Včelařská konference

Morcak napsal:
> Zatím přemýšlím o Langstrothtovi

Myslím si, že úl s půdorysem Langstroth je rozumná varianta. Spousta argumentů pro a dobrých informací je na http://www.n-vcelari.cz/, zvláště v článcích přítele Boháče. Jeho tvrzení se opírala nejen o bohaté vlastní zkušenosti, ale také o informace zahraničních včelařů.
Pro vytvoření vlastního názoru bych ještě doporučil články (a diskusi k nim) př. Čermáka v časopise http://www.vcelarskenoviny.cz/:
Šlechtění včel pro nástavkový úlový systém
I. a II. díl. Přítel Čermák zde propaguje úlový systém Optimal, jehož je spoluautorem.

Podle mého osobního názoru výhody Optimalu (uvedené v článku) ve srovnání s úlovým systémem Langstroth nejsou tolik významné. Z hlediska cenové dostupnosti by bylo (nakonec hlavně pro samotné včelaře) nejvýhodnější, aby se nejen v ČR, ale i v okolních zemích prosadil jednotný úlový systém. Na ten by se pak zaměřili stolaři a zpracovatelé dřeva. Konkurence a zhromadnění výroby by cenu nástavku srazili hluboko pod dnes běžnou cenu kolem 250 Kč. Významně by poklesly i ceny přířezů na rámky.

Jenže který úlový systém to má být? Pochybuji že by okolní státy přijímali náš Optimal. Spíše se přeorientují na světový Langstroth.

Každopádně kvůli hmotnosti nástavků bych doporučil nízké nástavky a kvůli pořizovacím nákladům nebo jednoduchosti výroby tenkostěnné dřevěné nástavky.

Přeji správnou volbu při výběru všem začínajícím včelařům.

Lukáš Matela

Luká Matela napsal(a):
> Podle mého osobního názoru výhody Optimalu (uvedené v článku) ve srovnání s
> úlovým systémem Langstroth nejsou tolik významné. Z hlediska cenové
> dostupnosti by bylo (nakonec hlavně pro samotné včelaře) nejvýhodnější, aby
> se nejen v ČR, ale i v okolních zemích prosadil jednotný úlový systém. Na
> ten by se pak zaměřili stolaři a zpracovatelé dřeva. Konkurence a
> zhromadnění výroby by cenu nástavku srazili hluboko pod dnes běžnou cenu
> kolem 250 Kč. Významně by poklesly i ceny přířezů na rámky.

To těžko.

Zdraví PP.

>
> Přeji správnou volbu při výběru všem začínajícím včelařům.
>
> Lukáš Matela

> ten by se pak zaměřili stolaři a zpracovatelé dřeva. Konkurence a
> zhromadnění výroby by cenu nástavku srazili hluboko pod dnes běžnou cenu
> kolem 250 Kč. Významně by poklesly i ceny přířezů na rámky.

Pavel Prchal napsal:
To těžko.

Zdraví PP.
...........................................
Jak těžko. Je tu jedna verze, jak srazit cenu úlů a unifikovat, ale nese to sebou riziko "čáry přes rozpočet". Kdo zrujnoval naše textilky. Asijští spoluobčané a "turisti" . A to bych, být tebou bral v potaz, protože ti když uvidí ceny úlů vyráběných u nás, a zkoupí "kousíček" Vysočiny, tak máš konkurenci aj s unifikací. Nevěříš? ...A na svaz se mohou vyprdnout. Co ty nato. A makat na výdělek umí jako otroci. I jako včelaři.
:-) Co ty nato, že bych navnadil nějakou asijskou komunitu abysi koupily můj kompletní kapitál včetně zaváděcí např. roční spolupráce o chovu a praxi a praktikách ve včelařství v ČR? Na Křemencově dokonce o spolupráci s asijskými přáteli napsali do Včelařství. :-(

U nás se nedá pracovat a přežít s platem 10 dolarů na měsíc, v Asii ano. A vůbec tam nevadí, že porušují bezpečnost práce a jiné další u nás platné předpisy. Taky chtějí peníze na přežití.
Kdysi jsem slyšel, že dovoz medu z Číny do Hamburku stojí asi 0.10Kč/kg.
Tak teď už stačí jen vyrobit úly za babku v Asii a dovézt je k nám. Jistě je hned všichni koupí.
Ahoj
Libor Jarolím

> Jak těžko. Je tu jedna verze, jak srazit cenu úlů a
> unifikovat, ale nese to sebou riziko "čáry přes rozpočet".
> Kdo zrujnoval naše textilky. Asijští spoluobčané a
> "turisti" . A to bych, být tebou bral v potaz, protože ti
> když uvidí ceny úlů vyráběných u nás, a zkoupí "kousíček"
> Vysočiny, tak máš konkurenci aj s unifikací. Nevěříš?
> ...A na svaz se mohou vyprdnout. Co ty nato. A makat na
> výdělek umí jako otroci.

> Tak teď už stačí jen vyrobit úly za babku v Asii a dovézt je k nám. Jistě je hned všichni koupí. <

No myslím, že je to vlastně i radou pro ÚV ČSV, protože ta si láme hlavu s racionalizací už od Staré republiky. A zároveň je toto radou pro "škaredé obchodníky" s čímkoli, protože dovést se dá úplně vše.(když je poptávka) A poptávku po úlu za nástavek - 100,-- 150,-; dno a víko do 80,- si dovedu představit, jako uspokojitelnou.(třeba jako stavebnice z Ikei a nastohované na paletách v transkontinentálních kontejnerech v Hamburgu.) Štó ty na éto gavaríš?...

Aby to nebylo tak jednoduché, přidávám i svůj názor. Jsi li začínající včelař a nejsi li si moc jistý je podle mě nejjistější alternativou obrátit se na př. Ŕeháčka získat od něj metodiku ošetřování včelstev a začít s Dadanty. Je to nejjednodušší způsob ošetřování včelstev co nejvíc se blížící se přírodě. K Langstrotům bych přistupoval opatrně, Evropě je spíš oblíbená šířka kolem 42 cm. Rovněž včelaření bez izolace bych si dobře rozmyslel, bydlíš už dost vysoko a chce li někdo naslouchat, tak mu neujde,že plno známých včelařů preferuje izolace. /Kamler, Kolomý, Sedláček aj./ Rovněž seriozně vedené pokusy ani v jednom případě neprokázaly horší výnosy u zateplených úlů, ale naopak. Drahost dřevěných úlů u nás neovlivní jednotný úl, jak by si mnozí přáli, ale drahost dřeva, která neustéle stoupá. A tak bych mohl pokračovat. Každopádně ti tvoje rozhodování nezávidím a přeji ti při výběru štastnou volbu. Zdraví R. Stonjek

Zdravím,
Kolomý má neuteplené dřevěné úly z tři cm silné borovice vejmutovky na rámky
39 x 24. Před pěti lety jsme u něho byli a jeden takový nastavek od něho mám
doma. Teď, co jsem viděl na jeho stránkách, vyrábí i kompatibilní úly, ale
kromě oplodnáčků pořád všechno ze dřeva.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 30, 2005 8:17 PM
Subject: Re: Jaky ul postavit - lokalita vysocina


> Aby to nebylo tak jednoduché, přidávám i svůj názor. Jsi li začínající
> včelař a nejsi li si moc jistý je podle mě nejjistější alternativou
obrátit
> se na př. Ŕeháčka získat od něj metodiku ošetřování včelstev a začít s
> Dadanty. Je to nejjednodušší způsob ošetřování včelstev co nejvíc se
> blížící se přírodě. K Langstrotům bych přistupoval opatrně, Evropě je spíš
> oblíbená šířka kolem 42 cm. Rovněž včelaření bez izolace bych si dobře
> rozmyslel, bydlíš už dost vysoko a chce li někdo naslouchat, tak mu
> neujde,že plno známých včelařů preferuje izolace. /Kamler, Kolomý,
Sedláček
> aj./ Rovněž seriozně vedené pokusy ani v jednom případě neprokázaly horší
> výnosy u zateplených úlů, ale naopak. Drahost dřevěných úlů u nás
neovlivní
> jednotný úl, jak by si mnozí přáli, ale drahost dřeva, která neustéle
> stoupá. A tak bych mohl pokračovat. Každopádně ti tvoje rozhodování
> nezávidím a přeji ti při výběru štastnou volbu. Zdraví R. Stonjek

Prý je od loňska obměňuje za uteplené palubkové, článek o tom by měl být v
posledním loňském čísle slovenského Včelára. Valstní aktuální web Kolomý
myslím nemá a reklama na www.n-vcelari.cz je několik let stará.

Honza Čáp

> Kolomý má neuteplené dřevěné úly z tři cm silné borovice vejmutovky na
rámky
> 39 x 24. Před pěti lety jsme u něho byli a jeden takový nastavek od něho
mám
> doma. Teď, co jsem viděl na jeho stránkách, vyrábí i kompatibilní úly, ale
> kromě oplodnáčků pořád všechno ze dřeva.
>
> R. Polášek

nadmorska vyska je 620 metru
takze dadant je pro tuto nadm vysku a nase pomery vyhodnejsi ?

nestíhám sledovat konferenci ale když má člověk nějaký steh na ruce - sedne i k počítači. Zaznělo mé jméno a i když neznám celý vývoj tohoto příspěvku - připojím svůj názor.

Včela miluje teplo a dělá pro to vše. Jak jsem řekl v Nasavrcích - uteplit každý nástavek je složitější než uteplit vůz. Zůstane lehká manipulace, skladnost, prostor, ... ale uteplen je vůz a včely letí kupředu. Neví o jarních mrazech, severovýchodních větrech, .... dalším krokem k uteplení je již včelník, (např. př. Volejnik - má také přes 200 včelstev a umí nadělat medu - má vozy a když něco venku tak včelních konstrukce prkna a igelit za 100 Kč (nejvíce tepla odebírá vítr!!!!!) . Ač jsem měl včelstva na jaře ne přímo geniální - jsme už v průměru na 5-6 langstr. 159mm (nebo 5 optimalech), některé vozy i 7 nástavků (z toho 2 nad mřížkou) (ty v teplém slunném údolí, v zatepleném voze, s podávanou vodou (letos jsem se hodně věnoval osvětlení tohoto problému a přišel na to kde kdy a jak, tak až to na podzim vyhodnotíme - budu v zimě přednášet i tuto zkušenost).

neuteplení včelaři jdou cestou zimování gigantů (jsou na zateplení opět méně nároční) - dobrá idea - jedna z možností - za niž následuje dělení, oddělky nebo rojení. Já raději včelařím s normálními včelstvy, která na těch 8 nástavků také dojdou, med také dají a oddělky nepotřebují.

Také se nám podařilo mít trvalé stanoviště i v 485 m.n.m. a mohu říci - co 100 metrů - to týden zpoždění. A je to opět ne kvůli úlu !!! ale kvůli teplu!!!

Je také samozřejmostí, že potřeba uteplení klesá se zvyšující se délkou rámku. tj. 42 potřebuje méně uteplit než 39 atd... Kolomému jsem říkal před 7 lety (na prvním zájezdu u něj), že to co tvrdí o ledničkách uteplených úlů a vozů pozmění, ...... a je to loni tu.... klesá také se snižující se nadmořskou výškou - podunají nepotřebuje uteplovat atd.... Chci naznačit, že existují určité zákonitosti, které je na čase si přiznat.


Závěr:
Nic není černobílé, vše skýtá svá pro a proti a je třeba to probrat a vybrat ten svůj zlatý střed.

Přeji Vám hodně medu a rozumný prodej. Naše firma za 30 Kč od Vás med nebude vykupovat a věřím, že jej ani nebudete chtít za ty peníze prodat. My ho za 30 Kč nedokážeme vyrábět a prodávat - zkrachovali bychom. Zda někdo ano - rád se přijedu podívat.

Váš dodavatel českých včelích produktů
a veškerého sortimentu moderních včelařských potřeb

Včelař
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

www.vcelarstvisedlacek.cz

603-499 746

----- Original Message -----
From: Stonjek
To: Včelařský mailing list
Sent: Saturday, April 30, 2005 8:17 PM
Subject: Re: Jaky ul postavit - lokalita vysocina


Aby to nebylo tak jednoduché, přidávám i svůj názor. Jsi li začínající
včelař a nejsi li si moc jistý je podle mě nejjistější alternativou obrátit
se na př. Ŕeháčka získat od něj metodiku ošetřování včelstev a začít s
Dadanty. Je to nejjednodušší způsob ošetřování včelstev co nejvíc se
blížící se přírodě. K Langstrotům bych přistupoval opatrně, Evropě je spíš
oblíbená šířka kolem 42 cm. Rovněž včelaření bez izolace bych si dobře
rozmyslel, bydlíš už dost vysoko a chce li někdo naslouchat, tak mu
neujde,že plno známých včelařů preferuje izolace. /Kamler, Kolomý, Sedláček
aj./ Rovněž seriozně vedené pokusy ani v jednom případě neprokázaly horší
výnosy u zateplených úlů, ale naopak. Drahost dřevěných úlů u nás neovlivní
jednotný úl, jak by si mnozí přáli, ale drahost dřeva, která neustéle
stoupá. A tak bych mohl pokračovat. Každopádně ti tvoje rozhodování
nezávidím a přeji ti při výběru štastnou volbu. Zdraví R. Stonjek

Miroslav Sedláček napsal:
>... a přišel na to kde kdy a jak, tak až to na podzim vyhodnotíme - budu v zimě přednášet i tuto zkušenost).<
.........................................
Nazdar Miroslave. No napiš tam také, jestli se tedy sníží do týdne denní teploty, jak se finančně musí řešit předčasný biologický vrchol včelstva. (myslím tím nutné úlové vybavení navíc, na které ne a ne získat rozvojovou dotaci)

Prosím, aby se zde nešířili bludy. Dovoz kontejneru 25MT z této oblasti
stojí cca 4370 USD do České republiky.Nevím kolik mohou vážit sudy cca 1Mt.
Čili 4 370 *23,53 ( kurs dolaru) /24 - mě to vychází cca na 4Kč/kg.

Pavel
----- Original Message -----
From: "Libor Jarolim" <jarolim.libor/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 30, 2005 11:08 AM
Subject: Re: Jaky ul postavit - lokalita vysocina


>U nás se nedá pracovat a přežít s platem 10 dolarů na měsíc, v Asii ano. A
> vůbec tam nevadí, že porušují bezpečnost práce a jiné další u nás platné
> předpisy. Taky chtějí peníze na přežití.
> Kdysi jsem slyšel, že dovoz medu z Číny do Hamburku stojí asi 0.10Kč/kg.
> Tak teď už stačí jen vyrobit úly za babku v Asii a dovézt je k nám. Jistě
> je hned všichni koupí.
> Ahoj
> Libor Jarolím
>
>> Jak těžko. Je tu jedna verze, jak srazit cenu úlů a
>> unifikovat, ale nese to sebou riziko "čáry přes rozpočet".
>> Kdo zrujnoval naše textilky. Asijští spoluobčané a
>> "turisti" . A to bych, být tebou bral v potaz, protože ti
>> když uvidí ceny úlů vyráběných u nás, a zkoupí "kousíček"
>> Vysočiny, tak máš konkurenci aj s unifikací. Nevěříš?
>> ...A na svaz se mohou vyprdnout. Co ty nato. A makat na
>> výdělek umí jako otroci.
>

To je hezké, na Slovensku převládá míra B, t.j. 42cm, v sousedním Rakousku a Německu zase Zander tj. opě 42cm. Já bych zůstal v Evropě, takže Optimal není dle mého názoru špatná volba. Pokud bych začínal, tak bych volil Optimal, buďto nízkonástavkový, nebo ve variantě Dadant. Snahy o svetový úl k nám zavedli další rámkovou míru 44,8, opravdu je to přínos pro České a Evropské včelařství?

Víš co koluje (zřejmě z únavy o diskuzi o úlech) mezi naší gardou ZO? Že včely mohou dát hodně medu i v krabici z kartonu třeba od televize a rozhodující je síla.

Musím ale napsat k tomuto, že chov včel je podmíněn podle SVS rozběrným dílem.

Pro přítele Morcaka:
Jak je vidět, úlová otázka na této konferenci rozvine vždy bouřlivou diskusi. Proto jsem Vám psal, že názor je nejlépe udělat si sám na základě článků dostupných na internetu. V článcích je argumentace přeci jen podložena solidnějšími a přijatelnějšími argumenty, často také zkušenostmi zahraničních včelařů a zahraničních výzkumných pracovišť. Zde na konferenci se každý snaží hájit to své a přitom argumenty často nejsou nijak přesvědčivé (např. zatepluje i Kolomý, Sedláček). Hlavně nepřipustit, že moje úlová soustava není ta nejvhodnější :)). Známe rčení: "Úl medu nepotí" platí ale stále a jak píše přítel Pazderka, včely mohou nosit med i do krabice od televize.

Můj agrument pro nízké nástavky neuteplené je snadná manipulovatelnost, nízká hmotnost, snadná výroba a dobudoucna i předpoklad nízkých cen.

Pro př. Pazderku:
Přesně systém IKEA jsem měl namysli. Sesazení připravených polotovarů je hračka (http://matela.wz.cz/) a jde to rychle ;-). Neříkám však, že by se vše mělo vozit z dálného východu, kde to poloručně vyrábí lidé za 10 USD/měsíc. IKEA si totiž velkou část produkce nechává vyrobit třeba v Polsku a na Slovensku. Myslím že polotovary, zvláště pak Hoffmanovy přířezy je potřeba vyrábět na automatech s minimální účastí manuální práce tak, aby vysoká produktivita práce zajistila příznivou cenu. A pokud Evropští zpracovatelé dřeva tohoto nejsou schopni docílit, je to jen jejich škoda a pak nechť klidně ti "škaredí obchodníci" levné nástavky nabídnou. Já nějaké za poloviční cenu rád koupím. Vy ne?

Pro př. Jarolíma:
Je možné, že dovoz 1 kg (nejen medu) z Číny do Hamburku stojí 0,10 Kč/kg. Loď je totiž nesmírně výhodný dopravní prostředek. Zkuste si ale zjistit, kolik Vás bude stát dovoz 1 kg z Hamburku kamkoli do ČR. A to už je mnohonásobek dopravy Čína-Hamburk. Protože když Němec sáhne na kontejner na překladišti, tak to jde do tisíců ;-). Ten přeci také za 10 USD/měsíc pracovat nebude.
Jak zde právě napsal přítel Pavel Samoljiovič Čína-ČR 4 Kč/kg.

Pro př. Stonjeka:
Cena dřeva ovlivňuje náklad na výrobu nn nástavků Langstroth následovně:
tenkostěnný (25 mm) nástavek 169 mm vysoký spotřebuje následující objem dřeva:
0,025mm x 0,169mm x 2000 mm = 0,00845 m3 => 118 nástavků
Pokud koupím desky v ne úplně nejlepší kvalitě, můžu očekávat díky odpadu pouze např. 100 nástavků
Pokud je cena sušeného hoblovaného řeziva cca 8.000 Kč (lze najít u dodavatelů na internetu), pak snadno spočtem, že materiálový náklad na jeden nástavek je cca 80 Kč. Běžná cena těchto SESAZENÝCH nástavků je u nás kolem 250,- Kč a na slovensku 250,- Sk. Tedy materiálový náklad je zhruba 1/3 prodejní ceny. Chápu, že výrobci mají určité náklady na dopravu, uskladnění, prezentaci, ale hlavně práci. Každopádně tuším, že nějaké rezervy tu přece jen budou a že cena může klesnout. Zvláště u polotovarů, které by se dodávali NESESAZENÉ.

Ja jsem precetl za poslednich 14 dni temer vse co jsem na inetu nasel a musim se priznat ze se mi nejvice zalibil lang nebo optimal
s tim nezateplenim by asi bylo nezbytne mit hodne silna vcelstva a to snad problem nebude
a jestlize v turecku maji skoro vsichni lang tak proc by to neslo u nas, tamni teploty v zime klesaji v zime pod -20, v lete jsou na programu strasna horka - ve srovnani s nasim podnebim

Já to taky moc nechápu, samozřejmě oproti příteli Sedláčkovi jsem amatér,
ale selským rozumem se mě zdá budování kočovných vozů je nákladné. Podle mě
ten úl dělám dvakrát 1/ úl 2/ kočovný vůz.Jsou to mrtvé peníze. Jestliže je
světová cena taková jaká je tak co s tím. Je jasné jestliže má někdo úl za 3
tis. Kč, tak se mu v životě nezaplatí.
Jenom se se chtěl pana Sedláčka zeptat ( ve vší úctě) jestli není schopen
med za 30 Kč vyrobit tak co bude dělat.
Mě vychází jenom dvě varianty :
1/ buď vyprodukovat jenom to co prodá přímo ze dvora - omezit chov
2/ nechat toho a dělat něco jiného.
Pavel

----- Original Message -----
From: "Morcak" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 02, 2005 1:04 PM
Subject: Re: Jaky ul postavit - lokalita vysocina


> Ja jsem precetl za poslednich 14 dni temer vse co jsem na inetu nasel a
> musim se priznat ze se mi nejvice zalibil lang nebo optimal
> s tim nezateplenim by asi bylo nezbytne mit hodne silna vcelstva a to snad
> problem nebude
> a jestlize v turecku maji skoro vsichni lang tak proc by to neslo u nas,
> tamni teploty v zime klesaji v zime pod -20, v lete jsou na programu
> strasna horka - ve srovnani s nasim podnebim
>
>

> a jestlize v turecku maji skoro vsichni lang tak proc by to neslo u nas,
> tamni teploty v zime klesaji v zime pod -20, v lete jsou na programu
> strasna horka - ve srovnani s nasim podnebim

Potíž není zima nebo teplo samo o sobě, ale jeho náhlé a rychlé střídání
během jarního rozvoje - tedy typický český aprýlový počasí.

Tam kde je poměrně studená, ale přitom pevně ohraničená zima - kontinentální
podnebí, nebo naopak v podstatě nemrzne (Anglie, Benelux), tam je zateplení
k ničemu. U nás, kde se od března do května střídají mrazíky se skoro letním
počasím může přiměřené zateplení pomoci daleko víc.

Honza Čáp

Potíž je jenom teplo. Je doporučeno chránit nezateplené úly v létě stromy. Já je nemám a zatím to nevadí. Nejsou tady tak vysoké teploty. Při jarním rozvoji, kontrola 16.4.2005, nadm. výška asi 350 m byl plod ve všech třech nástavcích 3/4 langstroth. Kdyby jim kolísání teplot vadilo, nebyl by plod ve všech nástavcích. Musel jsem ještě odebírat a posilovat slabší. Teď mám asi na třiceti úlech daný 4 nástavek jako medník a asi deset na 3 nástavcích.
Tonda.
>Potíž není zima nebo teplo samo o sobě, ale jeho náhlé a rychlé střídání
během jarního rozvoje - tedy typický český aprýlový počasí.

Omlouvám se. U předchozího příspěvku vypadlo jméno.
Tonda

Lukáš Matela napsal:
...a pak nechť klidně ti "škaredí obchodníci" levné nástavky nabídnou. Já nějaké za poloviční cenu rád koupím. Vy ne?

...............................
No to si piš!
No vědět o nabídce (o které jsem psal tj. míň než půlka a pro zajímavost se podívejte na cenu 4.500,- za 11 nást.u Břinka) tak toho beru pro sebe hned odhadem, tak asi dva kousky.(ty transkontinentální kontejnery) A určitě bych zvolil toho Langstrotha.(vzal bych to na úvěr)
No a přeložení na jinou r.m.? S tím bych si poradil.(za ty prašule)

Včely tu byly, jsou a budou...., avšak já jsem tady jen na chvilku! To by byla možnost si konečně pěkně po americku zafčelařit. A mnsgr.Adamec by se v hrobě určitě neotočil.(mám 39x24)

Mé srdce bylo pro Optimal, ale než jsem se dostal ke změně, byla jiná situace. Chci se dostat na větší počet včelstev, a chtěl bych, aby až zkrachuju, bylo co nejvíc věcí prodejných. Pro Langstroth jsem se dále rozhodl protože měl podle mně dostupných informací největší rámek. Není to úplně pravda. A dostupnost laciných úlů a rámků jsem viděl spíše v dovozu. Stejně jako se dováží laciný med:-), tak já se těším na dovoz laciných Langstrothů. Optimál asi nikdo nebude dovážet. Naposledy mě zaujala informace o budoucích zemích EU - Turecko - přes 90% Langstrothů (asi palcových) a laciná pracovní síla. Měl bych se tam jet podívat na dovču i na včely.

Už jsem to pochopil.Takže všichni co chcete krachnout, si pořiďte stejný úl.Co je pro vaše včely dobré nebo ne, na to se klidně ....

havlík napsal:

Už jsem to pochopil.Takže všichni co chcete krachnout, si pořiďte stejný úl.Co je pro vaše včely dobré nebo ne, na to se klidně ....
........................................

Tak teď jsem to asi nepochopil já.Ale...
To už tak bývá, že racionalizace a unifikace úlu u jednotlivce či celého světa má své výhody(a i nevýhody) i mimo jiné pro vyšší stav včelstev.

> Z hlediska cenové dostupnosti by bylo (nakonec hlavně pro samotné
> včelaře) nejvýhodnější, aby se nejen v ČR, ale i v okolních zemích
> prosadil jednotný úlový systém. Na ten by se pak zaměřili stolaři a
> zpracovatelé dřeva. Konkurence a zhromadnění výroby by cenu nástavku
> srazili hluboko pod dnes běžnou cenu kolem 250 Kč. Významně by
> poklesly i ceny přířezů na rámky.

To u nás není reálné. Jakákoliv velkovýroba srazí výrobní cenu dolů
tam, kde se na ní významnou měrou podílí cena za práci a kde je levná
výchozí surovina. Při výrobě dřevěných úlů se však používá drahý
materiál (u nás je dřevo skutečně zvláště drahé), takže žádné ty
slavné jednoúčelové úly-vyrábějící stroje (o kterých často básnil ve
svých článcích přítel Boháč) u nás nijak podstatně cenu úlů nesrazí.

Jedinou cestou k levným dřevěným úlům by byl dovoz z těch částí světa,
kde je levný materiál a není tam drahá pracovní síla (Ukrajina,
Rumunsko). Ale zatím se (zřejmě) nenašel žádný podnikavec, který by na
tom zapracoval.

Kdyby někdo prodával kvalitní nástavky za 100 Kč (což je, myslím,
reálná cena jak pro dřevěné nástavky tak pro nástavky z pěnového
polystyrenu), pak by tím byla vyřešena úlová otázka... že?

Můj názor je, že pokud není zdroj takto levných úlů, je zavádění
dalších rámkových měr (a spadeno mám zvláště na Langstroth) do českých
luhů a hájů jen dalším tříštěním v otázce rámkové míry...

> světový Langstroth.

Jaký má pro mne význam, že v Americe a v Turecku (ba dokonce i v
Autrálii) mají Langstroth? (Ani z hlediska pokroku v úlovém bádání to
není žádný geniální úl /viz např. malá jeho mezirámková rozteč - 35 mm
je zastaralé - pro silné včelstvo je to málo a podporuje to rojivost.
Stejně tak obdélníkový půdorys atd./ Optimal je modernější a
promyšlenější.)

------------------

Toho celosvětového sjednocení rámkových měr, o němž někteří sní, bych
se spíše obával, protože důsledkem toho sjednocení bude neomezené
obchodování se včelstvy (to byl ostatně jeden z jevů objevujících se
zřejmě všude, kam se dostal Langstroth). Obchodování se včelstvy s
sebou přinese další obrovský nárůst šíření včelích nemocí. V Evropě
zatím tomuto rozvoji "obchodu se včelím masem" brání roztříštěnost v
rámkových mírách.

Pokud vím, všude, kde se rozšířil Langstroth, jsou v používání i včelí
antibiotika - právě kvůli kšeftu se včelstvy. Jakmile se obchodování
nebržděné problémy s nekompatibilními rámky rozjede i u nás, nikdo už
nezadrží šíření moru a časem se nutně začnou používat antibiotika,
protože dosavadní radikální metoda tlumení moru už nebude za situace
masivní invaze infekce použitelná (vedla by k úplné likvidaci včel v
republice).

Veterinární předpisy proti kšeftu s levnými včelstvy toho mnoho
nezmůžou - vše se dá obejít a nebo se to dá dělat na černo, když k
tomu je dostatečný ekonomický impuls.

Představte si např. situaci, kdy bude cukr tak drahý a nová včelstva
(řekněme z Ukrajiny) budou tak levně k mání, že bude ekonomicky
výhodnější včelstva na podzim utratit a na jaře si koupit nová
včelstva za polovinu ceny, než kolik by včelař musel zaplatit za zimní
krmení. (Mimochodem, to komerční včelaři někde ve světě dělají.) Vždy
se najde pár takových, kteří neodolají. (Představte si, že si v dubnu
můžete koupit 10 rámků se silným včelstvem s mladou matkou za 300
Kč...)

Zatím to brzdí jen to, že většina našich úlů je na rámkovou míru 39
cm, na které k nám nikdo z venku žádné včelstvo nedoveze. Ale bude-li
u nás dost Langstrothů, pak při postupující a pokračující
globalizaci.....

> Každopádně kvůli hmotnosti nástavků bych doporučil nízké nástavky a kvůli
> pořizovacím nákladům nebo jednoduchosti výroby tenkostěnné dřevěné
> nástavky.

Co se výrobní ceny týče, tak nejlevnější nástavek je z polystyrenu.


Všechny zdravím!

J. P. Baudiš

Jan Baudiš napsal:
>. (Představte si, že si v dubnu
můžete koupit 10 rámků se silným včelstvem s mladou matkou za 300
Kč...)<
.................................................


EKONOMICKÝ ZÁZRAK globalizace.

Do toho bych šel. A bez obav z moru.

Nadchne mě, když slyším písničky o zahraničním včelaření, jak to dělají obrovsky nejlépe, ale když by mělo dojít na věc, tak se (promiňte př. Baudiši) vytáhne nějaká typicky česká moudrost. A nanejvýš, řekla-li EU v referendu ANO.

Ty dva moje příspěvky 10054;+10055 tímto podepisuji. Stalose...

Až na to, že ve střední Evropě převažují úly s rámky délky 42 cm. A
Langstrothů je v celé Evropě poskrovnu - trochu v Německu, přibývá jich
v Česku - bohužel zde rozšiřuje počet ránkových měr u nás... Řekl bych,
že jde o módní jev.
K. Čermák

>Jenže který úlový systém to má být? Pochybuji že by okolní státy přijímali
>náš Optimal. Spíše se přeorientují na světový Langstroth.
>

K.Čermák napsal:
Až na to, že ve střední Evropě převažují úly s rámky délky 42 cm. A
Langstrothů je v celé Evropě poskrovnu - trochu v Německu, přibývá jich
v Česku - bohužel zde rozšiřuje počet rámkových měr u nás... Řekl bych,
že jde o módní jev.
K. Čermák
...................................................
No ale řekněte mi, kdyby tu byl (v ČR) k mání tak kolem 100,- a dno a víko tak do 100,-, jestli by vás to netáhlo si ho pořídit.

Možná to je to to, na co čekají(a možná se dočkají) již dlouho členové včelařských organizací. Levný a hotový(třeba jako skládačka) úl. A je jedno jestli z dovozu. Spíše, jestli se k nám (jako ČR) "cpe" dovozový med.

Potom by za tak dobrou cenu byl i Optimal, Zanderův úl, Boczonady.
Nikoliv jen Langstroth!! Já bych si nepochybně opět zvolil Optimal,
nejen proto, že už v něm mám hodně včelstev. Především proto, že má
několik menších vylepšení proti Tachovákům, Langstrothům aj. ... a
dokonalost se přece skládá z maličkostí.
Velkosériovost nad určitou hranici cenu nesnižuje, to je jen oblíbený
argument na propagování Langstothů, argument typu "moderních" reklam jež
jsou všude kolem nás. Zkuste si udělat výpočty a grafy závislosti ceny
na sériovosti výroby nábytku, úlů... A vyhledejte si můj příspěvek zde
v konf. z 10.2.2004, ke jsem se ptal na souvislost ceny úlu a objemu
výroby p. Kolomého ml. - také to cosi osvětlí.
K. Čermák

Gustimilián Pazderka napsal(a):

>No ale řekněte mi, kdyby tu byl (v ČR) k mání tak kolem 100,- a dno a víko
>tak do 100,-, jestli by vás to netáhlo si ho pořídit.
>

Ještě bych se zeptal, kde koupit do optimalu rámky, stačí v rozloženém stavu, ztluču si to sám, úl postavím asi ze smrku, ten je nejlevnější.

Sorry , že se vracím ještě ke konstrukci nástavků... to bude asi věčné téma
:o)!

Se smrkem je potíž...ikdyž je to levnější. Smrk se totiž oproti vejmutovce
nebo topolu kroutí.
Zajímal jsem se o to v souvislosti s Langstrothy po nějaké přednášce, když
pan Zelený říkal, že je dělá z vejmutovky a když ji nemá tak z topolu. Topol
není tak trvanlivý, ale zřejmě má podobné vlastnosti jak borovice
vejmutovka.

Vejmutovka se špatně sáhání. S kým jsem mluvil, šel nakonec tou cestou, že
měl známého lesníka, který mu označil stromy ke skácení, ale pak si to musel
hlídat, aby to na pile pořezali odděleně.
Dělá to i přítel Zelený (asi protože přednáší ve pracovní společnosti
nástavkových včelařů, tak mám od něj nejvíc informací) a i od lidí, co jsem
od nich naposledy nástavky kupoval to dělají obdobně.
Nějaké extrémní cenové rozdíly jsem mezi vejmutovkovými a smrkovými nástavky
nezaznamenal.
Přítel Zelený spojuje nástavky na pero a drážku - jsou lepené vodovzdorným
lepidlem a jsou SEŠROUBOVANÉ.

Smrkové nástavky dělá přítel Nerad (též z PSNV). Ale má je spojené na ozub
(!!!) slepené a SEŠROUBOVANÉ a ještě má v rozích skrz čepy ozubů zatlučený
kolík. Tam se nástavek časem nejdřív rozevře, protože tam to obvykle nejméně
drží.
Hřebíky jsou evidentně na nic. Ten se pnutím hravě vytáhne!

Jsou to aby truhláři a vědí, co dřevo venku dělá, takže si myslím, že za ty
léta, co to dělají, mají dost zkušeností na to, jak dělat úly, aby něco
vydržely.

Jsou to oba velkovčelaři, takže je zajímavé poslouchat,jek vedou během roku
včelstva.
Mám nahranou přednášku z Brněnského výstaviště z výstavy 150 let.... a
zaujala mě i technologie ošetřování včelstev během roku. (Nahrávky jsou ve
vlastnictví OV ČSV Brno a možná by je bylo možno i zapůjčit)
Ale to je jiná kapitola ... :o)

Příjemný den!
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Morcak" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 03, 2005 4:09 PM
Subject: Re: Jaky ul postavit - lokalita vysocina


Ještě bych se zeptal, kde koupit do optimalu rámky, stačí v rozloženém
stavu, ztluču si to sám, úl postavím asi ze smrku, ten je nejlevnější.

Ke kroucení dřeva. Prože dostávám zboží na lehce rozebíratelných paletách z půlcoulových prken, které mi bylo líto vyhodit, tak jsem z nich vyráběl nástavky tak, že jsem je sbíjel a lepil přes sebe kolmo. Ve formě. Přesně ořezané (na výšku) jsem je pak v rozích lepil a šrouboval sádrokartonickými vruty s HRUBÝM závitem. Jsou ostřejší než žluté pozinkované, ale za to člověk občas chytne šponu.
Desky mají v rozích "schod" aby do sebe zapadly. Jediná vada, horní drážku u Lagstrotů jsem dělal místo 10mm 12mm, a to je moc. Než to včely zatmelily, tak se mi stávalo, že boční loučky se zpříčily.
Po třech letech srovnávání na včelnici je považuji za srovatelné s prvními kupovanými nástavky od př. Kolomého.
12mm prkna lze dle mých informací koupit i za 3000Kč/m3. Buď tam, kde tučou palety, nebo řežou dříví pro paletárny. Chce to ale mít možnast se tam dohodnout a vybrat si.

Se smrkem je potíž...ikdyž je to levnější. Smrk se totiž oproti vejmutovce
nebo topolu kroutí

Právě proto se smrk zpracovává na laťovky a jiné podobné materiály a proto
by bylo záhodno hledat cestu tudy Vejmutovka se u ná v lesích pěstovala jen
pokusně a její tudíš málo

Pepan

----- Original Message -----
From: "Ing. Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 05, 2005 10:57 AM
Subject: Re: Jaky ul postavit - lokalita vysocina


> Sorry , že se vracím ještě ke konstrukci nástavků... to bude asi věčné
téma
> :o)!
>
> Se smrkem je potíž...ikdyž je to levnější. Smrk se totiž oproti vejmutovce
> nebo topolu kroutí.
> Zajímal jsem se o to v souvislosti s Langstrothy po nějaké přednášce, když
> pan Zelený říkal, že je dělá z vejmutovky a když ji nemá tak z topolu.
Topol
> není tak trvanlivý, ale zřejmě má podobné vlastnosti jak borovice
> vejmutovka.
>
> Vejmutovka se špatně sáhání. S kým jsem mluvil, šel nakonec tou cestou, že
> měl známého lesníka, který mu označil stromy ke skácení, ale pak si to
musel
> hlídat, aby to na pile pořezali odděleně.
> Dělá to i přítel Zelený (asi protože přednáší ve pracovní společnosti
> nástavkových včelařů, tak mám od něj nejvíc informací) a i od lidí, co
jsem
> od nich naposledy nástavky kupoval to dělají obdobně.
> Nějaké extrémní cenové rozdíly jsem mezi vejmutovkovými a smrkovými
nástavky
> nezaznamenal.
> Přítel Zelený spojuje nástavky na pero a drážku - jsou lepené vodovzdorným
> lepidlem a jsou SEŠROUBOVANÉ.
>
> Smrkové nástavky dělá přítel Nerad (též z PSNV). Ale má je spojené na ozub
> (!!!) slepené a SEŠROUBOVANÉ a ještě má v rozích skrz čepy ozubů zatlučený
> kolík. Tam se nástavek časem nejdřív rozevře, protože tam to obvykle
nejméně
> drží.
> Hřebíky jsou evidentně na nic. Ten se pnutím hravě vytáhne!
>
> Jsou to aby truhláři a vědí, co dřevo venku dělá, takže si myslím, že za
ty
> léta, co to dělají, mají dost zkušeností na to, jak dělat úly, aby něco
> vydržely.
>
> Jsou to oba velkovčelaři, takže je zajímavé poslouchat,jek vedou během
roku
> včelstva.
> Mám nahranou přednášku z Brněnského výstaviště z výstavy 150 let.... a
> zaujala mě i technologie ošetřování včelstev během roku. (Nahrávky jsou ve
> vlastnictví OV ČSV Brno a možná by je bylo možno i zapůjčit)
> Ale to je jiná kapitola ... :o)
>
> Příjemný den!
> Arnošt
>
> ----- Original Message -----
> From: "Morcak" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, May 03, 2005 4:09 PM
> Subject: Re: Jaky ul postavit - lokalita vysocina
>
>
> Ještě bych se zeptal, kde koupit do optimalu rámky, stačí v rozloženém
> stavu, ztluču si to sám, úl postavím asi ze smrku, ten je nejlevnější.
>
>
> __________ Informace od NOD32 1.1086 (20050502) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

př.K. Čermák napsal:
>Zkuste si udělat výpočty a grafy závislosti ceny
na sériovosti výroby nábytku, úlů...<
....................................

Takové propočty mě nezajímají. Když budu chtít jeden kus nábytku z masivu a jeden sešroubovanec pro včely, třeba bez úpravy, (jen z venku obrousit po řezu katru kvůli třískám), tak můj požadavek je jasnej. S nábytkem vklidu umřu(to zato dám), ale úl je spotřební (na veterinárním stavu závislý) polokus. A včele je jedno povrchová hoblovaná úprava uvnitř.(to si ohobluje sama)

Prostě rád bych viděl tu nákladnost, při výrobě úlů ve velkých(gigantických) sériích? Tam pracuje trochu jiný pohled na jednotku a navýšení ceny.
Moje počty:
Cena za metr 3 před a po zpracování.(po jako koncová výrobní - před jako suroviny = náklady) Nejsou ty náklady trochu divné? V době menu (jídla)za asi 55,-Kč a i s výplatou od kuchaře po nájem a daně?

Jinak požadavek trhu na 500 000 úlů za 15 let je docela dobrý byznys ne? V tom by se mohlo více tlačit s cenou dolů.

A potřebná pokosovka (kvůli úhlům) je oproti nějakým speciálům za babku.

Gustimilián Pazderka napsal(a):
>
> Prostě rád bych viděl tu nákladnost, při výrobě úlů ve
> velkých(gigantických) sériích? Tam pracuje trochu jiný pohled na jednotku a
> navýšení ceny.
> Moje počty:
> Cena za metr 3 před a po zpracování.(po jako koncová výrobní - před jako
> suroviny = náklady) Nejsou ty náklady trochu divné? V době menu (jídla)za
> asi 55,-Kč a i s výplatou od kuchaře po nájem a daně?
>
> Jinak požadavek trhu na 500 000 úlů za 15 let je docela dobrý byznys ne? V
> tom by se mohlo více tlačit s cenou dolů.
>
> A potřebná pokosovka (kvůli úhlům) je oproti nějakým speciálům za babku.

Svata prostoto ....

PP.

Zdravím,
vyhledal jsem si ten příspěvek, př. Čermák se zeptal Kolomého zjednodušeně
řečeno, o kolik by úly byly levnější, kdyby jich vyráběl maximálně tolik,
kolik může, než kolik stojí teď, kdy je vyrábí normálně. Př Čermáka uznávám
jako odborníka na včelaření, ale v tomto případě se pouze zeptal
podnikatele, jestli schválně normálně vyrábí něco dráž, než by to mohl
vyrábět. Je jasné, co dostal za odpověď.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 03, 2005 10:42 AM
Subject: Re: Jaky ul postavit - lokalita vysocina


> Potom by za tak dobrou cenu byl i Optimal, Zanderův úl, Boczonady.
> Nikoliv jen Langstroth!! Já bych si nepochybně opět zvolil Optimal,
> nejen proto, že už v něm mám hodně včelstev. Především proto, že má
> několik menších vylepšení proti Tachovákům, Langstrothům aj. ... a
> dokonalost se přece skládá z maličkostí.
> Velkosériovost nad určitou hranici cenu nesnižuje, to je jen oblíbený
> argument na propagování Langstothů, argument typu "moderních" reklam jež
> jsou všude kolem nás. Zkuste si udělat výpočty a grafy závislosti ceny
> na sériovosti výroby nábytku, úlů... A vyhledejte si můj příspěvek zde
> v konf. z 10.2.2004, ke jsem se ptal na souvislost ceny úlu a objemu
> výroby p. Kolomého ml. - také to cosi osvětlí.
> K. Čermák
>
> Gustimilián Pazderka napsal(a):
>
> >No ale řekněte mi, kdyby tu byl (v ČR) k mání tak kolem 100,- a dno a
víko
> >tak do 100,-, jestli by vás to netáhlo si ho pořídit.
> >
>