledem na možnost práce s celými nastavky nevyrovnala nastavkovému úlu.

Takže pokud by se někdo ptal na rozdíl mezi zadováky a nastavky, řeknu mu
asi toto.

A aby si to někdo nevykládal špatně, tak pro mně je taky v současné době
důležitější spotřebovat méně času a mít více medu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 15, 2005 2:06 PM
Subject: Re: Tak nev?m?


> Mě je 53 a budečáky jsem měl a dokonce jsem s nimi i kočoval. Měl jsem je
> vylepšené o funkční vysouvací zažízení a považuji je v tomto provedení za
> lepší než např. Mor.universál. Rozhodně jsem nemyslel napadat staré
> včelaře, kteří v nich včelaří, plně chápu že při dnešních cenách na
> modernizaci kašlou. Moje výtky se týkají včelařů výrazně mladších u
kterých
> se jedná o silný úlet. Dnešní kraňka se do těchto úlů totiž nevejde a
> jakmile se začne tísnit tak jsou s ní problémy. V loňském silně rojivém
> roce nebylo velkou zvláštností výška plodového tělesa kolem 60 cm a na
> tolik včel tam ani v normálním roce není místo. Jinak máte pravdu já se na
> rozdíl od jiných musím prodejem medu zčásti živit a tak k silně
zastaralému
> způsobu včelaření jsem trochu kritičtější.
> Zdraví Ruda


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9733


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 20. 4. 2005
Re: Tak nev?m?

> Mě je 53 a budečáky jsem...... tak k silně zastaralému
> způsobu včelaření jsem trochu kritičtější.
>                              Zdraví Ruda

Zcela určitě je Budečák úlem. Je také ovšem v našich podmínkách také za horizontem rozvoje včelařství a dobré je hovořit nebo psát o tomto úlu jen v souvislostech chovu v odpovídajících podmínkách. (klimatických, prý švýcaři jí vévodí) Je to popravdě úl mnoha členů svazu, kteří si ho drží ani ne kvůli jeho možným výhodám ( ošetřování ze sedu), ale i především z důvodu jednoduššího a tím je jakási šetřivost. ("..ten úl mi stačí" řeknou a hledají výhody.)

Kdyby ovšem došla doba, která by přinesla "akci" svazu v tom smyslu, že za jeden úl starší 25 let se s minimálním doplatkem(v rámci rozvojové dotační politiky pro včelaře) vymění za nový a doslova se tento úl odebere k recyklaci = spálí, tak starý včelař se rozhodne rychle.

A kdyby si by mohl vybrat, tak mu poradím ležan s nástavkem.(Viz starší, asi do dvou let pozpátku Včelařství.)Je to systém dobrý a hlavně lze ležan modifikovat s nástavkem(třeba s dvířky), mateří mřížkou,atd. (i ze židle) Z praktického hlediska, jestli mohu srovnávat,(také jsem měl Budečák) je bezesporu největší výhodou vrchem přístupného úlu(ležan, nástavek) přímá viditelnost a možnost zásahu do stavu včelstva.(s ní i časová výhoda)

Je ale mnoho napsáno o úlech. Je to otázka realizace inovačních postupů (racionalizace)v českém včelařství a s ní také otázka úlová. Jedinnou cestou vidím pouze "výhodnou" akci pro včelaříky, kterých je hodně a kteří si za 150,- Kč nový úl jen stěží koupí.(třeba i včetně medu)

Také je faktem, že u ostatních drobných chovatelů jiných hospodářských zvířat, že si starý chlívek vybílí. (dostane na to dotaci, je-li zemědělec)A velký chov, třeba slepic to postihlo nekompromisně.(máme málo m2/slepice-podle EU)... To stojí nemálo.

Jako zástěrka za ty malé včelaře je tu ČSV a jeho představitelé, kteří si mohou dovolit hovořit za tuto "masu" v úlové otázce k ministerstvu.(jestli u nich tato otázka vůbec existuje)
____________________________________________________________
http://www.seznam.cz - e-mailová schránka 2000 MB

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9788


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Karel (194.212.187.5) --- 15. 4. 2005
Re: Tak nev?m?

Přesně tak. Já mám almárky, ve kterých jsem začínal, pečlivě schovány na stará kolena. Je do nich lépe vidět jak do budečáku, rámečky jsou ještě menší. Výborně se v nich odchovávaly matky a poslední včelstvo v nich jsem měl do "melicitózní" zimy. Včelaří se v nich výborně a dobře. Jsou to jen malé úly. Kdyby byly o patro větší (dva medníky) tak je to krásné, jednoduché a lehké skoronástavkové včelaření. Samozřejmě, malý, úzký a vysoký úl, výborný rozvoj, brzká rojová nálada a další včelařovo radosti. Ale přiznejme se, včelařit jen pro med - byla by to radost?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9730


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu